USNESENÍ
Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Markéty Lehké, Ph.D. a soudců Mgr. Václava Trajera a JUDr. Petra Černého, Ph.D. v právní věci žalobce: Ing. J. H., nar. „X“, bytem „X“, adresa pro doručování: „X“, proti žalovanému: Generálnímu finančnímu ředitelství, se sídlem Lazarská 7, 117 22 Praha 1, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 2.8.2013, č.j. 35097/13/7001-31001-505350,
takto:
Odůvodnění:
Žalobce se včasně podanou žalobou ze dne 16.10.2013, jež byla zdejšímu soudu jako místně příslušnému soudu postoupena usnesením Městského soudu v Praze ze dne 29.10.2013, č.j. 8Af 56/2013-13, domáhal zrušení nebo vyslovení nicotnosti rozhodnutí žalovaného ze dne 2.8.2013, č.j. 35097/13/7001-31001-505350, kterým bylo zamítnuto jeho odvolání proti rozhodnutí Finančního ředitelství v Ústí nad Labem ze dne 19.12.2012, č.j. 13853/12-1500-507486, jímž bylo zastaveno správní řízení o žádosti žalobce o navrácení lhůty v předešlý čas z důvodu, že žalobce neuhradil poplatkovou povinnost spojenou s podáním takovéto žádosti. Žalobce se zároveň touto žalobou domáhal přiznání odkladného účinku žalobě dle ustanovení § 73 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s.ř.s.“).
Podle ustanovení § 2 odst. 2 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudních poplatcích“), je poplatníkem soudního poplatku ten, kdo podal žalobu nebo jiný návrh na zahájení řízení ve věci správního soudnictví. Podle ustanovení § 4 odst. 1 písm. a) zákona o soudních poplatcích vzniká poplatková povinnost podáním žaloby nebo jiného návrhu na zahájení řízení. Protože žalobce podal žalobu proti rozhodnutí správního orgánu, vznikla mu povinnost uhradit soudní poplatek ve výši 3.000,- Kč za předmětný žalobní návrh [viz položka č. 18 bod 2 písm. a) sazebníku soudních poplatků] a poplatek za návrh na přiznání odkladného účinku ve správním soudnictví ve výši 1.000,-Kč (položka 20 sazebníku soudních poplatků). Dle ustanovení § 7 odst. 1 věty první zákona o soudních poplatcích je poplatek splatný vznikem poplatkové povinnosti, tj. podáním žaloby nebo jiného návrhu na zahájení řízení.
Jelikož žalobce splatnou poplatkovou povinnost při podání žaloby nesplnil, zdejší soud jej usneseními ze dne 2.12.2013, č.j. 15Af 157/2013-17 (poplatek za žalobu), a č.j. 15Af 157/2013-18 (poplatek za návrh na přiznání odkladného účinku), vyzval, aby ve lhůtě pěti dnů ode dne doručení těchto usnesení uhradil soudní poplatky, když jej zároveň upozornil, že řízení bude zastaveno, pokud soudní poplatky nebudou ve lhůtě pěti dnů od doručení výzev zaplaceny. V reakci na tyto výzvy k zaplacení soudních poplatků žalobce podáním ze dne 9.12.2013 požádal soud o ustanovení zástupce z řad advokátů a o osvobození od soudních poplatků, a to i se zpětnou účinností. O této žádosti bylo rozhodnuto usnesením zdejšího soudu ze dne 29.1.2014, č.j. 15Af 157/2013-49, tak, že žalobci nebylo přiznáno osvobození od soudních poplatků a současně nebylo vyhověno jeho návrhu na ustanovení zástupce, neboť pro ustanovení zástupce k žádosti žalobce, resp. osvobození od soudních poplatků, nebyly splněny zákonné předpoklady. S ohledem na toto rozhodnutí byl žalobce usneseními soudu ze dne 19.5.2014, č.j. 15Af 157/2013-60, a č.j. 15Af 157/2013-61, opětovně vyzván k úhradě soudního poplatku ve výši 3.000,- Kč za žalobu a ve výši 1.000,- Kč za návrh na přiznání odkladného účinku žalobě. Žalobce v návaznosti na tuto výzvu podáním ze dne 26.5.2014 znovu požádal soud o ustanovení zástupce z řad advokátů a o osvobození od soudních poplatků, a to i se zpětnou účinností. Ze shodných důvodů jako v případě předchozí žádosti nebylo ani této druhé žádosti vyhověno, když soud usnesením ze dne 6.10.2014, č.j. 15 Af 157/2013-84, výrokem ad I) žalobci nepřiznal osvobození od soudních poplatků a výrokem ad II) nevyhověl jeho návrhu na ustanovení zástupce.
Výrokem ad III) a ad IV) předmětného usnesení byl žalobce rovněž vyzván, aby do 5 dnů ode dne doručení tohoto usnesení, resp. v případě podání kasační stížnosti proti tomuto rozhodnutí do 5 dnů ode dne doručení rozhodnutí Nejvyššího správního soudu o této kasační stížnosti, zaplatil soudní poplatky ve výši 3.000,- Kč za žalobu a ve výši 1.000,- Kč za návrh na přiznání odkladného účinku žalobě. Žalobce byl v rámci tohoto usnesení poučen, že pokud soudní poplatky nebudou ve stanovené lhůtě zaplaceny, řízení bude zastaveno. Usnesení bylo žalobci doručeno dne 8.10.2014, a to vhozením do schránky na jím uvedenou adresu pro doručování, jak vyplývá z doručenky založené v soudním spise. Tento den současně usnesení nabylo právní moci.
Krajský soud v Ústí nad Labem v elektronickém vyhledávacím systému Nejvyššího správního soudu ověřil, že žalobce proti tomuto usnesení nepodal kasační stížnost. Vzhledem k této skutečnosti byl tedy žalobce povinen soudní poplatky v příslušné výši uhradit do 5 dnů od doručení tohoto usnesení. Jak bylo uvedeno shora, předmětné usnesení bylo žalobci doručeno dne 8.10.2014. Žalobce měl proto soudní poplatky v souladu se stanovenou lhůtou pro jejich zaplacení uhradit nejpozději do 13.10.2014, což však žalobce v této lhůtě, ani později, neučinil. Lze proto uzavřít, že z důvodu, žalobce i přes doručenou výzvu soudu neuhradil soudní poplatky ve stanovené výši, došlo k marnému uplynutí lhůty pro zaplacení soudních poplatků.
Na základě této skutečnosti soud podle ustanovení § 47 písm. c) s.ř.s. ve spojení s ustanovením § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích řízení o žalobě po marném uplynutí lhůt k zaplacení soudního poplatku výrokem ad I) zastavil. Vzhledem k tomu, že řízení bylo zastaveno, soud výrokem ad II) současně nepřiznal v souladu s ustanovením § 60 odst. 3 věty první s.ř.s. žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.
Pro úplnost soud směrem k žalobci doplňuje, že z důvodu zastavení řízení pro nezaplacení soudních poplatků soud nerozhodoval o návrhu žalobce na přiznání odkladného účinku žalobě, neboť za dané situace tento návrh ztratil na významu.
Nad rámec uvedeného soud považuje za vhodné doplnit, že si je vědom písemnosti žalobce ze dne 13.10.2014, jejímž prostřednictvím reagoval na shora uvedené usnesení č.j. 15 Af 157/2013-84, v němž mimo další námitky podjatosti všech soudců správního úseku Krajského soudu v Ústí nad Labem taktéž uvedl, že mu nezbývá než trvat na objektivní důvodnosti jeho předchozích podání, pokud se jedná o návrh na ustanovení zástupce z řad advokátů a osvobození od soudních poplatků. K tomuto žalobce dodal, že soudní poplatky ve stanovené výši, tj. 4.000,- Kč, nemohl bez své viny objektivně zaplatit, což prokáže v řízení o kasační stížnosti. Žalobce však navzdory svému tvrzení kasační stížnost nepodal, když místo zaplacení soudních poplatků zmíněnou písemností ze dne 13.10.2014 znovu požádal soud o ustanovení zástupce z řad advokátů a osvobození od soudních poplatků. V souzené věci se tak jedná o již třetí žádost žalobce.
Dle soudu je v této souvislosti nezbytné zdůraznit, že žalobce v písemnosti ze dne 13.10.2013 výslovně uvedl, že trvá na objektivní důvodnosti jeho předchozích žádostí. Jelikož však jeho v pořadí druhé žádosti nebylo usnesením zdejšího soudu ze dne 6.10.2014, č.j. 157Af 157/2013-84, vyhověno, žalobce proto v zájmu právní jistoty podává opětovně žádost o ustanovení zástupce z řad advokátů a osvobození od soudních poplatků. Z uvedeného dle soudu jednoznačně vyplývá, že žalobce novou (třetí) žádost podal nikoliv z důvodu, že by u něho v mezidobí od podání v pořadí druhé žádosti došlo ke změně skutkového nebo právního stavu, tj. ke změně poměrů, které by případně mohly odůvodňovat odlišné rozhodnutí o této žádosti, nýbrž proto, že je přesvědčen o tom, že alespoň jeho druhá žádost byla objektivně důvodná.
Žalobce byl oprávněn proti zmíněnému usnesení zdejšího soudu brojit kasační stížností. Žalobce ovšem svého práva nevyužil, ačkoliv tvrdil, že tak učiní, a že v rámci řízení o kasační stížnosti prokáže, že jsou u něho skutečně dány objektivní důvody, jež mu brání v uhrazení soudních poplatků ve stanovené výši. Žalobce namísto toho podal toliko novou žádost o ustanovení zástupce z řad advokátů a osvobození od soudních poplatků.
S ohledem na uvedené skutečnosti, kdy je nepochybné, že žalobce podal opakovanou, tj. třetí, žádost výhradně z důvodu, že nesouhlasí s usnesením tohoto soudu ze dne 6.10.2014, č.j. 157Af 157/2013-84, a nikoliv z důvodu změny jeho majetkových poměrů, soud konstatuje, že tato žádost žalobce, není způsobilá cokoliv změnit na jeho závěrech, jež jím byly učiněny v tomto usnesení. Žalobcem totiž nebyly jeho závěry v důsledku nepodání kasační stížnosti včas a úspěšně zpochybněny.
Lze tedy konstatovat, že třetí žádost žalobce z hlediska podmínek pro případné ustanovení zástupce z řad advokátů a osvobození od soudních poplatků nepřinesla vůbec nic nového. Tato okolnost byla přitom pro soud naprosto zásadní při úvaze, zda je povinen o této žádosti znovu samostatně rozhodnout. Jelikož soud dospěl k jednoznačnému závěru, že třetí žádost oproti předchozí žádosti nepřinesla žádné nové skutečnosti, jež by eventuálně odůvodňovaly vydání samotného rozhodnutí, soud proto z tohoto důvodu o této žádosti znovu samostatně nerozhodoval.
V této souvislosti považuje soud za případné poukázat na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 28.7.2011, č.j. 8 As 65/2010-106, www.nssoud.cz, v němž mj. uvedeno, že: „Účelem přiznání osvobození od soudních poplatků podle § 36 odst. 3 s. ř. s. je zajistit, aby těm, kteří objektivně nemohou vzhledem k osobní či majetkové situaci uhradit soudní poplatek, nebyl znemožněn přístup k soudní ochraně. Rozhodně však nelze tuto žádost uplatňovat jako „univerzální obranu“ proti každé výzvě soudu k úhradě soudního poplatku. Poplatková povinnost k úhradě soudního poplatku vznikla v tomto případě již podáním kasační stížnosti. Stěžovatelka neměla na výběr, zda bude brojit proti usnesení o nepřiznání osvobození od soudních poplatků kasační stížností nebo zda vyčká zaslání další výzvy k úhradě poplatku a znovu požádá o osvobození. Pokud v mezidobí nedošlo ke změně faktických poměrů, které by případně mohly odlišné rozhodnutí o druhé žádosti odůvodňovat, postupoval městský soud správně, pokud o v pořadí druhé žádosti samostatně nerozhodoval. Opačný přístup by totiž nutně musel vést k nekonečnému řetězení téhož problému, neboť by nebylo možné účastníku řízení zabránit, aby na každou výzvu k úhradě soudního poplatku reagoval za nezměněného skutkového stavu novou žádostí o osvobození. To by bylo v rozporu se zásadou procesní ekonomie. Městský soud proto správně vycházel z toho, že v řízení nebyly shledány podmínky pro přiznání osvobození od soudních poplatků a poplatek nebyl ani v následné lhůtě zaplacen. Proto řízení o kasační stížnosti správně zastavil.“ Proti tomuto rozsudku Nejvyššího správního soudu byla podána ústavní stížnost, jež však byla usnesením Ústavního soudu ze dne 7.12.2011, sp. zn. I. ÚS 3173/11, odmítnuta jako zjevně neopodstatněná. Dle soudu je z této skutečnosti patrné, že jeho postup a právní názor zaujatý v této věci plně koresponduje nejen judikaturním závěrům Nejvyššího správního soudu, nýbrž i Ústavního soudu.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.
V Ústí nad Labem 12. ledna 2015
JUDr. Markéta Lehká, Ph.D. v.r.
předsedkyně senátu
Za správnost vyhotovení:
Iva Tovarová