78Ad 12/2013 – 39
[OBRÁZEK]
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Moniky Javorové a soudců JUDr. Miroslavy Honusové a JUDr. Daniela Spratka, Ph.D. v právní věci žalobce V. M., zastoupeného Mgr. Radimem Strnadem, advokátem se sídlem v Brně, Příkop 8, proti žalovanému Státnímu úřadu inspekce práce, se sídlem v Opavě, Kolářská 451/13, o přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 5.4.2012 č.j. 935/1.30/12/14.3, ve věci zamítnutí odvolání pro opožděnost,
takto:
Odůvodnění:
Podanou žalobou se žalobce domáhal přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 5.4.2012 č.j. 935/1.30/12/14.3, kterým bylo zamítnuto jako opožděné odvolání žalobce proti rozhodnutí Úřadu práce České republiky – krajské pobočky v Olomouci ze dne 31.10.2011 č.j. OLA-2011/583749-131, jímž byl žalobce uznán vinným přestupkem podle ust. § 139 odst. 1 písm. c) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, v platném znění (dále jen zákon o zaměstnanosti) a byla mu uložena pokuta ve výši 5.000,- Kč.
V podané žalobě žalobce namítl, že odvolání proti prvostupňovému rozhodnutí podal v zákonné lhůtě. Upřesnil, že prostřednictvím svého právního zástupce podal odvolání dne 30.11.2011, když rozhodnutí správního orgánu I. stupně mu bylo doručeno dne 15.11.2011. Žalobce podal odvolání prostřednictvím elektronické pošty na adresy podatelna@ol.mpsv.cz a posta@uradprace.cz, kdy tyto adresy byly v době podání odvolání žalobce uvedeny na internetovém portálu Ministerstva práce a sociálních věcí. Není pravdou, jak tvrdí žalovaný v napadeném rozhodnutí, že odvolání žalobce bylo doručeno na podatelnu Úřadu práce České republiky – krajské pobočky v Olomouci (tedy na adresu podatelna@ol.mpsv.cz) až dne 5.12.2011, tedy po uplynutí zákonné lhůty, neboť podání bylo odesláno správnímu orgánu I. stupně dne 30.11.2011. Elektronické podání bylo v souladu s ust. § 37 odst. 4 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, v platném znění (dále jen správní řád) opatřeno zaručeným elektronickým podpisem právního zástupce.
Žalovaný ve vyjádření uvedl, že dle správního spisu bylo prvostupňové rozhodnutí žalobci doručeno skutečně dne 15.11.2011 a posledním dnem pro podání odvolání byl tedy den 30.11.2011. Ze spisové dokumentace vyplývá, že žalobce doručil odvolání Úřadu práce České republiky – krajské pobočce Olomouc a Úřadu práce České republiky – generálnímu ředitelství. Druhý jmenovaný v souladu s ust. § 86 odst. 1 správního řádu přeposlal odvolání Úřadu práce České republiky – krajské pobočce Olomouc jako správnímu orgánu, který napadené rozhodnutí vydal. Ačkoliv bylo odvolání datováno dnem 30.11.2011, žalovaný jako odvolací orgán vycházel z údajů obsažených ve správním spise, který převzal Oblastní inspektorát práce pro Moravskoslezský kraj a Olomoucký kraj, na nějž přešla od 1.1.2012 kompetence v oblasti kontroly a sankčního trestání nelegálního zaměstnávání podle zákona o zaměstnanosti. Žalovaný jako odvolací orgán pak posoudil odvolání jako opožděné, protože vycházel z dokladu pod pořadovým číslem 12 správního spisu a z dat uvedených na těchto dokladech. Jiné doklady prokazující odeslání odvolání dne 30.11.2011 se ve spise nenacházejí. Žalovaný dále krajskému soudu sdělil, že se ztotožňuje správním názorem ministerstva práce a sociálních věcí vyjádřeným při vyřizování podnětu žalobce k přezkumnému řízení. Ministerstvo uvedlo, že přezkumné řízení nelze zahájit, neboť neshledalo nezákonnost přezkoumávaného rozhodnutí. Podle ministerstva nebylo prokázáno, že podání, které žalobce dne 30.11.2011 odesílal na jím uváděné e-mailové adresy, byla skutečně téhož dne doručena, přičemž nepostačuje pouhé prokázání odeslání podání prostřednictvím e-mailového účtu, ale také prokázání jeho doručení. Odvolání bylo prokazatelně doručeno do elektronické podatelny úřadu práce až dne 5.12.2011, tedy opožděně.
Žalobce v replice k vyjádření žalovaného ze dne 18.1.2013 uvedl, že s jeho tvrzením, že podání bylo doručeno na podatelnu správního orgánu až dne 5.12.2011, nemůže souhlasit. Žalobce předložil kopii listiny zaslané z adresy epodatelna-up@mpsv.cz v pondělí 5.12.2011 do advokátní kanceláře zástupce žalobce, jejímž předmětem je vyrozumění o přijetí zprávy elektronickou poštou. Z textu podání vyplývá, že odvolání bylo doručeno do schránky elektronické podatelny odesílatele 30.11.2011 a zaregistrováno dne 5.12.2011.
Žalovaný ve vyjádření k replice doručenému krajskému soudu dne 26.3.2013 setrval na svých právních závěrech.
Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí žalovaného, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, v platném znění – dále jen s.ř.s.) a byl vázán obsahem žalobních bodů uvedených v žalobě (ust. § 75 odst. 2 s.ř.s.).
Z obsahu správních spisů krajský soud zjistil, že správní spis byl převeden z Úřadu práce Olomouc na Oblastní inspektorát práce pro Moravskoslezský kraj a Olomoucký kraj dne 30.1.2012. Prvostupňové rozhodnutí vydané ještě Úřadem práce České republiky – krajská pobočka v Olomouci dne 31.10.2011 pod č.j. OLA-2011/583749-131, jímž byla žalobci uložena pokuta 5.000,- Kč za spáchání přestupku podle ust. § 139 odst. 1 písm. c) zákona o zaměstnanosti, bylo právnímu zástupci žalobce doručeno 15.11.2011, jak dokládá doručenka založená ve správním spise. Ve spise se dále nachází odvolání proti tomuto rozhodnutí datované dne 30.11.2011 bez podacího razítka či jiného identifikátoru podání označené pouze nalepovacím štítkem, na němž je napsáno Úřad práce ČR, č.j. OLA-2011/629164, 5.12.2011 11:46:23 a dále počet listů a počet příloh. K tomuto podání je přiložena listina označená jako ověřovací doložka k datové zprávě podle zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon č. 300/2008 Sb.), v níž jsou vyplněny oddíly 1 – záznam o konverzi a 2 – údaje o konvertovaném dokumentu. Listina má datum vyhotovení 9.12.2011 a obsahuje elektronický podpis odpovědného pracovníka. Oblastní inspektorát práce pro Moravskoslezský kraj a Olomoucký kraj předložil spis žalovanému jako příslušnému odvolacímu orgánu a ten rozhodnutím ze dne 5.4.2012 č.j. 935/1.30/12/14.3 zamítl podané odvolání jako opožděné. V odůvodnění svého rozhodnutí uvedl, že dle spisové dokumentace bylo odvolání zasláno Úřadu práce České republiky – krajské pobočce Olomouc dne 5.12.2011, lhůta pro podání odvolání však uplynula dne 30.11.2011 a napadené rozhodnutí proto nabylo právní moci 1.12.2011. Dospěl proto k závěru, že odvolání bylo podáno po uplynutí odvolací lhůty.
Na základě obsahu správního spisu a odůvodnění napadeného rozhodnutí dospěl krajský soud k závěru, že rozhodnutí žalovaného je nepřezkoumatelné. Ve správním spise absentuje jakýkoliv doklad o skutečnosti, kdy bylo odvolání v té době příslušnému správnímu orgánu, tj. Úřadu práce České republiky – krajské pobočce Olomouc doručeno. Listina, z níž vycházel žalovaný (a kterou ve vyjádření k žalobě označil jako listinu pod poř. č. 12), je odvolání žalobce sepsané dne 30.11.2011 bez jakéhokoliv identifikátoru doručení opatřené pouze štítkem úřadu práce s přiděleným číslem jednacím a datem 5.12.2011 a přesným časem 11:46:23. Z tohoto štítku lze dovodit, že datum 5.11.2011 je datem, kdy bylo podání žalobce zaregistrováno u úřadu práce, neboť mu bylo přiděleno číslo jednací. Nelze z něj však dovodit, že by se jednalo o datum, kdy bylo příslušnému správnímu orgánu podání doručeno. Žalobce uvádí a žalovaný to nijak nezpochybnil, že podával odvolání prostřednictvím datové schránky svého právního zástupce. Tomu odpovídá také k odvolání přiložená ověřovací doložka k datové zprávě prokazující, že tato forma doručování byla skutečně použita. Ověřovací doložka však neobsahuje žádný bližší údaj o předmětné datové zprávě. Pokud na základě těchto listin dospěl žalovaný k závěru, že odvolání bylo podáno opožděně, učinil tak na základě nedostatečně zjištěného skutkového stavu. Ospravedlňující skutečností nemůže být ani fakt, že k 1.1.2012 přešla působnost v otázkách zákona o zaměstnanosti, pod nějž lze podřadit rovněž věc žalobce, z příslušných orgánů úřadu práce na úřady inspekce práce. Pokud v souvislosti s přechodem působnosti a faktickým předáním správních spisů mezi správními orgány byly některé spisy předány neúplné nebo se některé listiny staly nedohledatelnými, nelze takový stav vyložit k tíži žalobce. Při posouzení včasnosti žalobcova odvolání je nutno vycházet ze závěrů, které učinil Nejvyšší správní soud (dále jen NSS) v usnesení ze dne 15.7.2010 č.j. 9 Afs 28/2010-79, publikovaném ve Sb. NSS pod č. 2131/2010. NSS zde vyslovil, že: „podání prostřednictvím datové schránky vůči orgánu veřejné moci (§ 18 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů) je učiněno okamžikem dodání datové zprávy do schránky orgánu veřejné moci.“ V intencích tohoto právního názoru je pak nutno pohlížet na okamžik, kdy je podání (v posuzované věci odvolání) zaregistrováno příslušným správním orgánem, za zcela právně irelevantní. Z pohledu včasnosti doručení je rozhodující okamžik dodání datové zprávy obsahující příslušné podání do schránky orgánu veřejné moci. Doklad prokazující tuto právní skutečnost se však ve správním spise, jež měl krajský soud k dispozici, nenachází. Krajskému soudu proto nezbylo, než dospět k závěru, že napadené rozhodnutí je ve svém závěru o opožděnosti podání odvolání nepřezkoumatelné, když není zřejmé, na základě jakých skutečností k němu žalovaný dospěl.
Pro úplnost krajský soud uvádí, že při přezkoumání napadeného rozhodnutí neprovedl důkaz listinou předloženou žalobcem v souvislosti s podáním repliky k vyjádření žalovaného, kterou je potvrzení podatelny úřadu práce o přijetí odvolání. Za procesního stavu, kdy jsou závěry žalovaného zcela nepřezkoumatelné, to krajský soud považoval za předčasné, když nemůže předjímat jakékoliv závěry místo žalovaného, neboť by tím zasahoval do jeho kompetence. V dalším řízení se žalovaný kromě důkazů, které si případně sám opatří, bude muset zabývat i tímto důkazem, pokud žalobce takový důkazní návrh učiní.
Na základě shora uvedené právní argumentace krajský soud napadené rozhodnutí žalovaného zrušil pro nepřezkoumatelnost spočívající v nedostatku důvodů rozhodnutí (§ 76 odst. 1 písm. a) s.ř.s.) a proto, že skutkový stav, který vzal správní orgán za základ napadeného rozhodnutí, nemá oporu ve spise a vyžaduje zásadní doplnění (§ 76 odst. 1 písm. b) s.ř.s.). Současně krajský soud věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení (§ 78 odst. 4 s.ř.s.). Při novém projednání věci je žalovaný vázán právním názorem soudu (ust. § 78 odst. 5 s.ř.s.).
Výrok o náhradě náklad řízení je odůvodněn ust. § 60 odst. 1 s.ř.s, neboť žalobci, který měl ve věci úspěch, vznikly s tímto řízením náklady zaplacením soudního poplatku ve výši 3.000,- Kč a dále v souvislosti s právním zastoupením, a to za 2 úkony právní služby po 2.100,- Kč a 2x režijní paušál po 300,- Kč (ust. § 6 odst. 1, § 7, § 9 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. a) a d) a § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění platném do 31.12.2012) a za 1 úkon právní služby po 3.100,- Kč a 1x režijní paušál po 300,- Kč (tatáž ustanovení vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, v platném znění). Celková náhrada nákladů řízení tak činí částku 11.200,- Kč.
Vzhledem k odlišné úpravě s.ř.s. a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění (dále jen o.s.ř.), týkající se nabytí právní moci rozhodnutí, stanovil soud žalovanému k plnění lhůtu 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku (ust. § 54 odst. 5 s.ř.s., § 159 a § 168 o.s.ř.). Podle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. za použití ust. § 64 s.ř.s. zavázal soud žalovaného zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta, který žalobce v řízení zastupoval.
Poučení: Proti tomuto rozsudku je možno podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů po doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.
V Ostravě dne 30. ledna 2015
JUDr. Monika Javorová
předsedkyně senátu