48 A 12/2015 – 29
Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Milana Podhrázkého a soudců JUDr. Věry Šimůnkové a Mgr. Ing. Petra Šuránka ve věci žalobkyně R. M., zastoupené JUDr. Markem Dvořákem, advokátem se sídlem náměstí TGM 142, 261 01 Příbram, proti žalovanému Krajskému úřadu Středočeského kraje, se sídlem Zborovská 11, 150 21 Praha 5, o žalobách proti rozhodnutím žalovaného ze dne 15. 12. 2014, sp. zn. SZ_161089/2014/KUSK REG/Ha, č. j. 170198/2014/KUSK, a ze dne 17. 12. 2014, sp. zn. SZ_163207/2014/KUSK REG/Ha, č. j. 170206/2014/KUSK,
t a k t o:
Žalobkyně se žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), podanou u Městského soudu v Praze dne 19. 12. 2014 a následně postoupenou Krajskému soudu v Praze jako soudu místně příslušnému domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 15. 12. 2014, sp. zn. SZ_161089/2014/KUSK REG/Ha, č. j. 170198/2014/KUSK, a ze dne 17. 12. 2014, sp. zn. SZ_163207/2014/KUSK REG/Ha, č. j. 170206/2014/KUSK (dále též „napadená rozhodnutí“), jimiž žalovaný zamítl odvolání žalobkyně proti usnesení tajemnice Městského úřadu Příbram ze dne 13. 11. 2014, č. j. MeUPB 92390/2014, sp. zn. SZ MeUPB/80648/ 2014/SÚ/KM, a odvolání proti usnesení vedoucího Městského úřadu Příbram ze dne 13. 11. 2014, č. j. MeUPB 95819/2014, sp. zn. SZ MeUPB/80648/2014/SÚ/KM, a tato usnesení potvrdil. Uvedenými usneseními byly zamítnuty žalobkyní uplatněné námitky podjatosti vedoucího stavebního úřadu, ing. Přemka Bartoše, a referenta stavebního úřadu, Bc. M. K..
Soud při předběžném posouzení dospěl k závěru, že žalobu je namístě odmítnout, a to z důvodu, že žaloba proti oběma napadeným rozhodnutím je nepřípustná. Jak již bylo opakovaně konstatováno judikaturou Nejvyššího správního soudu ČR (dále jen „NSS“), v poslední době např. v rozsudku ze dne 24. 1. 2014, č. j. 5 As 67/2013-21, usnesením o námitce podjatosti, tedy o vyloučení, resp. nevyloučení úřední osoby ze správního řízení, je rozhodováno toliko o tom, zda ta která úřední osoba bude či nebude dále participovat na probíhajícím správním řízení. Podle svého charakteru jde pouze o rozhodnutí o vedení řízení, jímž se upravují poměry ve správním řízení, resp. vytvářejí se předpoklady pro to, aby mohlo být ve věci meritorně rozhodnuto. Usnesení o námitce podjatosti ani rozhodnutí žalovaného o odvolání proti tomuto usnesení, tedy nejsou konečnými rozhodnutími ve věci samé, ale pouze rozhodnutími dílčími, která by měla rozhodnutí ve věci samé předcházet. Přezkum rozhodnutí o námitce podjatosti sice není vyloučen úplně, je však koncentrován do řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu o věci samé.
Podle § 70 písm. c) s. ř. s. jsou ze soudního přezkoumání vyloučeny úkony správního orgánu, jimiž se upravuje vedení řízení před správním orgánem.
Podle § 68 písm. e) s. ř. s. je žaloba nepřípustná také tehdy, domáhá-li se přezkoumání rozhodnutí, které je z přezkoumání podle tohoto nebo zvláštního zákona vyloučeno.
Podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. soud usnesením odmítne návrh, jestliže je návrh podle tohoto zákona nepřípustný.
S přihlédnutím ke shora uvedené argumentaci je tedy třeba uzavřít, že žalobou bylo napadeno rozhodnutí, jímž se pouze upravuje vedení řízení před správním orgánem. Proto soudu nezbylo, než podle § 70 písm. c), § 68 písm. e) a § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. žalobu odmítnout jako nepřípustnou.
Protože podaná žaloba byla odmítnuta, soud podle § 10 odst. 3 věty poslední zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o soudních poplatcích“) současně rozhodl o vrácení soudního poplatku ve výši 3.000,- Kč za podání žaloby, a to ve lhůtě plynoucí z ustanovení § 10a odst. 1 zákona o soudních poplatcích.
O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením § 60 odst. 3 s. ř. s., podle nějž žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byl-li návrh odmítnut.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.
V Praze dne 24. února 2015
JUDr. Milan Podhrázký, v. r.
předseda senátu
Za správnost:
Božena Kouřimová