U S N E S E N Í
Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Markéty Lehké, Ph.D. a soudců Mgr. Václava Trajera a JUDr. Petra Černého, Ph.D. v právní věci navrhovatele: J. R., nar. „X“, bytem „X“, proti odpůrci: M ě s t s k ý ú ř a d V a r n s d o r f, stavební úřad, se sídlem ve Varnsdorfu, nám. E. Beneše č. p. 470, PSČ 407 47, v řízení o návrhu na vydání předběžného opatření,
takto:
I. Návrh na vydání předběžného opatření s e o d m í t á .
II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.
O d ů v o d n ě n í :
Navrhovatel se návrhem výslovně adresovaným a podaným zdejšímu soudu, tj. Krajskému soudu v Ústí nad Labem, domáhal vydání předběžného opatření, podle kterého by navrhovatel byl oprávněn užívat nemovitost, a to hotel Sport, ve Varnsdorfu, ul. Žitavská č. p. 886, nadále jako prostory pro poskytování ubytování osob s tím, že se ruší odpůrcem užité znění ust. § 134 odst. 3 zákona č. 183/2006 sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů. Navrhované předběžné opatření by dle navrhovatele mělo zaniknout dnem, kdy bude ve věci jím podané žaloby u Okresního soudu v Děčíně soudem rozhodnuto.
Ust. § 38 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), stanoví, že byl-li podán návrh na zahájení řízení a je potřeba zatímně upravit poměry účastníků pro hrozící vážnou újmu, může soud usnesením na návrh předběžným opatřením účastníkům uložit něco vykonat, něčeho se zdržet nebo něco snášet. Ze stejných důvodů může soud uložit takovou povinnost i třetí osobě, lze-li to po ní spravedlivě žádat.
Podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. soud usnesením návrh odmítne, nestanoví-li tento zákon jinak, jestliže je návrh podle tohoto zákona nepřípustný.
Z citovaného ust. § 38 odst. 1 s. ř. s. gramatickým výkladem vyplývá, že možnost vydání předběžného opatření soudem je vázána na podání návrhu na zahájení řízení. Ve správním soudnictví je tak omezena možnost, oproti občanskému soudnímu řízení, podání návrhu na vydání předběžného opatření pouze na případy, kdy již byl podán návrh na zahájení řízení, popř. pokud je současně podán s návrhem na zahájení řízení. V daném případě však takový návrh na zahájení řízení podán nebyl u Krajského soudu v Ústí nad Labem, úsek správního soudnictví, jak soud zjistil provedenou lustrací správních žalob. Této skutečnosti ostatně koresponduje tvrzení samotného navrhovatele obsažené v předmětném návrhu o tom, že sice dne 2. 2. 2015 podával žalobu proti rozhodnutí odpůrce ze dne 26. 1. 2015, č. j. MUVA 197/2015TogMa, sp. zn. 1109/2013/SÚ-To, nicméně tak učinil u Okresního soudu v Děčíně, a nikoliv tedy u Krajského soudu v Ústí nad Labem. Tvrzení žalobce pak jednoznačně dokládá jím přiložená kopie dotyčné žaloby podané dne 2. 2. 2015 u Okresního soudu v Děčíně, která tímto soudem byla zaevidována pod sp. zn. 19 C 96/2015.
S ohledem na tuto skutečnost dospěl soud k závěru, že návrh na vydání předběžného opatření, který byl podán u Krajského soudu v Ústí nad Labem, aniž by u tohoto soudu byla podána žaloba, je nepřípustný, a proto jej podle ust. § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. ve výroku usnesení ad I. odmítl. Jiný procesní postup (např. v podobě postoupení návrhu či přeposlání návrhu Okresnímu soudu v Děčíně, pokud by návrh byl tzv. mylným zápisem) za situace, kdy návrh byl výslovně adresován Krajskému soudu v Ústí nad Labem s poukazem mj. na ust. § 65 s. ř. s. nebyl možný, neboť by nebyl souladný se s. ř. s.
V důsledku odmítnutí návrhu současně soud v souladu s ust. § 60 odst. 3 věty první s. ř. s. ve výroku usnesení ad II. nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.
O případném vrácení soudního poplatku soud nerozhodoval, neboť dosud nebyl navrhovatelem uhrazen.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.
V Ústí nad Labem dne 25. února 2015
JUDr. Markéta L e h k á, Ph.D. v.r.
předsedkyně senátu
Za správnost vyhotovení:
Iva Tovarová