U S N E S E N Í
Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Markéty Lehké, Ph.D. a soudců JUDr. Petra Černého, Ph.D. a Mgr. Václava Trajera v právní věci žalobkyně: Z I M B O C Z E CH I A, s. r. o., se sídlem v Praze 7 – Holešovice, ul. Na Zátorách č. p. 8/613, PSČ 170 01, IČ: 612 50 988, zastoupené JUDr. Jiřím Vaníčkem, advokátem se sídlem v Praze 8 – Karlín, ul. Šaldova č. p. 466/34, PSČ 186 00, proti žalované: S t á t n í z e m ě d ě l s k á a p o t r a v i n á ř s k á i n s p e k c e, Inspektorát v Ústí nad Labem, se sídlem v Ústí nad Labem, ul. Masarykova č. p. 19/275, PSČ 403 40, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 13. 7. 2012, č. j. BH572-26/2012,
takto:
O d ů v o d n ě n í :
Žalobkyně se včasnou žalobou podanou prostřednictvím její někdejší právní zástupkyně u zdejšího soudu domáhala zrušení rozhodnutí žalované Státní zemědělské a potravinářské inspekce, Inspektorát v Ústí nad Labem, ze dne 13. 7. 2012, č. j. BH572-26/2012, kterým nebylo vyhověno námitkám žalobkyně proti opatření Inspektora inspektorátu Státní zemědělské a potravinářské inspekce v Ústí nad Labem ze dne 30. 5. 2012, č. P085-509995/12/C, uloženému žalobkyni ohledně zákazu uvádět do oběhu potraviny nesplňující požadavky stanovené zvláštními právními předpisy anebo mezinárodními smlouvami. Současně se žalobkyně domáhala, aby soud uložil žalované nahradit jí náklady předmětného soudního řízení.
V reakci na podání žalobkyně ze dne 19. 12. 2014 následně žalovaná podáním ze dne 13. 1. 2015 sdělila soudu, že hodlá neprodleně zahájit v předmětné věci přezkumné řízení, aby mohlo dojít k uspokojení žalobkyně ve smyslu ust. § 62 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“). V návaznosti na toto tvrzení pak žalovaná soudu v intencích jeho výzvy ze dne 19. 1. 2015, č. j. 15 A 111/2012 – 138, vydané ve smyslu ust. § 62 odst. 2 s. ř. s., zaslala své rozhodnutí ze dne 13. 2. 2015, č. j. SZPI/AH531-21/2013, jímž bylo žalobou napadené rozhodnutí žalované ze dne 13. 7. 2012, č. j. BH572-26/2012, změněno tak, že opatření Inspektora inspektorátu Státní zemědělské a potravinářské inspekce v Ústí nad Labem ze dne 30. 5. 2012, č. P085-509995/12/C, se zrušuje a řízení o něm se zastavuje.
Za nastalé situace proto soud vydal dne 18. 2. 2015 pod č. j. 15 A 111/2015 - 142 výzvu dle ust. § 62 odst. 3 s. ř. s., kterou žalobkyni prostřednictvím jejího stávajícího právního zástupce vyzval, aby ve lhůtě 5 dnů sdělila, zda je postupem žalované, tj. rozhodnutím ze dne 13. 2. 2015, č. j. SZPI/AH531-21/2013, uspokojena či se má v řízení pokračovat. Na tuto soudní výzvu právní zástupce žalobkyně zaslal podání ze dne 19. 2. 2015, které soud obdržel téhož dne, v němž výslovně uvedl, že vydáním nového rozhodnutí žalované ze dne 13. 2. 2015, č. j. SZPI/AH531-21/2013, byla žalobkyně uspokojena, a proto navrhuje zastavení řízení ve smyslu ust. § 62 odst. 4 s. ř. s. a požaduje náhradu nákladů řízení.
Podle ust. § 62 odst. 1 s. ř. s. platí, že dokud soud nerozhodl, může žalovaný vydat nové rozhodnutí, jímž žalobce uspokojí, nezasáhne-li tímto postupem práva nebo povinnosti třetích osob. Odst. 4 téhož ustanovení pak zakotvuje, že soud řízení usnesením zastaví, sdělí-li navrhovatel, že je uspokojen, přičemž soud řízení zastaví i tehdy, nevyjádří-li se takto navrhovatel ve stanovené lhůtě, jestliže ze všech okolností případu je zřejmé, že k jeho uspokojení došlo.
V předmětném případě dospěl soud k závěru, že žalobkyně byla rozhodnutím žalované ze dne 13. 2. 2015, č. j. SZPI/AH531-21/2013, zcela uspokojena, jak ostatně k výzvě soudu výslovně uvedla samotná žalobkyně, neboť žalobkyně žalobou brojila proti rozhodnutí žalované ze dne 13. 7. 2012, č. j. BH572-26/2012, přičemž toto původně zamítavé rozhodnutí bylo následně změněno tak, že opatření Inspektora inspektorátu Státní zemědělské a potravinářské inspekce v Ústí nad Labem ze dne 30. 5. 2012, č. P085-509995/12/C, se zrušuje a řízení o něm se zastavuje.
Soud proto ve smyslu ust. § 62 odst. 4 věty druhé ve spojení s ust. § 47 písm. b) s. ř. s. ve výroku ad I. usnesení řízení o dotyčné žalobě zastavil.
Výrok ad II. usnesení o náhradě nákladů řízení má oporu v ust. § 60 odst. 3 věty druhé ve spojení s ust. § 110 odst. 3 s. ř. s., podle kterých platí, že pokud bylo řízení zastaveno pro uspokojení žalobce, má žalobce proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení, přičemž v případě zrušení prvotního rozhodnutí soudu Nejvyšším správním soudem, rozhodne soud v novém řízení i o nákladech řízení o kasační stížnosti. V daném případě soud prvotně vydal usnesení ze dne 9. 10. 2012, č. j. 15 A 111/2012 – 17, jímž žalobu pro opožděnost odmítl, ovšem ke kasační stížnosti žalobkyně bylo toto usnesení zrušeno rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 2. 2013, č. j. 6 Ads 143/2012 – 60, a věc byla soudu vrácena jako včasná k dalšímu řízení. Soud proto uložil žalované zaplatit žalobkyni do třiceti dnů ode dne právní moci tohoto usnesení náhradu nákladů řízení ve výši 26.150,-Kč za její zastoupení nejprve advokátkou JUDr. Marcelou Scheeovou a posléze advokátem JUDr. Jiřím Vaníčkem. Tato částka se skládá z částky 3.000,-Kč za soudní poplatek za žalobu, dále z částky 4.200,-Kč za dva úkony právní služby po 2.100,-Kč podle ust. § 7 ve spojení s ust. § 9 odst. 3 písm. f) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění do 31. 12. 2012 převzetí a příprava zastoupení - § 11 odst. 1 písm. a), podání žaloby - § 11 odst. 1 písm. d); dále z částky 5.000,-Kč za soudní poplatek za kasační stížnost; dále z částky 9.300,- Kč za tři úkony právní služby po 3.100,-Kč podle ust. § 7 ve spojení s ust. § 9 odst. 4 písm. d) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. ve znění po 31. 12. 2012 podání kasační stížnosti - § 11 odst. 1 písm. d), podání sdělení ze dne 23. 5. 2014 a ze dne 19. 12. 2014 - § 11 odst. 1 písm. d); dále z částky 1.500,-Kč za pět s tím souvisejících režijních paušálů po 300,-Kč podle ust. § 13 odst. 1, odst. 3 vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. ve znění po 1. 9. 2006 a z částky 3.150,-Kč představující 21% DPH, kterou byl advokát podle zvláštního právního předpisu povinen odvést z odměny za zastupování a náhrad, jež byly vyjmenovány.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.
JUDr. Markéta L e h k á, Ph.D. v.r.
předsedkyně senátu
Za správnost vyhotovení:
Iva Tovarová