58A 38/2013-27
[OBRÁZEK]
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Záviskou v právní věci žalobce Mgr. M. B., proti žalovanému Krajskému úřadu Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě, 28. října 117, k žalobě na přezkoumání rozhodnutí žalovaného o přestupku proti bezpečnosti a plynulosti provozu ze dne 15.5.2013 č.j. MSK 61450/2013,
t a k t o :
II. Žalobce n e m á právo na náhradu nákladů.
III. Žalovanému se n e p ř i z n á v á náhrada nákladů řízení.
O d ů v o d n ě n í :
Vymezení předmětu řízení
[1] Žalobce byl uznán vinným ze spáchání přestupku proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích podle ustanovení § 125c odst.1 písm. k) a § 125c odst. 1 písm. f) bod 4 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích (dále jen zákon o silničním provozu), kterých se měl dopustit tím, že 1. dne 28.5.2012 ve 12:15 hod. v Moravské Ostravě, ul. Smetanovo náměstí č. 2 s vozidlem BMW rz X nerespektoval dopravní značení B2 – zákaz vjezdu všech vozidel s dodatkovou tabulkou „mimo vozidla DPO, a.s.“ a vjel do míst, kde je to tímto dopravním značením zakázáno. Současně nerespektoval dopravní značení „IP13c“ – parkoviště s parkovacím automatem s dodatkovou tabulkou „16m vlevo, 28m vpravo, pracovní dny 08:00-18:00 hod.“, a v působnosti tohoto dopravního značení parkoval v rozporu s údaji na parkovacím automatu, 2. dne 28.8.2012 ve 14:10 hod. řídil v Ostravě-Porubě, na ul. Martinovská (zastávka MHD Dílny DP), ve směru jízdy do Svinova, osobní motorové vozidlo tov. zn. BMW, rzX, přičemž v místě, kde je nejvyšší dovolená rychlost jízdy 40 km/h upravena dopravní značkou B 20a, byla tomuto vozidlu naměřena silničním laserovým rychloměrem LT1 20/20 TRu CAM okamžitá rychlost 50 km/h. Po odečtu možné odchylky ± 3 km/h, jel rychlostí nejméně 48 km/h, čímž porušil rychlost v obci o 8 km/h. Tímto jednáním obviněný porušil ust. § 4 písm. c/ zákona o silničním provozu v návaznosti na § 9 odst. 1 písm. u) vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 30/2001 Sb., kterou se provádějí pravidla provozu na pozemních komunikacích a úprava a řízení provozu na pozemních komunikacích, čímž spáchal přestupek v provozu na pozemních komunikacích, podle ust. § 125c odst. 1 písm. f) bod 4 zákona o silničním provozu. Dále svým jednáním porušil ust. § 4 písm. c) zákona o silničním provozu v návaznosti na § 9 odst. 1 písm. b) a § 12 odst. 1 písm. p) vyhl.č. 30/2001 Sb., a naplnil tak skutkovou podstatu přestupku ve smyslu ust. § 125c odst. 1 písm. k) zákona o silničním provozu, za což mu byla uložena sankce podle ust. § 125c odst. 4 písm. f) zákona o silničním provozu pokuta v částce 2.000,- Kč. V souladu s ust. § 79 odst. 1 zákona o přestupcích mu byla uložena povinnost nahradit náklady řízení spojené s projednáním přestupku v částce 1.000,- Kč, kterou paušálně stanoví vyhláška MV č. 231/1996 Sb. Splatnost sankce pokuty a nákladů řízení v celkové částce 3.000,- Kč byla stanovena do 30 dnů od nabytí právní moci rozhodnutí.
[2] Správní orgán I. stupně, Magistrát města Ostravy, odbor dopravně správních činností rozhodl dne 20.3.2013 tak, jak ve výroku [1] tohoto rozsudku. V odůvodnění mimo jiné uvedl, že co se týká přestupků, tak v obou případech byla strážníky MP Ostrava vždy na místě sepsána s obviněným oznámení o přestupku, k těmto se obviněný nevyjádřil a oznámení nepodepsal. V posuzovaném případě došlo k naplnění jak formálního tak materiálního znaku přestupku a ve prospěch obviněného lze hodnotit pouze skutečnost, že jednáním nedošlo ke škodlivému účinku v podobě škody na majetku či zdraví osob. Z důkazů nejsou pochybnosti o tom, že obviněný se přestupků dopustil. Dále, že obviněný byl vyzván k podání vysvětlení na den 14.11.2012. K jednání se nedostavil ani se řádně neomluvil. Stejně tak obviněný nereagoval ani na další výzvu k podání vysvětlení, a proto správní orgán oba skutky sloučil do společného řízení a obviněného předvolal na den 21.2.2013. Obviněný se k jednání nedostavil, pouze telefonicky asistentkou obviněného bylo sděleno, že se nedostaví z důvodu problémů s vozidlem.
[3] Žalovaný napadeným rozhodnutím zamítl odvolání a napadené rozhodnutí správního orgánu prvního stupně, Magistrátu města Ostravy, ze dne 20.3.2013 č.j. SMO/102089/13/DSČ/Šťa potvrdil. V odůvodnění se vypořádal se všemi námitkami uvedenými v odvolání.
Obsah žaloby
[4] Žalobce žalobou ze dne 27.6.2013 se domáhal zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci Magistrátu města Ostravy k dalšímu řízení. Dále uložení žalovanému zaplatit žalobci náklady řízení do 3 dnů od právní moci rozsudku a současně navrhl, aby soud přiznal žalobě odkladný účinek. V žalobě uvedl, že
Vyjádření žalovaného
[5] Žalovaný ve svém písemném vyjádření k žalobě uvedl, že k námitce projednání věci bez přítomnosti obviněného odkazuje na odůvodnění napadeného rozhodnutí a dále uvádí, že omluva z ústního jednání je podáním, které činí účastník řízení vůči správnímu orgánu, vztahuje se na ni tedy ust. § 37 správního řádu o formálních a obsahových náležitostech podání. Samotná telefonická omluva bez dalšího v zásadě nikdy nemůže být považována za omluvu náležitou ve smyslu § 74 odst. 1 zákona o přestupcích. Správní orgán tedy omluvu neakceptoval nikoliv proto, že nebyla učiněna před jednáním, neboť vzhledem k jejímu tvrzenému důvodu, který měl nastat právě v den jednání, nebyla dřívější omluva reálně možná. Omluva však nebyla akceptována proto, že byla učiněna pouze telefonicky a následně nebyla potvrzena způsobem podle § 37 odst. 4 správního řádu a tvrzený důvod nebyl nijak prokázán ani osvědčen, a to ani dodatečně v průběhu správního řízení. Důležitý důvod žalobce pouze tvrdí, aniž by jakýmkoliv relevantním dokladem, např. objednávkou opravy vozidla prokázal. Jestliže takový doklad předkládá žalobce až nyní v žalobě, je takové doplnění omluvy zjevně opožděné. Navrhl žalobu zamítnout.
Skutečnosti zjištěné ze správního spisu pro posouzení věci
[6] Magistrát města Ostravy dne 15.8.2012 vyhotovil výzvu, aby se pan M. B. dostavil dne 11.9.2012 ve 13:00 hodin do budovy Magistrátu města Ostravy k podání nezbytného vysvětlení k prověření došlého oznámení o přestupku, kterého se měl dopustit 28.5.2012 ve 12:15 hod. na Smetanově nám. č. 2, jestliže parkoval s vozidlem BMW rz X v působnosti dopravního značení v rozporu s údaji na parkovacím automatu. Toto mu bylo doručeno 17.8.2012. Jmenovaný dne 11.9.2012 písemně sdělil, že se nemůže dostavit, neboť na tento den má nařízeno jednání u Krajského soudu v Ostravě a přiložil předvolání od Krajského soudu v Ostravě k jednání na den 11.9.2012 v 8:00 hodin u Krajského soudu v Ostravě. Dále založena další výzva Magistrátu města Ostravy ze 17.10.2012, aby se M. B. dostavil k podání vysvětlení dne 14.11.2012 v 9:00 hod., s doručením 18.10.2012. Následně založeno rozhodnutí Magistrátu města Ostravy o uložení pořádkové pokuty ze dne 19.11.2012 ve výši 1.000,- Kč z důvodu, že se nedostavil k podání nezbytného vysvětlení (rozhodnutí zrušeno Krajským úřadem Moravskoslezského kraje rozhodnutím ze dne 15.5.20013 z důvodu, že podezřelá osoba ze spáchání přestupku, proti které je odvodněné vznést obvinění, nemůže být trestána pořádkovou pokutou.). Následnou výzvou ze dne 19.11.2012 vyzván k dostavení se na 7.12.2012 s doručením 21.11.2012. Magistrát města Ostravy následně zahájil řízení o přestupku současně s předvoláním k ústnímu jednání na 21.2.2013 v 9:00 hod., oznámení bylo obviněnému doručeno 29.1.2013. Na týž den ústního jednání byl volán svědek, a to policista strž. J. K. Z protokolu o ústním jednání z 21.2.2013 zjištěno, že obviněný se nedostavil, byl slyšen přítomný svědek strž. J.K. a byl konstatován obsah spisu, ve kterém mimo jiné založen snímek rychloměru o naměřené rychlosti 51 km/h po odpočtu 48 km/h v úseku s rychlostním limitem 40 km/h dne 28.8.2012 ve 14:10:03 hod., včetně osvědčení pro M. G. k oprávněnosti provádět měření, včetně ověřovacího listu vystaveného Českým metrologickým institutem s platností ověření rychloměru do 19.10.2012. Součástí spisu úřední záznam sepsaný úředníkem odboru dopravně správních činností dne 21.2.2013 v 9:00 hod. o obsahu, že telefonicky sděleno asistentkou z AK Mgr. M. B., která uvedla, že pan Mgr. B. se nemůže k jednání dostavit, jelikož má u Frýdku-Místku problémy s vozidlem. Asistentce bylo sděleno, že byl předvolán i svědek. Dále, že se jednalo pouze o telefonický hovor, kdy z telefonického rozhovoru nebylo zřejmé, kdo skutečně obviněného omlouvá, proto správní orgán tuto omluvu vyhodnotil, že není řádná a důvodná a rozhodl věc projednat v jeho nepřítomnosti. Dne 20.3.2013 správní orgán rozhodl ve věci samé, které bylo doručeno dne 21.3.2013; dne 8.4.2013 bylo u správního orgánu I. stupně podáno odvolání a toto bylo spolu s fotosnímky vyhotovenými správním orgánem I. stupně dne 4.4.2013, předloženo k rozhodnutí žalovanému. Dne 15.5.2013 žalovaný o odvolání rozhodl.
Jednání u krajského soudu
[7] U Krajského soudu v Ostravě dne 11.2.2015 žalobce uvedl, že si již nepamatuje, zda jel z Frýdku-Místku nebo z Paskova, ale pravděpodobně z Paskova, kde má klienta. Měl závadu na zámku předních levých dveří, které musel za jízdy držet, a protože dveře nešly zavřít, nemohl auto nechat někde zaparkované a jít na jednání.
Právní úprava
[8] Podle ust. § 74 odst. 1 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupku, koná správní orgán v prvním stupni ústní jednání. V nepřítomnosti obviněného z přestupku lze věc projednat jen tehdy, jestliže odmítne, ač byl řádně předvolán, se k projednání dostavit nebo se nedostaví bez náležité omluvy nebo důležitého důvodu.
[9] Podle ust. § 37 odst. 4 správního řádu podání je možno učinit písemně nebo ústně do protokolu anebo v elektronické podobě podepsané uznávaným elektronickým podpisem. Za podmínky, že podání je do 5 dnů potvrzeno, popřípadě doplněno způsobem uvedeným ve větě první, je možno je učinit pomocí jiných technických prostředků, zejména prostřednictvím dálnopisu, telefaxu nebo veřejné datové sítě bez použití uznávaného elektronického podpisu.
Právní posouzení věci samé
[10] Žalobce vytýká správnímu orgánu projednání věci bez jeho přítomnosti a má zato, že se z vážného důvodu z jednání omluvil. Z obsahu spisu zcela jasně vyplývá, že žalobce poprvé byl správním orgánem předvolán k podání vysvětlení na den 11.9.2012 ve 13:00 hodin. Žalobce se nedostavil a dne 11.9.2012 se omluvil, že toho dne má u Krajského soudu v Ostravě nařízeno jednání, předložil vyrozumění uvedeného soudu o nařízení jednání, kde žalobce zastupoval dne 11.9.2012, avšak ráno v 8:00 hodin. Následně byl žalobce předvolán k podání vysvětlení na 14.11.2012 v 9:00 hodin, na což vůbec nereagoval, jak je zjistitelné z rozhodnutí o udělení pořádkové pokuty (rozhodnutí ze dne 19.11.2012). Správní orgán znovu vyzval žalobce k podání vysvětlení na den 7.12.2012 v 9:00 hodin, žalobce se opět nedostavil a dne 28.1.2013 správní orgán vydal oznámení o zahájení řízení o přestupku, včetně předvolání k jednání na den 21.2.2013 v 9:00 hodin. Žalobce se k jednání nedostavil. V 9:00 hod. telefonicky jeho asistentka sdělila, že se nemůže Mgr. B. dostavit, neboť má někde u Frýdku-Místku problémy s vozidlem. K následujícímu obsahu správního spisu je nutno konstatovat, že tento neobsahuje žádné doklady či podání od žalobce vztahující se k omluvě z jednání, následuje jen odvolání žalobce, bez jakékoliv přílohy. Žalobce k podané žalobě dne 27.6.2013 u zdejšího soudu přiložil stejnopis „Potvrzení servisní objednávky“ vystavené CarTec Group, s.r.o., ze které zjištěno, že dne 21.2.2013 v 8:28 přijato do opravy vozidlo BMW, rzX s datem vyzvednutí 1.3.2013 ve 14:00 hodin.
[11] S odvoláním na uvedené v odst. [8] tohoto rozsudku se za vadu řízení považuje, pokud věc bude projednána v nepřítomnosti obviněného, který se nedostavil bez důležitého důvodu. Je věcí správního orgánu vyhodnotit závažnost důvodu, který obviněný jako důvod neúčasti u jednání uvádí, a to i s ohledem na průběh celého řízení.
V souzené věci byl žalobce předvolán s dostatečným předstihem k jednání na den 21.2.2013 na 9:00 hodin. Ve správním spise je úřední záznam ze dne 21.2.2013, že v 9:00 hodin asistenta žalobce sdělila, že se tento nemůže k jednání dostavit, neboť někde u Frýdku-Místku má problémy s vozidlem. K tomu soud, aniž by chtěl spekulovat o obsahu takto sdělené omluvy, jen v této souvislosti konstatuje, že žalobce bydlí v Ostravě, v části Plesná (odvrácená část Ostravy od Frýdku-Místku), pracoviště má v centru Ostravy, a přitom se bezprostředně v době před nařízením ústního jednání (9:00 hodin dopoledne) měl nacházet u Frýdku-Místku. V této souvislosti žalobce u jednání soudu sdělil, že se nacházel v Paskově, kde má klienta. Žalobce pak k žalobě předložil potvrzení vystavené CarTec Group, s.r.o. o tom, že dne 21.2.2013 bylo vozidlo BMW rz X přijato v 8:28 hodin do opravy. Adresa servisu na potvrzení servisní objednávky je Vítkovická ulice č. 3246/1a, Ostrava. Obsah předloženého dokladu je v rozporu s výše citovaným úředním záznamem, neboť správnímu orgánu bylo sděleno, že žalobce se v 9:00 hodin nachází někde u Frýdku-Místku, po upřesnění žalobcem u jednání soudu se nacházel v Paskově, a přitom v žalobě tvrdil, což také doložil potvrzením autoservisu, že v 8:28 hodin byl v Ostravě v servise. Za předpokladu, že žalobce skutečně byl v 8:28 hodin v uvedeném servise, pak soud musí konstatovat, že z tohoto servisu na Magistrát města Ostravy, odboru dopravně správních činností, je to autem (náhradním autem zapůjčeným servisem, což v současné době je zcela běžné) otázka 5 minut, pěšky cca půl hodiny a místní hromadnou dopravou pod půl hodiny. Žalobci tak závada na vozidle, kvůli které vozidlo dne 21.2.2013 v 8:28 hodin předával do servisu, nemohla zabránit se zúčastnit jednání, maximálně se žalobce mohl o malou chvíli zpozdit k jednání.
[12] K žalobnímu bodu týkajícího se formy omluvy. K omluvě z jednání je nutno přistupovat individuálně a na písemné podání ohledně omluvy z jednání nelze vždy před jednáním bezezbytku vyžadovat postup dle ustanovení § 37 správního řádu. Bezesporu ideální situace je, jestliže obviněný může omluvu učinit přede dnem jednání, avšak ne vždy pro takový postup jsou dány objektivní podmínky. Soud v této souvislosti poukazuje na to, že zákon o přestupcích ani správní řád nezakotvuje povinnost učinit omluvu před jednáním, nýbrž toliko je používán výraz náležitá omluva (§ 74 odst. 1 zákona o přestupcích) a bezodkladná omluva (§ 59 správního řádu). Bezodkladnost a náležitost omluvy pak správní orgán vyhodnotí i s ohledem na dosavadní průběh řízení. Je nutno připustit, že může nastat situace, že účastník řízení z náhlého ještě závažnějšího důvodu se nemůže k jednání dostavit, např. může být stižen v den jednání vážnou zdravotní příhodou, která mu zcela zabrání komunikovat s okolím (např. infarkt), může dojít k vážné dopravní nehodě na cestě k jednání a konečně i na cestě k jednání správního orgánu může dojít k závadě na vozidle. Při teorii, že i v tomto případě je nutno striktně dodržet ustanovení § 37 odst. 4 správního řádu, pak by taková omluva nemohla být nikdy akceptována. Avšak s ohledem na předcházející průběh řízení, a to soud v této věci má na mysli úkony ze strany správního orgánu i chování žalobce, přede dnem zahájení přestupkového řízení, bez ohledu na zrušující rozhodnutí odvolacího orgánu ve věci pořádkové pokuty a tam vysloveného právního názoru, kdy žalobce vědomě ignoroval výzvy správního orgánu k dostavení se na úřad k podání vysvětlení, pak soud přisvědčil žalovanému, jestliže telefonickou omluvu provedenou asistentkou žalobce bez dalšího úkonu ze strany žalobce, nevyhodnotil jako náležitou. Důležitost důvodu omluvy obviněného z přestupku z neúčasti u ústního jednání je třeba vždy posuzovat z hlediska jejího pořadí, obsahu, v jakém stadiu řízení byla omluva uplatněna, zda ze spisu či jiných skutečností nevyplývá jakákoliv obstrukční snaha či potřeba obviněného z přestupku působit průtahy v řízení nebo dosáhnout zániku odpovědnosti za spáchání přestupku apod. Zaměstnankyně žalobce jej v okamžiku, kdy mělo dojít dle předvolání k zahájení ústního jednání, telefonicky omluvila z důvodu, že obviněný má problémy s autem u Frýdku-Místku. Podle ustanovení § 37 odst. 4 správního řádu podání je možno učinit písemně nebo ústně do protokolu anebo v elektronické podobě podepsané uznávaným elektronickým podpisem. Za podmínky, že podání je do 5 dnů potvrzeno, popřípadě doplněno způsobem uvedeným ve větě první, je možno je učinit pomocí jiných technických prostředků, zejména prostřednictvím dálnopisu, telefaxu nebo veřejné datové sítě bez použití uznávaného elektronického podpisu. Správní řád stanoví pro účinné provedení podání několik forem a předvídá i podání učiněné jinou formou (odstavec 4), avšak stanoví podmínku, že do 5 dnů musí být potvrzeno způsobem, který je uveden v předcházející větě. V souzené věci není sporu o tom, že žalobce telefonickou omluvu podanou jeho pracovnicí nejenže v pětidenní lhůtě, ale dokonce vůbec, nedoplnil. Z uvedeného jednoznačně vyplývá, že žalobce sice omluvu učinil, ale protože ji v pětidenní lhůtě nedoplnil o zákonem stanovenou formu, byl správní orgán oprávněn k této omluvě vůbec nepřihlížet. Z toho soud vyvozuje, že jednak pro nedodržení formy omluvy podle § 37 odst. 4 správního řádu, ale jednak také pro nepřipojení žádného důvodu, který by byl významný pro posouzení omluvy a pro správní uvážení, zda konat či nekonat a zda opakovat či neopakovat projednání přestupku, omluva žalobce byla neúčinná, neprovedená náležitě a správní orgány postupovaly v souladu se zákonem a nedopustily se při uvedených procesních postupech žádného pochybení. Mezi jednáním dne 21.2.2013 a rozhodnutí ve věci samé dne 20.3.2013 měl žalobce dosti času k doplnění své telefonické omluvy písemnou či jinou formou ve smyslu ust. § 37 odst. 4 správního řádu. Soud nepřisvědčil žalobci, že dne 21.2.2013 nebyly splněny předpoklady pro jednání o přestupku v jeho nepřítomnosti.
[13] S odvoláním na uvedené v odstavcích [10 a 11] tohoto rozsudku soud nepřisvědčil tudíž ani žalobnímu bodu třetímu. Jestliže žalobce se bezdůvodně nedostavil k jednání, neučinil náležitou omluvu, pak správní orgán byl oprávněn věc v jeho nepřítomnosti projednat a rozhodnout. Žalobce byl řádně předvolán k jednání správního orgánu, a to že se nedostavil bez řádné a včasné omluvy, jde k jeho tíži. Žalobce byl řádně na předvolání k jednání poučen o svých právech včetně ustanovení § 36 odst. 3 správního řádu – právo vyjádřit se před vydáním rozhodnutí k podkladům pro rozhodnutí. Sám žalobce ignorováním účasti u jednání správního orgánu se zbavil svého práva na ústní projednání věci ještě před vydáním rozhodnutí, kde mohl navrhovat důkazy, podávat další návrhy a zejména se vyjadřovat ke všem okolnostem, které mu byly kladeny za vinu. Správní orgán u jednání dne 21.2.2013 dospěl k závěru, že shromáždil veškeré podklady pro vydání rozhodnutí a dokazování je skončeno. Žádné další dokazování po tomto dni neprováděl.
[14] Soud s ohledem na uvedené dospěl k závěru, že postupem žalovaného nebyla porušena procesní práva žalobce ve správním řízení, jestliže věc byla projednána bez přítomnosti žalobce. Jestliže správní řád ukládá správnímu orgánu povinnosti při předvolávání k ústnímu jednání (forma předvolání, včasnost předvolání) a dodržování této povinnosti je součástí zákonnosti řízení a zajišťování práv účastníků řízení, pak stejnou měrou je nutno i u účastníků řízení vyžadovat jejich součinnost.
[15] Ze všech výše uvedených důvodů krajský soud podanou žalobu podle § 78 odst. 7 s.ř.s. jako nedůvodnou zamítl.
[16] O náhradě nákladů řízení rozhodl krajský soud podle § 60 odst. 1 s.ř.s. s přihlédnutím k tomu, že ve věci plně procesně úspěšný žalovaný se náhrady nákladů řízení vzdal a také mu žádné nevznikly.
P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí l z e podat kasační stížnost ve lhůtě do dvou týdnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí č. 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
V Ostravě dne 11. února 2015
JUDr. Jana Záviská
samosoudkyně