[OBRÁZEK]

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

 Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Jiřího Gottwalda a soudců JUDr. Daniela Spratka, Ph.D., a JUDr. Miroslavy Honusové v právní věci žalobkyně Mgr. H. E., v řízení zastoupené Janem Kozákem, advokátem se sídlem Olomouc, Riegrova 12, proti žalovanému Krajskému úřadu Olomouckého kraje se sídlem Olomouc, Jeremenkova 40a, za účasti osob zúčastněných na řízení I) T. B., II) Bc. I.B., III) J. Z., IV) M. Z., V) J. M., VI) Ing. H. M., VII) J. M., VIII) Ing. A. N., IX) Ing. M. N., X) I.P., XI) M. P., XII) PhDr. M. B., a XIII) Ing. J. B., o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 29.11.2012 č.j. KUOK 101969/2012, ve věci určení existence a charakteru pozemní komunikace,

t a k t o :

 I. Rozhodnutí Krajského úřadu Olomouckého kraje ze dne 29.11.2012 č.j. KUOK 101969/2012 se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.

 II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 11.228,- Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám Jana Kozáka, advokáta se sídlem Olomouc, Riegrova 12.

 III. Osoby zúčastněné na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení.

O d ů v o d n ě n í :

A.

 Žalobkyně se podanou žalobou domáhá přezkoumání shora uvedeného rozhodnutí žalovaného, jímž bylo zamítnuto žalobkynino odvolání a potvrzeno rozhodnutí Obecního úřadu Dolany ze dne 17.9.2012 č.j. 1282/2012/La, kterým bylo určeno, že na pozemcích parc. č. X, X, X, X, X, X a X, vše v k.ú. Dolany u Olomouce, se nachází veřejně přístupná účelová komunikace.

 Namítá, že:

1) žalobkyně měla být účastnicí řízení od samého počátku, zejm. měla být vyrozuměna o výslechu svědků. Postupem správního orgánu I. stupně byla zkrácena na svém právu klást svědkům otázky;

2) nebyly splněny podmínky pro zahájení řízení, když žadatelé neprokázali, že určovací rozhodnutí je nezbytné pro uplatnění jejich práv [§ 142 odst. 1 zák. č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „spr.ř.“)];

3) dovodil-li žalovaný, že je tu potřebná komunikační spojnice k nemovitostem v dané lokalitě, nevedl v tomto směru žádné dokazování. Obslužnost těchto nemovitostí je přitom zajištěna jinudy (z obce Tovéř). Správní orgány se navíc zabývaly jen pozemky určenými ve výroku, aniž by zkoumaly existenci a charakter celé komunikační spojnice až k předmětným obsluhovaným nemovitostem;

4) správní orgány ignorovaly, že pokud tu kdy komunikace byla, před r. 1990 však ztratila svůj charakter v důsledku činností, které způsobily, že pozemek se stal nevhodným pro komunikaci jako takovou;

5) majitelé pozemků parc. č. X a X mají dle vlastního stavebního povolení mít zajištěn zbudováním vlastní cesty;

6) správní orgány nevypořádaly nutnost souhlasu vlastníka pozemku s rozhodnutím o tom, že určitá komunikace je veřejně přístupnou účelovou komunikací;

7) napadené rozhodnutí je nepřezkoumatelné, když se žalovaný v napadeném rozhodnutí nevypořádal s odvolací argumentací žalobkyně.

 Žalovaný navrhuje zamítnutí žaloby, kdy plně odkazuje na obsah napadeného rozhodnutí.

 Osoby zúčastněné na řízení I) – II) navrhují zamítnutí žaloby, kdy ve svých vyjádřeních vyjadřují svůj názor na existenci a charakter komunikace na předmětných pozemcích.

 Osoby zúčastněné na řízení III) – V) navrhují zamítnutí žaloby, když zpochybňují vlastnické právo žalobkyně, kterou neuznávají jako právoplatnou majitelku.

 Osoby VI) – XIII) se k žalobě nevyjádřily.

B.

Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu [§ 75 zák. č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s.ř.s.“)] a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.

C.

Předně je však třeba korigovat část žalobního bodu 2), kdy žalobkyně z neprokázání že určovací rozhodnutí je nezbytné pro uplatnění práv žadatelů dovozuje, že řízení nemělo být nikdy zahájeno.

Dle § 142 odst. 1 spr.ř. správní orgán v mezích své věcné a místní příslušnosti rozhodne na žádost každého, kdo prokáže, že je to nezbytné pro uplatnění jeho práv, zda určitý právní vztah vznikl a kdy se tak stalo, zda trvá, nebo zda zanikl a kdy se tak stalo.

Dle § 44 odst. 1 spr.ř. řízení o žádosti je zahájeno dnem, kdy žádost nebo jiný návrh, kterým se zahajuje řízení (dále jen "žádost"), došel věcně a místně příslušnému správnímu orgánu.

Dle § 45 odst. 2 spr.ř. nemá-li žádost předepsané náležitosti nebo trpí-li jinými vadami, pomůže správní orgán žadateli nedostatky odstranit na místě nebo jej vyzve k jejich odstranění, poskytne mu k tomu přiměřenou lhůtu a poučí jej o následcích neodstranění nedostatků v této lhůtě; současně může řízení přerušit (§ 64).

Dle § 66 odst. 1 písm. c) spr.ř. řízení o žádosti správní orgán usnesením zastaví, jestliže žadatel v určené lhůtě neodstranil podstatné vady žádosti, které brání pokračování v řízení.

Z právě citovaných zákonných ustanovení vyplývá, že řízení o žádosti nezahajuje správní orgán, takové řízení je zahájeno již podáním žádosti samotné (§ 44 odst. 1 spr.ř.), což je toliko v dispozici žadatele, nikoli správního orgánu, a otázka zahájení řízení tak nikterak nepodléhá posouzení otázky, zda je žádost úplná a bezvadná. Takové posouzení provádí správní orgán v řízení již zahájeném, kdy zjistí-li případný nedostatek, pomůže jej žadateli odstranit výzvou podle § 45 odst. 2 spr.ř. Pokud se takový nedostatek odstranit nezdaří, je to důvodem pro zastavení (již zahájeného a probíhajícího) řízení dle § 66 odst. 1 písm. c) spr.ř.

To ovšem ničeho nemění na obsahové náplni žalobního bodu 2) vystavěné na tom, že žadatelé neprokázali, že určovací rozhodnutí je nezbytné pro uplatnění jejich práv, pročež nemělo být o věci rozhodováno meritorně.

D.

 Z obsahu odvolání žalobkyně proti rozhodnutí Obecního úřadu Dolany ze dne 17.9.2012 č.j. 1282/2012/La a z doplnění tohoto odvolání soud zjistil, že žalobkyně v odvolání uplatnila m.j. odvolací námitky totožné s žalobními body 1) až 6)[*]).

 Z obsahu napadeného rozhodnutí soud zjistil, že krom konstatace průběhu řízení a posouzení odvolání jako včasného (str. 1 – 4 napadeného rozhodnutí), žalovaný nejdříve vytýčil znaky veřejně přístupné účelové komunikace, jejichž naplnění poté na základě dokazování provedeného správním orgánem I. stupně dovozuje. Z odvolacích námitek se však vyjadřuje toliko na str. 6 napadeného rozhodnutí k námitce obdobné žalobnímu bodu 5) tak, že přístup k těmto pozemkům určená komunikace nezajišťuje, když vlastníci těchto pozemků si měli dle stavebního povolení zřídit vlastní přístupovou cestu. Jiné místo v napadeném rozhodnutí však již odvolací námitky žalobkyně nenašly.

E.

 Jak soudy rozhodující ve správním soudnictví dlouhodobě a neměnně judikují, z odůvodnění rozhodnutí musí být seznatelné, proč správní orgán považuje námitky účastníka za liché, mylné nebo vyvrácené, které skutečnosti vzal za podklad svého rozhodnutí, proč považuje skutečnosti předestírané účastníkem za nerozhodné, nesprávné nebo jinými řádně provedenými důkazy vyvrácené. Přezkoumává-li správní soud zákonnost žalobou napadeného správního rozhodnutí, resp. skutkové a právní úvahy, na jejichž základě bylo rozhodnutí vydáno, činí tak skrze odůvodnění tohoto rozhodnutí, a nikoliv prostřednictvím obsahu správního spisu (srov. např. již rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 26.2.1993 č.j. 6 A 48/92-23, in Správní právo, sešit 2/94, poř. č. 27/1994, či rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 23.7.2008 č.j. 3 As 51/2007-84, ze dne 25.11.2009 č.j. 7 Afs 116/2009-70, ze dne 4.2.2010 č.j. 7 Afs 1/2010-53, vše www.nssoud.cz). Není přitom úkolem soudu, aby absentující vypořádání odvolacích námitek nahrazoval svými úvahami, úkolem správního soudu je přezkoumat existentní úvahy a závěry o odvolacích námitkách obsažené v napadeném rozhodnutí.

 Za situace, kdy napadené rozhodnutí neobsahuje ani náznak vypořádání odvolacích námitek totožných s žalobními body 1) – 4), 6), jak byly obsahem doplnění odvolání, je napadené rozhodnutí nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů a jako takové bylo podle § 76 odst. 1 písm. a) s.ř.s. bez jednání zrušeno a věc podle § 78 odst. 4 s.ř.s. vrácena žalovanému k dalšímu řízení, v němž bude na žalovaném, aby řádně přezkoumatelným způsobem vypořádaly žalobkyniny odvolací námitky.

F.

O náhradě nákladů řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto dle § 60 odst. 1 s.ř.s., podle kterého procesně úspěšné žalobkyni vzniklo vůči žalovanému právo na náhradu nákladů řízení. Náklady žalobkyně tvoří:

Soud proto uložil žalovanému zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení tuto částku, a to dle § 64 s.ř.s. ve spojení s § 149 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších změn a doplnění (dále jen „o.s.ř.“) k rukám advokáta, který žalobkyni v řízení zastupoval. Vzhledem k odlišné úpravě s.ř.s. a o.s.ř., týkající se nabytí právní moci rozhodnutí (srov. § 54 odst. 5 s.ř.s., § 159, § 160 odst. 1 o.s.ř.), uložil soud žalovanému povinnost zaplatit náhradu nákladů řízení ve lhůtě 30 dnů od právní moci rozsudku.

 O náhradě nákladů řízení osob zúčastněných na řízení bylo rozhodnuto podle § 60 odst. 5 s.ř.s., když soud v řízení neuložil těmto osobám žádnou povinnost a neshledal ani žádné důvody hodné zvláštního zřetele, které by přiznání náhrady nákladů řízení některé z těchto osob odůvodňovaly.

P o u č e n í :  Proti  tomuto  rozsudku  je  m o ž n o  podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné soudní rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.

V Ostravě dne 12. března 2015

                                                        Mgr. Jiří Gottwald

                                                         předseda senátu

[*]) odvolací námitka totožná s žalobním bodem 1) je obsahem prvého odstavce třetí strany doplnění odvolání

odvolací námitka totožná s žalobním bodem 2) je obsahem 6. – 8. odstavce první strany doplnění odvolání

odvolací námitky totožné s žalobním bodem 3) jsou obsahem 6. odstavce třetí strany doplnění odvolání, dále 7. odstavce páté strany doplnění odvolání

odvolací námitky totožné s žalobním bodem 4) jsou obsahem 6. – 7. odstavce čtvrté strany doplnění odvolání

 odvolací námitka totožná s žalobním bodem 5) je obsahem 4. – 6. odstavce druhé strany doplnění odvolání

 odvolací námitka totožná s žalobním bodem 6) je obsahem 5. – 6. odstavce páté strany doplnění odvolání