18Ad 63/2014-23
[OBRÁZEK]
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Indráčkem v právní věci žalobce Š. S., proti žalované České správě sociálního zabezpečení se sídlem Praha 5, Křížová 25, o žalobě proti rozhodnutí ze dne 14.8.2014, o invalidním důchodu,
t a k t o :
I. Žaloba s e z a m í t á .
II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.
O d ů v o d n ě n í
Rozhodnutím ze dne 14.8.2014 č.j. X žalovaná Česká správa sociálního zabezpečení zamítla námitky žalobce a potvrdila své rozhodnutí ze dne 3.6.2014, kterým zamítla žalobci žádost o invalidní důchod pro nesplnění podmínek ust. § 38 zákona č. 155/1995 Sb., v platném znění, neboť podle posudku Okresní správy sociálního zabezpečení Karviná ze dne 13.5.214 žalobce není invalidní, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho pracovní schopnost pouze o 20%. Při svém rozhodování žalovaná vycházela z posudku o invaliditě vypracovaného Českou správou sociálního zabezpečení dne 7.8.2014, podle kterého je rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce zdravotní postižení uvedené v kapitole VII, položce 7a přílohy k vyhl.
č. 359/2009 Sb., pro které lékař ČSSZ stanovil míru poklesu pracovní schopnosti 20%. Toto hodnocení posudkový lékař zvýšil podle ust. § 3 odst. 2 citované vyhlášky o 10%, takže celkem míra poklesu pracovní schopnosti žalobce byla stanovena 30%.
Proti shora uvedenému rozhodnutí podal žalobce včasnou žalobu, ve které namítal, že jeho zdravotní stav odpovídá částečné invaliditě a byl nedostatečně zjištěn. Podle názoru jeho očního lékaře se mu zdravotní stav zhoršil.
K nařízenému jednání krajského soudu se žalobce nedostavil, ačkoliv k němu byl řádně a včas předvolán, svou neúčast ani neomluvil a nepožádal o jeho odročení z vážných důvodů. Krajský soud proto v souladu s ust. § 49 odst. 3 s.ř.s. jednal v nepřítomnosti žalobce.
Krajský soud provedl důkaz napadeným rozhodnutím žalované ze dne 14.8.2014 č.j. X, připojeným posudkovým spisem žalobce vedeným u OSSZ v Karviné, žalobcem předloženými lékařskými zprávami, posudkem posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR (dále jen „PK MPSV ČR“) v Ostravě ze dne 28.1.2015 a poté dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.
Z hlediska skutkových zjištění vyplývajících z připojeného posudkového spisu žalobce vzal v daném případě krajský soud za prokázáno, že žalobce v době od 5.6.2006 do 19.8.2012 pobíral částečný invalidní důchod v souvislosti s úrazem utrpěným dne 1.2.1983. Dne 22.4.2014 požádal o přiznání invalidního důchodu. Na základě této žádosti posoudil zdravotní stav žalobce lékař pověřený vypracováním posudku pro OSSZ v Karviné dne 13.5.2014 se závěrem, že pokles pracovní schopnosti činí u něj 20% podle kapitoly VII, položky 4a přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. Rozhodnutím ze dne 3.6.2014 žalovaná žádost žalobce o invalidní důchod zamítla. Proti uvedenému rozhodnutí podal žalobce námitky, o kterých žalovaná rozhodla shora uvedeným napadeným rozhodnutím, přičemž vycházela z posudku ČSSZ ze dne 7.8.2014, podle kterého činil pokles pracovní schopnosti podle kapitoly VII, položky 4a přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb. 20% a se zvýšením o dalších 10% celkových 30%. Napadeným rozhodnutím, jak shora uvedeno, pak žalovaná námitky žalobce zamítla a potvrdila rozhodnutí ze dne 3.6.2014.
Jelikož rozhodnutí soudu v daném případě, kdy se jedná o dávku důchodového pojištění podmíněnou nepříznivým zdravotním stavem občana a jeho dochovanou pracovní schopností je závislé především na odborném lékařském posouzení, vyžádal krajský soud odborný lékařský posudek PK MPSV ČR, pracoviště Ostrava která je k podání tohoto posudku povolána přímo ze zákona podle ust. § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., v platném znění. Z posudku této komise krajský soud zjistil, že vycházela při jeho vypracování ze zdravotní dokumentace ošetřující lékařky MUDr. K. C. a z nálezu praktického MUDr. J. C. ze dne 17.9.2013. Posudková komise měla k dispozici lékařské zprávy žalobce doložené k žalobě, a to urologa MUDr. Š. ze dne 15.4., 18.3. a 25.9.2014, CT
vyšetření břicha a malé pánve karvinské Hornické nemocnice MUDr. K. S. ze dne 24.9.2014, ORL MUDr. L. B. ze dne 3.3.2014, ORL MUDr. M. H. ze dne 7.3.2011, 21.3.2011 a 4.4.2011, propouštěcí zprávy Nemocnice Havířov, urologie 15.8.2014 - 16.8.2014, z nálezů doložených v námitkovém řízení a to oční MUDr. H. S. ze dne 25.6.2014 a urologa MUDr. Š. ze dne 3.7. a 28.7.2014 a z dalších nálezů – propouštěcí zprávy Nemocnice Karviná, oční oddělení ve dnech 26.2. až 27.2.2014, 9.7. až 10.7.2013, 21. až 22.1.2013, ze dne 28.7.2005, 2.9.2005 a 25.1.2006, z nálezů očního MUDr. I. S. 21.1.2013, očního nálezu MUDr. H.S. ze dne 22.1.2015, 26.6.2014 a 15.1.2013, z radioterapeutické ambulance – propouštěcí protokol Klinika onkologická Fakultní nemocnice Ostrava MUDr. Ing. J. C., Ph.D. ze dne 9.1.2015 a z úplné zdravotní dokumentace založené v posudkovém spise OSSZ Karviná. Jako rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotní stavu žalobce uvedla posudková komise nevidomost pravého oka jako následek úrazu z roku 1983. Toto rozhodující zdravotní postižení je uvedeno v kapitole VII, položce 4a přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb., podle které stanovila míru poklesu pracovní schopnosti 20%, neboť zrakové funkce na druhém oku jsou plně zachovány. Posudková komise toto procentní hodnocení ve shodě s posudkovým lékařem OSSZ v Karviné nezvýšila, neboť žalobce je nadále schopen pracovat jako pomocný dělník, příp. jako strážný beze zbraně. Žalobce je také schopen rekvalifikace zaučením, čehož byl schopen již od doby po úrazu. Jeho ostatní zdravotní postižení pracovní potenciál podstatně neomezují, neboť nedoslýchavost je lehkého stupně a glaukom na levém oku je při léčbě kompenzován. Posudková komise dodala, že na základě posudkového spisu zjistila, že částečná invalidita uznána u žalobce v roce 2006 byla uznána omylem na základě podané zprávy praktickým lékařem, že se jedná o stav po operaci obou očí. Z celkové dokumentace i z anamnestických údajů žalobce vyplývá, že levé oko nikdy operováno nebylo a glaukom byl zjištěn až v roce 2009. Vidění levého oka bylo tedy v roce 2006 zcela v normě i bez jakékoliv korekce. V srpnu 2014 byl žalobce vyšetřen a byl prokázán adenokarcinom prostaty. Toto onemocnění posudková komise nemohla zohlednit, neboť do doby zahájení léčby si zdravotní stav žalobce nevyžádal ani pracovní neschopnost, ta byla vystavena praktickým lékařem až 12.12.2014 a trvá dosud. Současný zdravotní stav odpovídá nadále dočasné pracovní neschopnosti.
Krajský soud v souladu s ust. § 75 odst. 1 s.ř.s. při přezkoumávání napadeného rozhodnutí žalované vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl dán v době rozhodování žalovaného správního orgánu. Přitom dospěl k závěru, že žalobce k datu vydání napadeného rozhodnutí 14.8.2014 nebyl invalidní. Podle ust. § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb. ve znění pozdějších předpisů je totiž pojištěnec invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35%. Podle odst. 2 téhož ustanovení, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35%, avšak nejvíce o 49%, jedná se o invaliditu I. stupně, jestliže poklesla nejméně o 50%, avšak nejvíce o 69%, jedná se o invaliditu II. stupně a jestliže poklesla nejméně o 70%, jedná se
o invaliditu III. stupně. Pokles pracovní schopnosti u žalobce činil 20% a tento závěr jednoznačně vyplývá z citovaného posudku PK MPSV ČR, o jehož úplnosti, správnosti a přesvědčivosti nemá krajský soud důvodu pochybovat. Posudková komise nepochybně vycházela z veškeré dostupné zdravotní dokumentace žalobce, včetně lékařských zpráv jím předložených v průběhu správního i tohoto přezkumného soudního řízení. Svým posudkovým závěrem se ztotožnila s předchozími posudkovými hodnoceními s tím rozdílem, že se nepřiklonila ke zvýšení horní hranice procentního hodnocení poklesu pracovní schopnosti žalobce, které provedl lékař ČSSZ v rámci námitkového řízení.
Jelikož u žalobce k datu 14.8.2014 nešlo o invaliditu v žádném stupni, žalovaná nepochybila, když napadeným rozhodnutím námitky žalobce zamítla a zároveň potvrdila rozhodnutí ze dne 3.6.2014, jímž žalobci žádost o invalidní důchod zamítla.
Na základě výše uvedeného krajský soud v souladu s ust. § 78 odst. 7 s.ř.s. žalobu zamítl, neboť není důvodná.
Žádnému z účastníků nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobce v řízení úspěšný nebyl a žalovaná na jejich náhradu nárok ze zákona nemá (ust. § 60 odst. 2 s.ř.s. a ust. § 118d zák.č. 582/1991 Sb. v platném znění).
P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně ve lhůtě dvou týdnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to písemně, ve dvojím vyhotovení. Podmínkou řízení o kasační stížnosti je povinné zastoupení stěžovatele advokátem, pokud stěžovatel sám nemá vysokoškolské právnické vzdělání.
V Ostravě dne 19. března 2015
JUDr. Petr Indráček
samosoudce