Usnesení
Krajský soud v Hradci Králové rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivonou Šubrtovou ve věci žalobce: P. P., proti žalovanému: Ministerstvo vnitra ČR, Nad Štolou 3, 170 34 Praha 7, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 26.11.2014, č.j. OAM-257/LE-LE05-LE05-2014, ve věci mezinárodní ochrany, takto:
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
Žalobce napadl včas podanou žalobou (doručenou soudu dne 17.12.2014) shora uvedené rozhodnutí žalovaného, kterým žalovaný rozhodl o žádosti žalobce o udělení mezinárodní ochrany tak, že je nepřípustná podle § 10a písm. e) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (zákon o azylu) a řízení o udělení mezinárodní ochrany podle § 25 písm. i) tohoto zákona zastavil.
Nadepsanému soudu se nepodařilo doručit žalobci písemnost na adresu uvedenou shora, což je poslední známá adresa žalobce. Z databáze Ministerstva vnitra ČR (zpráva ze dne 5.2.2015) bylo zjištěno, že žalobce dne 15.12.2014 odešel z pobytového střediska Kostelec nad Orlicí a jeho současné místo pobytu není známo. Tato skutečnost byla potvrzena i Správou uprchlických zařízení ministerstva vnitra se sídlem v Praze ze dne 20.2.2015, v níž se uvádí, že žalobce byl v pobytovém středisku Kostelec nad Orlicí ubytován v období od 25.11.2014 do 15.12.2014, kdy mu bylo ubytování ukončeno a jeho aktuální místo pobytu není známo. Soud ještě učinil pokus o doručení písemnosti žalobci na adresu propustky, kterou sám uvedl v žádosti o povolení opuštění pobytového střediska v době od 5.12.-7.12.2014, a to … Zásilka se dne 18.3.2015 vrátila soudu zpět jako nevyzvednutá s tím, že uvedená adresa neexistuje.
Z důvodu neznámého pobytu žalobce mu soud pro toto řízení výrokem I. ustanovil opatrovníka podle § 29 odst. 3 občanského soudního řádu za použití § 64 zák. č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s.ř.s.“).
Podle § 33 písm. b) zákona o azylu soud řízení zastaví, jestliže nelze zjistit místo pobytu žadatele o udělení mezinárodní ochrany (žalobce).
Vzhledem k tomu, že nelze zjistit místo pobytu žalobce, nezbylo soudu než výrokem II. řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného zastavit podle § 33 písm. b) zákona o azylu. Tento postup umožňuje ust. § 47 písm. c) s. ř. s., dle kterého soud řízení usnesením zastaví, stanoví-li tak tento nebo zvláštní zákon.
O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 60 odst. 3 s. ř. s. tak, že žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, neboť řízení bylo zastaveno.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
V Hradci Králové dne 24. března 2015
JUDr. Ivona Šubrtová, v. r.
samosoudkyně