USNESENÍ
Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Markéty Lehké, Ph.D. a soudců Mgr. Václava Trajera a JUDr. Petra Černého, Ph.D. v právní věci žalobce: S. R., nar. „X“, bytem „X“, zastoupeného JUDr. Ing. Markem Andráškem, advokátem, se sídlem Rokycanova 5, 415 01 Teplice 1, proti žalovanému: Krajskému úřadu Ústeckého kraje, Odboru územního plánování a stavebního úřadu, se sídlem Velká Hradební 3118/48, 400 02 Ústí nad Labem, zastoupenému Mgr. Vlastimilem Škodou, advokátem, se sídlem Řetězová 2, 405 02 Děčín I, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 13.10.2014, č.j. 379/UPS/2014-3, JID: 142851/2014/KÚÚK/Doč,
takto:
Odůvodnění:
Žalobce se žalobou podanou v zákonem stanovené lhůtě prostřednictvím svého právního zástupce domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 13.10.2014, č.j. 379/UPS/2014-3, JID: 142851/2014/KÚÚK/Doč, jímž bylo změněno rozhodnutí Městského úřadu Osek, odboru výstavby a místního hospodářství (dále jen „stavební úřad“), ze dne 23.7.2014, č.j. VMH-1839/14-394/13, kterým bylo dle ustanovení § 129 odst. 3 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování, ve znění pozdějších předpisů, rozhodnuto o zamítnutí žádosti o dodatečné povolení stavby „Rekreační stavba na pozemku p.č. 282/2 v k.ú. Osek u Duchcova“, ve výrokové části tak, že do obsahu výroku rozhodnutí stavebního úřadu bylo doplněno ustanovení zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), a to konkrétně ustanovení § 51 odst. 3 správního řádu, podle kterého byla žádost o dodatečné povolení stavby zamítnuta. V ostatních částech zůstala výroková část rozhodnutí stavebního úřadu beze změn.
Dne 16.1.2015 bylo zdejšímu soudu prostřednictvím datové schránky doručeno sdělení žalovaného, jímž soudu oznámil, že v dané věci bude postupovat dle ustanovení § 153 odst. 1 písm. a) a odst. 2 správního řádu, pročež si od nadřízeného správního orgánu bezodkladně vyžádá souhlas s tímto postupem. Po obdržení souhlasu žalovaný přistoupí ke zrušení žalobou napadeného rozhodnutí a tedy i k uspokojení žalobce. Z tohoto důvodu žalovaný požádal soud, aby mu v intencích ustanovení § 62 s.ř.s. stanovil lhůtu k vydání nového rozhodnutí ve věci. V návaznosti na sdělení žalovaného soud uvážil, že v posuzovaném je nezbytné žalovanému dle ustanovení § 62 odst. 2 s.ř.s. stanovit lhůtu pro vydání rozhodnutí. Soud proto v souladu s ustanovením § 62 odst. 2 s.ř.s. žalovanému přípisem ze dne 19.1.2015, č.j. 15A 92/2014 – 20, stanovil lhůtu šedesáti dnů ode dne doručení tohoto přípisu k vydání nového rozhodnutí. Soudu bylo dne 5.2.2015 prostřednictvím datové schránky doručeno sdělení žalovaného, kterým bylo soudu oznámeno, že žalovaný ve zkráceném přezkumné řízení vydal dne 4.2.2015 rozhodnutí, č.j. 379/UPS/2014-10, JID: 18409/2015/KÚÚK/Doč, kterým dle ustanovení § 97 odst. 3 správního řádu zrušil své rozhodnutí ze dne 13.10.2014, č.j. 379/UPS/2014-3, JID: 142851/2014/KÚÚK/Doč, a věc vrátil k novému projednání do fáze odvolacího řízení.
S ohledem na vydání tohoto nového rozhodnutí adresoval soud žalobci výzvu ze dne 9.2.2015, č.j. 15A 92/2014-25, ve smyslu ustanovení § 62 odst. 3 s.ř.s., aby soudu ve stanovené lhůtě sdělil, zda byl postupem žalovaného zcela uspokojen, a současně, aby soudu vyčíslil náklady řízení, které mu v souzené věci vznikly. Žalobce byl soudem zároveň poučen, že pokud soudu sdělí, že byl postupem žalovaného zcela uspokojen, předmětné řízení bude usnesením zastaveno.
Podle ustanovení § 62 odst. 1 s.ř.s. platí, že dokud soud nerozhodl, může žalovaný vydat nové rozhodnutí, jímž žalobce uspokojí, nezasáhne-li tímto postupem práva nebo povinnosti třetích osob. Odst. 4 věta první téhož ustanovení pak zakotvuje, že soud řízení usnesením zastaví, sdělí-li navrhovatel, že je uspokojen. Soud řízení zastaví i tehdy, nevyjádří-li se takto navrhovatel ve stanovené lhůtě, jestliže ze všech okolností případu je zřejmé, že k jeho uspokojení došlo (viz ustanovení § 62 odst. 4 věta druhá s.ř.s.).
Žalobce v reakci na uvedenou výzvu ze dne 9.2.2015 podáním ze dne 18.2.2015 soudu výslovně sdělil, že shora zmíněným rozhodnutím žalovaného byl plně uspokojen. V rámci tohoto podání žalobce současně vyčíslil náklady, které mu v souvislosti s tímto řízením vznikly.
S přihlédnutím ke sdělení žalobce ze dne 9.2.2015, z něhož je zcela patrné, že žalobce byl postupem žalovaného plně uspokojen, soud proto ve smyslu ustanovení § 62 odst. 4 věty první s.ř.s. ve spojení s ustanovením § 47 písm. b) s.ř.s. výrokem ad I) řízení o dotyčné žalobě zastavil.
Jelikož řízení skončilo jeho zastavením před prvním jednáním, soud podle ustanovení § 10 odst. 3 věty první zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění po 1. 9. 2011, rozhodl výrokem ad II) o vrácení soudního poplatku, jenž byl soudu uhrazen při podání žaloby ve výši 3.000,- Kč, toliko ve výši 2.000,- Kč, když podle citovaného ustanovení mj. platí, že soud vrátí z účtu zaplacený poplatek za řízení snížený o 20%, nejméně však o 1.000,- Kč, pokud bylo řízení zastaveno před prvním jednáním. V souladu s tímto ustanovením soud rovněž rozhodl o tom, že snížený soudní poplatek bude žalobci vrácen z účtu krajského soudu v obvyklé lhůtě.
Výrok ad III) o přiznání práva na náhradu nákladů řízení žalobci má oporu v ustanovení § 60 odst. 3 věty druhé s.ř.s., podle kterého platí, že pokud bylo řízení zastaveno pro uspokojení žalobce, má žalobce proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení. Soud proto uložil žalovanému zaplatit žalobci do třiceti dnů ode dne právní moci tohoto usnesení náhradu nákladů řízení ve výši 9.228,- Kč, která se skládá z částky 1.000,- Kč odpovídající nevrácené části zaplaceného soudního poplatku; z částky 6.200,- Kč za dva úkony právní služby po 3.100,- Kč podle ustanovení § 7 ve spojení s ustanovením § 9 odst. 4 písm. d) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění účinném od 1.1.2014 (dále jen „advokátní tarif“), a to převzetí a příprava zastoupení podle ustanovení § 11 odst. 1 písm. a), podání žaloby podle ustanovení § 11 odst. 1 písm. d); dále z částky 600,- Kč za dva režijní paušály po 300,- Kč podle ustanovení § 13 odst. 1 a odst. 3 advokátního tarifu, a to vše mimo část nevráceného soudního poplatku zvýšené o daň z přidané hodnoty ve výši 21% představující částku ve výši 1.428,- Kč.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.
JUDr. Markéta Lehká, Ph.D.
předsedkyně senátu
Za správnost vyhotovení:
Iva Tovarová