[OBRÁZEK]
Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivanky Havlíkové a soudců Mgr. Gabriely Bašné a Mgr. Martina Kříže v právní věci žalobce: Ing. M. M., bytem X., proti žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje, odbor regionálního rozvoje, se sídlem Praha 5, Zborovská 11, za účasti: J. Ž., bytem Y., o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 20.06.2011 sp.zn. SZ 086950/2011/KUSK REG/KM, č.j. 124997/2011/KUSK,
takto:
O d ů v o d n ě n í :
Žalobce se podanou žalobou domáhal přezkoumání v záhlaví uvedeného rozhodnutí žalovaného, kterým bylo zamítnuto jeho odvolání proti usnesení Obecního úřadu Vrdy, stavebního úřadu ( dále jen stavební úřad ), ze dne 23.03.2011, č.j.: Výst. 339/11, sp.zn. 86/2010mar, jímž bylo zastaveno kolaudační řízení ve věci stavby ,, Přístavba rodinného domku č.p. 22 v Horních Bučicích“, na pozemku st.p. 43/1 v katastrálním území Horní Bučice ( dále jen stavba ), zahájeného na základě podaného návrhu na kolaudaci stavby dne 14.07.2008 stavebnicí paní J. Ž. nar. X, ( dále jen stavebnice nebo osoba zúčastněná na řízení ), a prvoinstanční správní rozhodnutí potvrzeno.
Žalobce namítal nezákonnost rozhodnutí žalovaného, který pouze přezkoumal postup stavebního úřadu a před vydáním rozhodnutí nevzal v úvahu, že celý proces stavebního řízení ve věci stavby začal dne 28.04.2008, kdy žalobce podal první námitku proti nepovoleným stavebním úpravám.
Dále žalobce uplatnil námitky týkající se věci samé, tj. kolaudačního řízení a dalších řízení, které však nejsou předmětem žalobou napadeného rozhodnutí. K tomu navrhl výslech svědků: osoby zúčastněné na řízení paní Ž., paní M. J. a Ing. M. M., místostarosty Obce Vrdy.
Žalobce žádal, aby soud žalobou napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení.
V písemném vyjádření k žalobě žalovaný uváděl obdobně jako v odůvodnění svého rozhodnutí a zdůraznil, že řízení o kolaudaci stavby bylo zahájeno na návrh osoby zúčastněné na řízení podaný dne 14.07.2008. Tímto dnem bylo v souladu s § 44 odst. 1 správního řádu řízení zahájeno. Vzhledem k tomu, že jediným navrhovatelem-osobou zúčastněnou na řízení byl dne 23.03.2011 návrh ( žádost ) na vydání kolaudačního rozhodnutí vzat zpět, postupoval žalovaný podle § 66 odst. 1 písm. a ) správního řádu a řízení o žádosti zastavil. Proti tomuto usnesení podal žalobce společně s manželkou odvolání. Žalovaný v rámci odvolacího řízení zkoumal, zda skutečně byly splněny zákonem stanovené podmínky pro zastavení řízení. Ze spisového materiálu zjistil, že jediný žadatel podal žádost o zahájení řízení a tento jediný žadatel vzal svou žádost zpět. Proto žalovaný usnesení stavebního úřadu potvrdil a odvolání zamítl. Podle žalovaného se zastavením řízení žadatelce ani jinému účastníků řízení nezakládají, nemění, neruší ani závazně neurčují subjektivní veřejná práva nebo povinnosti. Ze stejného důvodu měl žalovaný za to, že žalobce nenaplňuje ustanovení § 65 odst. 1 s. ř. s.
Žalovaný žádal, aby soud žalobu odmítl nebo ji zamítl.
Při ústním jednání účastníci setrvali na svých stanoviscích. Soud neprovedl důkazy navržené žalobcem, neboť skutkový stav byl zjištěn dostatečně a pro posouzení právní otázky provedení navržených důkazů považoval za nadbytečné.
Soud přezkoumal žalobou napadené rozhodnutí, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání, v rozsahu žalobou tvrzených bodů nezákonnosti, kterými je vázán, podle skutkového a právního stavu ke dni vydání žalobou napadeného rozhodnutí, a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.
Při posouzení soud vyšel z následující právní úpravy:
Podle ust. § 66 odst. 1 správního řádu v rozhodném znění řízení o žádosti správní orgán usnesením zastaví, jestliže žadatel vzal svou žádost zpět; jestliže je žadatelů více, musí se zpětvzetím souhlasit všichni žadatelé; ve sporném řízení správní orgán řízení nezastaví, pokud se zpětvzetím odpůrce z vážných důvodů nesouhlasí.
Podle ust. § 65 odst. 1, 2 s.ř.s. kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen přímo nebo v důsledku porušení svých práv v předcházejícím řízení úkonem správního orgánu, jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují jeho práva nebo povinnosti, (dále jen "rozhodnutí"), může se žalobou domáhat zrušení takového rozhodnutí, popřípadě vyslovení jeho nicotnosti, nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak. (2) Žalobu proti rozhodnutí správního orgánu může podat i účastník řízení před správním orgánem, který není k žalobě oprávněn podle odstavce 1, tvrdí-li, že postupem správního orgánu byl zkrácen na právech, která jemu příslušejí, takovým způsobem, že to mohlo mít za následek nezákonné rozhodnutí.
Soud předně uvádí, že neshledal důvod pro odmítnutí žaloby pro nedostatek aktivní legitimace, jak navrhoval žalovaný v písemném vyjádření k žalobě, neboť shledal, že je žalobce aktivně legitimován podle ust. § 65 odst. 2 s.ř.s., když byl účastníkem řízení před správním orgánem (podal odvolání) a v žalobě tvrdí zkrácení na právech z důvodů v žalobě uvedených.
Žalobce v žalobě uplatnil svůj nesouhlas s rozhodnutím žalovaného, který potvrdil rozhodnutí stavebního úřadu o zastavení kolaudačního řízení pro zpětvzetí návrhu jeho navrhovatelem podle § 66 odst. 1 písm. a) správního řádu, a dále uplatnil námitky týkající se věci samé, případně skutkových okolností, vztahujících se k jiným správním řízením. Soud se však mohl zabývat pouze námitkami, které směřují proti žalobou napadenému rozhodnutí, ostatní věcné námitky z důvodů dále uvedených musel odmítnout.
K posouzení zákonnosti žalobou napadeného rozhodnutí soud vyšel z obsahu spisového materiálu a odůvodnění rozhodnutí správních orgánů obou stupňů, jakož i písemného vyjádření žalovaného k podané žalobě. Z nich vyplynulo, že osoba zúčastněná na řízení jako stavebnice podala u stavebního úřadu dne 14.07.2008 návrh na kolaudaci stavby, přičemž byla jedinou navrhovatelkou. V průběhu řízení vzala svůj návrh podáním ze dne 20.03.2011 zpět a žádala, aby stavební úřad řízení o kolaudaci stavby zastavil. Stavební úřad na to prvoinstančním správním rozhodnutím řízení o kolaudaci stavby zastavil podle ustanovení § 66 odst. 1 písm. a) správního řádu. V odvolání proti tomuto usnesení žalobce a jeho manželka se zastavením řízení nesouhlasili a argumentovali věcně a ve vztahu k dalším správním řízením obdobně jako v podané žalobě. V odůvodnění žalobou napadeného rozhodnutí se žalovaný k těmto věcným námitkám vyjádřil a uvedl důvody, pro které spatřuje prvoinstanční správní rozhodnutí v souladu se zákonem.
Žalobní námitka není důvodná. Je tomu tak proto, že řízení o návrhu na kolaudaci stavby je ve smyslu správního řádu řízením návrhovým, a to řízením nesporným. Znamená to, že pokud navrhovatel podá návrh, správní orgán se jím zabývá. V okamžiku, kdy navrhovatel ztratí zájem na dalším vedení řízení, může vzít svůj návrh zpět a pokud na něj nedopadá ustanovení § 66 odst. 1 písm. a) věty za středníkem (více žadatelů nebo se jedná o sporné řízení, kde je třeba souhlasu protistrany), pak správní orgán nezkoumá důvody zpětvzetí návrhu a řízení zastaví. Zákon mu jiný postup neumožňuje. Správní orgány obou stupňů proto nemohly v projednávané věci postupovat jinak, než po zpětvzetí návrhu jediným navrhovatelem řízení podle § 66 odst. 1 písm. a) správního řádu zastavit. K zpětvzetí návrhu stavebnicí nesporně došlo a soud se při přezkumu zákonnosti žalobou napadeného rozhodnutí tak jinými okolnostmi věci nezabýval. Žalobcem tvrzené skutečnosti, týkající se věci samé nebo řízení, které s kolaudačním řízením souvisely či se z něj se odvíjely, soud nemohl řešit, neboť rozsah těchto žalobních námitek přesahoval podstatu nyní projednávané věci, jíž je procesní rozhodnutí správního orgánu o zpětvzetí návrhu v návrhovém nesporném řízení. Důvody, pro které vzala osoba zúčastněná na řízení svůj návrh na kolaudační rozhodnutí zpět, jsou irelevantní. Podstatné je, že zpětvzetím svého návrhu dala jednoznačně najevo, že má zájem na tom, aby řízení bylo ukončeno ( obdobně rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ve věci sp. zn. 52 A 19/2014).
Lze tak uzavřít, že žalobou napadené rozhodnutí bylo vydáno v souladu se zákonem, soud proto nedůvodnou žalobu podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.
Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 60 odst. 1 s.ř.s. Žalobce neměl ve věci úspěch, žalovanému správnímu orgánu, který byl úspěšný, však důvodně vynaložené náklady řízení nevznikly.
P o u č e n í :
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.
V Praze dne 18. března 2015 JUDr. Ivanka Havlíková, v.r.
předsedkyně senátu
Za správnost vyhotovení: Lucie Horáková