U S N E S E N Í
Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Markéty Lehké, Ph.D. a soudců JUDr. Petra Černého, Ph.D. a Mgr. Václava Trajera v právní věci navrhovatele: Mgr. R. Š., MBA, nar. „X“, bytem „X“, a dalších účastníků řízení: 1) Městského úřadu Bílina, se sídlem Břežánská 50/4, Bílina, PSČ 418 31, 2) Komunistické strany Čech a Moravy, se sídlem Politických vězňů 9, Praha 1, a 3) Nezávislí v Bílině – HNHRM, zastoupeného volebním zmocněncem R. B., „X“, v řízení o návrhu na neplatnost hlasování či neplatnost voleb do zastupitelstva Města Bílina konaných dne 31.1.2015,
takto:
I. Návrh na vyslovení neplatnosti voleb do zastupitelstva Města Bílina konaných dne 31.1.2015 se zamítá.
II. Návrh na vyslovení neplatnosti hlasování ve volbách do zastupitelstva Města Bílina konaných dne 31.1.2015 se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
O d ů v o d n ě n í :
Navrhovatel ve svém návrhu poukázal na z jeho pohledu zásadní změnu volebních výsledků ve volebním obvodu č. 8, kde volební strana Bílinští sociální demokraté v hlasování konaném dne 31.1.2015 získala pouze 6,78 % hlasů oproti 39,22 % získaným při hlasování konaném ve dnech 10. a 11.10.2014. Poukázal v této souvislosti i na volební zisk volební strany Nezávislí v Bílině – HNHRM, která v tomto volebním obvodu při hlasování konaném dne 31.1.2015 získala 41,45 % hlasů oproti 18,06 % získaným při hlasování konaném ve dnech 10. a 11.10.2014. Poukázal i na volební zisk volební strany Komunistická strana Čech a Moravy, která v tomto volebním obvodu při hlasování konaném dne 31.1.2015 získala 30,06 % hlasů oproti 13,75 % získaným při hlasování konaném ve dnech 10. a 11.10.2014.
Obdobná situace nastala dle navrhovatele i ve volebním obvodu č. 9, kde volební strana Bílinští sociální demokraté v hlasování konaném dne 31.1.2015 získala pouze 4,65 % hlasů oproti 35,43 % získaným při hlasování konaném ve dnech 10. a 11.10.2014. Volební strana Nezávislí v Bílině – HNHRM pak v tomto volebním obvodu při hlasování konaném dne 31.1.2015 získala 36,88 % hlasů oproti 20,44 % získaným při hlasování konaném ve dnech 10. a 11.10.2014. Volební strana Komunistická strana Čech a Moravy v tomto volebním obvodu při hlasování konaném dne 31.1.2015 získala 30,17 % hlasů oproti 19,87 % získaným při hlasování konaném ve dnech 10. a 11.10.2014.
Navrhovatel považoval za vyloučenou možnost náhodné shody ve změně chování u tak velkého počtu voličů, pokud by probíhaly volby bez ovlivnění, a to i proto, že volební strana Bílinští sociální demokraté byla jedinou volební stranou, která měla na své kandidátní listině zástupce místní menšiny.
Navrhovatel zdůraznil, že předchozí rozhodnutí Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 19.11.2014, č.j. 40 A 22/2014-55, o zrušení platnosti hlasování konaného ve dnech 10. a 11.10.2014, které se opíralo o skutečnost, že ve volebních urnách byly nalezeny pochybně vyplněné hlasovací lístky ve prospěch volební strany Bílinští sociální demokraté, zásadním způsobem ovlivnilo hlasování konané dne 31.1.2015. Volební strana Bílinští sociální demokraté byla označována jako korupční strana, byť vyšetřování Policie ČR toto nařčení dle navrhovatele nepotvrdilo. Navrhovatel trval na tom, že korupční scénář byl dopředu naplánován konkurencí volební strany Bílinští sociální demokraté, včetně zneužití krajského soudu. Záměrně bylo vloženo do uren několik desítek zmanipulovaných hlasovacích lístků za účelem diskreditace volební strany Bílinští sociální demokraté. Následně byl na tuto skutečnost upozorněn ve volebních návrzích Krajský soud v Ústí nad Labem. Autoři zmanipulovaných volebních lístků si museli být jisti, že zmanipulované lístky soud nalezne. Tato akce měla dle navrhovatele přinést v opakovaných volbách výhodnější pozici politické konkurenci volební strany Bílinští sociální demokraté. Navrhovatel zdůraznil, že v předchozích volebních obdobích bylo město velice úspěšně spravováno zastupitelstvem, v němž měla volební strana Bílinští sociální demokraté většinu. To bylo dle jeho názoru důvodem pro vytvoření situace směřující k diskreditaci volební strany Bílinští sociální demokraté.
Dále navrhovatel stručně uvedl, že v Bílině opět docházelo ke kupčení s hlasy voličů a hlasy měly být kupovány za částku 500 - 1 000,- Kč. Uvedl, že mělo docházet ke svážení voličů před volební místnosti. Poukázal rovněž na chybné rozeslání volebních lístků, když bílinským občanům byly doručeny volební lístky z města Chomutov. Poukázal rovněž na nenávistnou kampaň proti volební straně Bílinští sociální demokraté.
Na výzvu soudu, kterou soud navrhovatele vyzval k přesnému vylíčení rozhodujících skutkových okolností, které dokládají neplatnost hlasování či neplatnost voleb do zastupitelstva Města Bílina konaných dne 31.1.2015 a k přesné konkretizaci důkazů k prokázání navrhovatelových tvrzení navrhovatel reagoval doplněním návrhu ze dne 2.3.2015.
Navrhovatel v doplnění uvedl, že vycházel ze skutečností uvedených ve výše již zmíněném rozhodnutí Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 19.11.2014, č.j. 40 A 22/2014-55. Opakovaně poukázal na odlišnosti ve volebních výsledcích, jichž volební strana Bílinští sociální demokraté, volební strana Nezávislí v Bílině – HNHRM a volební strana Komunistická strana Čech a Moravy dosáhly ve volebních obvodech č. 8 a č. 9 při hlasování konaném ve dnech 10. a 11.10.2014 a při hlasování konaném dne 31.1.2015. Dle navrhovatele existuje nezanedbatelná pravděpodobnost, že k uplácení voličů mohlo docházet.
Ohledně distribuce volebních lístků navrhovatel požádal o prověření soud, neboť pravomoc prošetřit tuto věc navrhovateli nenáleží. Odkázal rovněž na tiskovou zprávu Karla Schöna za PRESS Servis Městského úřadu Bílina ze dne 24.1.2015.
Navrhovatel považuje za fakt, že při hlasování konaném dne 31.1.2015 neměly všechny strany rovné podmínky. Skutečnosti, které provázely dané hlasování, považuje za stejně či více závažné než skutečnosti, které provázely soudem zrušené hlasování konané ve dnech 10. a 11.10.2014.
Městský úřad Bílina ani volební strana Nezávislí v Bílině – HNHRM se k předmětnému návrhu nevyjádřily.
Volební strana Komunistická strana Čech a Moravy k návrhu uvedla, že nedisponuje žádnými poznatky, jež by měly nasvědčovat skutečnostem tvrzeným navrhovatelem. Uvedla, že dle jejího názoru se navrhovatelem uváděné skutečnosti ohledně průběhu voleb do zastupitelstva Města Bílina opírají o nekonkrétní skutková tvrzení, která považuje za vágní a neurčitá. Zdůraznila, že navrhovatel žádný konkrétním důkazem nedoložil jím tvrzené skutečnosti. Navrhovatel dle jejího názoru vše opírá pouze o svoji domněnku, že došlo k manipulaci s hlasy voličů obdobně jako při hlasování konaném v říjnu 2014. Svá tvrzení dle volební strany Komunistická strana Čech a Moravy navrhovatel nedoložil ani po výzvě soudu. Tato volební strana tedy nevidí žádný důvod k tomu, aby bylo předmětnému návrhu vyhověno.
Podle ust. § 90 odst. 1 zák. č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s.ř.s.“), se může za podmínek stanovených zvláštními zákony občan, politická strana nebo nezávislý kandidát anebo sdružení nezávislých kandidátů a sdružení politických stran nebo politických hnutí a nezávislých kandidátů návrhem domáhat rozhodnutí soudu o neplatnosti voleb nebo neplatnosti hlasování anebo neplatnosti volby kandidáta. Tímto zvláštním zákonem je zák. č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí (dále jen „volební zákon“), podle jehož ust. § 60 odst. 1 se může podáním návrhu na neplatnost hlasování, na neplatnost voleb nebo na neplatnost volby kandidáta domáhat ochrany u soudu každá osoba zapsaná do seznamu ve volebním okrsku, kde byl člen zastupitelstva obce volen, jakož i každá volební strana, jejíž kandidátní listina byla zaregistrována pro volby do tohoto zastupitelstva, přičemž návrh je třeba podat nejpozději 10 dnů po vyhlášení výsledků voleb Státní volební komisí.
Před přistoupením k vlastnímu meritornímu projednání podaného návrhu ve věci voleb do zastupitelstva Města Bíliny se soud nejprve zabýval tím, zda nejsou dány nějaké překážky bránící o předmětném návrhu věcně rozhodnout. Dospěl přitom k závěru, že žádné takové překážky nejsou dány, když návrh byl podán v zákonné 10 denní lhůtě a navrhovatel byl k podání předmětného návrhu ve věci voleb aktivně legitimován, neboť byl zapsán ve volebních seznamech voličů oprávněných volit do zastupitelstva Města Bílina.
Navrhovatel se domáhal alternativně vyslovení neplatnosti voleb nebo neplatnosti hlasování. Podle § 60 odst. 3 volebního zákona návrh na neplatnost voleb může podat navrhovatel, pokud má za to, že byla porušena ustanovení tohoto zákona způsobem, který mohl ovlivnit výsledky voleb. Z této právě citované zákonné dikce vyplývá, že návrh na neplatnost voleb je důvodný při splnění třech předpokladů, kterými jsou protizákonnost spočívající v porušení některého ustanovení volebního zákona, souvislost mezi touto protizákonností a celkovým počtem hlasů odevzdaných pro určitou volební stranu nebo její jednotlivé kandidáty, jakož i zásadní intenzita této protizákonnosti, která musí v konkrétním případě dosahovat takového stupně, že je možno důvodně předpokládat odlišné výsledky voleb, tedy jiné složení zastupitelského sboru, pokud by k takovému jednání nedošlo (tzv. „zatemnění“ volebního výsledku), bez možnosti vztažení předmětného zatemnění volebního výsledku ke konkrétnímu kandidátovi. Musí se jednat o takovou protizákonnost, která by mohla ovlivnit volby jako celek.
Podle ust. § 60 odst. 2 volebního zákona návrh na neplatnost hlasování může podat navrhovatel, má-li zato, že byla porušena ustanovení tohoto zákona způsobem, který mohl ovlivnit výsledky hlasování. Z této právě předestřené zákonné úpravy obsažené ve volebním zákoně vyplývá, že návrh na neplatnost hlasování ve volbách je důvodný při splnění třech předpokladů, kterými jsou protizákonnost spočívající v porušení některého ustanovení volebního zákona, souvislost mezi touto protizákonností a celkovým počtem hlasů odevzdaných pro určitou volební stranu nebo její jednotlivé kandidáty, jakož i zásadní intenzita této protizákonnosti, která musí v konkrétním případě dosahovat takového stupně, že je možno důvodně předpokládat odlišné výsledky voleb, tedy jiné složení zastupitelského sboru, pokud by k takovému jednání nedošlo (tzv. „zatemnění“ volebního výsledku). Zákon spojuje neplatnost hlasování s protizákonným jednáním nebo opomenutím, k němuž dojde ve volební místnosti a v jejím bezprostředním okolí během přesně zákonem vymezeného časového úseku končícího uzavřením volebních místností, a to za situace, kdy porušení zákona dosáhne takové intenzity a rozsahu, že je způsobilé mít vliv na výsledek hlasování. Výsledkem hlasování je projev vůle voličů, který je vyjádřen konkrétní úpravou hlasovacích lístků a jejich odevzdáním zákonem stanovenými způsoby.
V souladu s ust. § 90 odst. 2 s.ř.s. jsou v řízení o návrhu na neplatnost voleb a neplatnost hlasování účastníky navrhovatel, příslušný volební orgán a politická strana, sdružení nezávislých kandidátů nebo sdružení politických stran nebo politických hnutí a nezávislých kandidátů, na jejichž kandidátní listině byl uveden kandidát, jehož volba byla napadena. Volebním orgánem v daném případě je v souladu s úpravou obsaženou v hlavě II volebního zákona Městský úřad Bílina. K výzvě soudu pak navrhovatel uvedl, že napadá volbu kandidátů za volební strany Nezávislí v Bílině – HNHRM a Komunistická strana Čech a Moravy. V souladu s výše citovaným ust. § 90 odst. 2 s.ř.s. jsou pak dalšími účastníky řízení i tyto volební strany.
Primárně se soud zabýval námitkou navrhovatele vztahující se k návrhu na vyslovení neplatnosti voleb. Z námitek uplatněných navrhovatelem se k procesu voleb jako celku vztahuje námitka týkající se nenávistné kampaně vůči volební straně Bílinští sociální demokraté.
Navrhovatel pouze zcela obecně a bez jakéhokoliv upřesnění konstatoval ve svém návrhu, že mělo před hlasováním konaným dne 31.1.2015 dojít k nenávistné kampani vůči uvedené volební straně. Ani přes výzvu soudu neuvedl navrhovatel nic bližšího k této námitce a nekonkretizoval žádné důkazy, které by mohly uvedenou skutečnost prokázat.
Na tomto místě soud konstatuje, jak již ostatně učinil ve svých předchozích rozhodnutích (srov. např. rozsudek KS v Ústí nad Labem ze dne 21.11.2011, č.j. 15 A 72/2011 – 87, který je dostupný na www.nssoud.cz), že soudní řízení vedené dle s.ř.s. ve věcech volebních není založeno na principu inkvizičním, ve kterém by si soud sám vyhledával veškeré relevantní důkazy k tvrzení účastníků, ale je založeno na zásadě, že každý musí svá tvrzení doložit dostatečnými důkazy. V tomto směru tedy navrhovatele tížilo důkazní břemeno, jehož neunesení má obecně za následek neúspěch v soudním řízení. S tím koresponduje i závěr, ke kterému dospěl Ústavní soud v nálezu ze dne 26.1.2005, sp. zn. Pl. ÚS 73/04, které je dostupný na www.usoud.cz.: „lid je zdrojem veškeré státní moci a mimo jiné se v této roli podílí na jejím ustavování cestou svobodných a demokratických voleb. Tomu odpovídá i zákonná úprava volebního soudnictví a ověřování voleb. Pro procesní úpravu volebního soudnictví a postup v takovém řízení z toho plyne vyvratitelná domněnka, že volební výsledek odpovídá vůli voličů. Předložit důkazy k jejímu vyvrácení je povinností toho, kdo volební pochybení namítá.“ V této souvislosti nelze nezmínit, že již Krajský soud v Plzni v dosud nepřekonaném usnesení ze dne 16.11.2006, č.j. 57 Ca 148/2006 - 40, které je dostupný na www.nssoud.cz, judikoval že: „Řízení o návrhu na neplatnost hlasování a voleb do zastupitelstev obcí je řízením sporným, pro které platí povinnost navrhovatele tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti [§ 101 odst. 1 písm. a) o.s.ř.] a označit důkazy k prokázání svých tvrzení [§ 101 odst. 1 písm. b) a § 120 o.s.ř.]. Soud v takovém řízení nemůže doplňovat či domýšlet chybějící tvrzení navrhovatele, jakož i z vlastní iniciativy dohledávat důkazy.“
Na základě shora uvedeného nezbývá než konstatovat, že navrhovatel neoznačil a nepředložil ani k výzvě soudu žádné důkazy na podporu svého tvrzení, které navíc ve lhůtě pro podání volebního návrhu formuloval velice obecně a vágně, v důsledku čehož neunesl své břemeno důkazní ohledně tvrzení, že volby byly ovlivněny agresivní kampaní vedenou proti volební straně Bílinští sociální demokraté.
S ohledem na výše uvedené soud dospěl k závěru, že nebyly splněny předpoklady pro vyslovení neplatnosti voleb do zastupitelstva Města Bílina, a proto návrh ve výroku ad I. tohoto usnesení zamítl.
Následně se soud zabýval námitkami navrhovatele vztahujícími se k návrhu na vyslovení neplatnosti hlasování ve volbách do zastupitelstva Města Bílina konaných dne 31.1.2015.
Skutečnost, že hlasování ve volbách do zastupitelstva Města Bílina konané dne 31.1.2015 bylo zmanipulováno, navrhovatel opíral o jedinou indicii, a to dle jeho názoru značný rozdíl mezi volebním výsledkem volebních stran Bílinští sociální demokraté, Nezávislí v Bílině – HNHRM a Komunistická strana Čech a Moravy ve volebních obvodech č. 8 a č. 9 a volebním výsledkem uvedených volebních stran, kterého dosáhly v daných volebních obvodech při hlasování konaném ve dnech 10. a 11.10.2014.
Soud považuje za nutné upozornit na skutečnost, že ve volebním obvodu č. 8 bylo při volbách konaných ve dnech 10. a 11.10.2014 odevzdáno 6 721 hlasů pro všechny volební strany a ve volebním obvodu č. 9 bylo odevzdáno 7 218 hlasů pro všechny volební strany, tedy celkem v těchto dvou obvodech bylo odevzdáno 13 939 hlasů. V rámci hlasování konaného dne 31.1.2015 bylo ve volebním obvodu č. 8 odevzdáno celkem 3 493 platných hlasů pro všechny volební strany a ve volebním obvodu č. 9 bylo odevzdáno 3 739 platných hlasů pro všechny volební strany, tedy celkem 7 232 hlasů. Vzhledem k zcela diametrálně rozdílné voličské účasti při jednotlivých hlasováních nelze vůbec poměřovat volební výsledky jednotlivých volebních stran dosažené při hlasování konaném ve dnech 10. a 11.10.2014 a hlasování konaném dne 31.1.2015. Je přitom třeba zmínit skutečnost, že „volební disciplína“ voličů jednotlivých volebních stran je rozdílná a míru volební účasti může ovlivňovat zcela rozličný okruh okolností. Nelze rovněž odhlédnout od skutečnosti, že právě ve volebních obvodech č. 8 a 9 bylo po hlasování konaném ve dnech 10. a 11.10.2014 identifikováno soudem v rámci soudního přezkumu poměrně velké množství (93 kusů) zmanipulovaných hlasovacích lístků. Pokud by se těchto 93 hlasovacích lístků přepočetlo na jednotlivé hlasy, pak by se jednalo přibližně o 2 418 hlasů (93 lístků á 26 hlasů – na každém zmanipulovaném lístku bylo 26 hlasů pro kandidáty volební strany Bílinští sociální demokraté a 4 hlasy pro kandidáty z jiných volebních stran). Protože počet zmanipulovaných hlasů v předešlém hlasování byl tak velký, zcela zdeformoval volební výsledky v daných volebních obvodech. Tyto výsledky tedy nelze používat jako referenční údaje pro poměřování volebních úspěchů jednotlivých volebních stran v hlasování konaném dne 31.1.2015.
Vzhledem k výše uvedenému konstatuje soud, že ze skutečností tvrzených navrhovatelem, tj. z rozdílných výsledků jednotlivých volebních stran při volbách konaných ve dnech 10. a 11.10.2014 a dne 31.1.2015, dle soudu nelze dovodit, že by existovalo důvodné podezření, že by při opakovaném hlasování docházelo ke kupčení s hlasovacími lístky.
K argumentu, že části voličů byly omylem před konáním voleb rozdány hlasovací lístky pro volby do zastupitelstva Statutárního města Chomutov, navrhovatel nepředložil žádné další upřesňující tvrzení ani nenavrhl provedení žádných důkazů. Navrhovatel pouze odkázal na tiskovou zprávu K. S. za PRESS Servis Městského úřadu Bílina ze dne 24.1.2015. Z uvedené tiskové zprávy vyplývá, že šlo o problém ve volebním obvodu č. 2, kde některým ze 248 voličů (165 případů), kterým byly hlasovací lístky roznášeny 23.1.2015, byl doručen hlasovací lístek pro volby do zastupitelstva Statutárního města Chomutov. S ohledem na tuto skutečnost byly ve dnech 24.1.2015 a 25.1.2015 opakovaně doručeny tentokrát již správné hlasovací lístky všem výše uvedeným 248 voličům, kterým byly původně hlasovací lístky roznášeny dne 23.1.2015. Tedy již z tiskové zprávy, na kterou odkazoval sám navrhovatel, jednoznačně vyplývá, že pochybení při distribuci hlasovacích lístků bylo včas zjištěno a došlo k včasnému doručení správných hlasovacích lístků všem voličům. Navíc z předložené volební dokumentace nevyplývá, že by v daném okrsku bylo zaznamenáno zvýšené množství neplatných hlasovacích lístků z důvodu odevzdání hlasovacího lístku určeného pro volby do zastupitelstva Statutárního města Chomutov.
Uvedená skutečnost tak nemohla mít žádný vliv na hlasování, které proběhlo dne 31.1.2015.
Ani ke svým zcela obecným tvrzením, že docházelo ke svážení voličů k volebním místnostem a že hlasy voličů měly být kupovány za částku 500,- Kč až 1 000,- Kč, nedoplnil navrhovatel žádné bližší údaje a nenavrhl žádné důkazní prostředky k prokázání těchto tvrzení.
I ve vztahu k námitkám navrhovatele týkajícím se návrhu na vyslovení neplatnosti hlasování ve volbách do zastupitelstva Města Bílina konaných dne 31.1.2015 musí soud konstatovat, stejně jako tomu učinil výše ve vztahu k námitce týkající návrhu na vyslovení neplatnosti celých voleb, že soudní řízení vedené dle s.ř.s. ve věcech volebních není založeno na principu inkvizičním, ve kterém by si soud sám vyhledával veškeré relevantní důkazy k tvrzení účastníků, ale je založeno na zásadě, že každý musí svá tvrzení doložit dostatečnými důkazy. V tomto směru tedy navrhovatele tížilo důkazní břemeno, jehož neunesení má obecně za následek neúspěch v soudním řízení. Navrhovatel však neoznačil a nepředložil ani k výzvě soudu žádné důkazy na podporu svých výše uvedených tvrzení, která navíc ve lhůtě pro podání volebního návrhu formuloval velice obecně a vágně, v důsledku čehož neunesl své břemeno důkazní ohledně těchto tvrzení.
S ohledem na výše uvedené soud dospěl k závěru, že nebyly splněny předpoklady pro vyslovení neplatnosti hlasování ve volbách do zastupitelstva Města Bílina konaných dne 31.1.2015, a proto návrh ve výroku ad II. tohoto usnesení zamítl.
Ve výroku ad III. usnesení pak současně soud nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, neboť podle ust. § 93 odst. 4 s.ř.s. v soudnictví ve věcech volebních takové právo účastníkům nepřísluší.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s o u podle ust. § 104 odst. 1 s.ř.s. věta před středníkem opravné prostředky přípustné.
Usnesení nabývá právní moci podle ust. § 93 odst. 5 s.ř.s. dnem vyvěšení na úřední desce soudu.
V Ústí nad Labem dne 18. března 2015
JUDr. Markéta Lehká, Ph.D. v.r.
předsedkyně senátu
Za správnost vyhotovení:
Iva Tovarová