U S N E S E N Í
Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Markéty Lehké, Ph.D. a soudců Mgr. Václava Trajera a JUDr. Petra Černého, Ph.D. v právní věci žalobce: O b č a n s k é s d r u ž e n í K o š ť a n y, o. s., IČ: 228 96 694, se sídlem v Košťanech, ul. Kamenný Pahorek č. p. 540, PSČ 417 24, proti žalovanému: M ě s t s k ý ú ř a d D u ch c o v, odbor výstavby a ŽP, se sídlem v Duchcově, nám Republiky č. p. 5, P.O. Box 21A, PSČ 419 01, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 28. 8. 2014, č. j. MD-1605-305.2/2014-VŽP/330/Kv.,
t a k t o :
I. Žaloba se o d m í t á.
II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.
O d ů v o d n ě n í :
Žalobce se žalobou u zdejšího soudu domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného Městského úřadu Duchcov, odbor výstavby a ŽP, ze dne 28. 8. 2014, č. j. MD-1605-305.2/2014-VŽP/330/Kv., kterým bylo určeno, že stavebníkovi, a to společnosti HOLZ Service Plus, s. r. o., resp. její právní nástupkyni společnosti Pozemní stavby Ústí nad Labem, a. s., nevzniklo právo provést stavbu: „stavební úpravy Rekonstrukce kotelny Košťany“ na pozemcích č. p. 201/1, 607, 850, 851 a el. přípojky umístěné na pozemcích p. č. 859 a 849 v k. ú. Košťany“ na základě certifikátu autorizovaného inspektora Ing. arch. Igora Dřevíkovského vydaného dne 31. 12. 2010. Na tomto místě soud poznamenává, že žalobce v žalobě za žalovanou stranu nesprávně označil p. K. K., někdejší pracovnici žalovaného, když za žalovaného měl být správně označen ve smyslu ust. § 69 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), Městský úřad Duchcov, jakožto správní orgán, který vydal žalobou napadeného rozhodnutí ze dne 28. 8. 2014. Proto soud z úřední povinnosti bez dalšího provedl korekci v označení žalované strany a jednal s Městským úřadem Duchcov v pozici žalovaného.
Žalobce se tedy dotyčnou žalobou domáhal zrušení správního rozhodnutí žalovaného ze dne 28. 8. 2014 ve smyslu ust. § 65 a násl. s. ř. s. Podle ust. § 5 s. ř. s. přitom platí, že nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak, lze se ve správním soudnictví domáhat ochrany práv jen na návrh a po vyčerpání řádných opravných prostředků, připouští-li je zvláštní zákon. Soudní ochrana ve správním soudnictví tedy nastupuje teprve poté, kdy jsou vyčerpány možnosti nápravy nezákonného nebo vadného rozhodnutí prostředky správního řízení.
Obecně stanovený důvod nepřípustnosti návrhu v ust. § 5 s. ř. s. rozvádí ust. § 68 písm. a) s. ř. s., podle kterého je žaloba nepřípustná tehdy, pokud žalobce nevyčerpal řádné opravné prostředky v řízení před správním orgánem, připouští-li je zvláštní zákon, ledaže rozhodnutí správního orgánu bylo na újmu jeho práv změněno k opravnému prostředku jiného. Podle ust. § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, je-li podle tohoto zákona nepřípustný.
Z podané žaloby včetně přiloženého žalobou napadeného rozhodnutí ze dne 28. 8. 2014 a zejména z obsahu relevantní části správního spisu, kterou na výzvu soudu předložil žalovaný, soud ovšem ve shodě se stručným vyjádřením žalovaného k podané žalobě ze dne 16. 3. 2015 zjistil, že žalobce vůči žalobou napadenému rozhodnutí nepodal řádný opravný prostředek – tj. odvolání ve smyslu ust. § 81 a násl. zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, přestože toto rozhodnutí obsahovalo náležité poučení o možnosti se vůči němu odvolat a přestože mu toto rozhodnutí bylo řádně doručeno již dne 3. 9. 2014.
V důsledku shora uvedených skutečností byl proto soud nucen uzavřít, že žaloba je podle ust. § 68 písm. a) s. ř. s. nepřípustná, když žalobce, ačkoliv mu v tom nic nebránilo, nevyčerpal řádné opravné prostředky v řízení před správním orgánem vůči žalobou napadenému rozhodnutí ze dne 28. 8. 2014. Proto soud žalobu pro nepřípustnost podle ust. § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. v návaznosti na ust. § 68 písm. a) s. ř. s. ve výroku usnesení ad I. odmítl. Tento závěr soudu koresponduje s konstantní judikaturou správních soudů v této otázce včetně Nejvyššího správního soudu (srov. např. jeho rozsudek ze dne 12. 5. 2005, č. j. 2 Afs 98/2004-65, který je publikován ve Sbírce rozhodnutí NSS pod č. 672/2005 a na www.nssoud.cz).
Z důvodu odmítnutí žaloby současně soud v souladu s ust. § 60 odst. 3 věty první s. ř. s. ve výroku usnesení ad II. nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.
O případném vrácení soudního poplatku soud nerozhodoval, neboť dosud nebyl žalobcem uhrazen.
Pro úplnost soud směrem k žalobci poznamenává, a to s ohledem na výrok žalobou napadeného rozhodnutí ze dne 28. 8. 2014 a žalobní námitky, v nichž žalobce kategoricky brojil proti provedení výše specifikované stavby v podobě rekonstrukce kotelny Košťany s poukazem na ohrožení zdraví občanů, že žalobou napadeným rozhodnutím ze dne 28. 8. 2014, které nabylo právní moci dne 1. 10. 2014, bylo pravomocně a tedy s konečnou platností určeno, že příslušnému stavebníkovi nevzniklo právo provést rekonstrukci kotelny Košťany na základě certifikátu autorizovaného inspektora Ing. arch. I. D. vydaného dne 31. 12. 2010. Žalobce tak naprosto mylně v žalobě dovozoval, že v předmětné věci žalobou napadené rozhodnutí ze dne 28. 8. 2014 je stavebním povolením nahrazujícím certifikát autorizovaného inspektora Ing. arch. I. D., jenž byl vydán dne 31. 12. 2010, údajně na neexistující kotelnu. Tak tomu zjevně není, žalobou napadené rozhodnutí ze dne 28. 8. 2014 není stavebním povolením. Žalobce by měl brát v potaz sdělení žalovaného, které učinil v předmětném soudním řízení, že ve věci dotyčné stavby nikdy nevedl územní ani stavební řízení, a proto nikdy nevydával územní rozhodnutí ani stavební povolení. K tomu soud doplňuje, že dokud není vydáno územní rozhodnutí ani stavební povolení, žalobce se nemusí legitimně obávat provedení rekonstrukce kotelny Košťany, když by to bylo za daného stavu v rozporu se zákonem.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.
V Ústí nad Labem dne 18. března 2015
JUDr. Markéta Lehká, Ph.D. v.r.
předsedkyně senátu
Za správnost vyhotovení:
Iva Tovarová