20A 25/2014 – 20
[OBRÁZEK]
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Jarmilou Úředníčkovou v právní věci žalobce P.S., zastoupeného Mgr. Jaroslavem Topolem, advokátem se sídlem Praha 4, Na Zlatnici 301/2, proti žalovanému Krajskému úřadu Moravskoslezského kraje, se sídlem Ostrava, 28. října 117, o žalobě na přezkoumání rozhodnutí žalovaného o přestupku ze dne 24.4.2014 č.j. MSK 38129/2014,
takto:
Odůvodnění:
Žalobou ze dne 24.6.2014 se žalobce domáhal přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 24.4.2014 č.j. MSK 38129/2014, jímž jako nepřípustné bylo zamítnuto odvolání společnosti FLEET Control, s.r.o. proti rozhodnutí Magistrátu města Havířova ze dne 20.1.2014 č.j. OVV1/84762/2013-6, kterým byl žalobce P. S. uznán vinným z přestupku dle ust. § 125c odst. 1 písm. k) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích. Žalobce se domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného a vrácení věci žalovanému k dalšímu řízení. Žalobce namítal, že mu bylo upřeno právo na spravedlivý proces. Správní orgány vyjádřily názor, že zaslání kopie plné moci nedostatečně prokazuje zmocnění. Proto údajně vyzvaly žalobce k odstranění vady podání, a to zasláním výzvy zástupci žalobce, o němž měly pochybnost, zda je zástupcem žalobce. Výzvu k doplnění originálu plné moci měl správní orgán zaslat žalobci samotnému. Uvedl, že pokud by správní orgán vyzval k odstranění nedostatku plné moci přímo žalobce, pak ten by na výzvu reagoval a plnou moc by nepochybně doplnil. Správní orgán tak nevyvinul dostatečnou aktivitu k ochraně jeho práv. Žalobce dále uvedl, že má za to, že na plnou moc vůbec nelze pohlížet jako na vadnou a správní orgán měl zmocnění akceptovat a rozhodnutí doručit zástupci žalobce, jemuž zaslal naskenovanou plnou moc a legitimně očekával, že je zastoupen. Proto také předpokládal, že rozhodnutí správního orgánu bude doručeno jeho zmocněnci, který proti němu podá odvolání. Namítal, že je zcela běžnou praxí, že postačuje předložit kopii či sken plné moci k prokázání zastoupení.
Žalobce dále namítal, že správní orgán pochybil i v tom, že jej nevyzval k doplnění blanketního odvolání, což představuje zásadní vadu řízení, pro kterou musí být rozhodnutí zrušeno. Povinnost správního orgánu vyzvat k doplnění odvolání vyplývá z ust. § 37 odst. 3 správního řádu.
Žalovaný v písemném vyjádření k odvolání uvedl, že žalobce není k podání žaloby aktivně legitimován. Napadeným rozhodnutím žalovaného bylo jako nepřípustné zamítnuto odvolání, které podala společnost FLEET Control, s.r.o. Jediným účastníkem řízení o nepřípustném odvolání byla tedy tato společnost, které také bylo napadené rozhodnutí žalovaného doručeno. Žalobce odvolání proti rozhodnutí správního orgánu I. stupně nepodal, nevyčerpal tedy řádné opravné prostředky a žaloba je tak z uvedených důvodů nepřípustná (§ 68 písm. a) s.ř.s.). Žalovaný dále uvedl, že nesdílí názor žalobce, že k prokázání zastoupení účastníka správního řízení postačí toliko kopie plné moci a že správní orgán po něm nebyl oprávněn požadovat originál listiny. Žalovaný odkazem na ust. § 33 odst. 1 správního řádu uvedl, že zmocnění k zastoupení se prokazuje písemnou plnou mocí (případně plnou mocí udělenou ústně do protokolu, o tuto variantu však v daném případě nejde). Z povahy věci vyplývá, že pod pojmem „písemnou“ je nutno rozumět originál listiny, případně úředně ověřenou kopii, případně dokument vzniklý provedením autorizované konverze (§ 22 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů), nikoli prostou neověřenou kopii, neboť pouze originálem plné moci s vlastnoručním podpisem zmocnitele může zmocněnec prokázat, že zmocnitele skutečně zastupuje. Jestliže žalobce uvádí, že „legitimně očekával, že je zastoupen“, když zaslal svému zmocněnci naskenovanou plnou moc, pak měl především očekávat, že jeho zmocněnec (jestliže si s ním zastoupení skutečně dohodl), toto zastoupení řádně prokáže správnímu orgánu, který vede řízení. K námitce žalobce, že mu nebyla řádně doručena výzva k prokázání zastoupení, a nebyla doručena ani jeho zmocněnci, a že správní orgán I. stupně měl proto doručit rozhodnutí zmocněnci žalobce a počítat odvolací lhůtu od doručení rozhodnutí zmocněnci, žalovaný uvedl, že zastoupení žalobce zmocněncem bylo tvrzeno poprvé až v odvolání a kopie plné moci byla přiložena až k odvolání podanému tímto tvrzeným zmocněncem. Rozhodnutí správního orgánu I. stupně bylo tedy doručováno přímo žalobci, který v té době ani netvrdil, že je zastoupen, a odvolací lhůta byla počítána od doručení žalobci. Odvolání přitom bylo podáno v odvolací lhůtě, ovšem osobou k tomu neoprávněnou. Žalovaný má za to, že správní orgán I. stupně postupoval v souladu se zákonem, když výzvu k předložení originálu plné moci doručoval pouze tvrzenému zmocněnci, a nikoli také účastníku řízení. Zákon v ust. § 37 odst. 3 správního řádu vychází z předpokladu, že nedostatky podání může nejlépe odstranit ten, kdo podání učinil. Správní orgán I. stupně postupoval v souladu s tímto ustanovením a vyzval k prokázání zastoupení společnost FLEET Control, s.r.o., která odvolání spolu s kopií plné moci podala. Odkazuje-li žalobce na rozsudek Nejvyššího správního soudu č.j. 4 As 27/2011-37, má žalovaný za to, že tento rozsudek na projednávanou věc nedopadá. Nejvyšší správní soud řešil zcela specifický případ, odlišný od nyní projednávaného. V posuzované věci je situace odlišná v tom, že tvrzený zmocněnec žalobce na výzvu k prokázání zastoupení vůbec nereagoval a z žádné další skutečnosti nebylo možné dovodit předpoklad, že zastoupení existuje. Nebyl tedy důvod vyzývat k předložení plné moci přímo žalobce. Žalovaný k tomu odkázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 31.5.2006, č.j. 2 Afs 162/2005-66. K námitce, že žalovaný nevyzval žalobce k doplnění blanketního odvolání, žalovaný uvedl, že žalobce odvolání nepodal.
Soud vyzval účastníky řízení k vyjádření, zda souhlasí s tím, aby soud ve věci rozhodl bez jednání. Současně byli poučeni podle § 51 odst. 1 s.ř.s., zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů, že nevyjádří-li se do dvou týdnů od doručení výzvy, má se za to, že souhlas je udělen. Žalobce se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, žalovaný s projednáním věci bez nařízení jednání výslovně souhlasil. Soud proto v souladu s ust. § 51 odst. 1 s.ř.s. rozhodl bez nařízení jednání.
Krajský soud na základě podané žaloby přezkoumal napadené rozhodnutí žalovaného, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů), a to v mezích žalobcem uplatněných žalobních bodů (§ 75 odst. 2 s.ř.s.), a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.
Ze správních spisů žalovaného a správního orgánu I. stupně zjistil krajský soud následující pro věc významné skutečnosti. Rozhodnutí Magistrátu města Havířova ze dne 20.1.2014 č.j. OVV1/84762/2013-6, jímž byl žalobce uznán vinným tím, že dne 24.8.2013 kolem 20:43 hod. v obci Havířov-Podlesí, na ul. Dlouhá poblíž křižovatky s ul. Přátelství, jako řidič motorového vozidla Honda, registrační značky X, porušil dopravní značku B29 „zákaz stání“ tím, že s vozidlem v takto označeném úseku stál, tedy porušením § 4 písm. c) zákona o silničním provozu spáchal naplněním skutkové podstaty přestupek podle § 125c odst. 1 písm. k) zákona o silničním provozu a byla mu uložena pokuta ve výši 1.600,- Kč a povinnost zaplatit státu náklady řízení spojené s projednáním přestupku ve výši 1.000,- Kč, bylo doručeno žalobci do vlastních rukou 4.2.2014. Následně dne 7.2.2014 bylo Magistrátu města Havířova doručeno datovou schránkou odvolání podané společností FLEET Control, s.r.o., jehož přílohou byla kopie plné moci, jíž uvedená společnost mínila prokazovat, že byla žalobcem zmocněna k zastupování ve správním řízení.
Z výše uvedeného plyne závěr krajského soudu, že nebylo žádného důvodu k tomu, aby správní orgán I. stupně rozhodnutí o přestupku doručoval tvrzenému zmocněnci žalobce, neboť oznámení o údajném zastoupení žalobce bylo správnímu orgánu I. stupně doručeno až 7.2.2014, tj. několik dnů poté, co bylo řádně do vlastních rukou doručeno dne 4.2.2014 žalobci. Do doby vydání rozhodnutí správním orgánem I. stupně žádná plná moc osvědčující zmocnění žalobce společností FLEET Control, s.r.o. správnímu orgánu I. stupně doručena nebyla.
Ze správního spisu dále vyplývá, že usnesením ze dne 12.2.2014 správní orgán I. stupně vyzval společnost FLEET Control, s.r.o., aby ve lhůtě 5 pracovních dnů ode dne doručení výzvy předložila originál plné moci nebo přímo v elektronické podobě a podepsanou uznávaným elektronickým podpisem nebo v elektronické podobě cestou autorizované konverze původního listinného dokumentu. Usnesení bylo doručeno společnosti FLEET Control, s.r.o. dne 14.2.2014. Na uvedenou výzvu nebylo reagováno a správní orgán I. stupně spis předložil k rozhodnutí o odvolání žalovanému, který odvolání odmítl jako nepřípustné s tím, že bylo podané společností FLEET Control, s.r.o., která oprávnění zastupovat žalobce ve správním řízení neprokázala.
Podle ust. § 33 odst. 1 správního řádu, zákona č. 500/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů, účastník si může zvolit zmocněnce. Zmocnění k zastoupení se prokazuje písemnou plnou mocí. Plnou moc lze udělit i ústně do protokolu. V téže věci může mít účastník současně pouze jednoho zmocněnce.
Podle ust. § 37 odst. 4 správního řádu podání je možno učinit písemně nebo ústně do protokolu anebo v elektronické podobě podepsané uznávaným elektronickým podpisem. Za podmínky, že podání je do 5 dnů potvrzeno, popřípadě doplněno způsobem uvedeným ve větě první, je možno je učinit pomocí jiných technických prostředků, zejména prostřednictvím dálnopisu, telefaxu nebo veřejné datové sítě bez použití uznávaného elektronického podpisu.
V obecné rovině krajský soud předně konstatuje, že plná moc, na základě které se advokát či obecný zmocněnec zavazují zastupovat účastníka správního řízení, může být uzavřena jak ústně, tak písemně. Udělení plné moci je však třeba správnímu orgánu prokázat, což se děje listinou obsahující prohlášení účastníka správního řízení, jímž pověřuje zmocněnce svým zastupováním. Lze ji nahradit i prohlášením učiněným ústně do protokolu. Plná moc je tedy listinou ověřující uzavření dohody o plné moci. V rozhodnutí č.j. 10 As 266/2014-32 Nejvyšší správní soud konstatoval, že ust. § 33 odst. 1 správního řádu (ani jiné zákonné ustanovení) nestanoví povinnost předkládat správnímu orgánu plnou moc „pouze“ účastníkem – zmocnitelem. Naopak zákon nijak nevylučuje možnost, aby byla plná moc předložena zmocněncem – v daném případě společností FLEET Control, s.r.o., neboť plná moc bývá předkládána současně s jiným úkonem ve věci, který vyhotoví zmocněnec. Krajský soud má za to, že předložila-li společnost FLEET Control, s.r.o., která se označovala za zmocněnce žalobce v předmětném správním řízení, toliko kopii plné moci, nejednalo se o písemnou plnou moc ve smyslu § 33 odst. 1 správního řádu, neboť nešlo o originál listiny či její ověřenou kopii ani o dokument vzniklý provedením konverze ve smyslu § 22 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentu. Krajský soud s odkazem na citované rozhodnutí Nejvyššího správního soudu činí dále závěr, že správní orgán postupoval správně, když k předložení originálu plné moci vyzval toliko jejího předkladatele společnost FLEET Control, s.r.o., která spolu s předložením kopie plné moci činila i podání – blanketní odvolání. Z ust. § 34 odst. 2 správního řádu vyplývá, že s výjimkou případu, kdy má zastoupený něco v řízení osobně vykonat, doručí se písemnost pouze zástupci. V již označeném rozhodnutí Nejvyššího správního soudu je konstatováno, že i pokud by se jednalo o výzvu k odstranění nedostatku prokázání zastoupení, nejedná se o úkon, který by měl osobně vykonat pouze účastník řízení (zmocnitel). Krajský soud ve shodě s žalovaným má za to, že odkaz žalobce na rozsudek Nejvyššího správního soudu č.j. 4 As 27/2011-37 je nepřípadný, neboť v nyní posuzované věci je situace odlišná v tom, že tvrzený zmocněnec žalobce na výzvu k prokázání zastoupení vůbec nereagoval a z žádné další skutečnosti nebylo možné dovodit předpoklad, že zastoupení existuje a nebyl tedy důvod vyzývat k předložení plné moci přímo žalobce. Byla-li výzva k předložení písemné plné moci učiněná usnesením ze dne 12.2.2014 doručena společnosti FLEET Control, s.r.o. 14.2.2014 a uvedený subjekt na ni vůbec nereagoval a písemnou plnou moc nepředložil, je nutno dospět k závěru, že zmocnění žalobce společností FLEET Control, s.r.o. prokázáno nebylo. Žalovaný proto nepochybil, když odvolání společnosti FLEET Control, s.r.o. jako nepřípustné zamítl, neboť z ust. § 81 odst. 1 správního řádu vyplývá, že odvolání proti rozhodnutí může podat účastník řízení, resp. jeho zástupce v souladu s § 34 odst. 1 správního řádu. Protože žalobce odvolání nepodal, je jeho žaloba nepřípustná dle § 68 písm. a) s.ř.s., zákona č. 150/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, neboť nevyčerpal řádné opravné prostředky v řízení před správním orgánem.
Na základě výše uvedeného soud žalobu jako nedůvodnou dle § 78 odst. 7 s.ř.s. zamítl.
O náhradě nákladů řízení rozhodl krajský soud dle § 60 odst. 1 s.ř.s. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobce ve věci úspěch neměl a žalovanému prokazatelně žádné náklady nevznikly.
P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí l z e podat kasační stížnost ve lhůtě do dvou týdnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Brno, Moravské náměstí č. 6. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
V Ostravě dne 27.3.2015
Mgr. Jarmila Úředníčková
samosoudkyně