[OBRÁZEK]

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích, rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu JUDr. Jana Dvořáka a soudkyň Mgr. Moniky Chaloupkové a JUDr. Petry Venclové, Ph.D., ve věci žalobce: J.R., nar. „X“, bytem „X“, zastoupeného Mgr. Jaroslavem Topolem, advokátem se sídlem Na Zlatnici 301/2, Praha 4, proti žalovanému Krajskému úřadu Pardubického kraje, se sídlem Komenského nám. 125, 532 11 Pardubice, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 6. 6. 2014, č.j. KrÚ38096/2014/ODSH/12,                 

t a k t o :

I.                   Žaloba se zamítá.

II.                Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení a žalovanému se toto právo nepřiznává.

O d ů v o d n ě n í :

  Vymezení předmětu řízení:

Žalobou doručenou krajskému soudu dne 11. 8. 2014 bylo zahájeno řízení o přezkum zákonnosti rozhodnutí žalovaného uvedeného v záhlaví tohoto rozsudku podle § 65 a násl. zák. č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s.ř.s.“). Rozhodnutím žalovaného bylo podle § 90 odst. 5 zák. č. 500/2004 Sb., správního řádu (dále jen „správní řád“) zamítnuto odvolání žalobce do rozhodnutí Magistrátu města Pardubic ze dne 24. 3. 2014, č.j. OSA/P-290/14-D/23 a napadené rozhodnutí uvedeného správního orgánu prvního stupně bylo potvrzeno. Žalobce se dle uvedeného rozhodnutí měl dopustit správního deliktu podle ustanovení § 125f odst. 1 zák. č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích (dále jen „zákon o provozu na pozemních komunikacích“), tím, že jako provozovatel vozidla tov. značky Subaru reg. zn. „X“ nezajistil, aby při užití vozidla na pozemní komunikaci byly dodržovány povinnosti řidiče a pravidla provozu na pozemních komunikacích stanovená tímto zákonem, k čemuž došlo konkrétně tím, že nezjištěný řidič uvedeného motorového vozidla dne 10. 4. 2013 v čase 14:25 zaparkoval vozidlo na Pernštýnském náměstí v Pardubicích na parkovišti označeném dopravní značkou IP 13c (parkoviště s parkovacím automatem) bez platného parkovacího lístku, čímž se nezjištěný řidič uvedeného vozidla dopustil přestupku podle § 125c odst. 1 písm. k) zákona o provozu na pozemních komunikacích, v návaznosti na porušení § 4c zákona o provozu na pozemních komunikacích.  Za spáchaný delikt byla žalobci podle § 125f odst. 3, § 125c odst. 4 písm. f) zákona o provozu na pozemních komunikacích uložena pokuta ve výši 1.500 Kč a dále podle § 79 odst. 5 správního řádu a podle § 6 odst. 1 vyhl. č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, povinnost k paušální náhradě nákladů ve výši 1.000 Kč.

Žalobní body:

Žalobce namítá nezákonnost žalovaného rozhodnutí, včetně předcházejícího rozhodnutí správního orgánu prvního stupně. Žalobce tvrdí, že ve správním řízení nebylo prokázáno, že by řízení o přestupku vedené s osobou podezřelou bylo zastaveno. Žalobce tvrdí, že absentuje věrohodný doklad o doručení rozhodnutí P.K., tudíž nemohlo rozhodnutí nabýt právní moci. Žalobce uvádí, že dle tvrzení P.K. tento požádal o doručování na el. adresu obecny@zástupce.eu, avšak na tu mu nebylo doručováno.

Žalovaný neprovedl nezbytné kroky ke zjištění pachatele přestupku ve smyslu § 125f odst. 4 zákona o provozu na pozemních komunikacích, např. nepředvolal žalobce k podání vysvětlení, nevyzval ho k předložení důkazů. Žalobce tvrdí, že by poskytl smlouvu o zápůjčce vozidla a uvedl konkrétní jména spolujezdců P.K. Žalobce považuje postup správního orgánu za rezignaci na zjištění pachatele přestupku a považuje jej za rozporný s ustanovením § 125f odst. 4 zákona o provozu na pozemních komunikacích.   

Žalobce tvrdí, že bylo popřeno jeho právo na veřejné projednání a na osobní obhajobu podle čl. 6 odst. 2, 3 písm. c) Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Žalobce považuje řízení o správním deliktu za řízení o trestním obvinění a dovolává se používání obdobných zásad jako u přestupků a trestných činů – ústní projednání věci a zásada bezprostřednosti při provádění důkazů. 

Žalobce podal blanketní odvolání, měl právo na poučení podle § 37 a § 82 odst. 2 správního řádu.

V průběhu správního řízení bylo jednáno a doručováno osobě neoprávněné, neboť společnost FLEET Control, s.r.o. nebyla řádně zmocněna, neboť byla zmocněna k zastupování v řízení o přestupku, nikoliv ve věci správního deliktu.

Uvedené žalobce v podstatě zopakoval v replice, přičemž popíral doručení výzvy k doplnění blanketního odvolání.

  Žalobce navrhl zrušení žalobou napadeného rozhodnutí, včetně rozhodnutí správního orgánu prvního stupně a vrácení věci žalovanému k dalšímu řízení.

Vyjádření žalovaného:

Žalovaný má za to, že rozhodnutí je dostatečně odůvodněno, bylo vydáno na základě úplných a přesně zjištěných skutečností ve věci. Zdůraznil, že bylo podáno pouze blanketní odvolání, které nebylo přes výzvu správního orgánu prvního stupně doplněno. Správní orgán prvního stupně jednal se zmocněncem žalobce na základě originálu plné moci předložené dne 6. 12. 2013.  Ve správním spise je obsaženo pravomocné rozhodnutí o zastavení přestupku proti P.K. Žalovaný trvá na tom, že nebyl povinen nařizovat ústní jednání ve věci v souladu s ustanovením § 49 odst. 1 správního řádu. Žalobce byl poučen o možnosti vyjádřit se k podkladům rozhodnutí podle § 36 odst. 3 správního řádu. Výzva k odstranění vad podání - blanketního odvolání- je založena na čl. 27 správního spisu. Správní orgán prvního stupně doručoval jak uvedenou výzvu, tak rozhodnutí duplicitně, žalobci i zmocněnci. V průběhu správního řízení přitom ani žalobce ani zmocněnec zmocnění nezpochybnili. Ohledně skutkového stavu věci má žalovaný za to, že platí zásada koncentrace podle § 82 odst. 4 správního řádu, když žalobce podal pouze blanketní odvolání. Žalovaný upozornil na to, že: „Navíc tento postup je u zmocněnce spol. FLEET Control, s.r.o. (během správního řízení), běžným postupem, kdy podá blanketní odvolání, které není ve lhůtě doplněno a konkrétní námitky jsou rozvedeny až v rámci žaloby (viz řízení vedené pod sp. zn. SPKrÚ 25948/2014/ODSH/14, vedeno pod vaší sp. zn. 52 A 64/201-20). K takové námitce by se dle názoru žalovaného nemělo přihlížet.“     

Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby pro její nedůvodnost.

   Rozhodné okolnosti ve věci:

Žalobce v podání ze dne 15. 11. 2013 uvedl k výzvě správního orgánu prvního stupně, že předmětné vozidlo řídil P.K., nar. „X“, bytem „X“. Připojil plnou moc udělenou společnosti FLEET Control, s.r.o. „k zastupování ve správním řízení ve věci podezření ze spáchání přestupku, vedeném pod číslem jednacím SZ-MMP 60610/2013 OSA-OP.“ Uvedené č.j. je přitom č.j., pod nímž byla žalobci zaslána výzva ke sdělení údajů o totožnosti řidiče.  Na základě výzvy k odstranění vad ze dne 25. 11. 2013 byl předložen originál uvedené plné moci (čl. 17).

Ve správním spise je založeno rozhodnutí o zastavení řízení o přestupku s P.K. (skutek pod bodem III.), na kterém je vyznačena doložka právní moci – 26. 2. 2014.  Sdělení o zahájení správního řízení podle § 46 správního řádu a poučení o možnosti vyjádřit se k podkladům pro vydání rozhodnutí podle § 36 odst. 3 správního řádu bylo doručeno přímo žalobci a rovněž zmocněnci (doručenka na čl. 21 správního spisu). O tom, že ve věci byl proveden důkaz listinami a fotografiemi (čl. 1-21, přičemž fotografie čl. 3 zachycuje RZ vozidla: „X“ a plochu čelního skla vozidla) je podle § 53 odst. 6 správního řádu učiněn záznam (čl. 22 správního spisu).  Rozhodnutí správního orgánu prvního stupně č.j. OSA/P-290/14-D/23 ze dne 24. 3. 2014 bylo doručeno prostřednictvím pošty žalobci a rovněž zmocněnci žalobce do datové schránky. Podle odůvodnění správní delikt žalobce spočívá v tom, že žalobce jako provozovatel vozidla nezajistil, aby při užití vozidla na pozemní komunikaci byly dodržovány povinnosti řidiče a pravidla provozu na pozemních komunikacích, jak již specifikováno v úvodní části odůvodnění tohoto rozsudku, když z fotografií vzal správní orgán prvního stupně za prokázané, že předmětné vozidlo RZ  „X“ bylo zaparkováno na Pernštýnském náměstí v Pardubicích bez platného parkovacího lístku, tedy byla porušena dopravní značka IP13c (parkoviště s parkovacím automatem).

Dne 31. 3. 2014 bylo správnímu orgánu prvního stupně doručeno blanketní odvolání zmocněnce žalobce FLEET Control, s.r.o. Výzva k odstranění vad podání, tedy odvolání podle § 37 odst. 3 a podle § 82 odst. 2 správního řádu byla zmocněnci doručena do datové schránky dne 2. 4. 2014. Odvolání vak doplněno nebylo. Žalovaný svoje rozhodnutí odůvodnil tím, že řízení o přestupku bylo zastaveno, neboť se nepodařilo zjistit pachatele přestupku, tedy byly splněny podmínky pro projednání správního deliktu provozovatele vozidla. Žalovaný vycházel z toho, že nebyly uplatněny liberační důvody podle § 125f odst. 5 zákona o provozu na pozemních komunikacích: Provozovatel vozidla za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že v době před porušením povinnosti řidiče nebo pravidel provozu na pozemních komunikacích a) bylo vozidlo, jehož je provozovatelem, odcizeno nebo byla odcizena jeho tabulka s přidělenou státní poznávací značkou, nebo b) podal žádost o zápis změny provozovatele vozidla v registru silničních vozidel.        

Posouzení věci krajským soudem:

Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích uplatněných žalobních bodů, když vycházel ze skutkového a právního stavu v době rozhodování správních orgánů (§ 75 odst. 1, 2 s.ř.s.), a to po jednání. Předně je třeba uvést, že právní zástupce žalobce vznesl námitku do řádného zastoupení žalovaného při jednání před soudem. K tomu krajský soud uvádí, že je věcí posouzení soudu, zda při jednání vystupuje konkrétní zaměstnanec žalovaného, který disponuje řádným pověřením. V dané věci bylo pověření Mgr. Pavlíny Vávrové (dvě jednání ve věci a vyhlášení rozsudku) podepsáno Ing. Ladislavem Umbraunem, vedoucím odboru dopravy, silničního hospodářství a investic Krajského úřadu Pardubického kraje. Podle čl. 5 odst. 1 Organizačního řádu Krajského úřadu Pardubického kraje písemnosti vyhotovené úřadem podepisuje v rámci své působnosti vedoucí odboru, přičemž podle č. 6 odst. 1 Organizačního řádu Krajského úřadu Pardubického kraje v čele úřadu je ředitel a činnost úřadu řídí prostřednictvím vedoucích odborů. Je tedy nepochybné, že Ing. Ladislav Umbraun jako vedoucí odboru dopravy, silničního hospodářství a investic byl oprávněn pověřit zaměstnance Krajského úřadu Pardubického kraje k zastupování v řízení před krajským soudem v této věci. Tedy, krajský soud vyhodnotil, že za žalovaného byl při jednání soudu (14. 1. 2015, 11. 3. 2015) a následně při vyhlášení rozsudku dne 18. 3.2015 (jiný soudní rok) přítomen zaměstnanec, který byl k tomu řádně pověřen. 

Krajský soud se po přezkoumání napadeného rozhodnutí podle skutkového a právního stavu v době rozhodování správního orgánu, když rozhodnutí přezkoumal v mezích žalobních bodů, neshledal přitom důvody pro vyslovení nicotnosti či zrušení ex officio, plně ztotožnil s právním závěrem žalovaného, když k jednotlivým námitkám uvádí následující právní argumentaci.

- K námitkám směřujícím proti přestupkovému řízení

 Předně žalobce namítal, že nebylo prokázáno, že řízení o přestupku proti P.K. bylo pravomocně zastaveno.  Při jednání soudu dne 11. 3. 2015 byl konstatován obsah správního spisu ve věci přestupků P.K. a bylo zjištěno, že rozhodnutím Magistrátu města Pardubic č.j. OSA/P-2033/13-D/25 ze dne 26. 2. 2014 bylo řízení vedené proti P.K. ve věci přestupků podle § 125 c odst. 1 písm. k) zákona o provozu na pozemních komunikacích, ve vztahu k projednávané věci -  III, podle § 76 odst. 1 písm. c) zákona o přestupcích, zastaveno. Rozhodnutí nabylo právní moci dne 26. 2. 2014, neboť opatrovník, který přestupce zastupoval, převzal rozhodnutí při ústím jednání a vzdal se práva na odvolání. Pro úplnost krajský soud uvádí, že rozhodnutím ze dne 22. 1. 2015, tedy po vydání žalobou napadeného rozhodnutí, bylo jako opožděné zamítnuto odvolání P.K. do rozhodnutí o zastavení přestupkového řízení. Tedy, bylo jednoznačně prokázáno, že řízení o přestupku proti P.K. bylo zastaveno, tedy správní orgán prvního stupně a žalovaný správně vycházely z presumpce správnosti správního aktu.  Rozhodnutí o zastavení přestupkového řízení s doložkou právní moci je přitom založeno ve správním spise (čl. 18). Krajský soud připomíná, že při svém rozhodování vychází ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správních orgánů. Žalobce nemá ze zákona právo na přezkoumávání přestupkového řízení, bylo na něm, aby správnímu orgánu uvedl veškeré jemu známé okolnosti, které mohly vést k prokázání totožnosti řidiče. Vedení přestupkového řízení je záležitostí správního orgánu, vede se z úřední povinnosti a je ovládáno zásadou vyšetřovací. Správní orgán mohl zahájit řízení o správním deliktu proti osobě žalobce, neboť byla splněna podmínka § 125f odst. 4 písm. b), kdy bylo řízení o přestupku zastaveno pro nedostatek důkazů: Obecní úřad obce s rozšířenou působností správní delikt podle odstavce 1 projedná, pouze pokud učinil nezbytné kroky ke zjištění pachatele přestupku a řízení o přestupku zastavil, protože obviněnému z přestupku nebylo spáchání skutku prokázáno. 

 Pokud hodlal žalobce uplatnit důkazní návrhy, jak uvádí v žalobě, když vytýká žalovanému, že ve věci správního deliktu nebylo provedeno ústní jednání, mohl tak učinit v rámci seznámení se s podklady pro vydání rozhodnutí. Ze správního spisu totiž jednoznačně vyplynulo, že o možnosti seznámit se s podklady pro vydání rozhodnutí a o možnosti vyjádřit se k nim, byl žalobce řádně poučen (čl. 21 správního spisu).  

- K námitce absence ústního jednání a k námitce  nezákonného provedení správního řízení bez přítomnosti žalobce

V dané věci se nejedná o řízení podle zákona o přestupcích, ale o řízení ve věci správního deliktu vedené podle správního řádu. Tedy, správní orgán nemá povinnost provádět ústní jednání, neboť takovou povinnost správní řád nestanoví a nelze ji dovodit ani z § 49 odst. 1 správního řádu: Ústní jednání správní orgán nařídí v případech, kdy to stanoví zákon, a dále tehdy, jestliže je to ke splnění účelu řízení a uplatnění práv účastníků nezbytné. Jestliže byly dostatečné listinné důkazy (fotografie), pak nebyla dána podmínka nezbytnosti ústního jednání podle § 49 odst. 1 správního řádu. Důkazy byly přitom provedeny zákonným způsobem podle § 53 odst. 6 správního řádu: O provedení důkazu listinou se učiní záznam do spisu. Tedy uvedeným zákonným postupem nebyla porušena žalobcem tvrzená zásada bezprostřednosti. Žalobce přitom mohl uplatnit svoje námitky a důkazní návrhy, byl k tomu řádně poučen, avšak tak neučinil. Žalobce dokonce ani soudu nepředložil tvrzenou zápůjční smlouvu, jeho tvrzení pak zůstávají zcela nepodložena.

Krajský soud nesdílí námitku žalobce, že se jedná o obdobu trestního řízení, které by požívalo ochrany ve smyslu Evropské úmluvy o lidských právech a základních svobodách, jak naznačuje žalobce, tudíž by bylo nutno postupovat analogicky podle zákona o přestupcích. Taková analogie je nedůvodná, nelze ji dovodit ani z judikatury správních soudů, když v řízení o správním deliktu není vyslovována vina, jedná se o objektivní právní odpovědnost, tedy o odpovědnost za výsledek, nikoliv o postih v důsledku trestního obvinění. Jak již bylo řečeno, není pravdou, že se žalobce nemohl vyjádřit k provedeným důkazům, tato možnost mu byla dána, neboť mu bylo doručeno poučení o možnosti vyjádřit se k podkladům k vydání rozhodnutí (doručenka na čl. 21 správního spisu). 

- K námitce nedoručení výzvy k doplnění odvolání

Výzva k doplnění odvolání byla doručena zmocněnci žalobce (čl. 27 správního spisu), což krajský soud považuje za dostačující s ohledem na vypořádání dalšího žalobního bodu.

- K námitce jednání neoprávněnou osobou a doručování osobě neoprávněné -  FLEET Control, s.r.o.

Jak již bylo uvedeno, žalobce již ve sdělení údajů osoby, která měla řídit vozidlo, uvedl, že zmocňuje FLEET Control, s.r.o. Správní orgán prvního stupně přitom svoje písemnosti doručoval jak žalobci, tak zmocněnci do datové schránky. Pokud jde o doručení výzvy k odstranění vad blanketního odvolání a žalovaného rozhodnutí, pak krajský soud uvádí, že z textace plné moci: „k zastupování ve správním řízení ve věci podezření ze spáchání přestupku, vedeném pod číslem jednacím SZ-MMP 60610/2013 OSA-OP,“ a to zejména z užití sp. zn., pod níž bylo vedeno řízení o správním deliktu, nikoliv přestupkové řízení, bylo možno dovodit úmysl žalobce nechat se zastupovat v řízení o správním deliktu. Krajský soud přitom dodává, že uvedený postup ve správním řízení s ohledem na znalost soudu o působení společnosti FLEET Control, s.r.o., získanou z úřední činnosti, nelze vyhodnotit jinak, než jako účelový, tedy takový, který nepožívá právní ochrany. Účelové jednání J.K., jednatele uvedené společnosti, jako zmocněnce žalobců hodnotil již Nejvyšší správní soud (např. rozsudek NSS ze dne 27.2.2014, č.j. 4As 118/2013-61).  

      Krajský soud proto žalobu ze všech uvedených důvodů pro nedůvodnost zamítl podle § 78 odst. 7 s.ř.s. 

        Náklady řízení:

  O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle zásady úspěchu ve věci (§ 60 odst. 1 s.ř.s.), když žalovaný byl ve věci plně úspěšný, avšak krajský soud z obsahu soudního spisu neshledal, že by žalovanému v souvislosti se soudním řízením vznikly takové náklady, které by významně převyšovaly rozsah jeho úřední činnosti.

P o u č e n í :

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve třech vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

  Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

  V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

  Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

 V Pardubicích dne 18. března 2015      

 JUDr. Jan Dvořák v.r.

 předseda senátu

Za správnost vyhotovení:

Vladimíra Píchová