[OBRÁZEK]

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Martiny Radkové a soudkyň Mgr. Barbory Berkové a JUDr. Zuzany Šnejdrlové, Ph.D., ve věci žalobkyně L. S. S., bytem T. 480, H. IV – D., zastoupené JUDr. Annou Vyhlídovou, advokátkou se sídlem Gočárova třída 535/6, Hradec Králové, proti žalovanému Městskému úřadu Hranice, se sídlem Pernštejnské náměstí 1, Hranice, o ochraně před nezákonným zásahem spočívajícím v nevydání občanského průkazu s žalobkyní požadovaným údajem o trvalém pobytu,

t a k t o :

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Žalobkyně podala dne 23. 10. 2014 soudu návrh na vyslovení neplatnosti voleb do Zastupitelstva města Hranice konaných v říjnu 2014. V rámci uvedeného návrhu rovněž uvedla, že je nutné, aby jí ohlašovna při Městském úřadu Hranice vystavila řádný občanský průkaz se správnými údaji o místě trvalého pobytu.

Usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 6. 11. 2014, č. j. 22 A 134/2014-9, byl návrh žalobkyně, aby soud nařídil žalovanému vystavit řádný občanský průkaz se správnými údaji o trvalém pobytu vyloučen k samostatnému projednání. Žalobkyně tvrdí, že údaj o tom, že má trvalý pobyt na adrese ohlašovny Městského úřadu Hranice, tj. Pernštejnské náměstí 1, Hranice I. - Město, nikoli na adrese T. 480, H. IV – D., byl pracovnicí žalovaného změněn protizákonně. Uvedla, že na adrese T. 480, H. IV – D. má od r. 1990 místo podnikání, které je dosud registrováno živnostenským úřadem. Skutečnost, že žalobkyně nemá průkaz totožnosti, způsobuje četné škody, mj. řádné nevyplácení invalidního důchodu.

Dále žalobkyně již v původní žalobě, stejně jako v následných podáních, doručených soudu dne 4. 12. 2014, 15. 12. 2014, 6. 1. 2015, 14. 1. 2015 a 28. 1. 2015 tvrdila řadu skutečností, jež se však netýkají vydání občanského průkazu, nýbrž sporu o družstevní byt na adrese T. 480, H. IV – D., četných exekučních řízení, vedených na majetek žalobkyně, a vyřizování stížností na postup soudu a exekutora v předmětných věcech.

Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby. V písemném vyjádření k žalobě uvedl, že místo trvalého pobytu žalobkyně na adrese T. 480, H. IV – D. bylo rozhodnutím jeho Odboru vnitřních věcí zrušeno s tím, že místem jejího trvalého pobytu se stalo sídlo ohlašovny Městského úřadu Hranice, tj. adresa Pernštejnské náměstí 1, Hranice I. – Město. Žalobkyně podala podnět k zahájení přezkumného řízení, avšak Krajský úřad Olomouckého kraje rozhodnutím KUOK 71767/2011 dospěl k závěru, že nedošlo k porušení právních předpisů, které by zakládalo důvodné pochybnosti o tom, že je předmětné rozhodnutí v rozporu s právními předpisy. Platnost stávajícího občanského průkazu žalobkyně tudíž skončila. Dne 16. 8. 2011 byl k žádosti žalobkyně ze dne 8. 8. 2011 vydán této nový občanský průkaz  v souladu s platnými údaji uvedenými v informačním systému evidence obyvatel, tj. s údajem o místě trvalého pobytu na adrese ohlašovny. Dne 24. 8. 2011 se žalobkyně dostavila k vyzvednutí občanského průkazu, který však následně odmítla převzít, což se následně ještě několikrát opakovalo. Občanský průkaz žalobkyně č. 115329030 je platný do 16. 8. 2021 a je stále připraven žalobkyni k vyzvednutí.

Při jednání dne 14. 4. 2014 učinila žalobkyně nesporným, že k vyzvednutí vydaného občanského průkazu byla žalovaným vyzvána, avšak že si jej pro nesouhlas s údajem o místě trvalého pobytu nevyzvedla. Naopak rozporovala tvrzení žalobce o tom, že by proti rozhodnutí o zrušení místa trvalého pobytu podávala jakýkoli opravný prostředek, neboť tvrdila, že o existenci předmětného rozhodnutí nevěděla a dozvěděla se o něm teprve v dubnu 2011, kdy jí byl policií odebrán občanský průkaz.

Z obsahu spisu soud zjistil, že rozhodnutím Městského úřadu Hranice, Odboru vnitřních věcí ze dne 26. 10. 2010, č. j. OVV/17921/10-32, které dle připojené doložky nabylo právní moci dne 19. 11. 2010, byl k návrhu J. Č. zrušen dle § 12 odst. 1 písm. c) zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel údaj o místu trvalého pobytu žalobkyně na adrese T. 480, H. IV – D. a současně byla v souladu s § 10 odst. 5 zákona o evidenci obyvatel přidělena žalobkyni úřední adresa Pernštejnské náměstí 1, Hranice I. – Město. Dne 8. 8. 2011 podala žalobkyně u žalovaného žádost o vydání občanského průkazu se strojově čitelnými údaji č. 1723709571, v níž byla uvedena adresa místa trvalého pobytu T. 480, H. IV – D.. Tento údaj byl dle úředního záznamu na zadní straně žádosti opraven dle připojeného rozhodnutí. K žádosti o vydání občanského průkazu byl předložen rodný list žalobkyně, a dále uvedené rozhodnutí žalovaného o zrušení místa trvalého pobytu ze dne 26. 10. 2010, č. j. OVV/17921/10-32. Dne 16. 8. 2011 byl žalovaným vydán žalobkyni občanský průkaz č. 115329030, platný do 16. 8. 2021.

Z výpisu z technologického centra Ministerstva vnitra České republiky soud zjistil, že od 19. 11. 2010 je v informačním systému evidence obyvatel uvedena jako adresa trvalého pobytu žalobkyně adresa Pernštejnské náměstí 1, Hranice I. – Město.

Návrh žalobkyně na provedení listinných důkazů, které doložila do spisu, soud zamítl, neboť dle žalobkyně buď s vedeným řízením nesouvisely, popř. směřovaly k prokázání tvrzení o neoprávněnosti vydání rozhodnutí o zrušení jejího trvalého pobytu na adrese T. 480, H. IV – D.. Přezkum uvedeného rozhodnutí však nebyl předmětem tohoto řízení.

Podle § 82 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s.ř.s.“) každý, kdo tvrdí, že byl přímo zkrácen na svých právech nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením (dále jen "zásah") správního orgánu, který není rozhodnutím, a byl zaměřen přímo proti němu nebo v jeho důsledku bylo proti němu přímo zasaženo, může se žalobou u soudu domáhat ochrany proti němu nebo určení toho, že zásah byl nezákonný.

S ohledem na skutečnost, že k podání žádosti žalobkyně o vydání občanského průkazu i k vydání občanského průkazu došlo v srpnu 2011, vycházel soud ze znění zákona č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech (dále jen „zákon o OP“), platného a účinného k 31. 8. 2011.

Podle § 3 odst. 2 písm. a) zákona o OP je povinným údajem zapisovaným do občanského průkazu mj. adresa místa trvalého pobytu.

Podle § 4 odst. 2 zákona o OP občan, který žádá o vydání občanského průkazu, je povinen předložit vyplněnou žádost o vydání občanského průkazu (dále jen "žádost") a doklady potřebné pro jeho vydání. Žádost musí být podepsána občanem, jemuž má být občanský průkaz vydán; podpis se nevyžaduje, pokud občanovi v jeho provedení brání těžko překonatelná překážka. Žádost se podává na tiskopise stanoveném Ministerstvem vnitra (dále jen "ministerstvo"). Žádost a doklady potřebné pro vydání občanského průkazu může za občana předložit jiná osoba, která se nemusí prokazovat plnou mocí.

Podle odst. 4 téhož ustanovení žádost s doklady může občan osobně nebo prostřednictvím jiné osoby předložit u kteréhokoliv obecního úřadu obce s rozšířenou působností nebo matričního úřadu, který zkontroluje správnost vyplnění žádosti, doklady občanovi vrátí, a zjistí-li rozpory mezi údaji uváděnými v žádosti a údaji vedenými v informačním systému evidence obyvatel nebo v informačním systému evidence občanských průkazů (dále jen "evidence občanských průkazů"), vyzve občana, aby údaje uváděné v žádosti doložil. Není-li obecní úřad obce s rozšířenou působností příslušný k vydání občanského průkazu, anebo byla žádost předložena matričnímu úřadu, předají tyto orgány řádně vyplněnou žádost příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností.

Podle odst. 5 téhož ustanovení se občanský průkaz vyhotoví do 30 dnů ode dne předložení řádně vyplněné žádosti a potřebných dokladů příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, popřípadě do 30 dnů ode dne, kdy žádost byla příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností předána. Občanský průkaz může občan převzít u matričního úřadu nebo u obecního úřadu obce s rozšířenou působností, který uvedl v žádosti, jinak je povinen občanský průkaz převzít u příslušného obecního úřadu obce s rozšířenou působností.

Podle § 6 odst. 1 zákona o OP je občan povinen předložit před vydáním nového občanského průkazu dosavadní občanský průkaz a 1 fotografii.

Podle odst. 2 písm. e) téhož ustanovení nemůže-li občan předložit dosavadní občanský průkaz, je povinen předložit další doklady osvědčující skutečnosti, o nichž se do občanského průkazu zapisují údaje na žádost občana anebo údaje potřebné k odstranění rozporů zjištěných v údajích uvedených na žádosti s údaji vedenými v informačním systému evidence obyvatel nebo v evidenci občanských průkazů.

Ze shora uvedených skutečností vyplývá, že žalovaný zapsal do občanského průkazu žalobkyně, vydaného dne 16. 8. 2011, údaj o trvalém pobytu žalobkyně na adrese, která je od 19. 11. 2010 uvedena jako adresa trvalého pobytu žalobkyně v informační systému evidence obyvatel (Pernštejnské náměstí 1, Hranice I. – Město).

Žalobkyně naopak při podání žádosti o vydání občanského průkazu nepředložila doklady, které by vyvracely správnost údaje vedeného v informačním systému evidence obyvatel a potvrzovaly oprávněnost požadavku žalobkyně na zápis trvalého pobytu žalobkyně na adrese T. 480, H. IV – D..

V tomto řízení, jehož předmět vymezila sama žalobkyně, nebyl soud oprávněn přezkoumávat věcnou správnost rozhodnutí žalovaného ze dne 26. 10. 2010, č. j. OVV/17921/10-32, ani skutečnost, zda toto rozhodnutí bylo žalobkyni řádně oznámeno. Pro zápis údajů o trvalém pobytu osoby do občanského průkazu je totiž dle shora uvedených ustanovení zákona o OP relevantní toliko údaj vedený v informačním systému evidence obyvatel.

Krajský soud proto nemohl požadavku žalobkyně, aby nařídil žalovanému vydat občanský průkaz se „správnými“ údaji o trvalém pobytu, vyhovět.

Pro úplnost soud uvádí, že údaj o trvalém pobytu, uvedený na občanském průkazu, má toliko význam evidenční a sám o sobě není s to založit, změnit, zrušit, ba ani zpochybnit občanskoprávní vztahy k nemovitostem. Žalobkyní zmiňované neblahé důsledky vyplývající pro její občanský život z nevlastnění občanského průkazu, jsou dle názoru soudu způsobeny toliko skutečností, že si žalobkyně vydaný občanský průkaz nevyzvedla.

Krajský soud proto žalobu jako nedůvodnou dle § 87 odst. 3 s.ř.s. zamítl.

Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z § 60 odst. 1 s. ř. s., neboť procesně úspěšnému žalovanému žádné náklady nad rámec jeho obvyklé úřední činnosti nevznikly.

 O odměně ustanovené advokátky bude rozhodnuto samostatným usnesením.

P o u č e n í :

Proti tomuto usnesení lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

 Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

 Kasační stížnost lze podat z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

 V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

V Olomouci dne 14. 4. 2015

Za správnost vyhotovení:        JUDr. Martina Radkova v. r.

Ing. Petra Rýparová      předsedkyně senátu