18Ad 49/2014-58

[OBRÁZEK]

  ČESKÁ REPUBLIKA  

ROZSUDEK

                                    JMÉNEM   REPUBLIKY

 Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Indráčkem v právní věci žalobkyně O. K., zastoupené  JUDr. Alenou Kubalovou, advokátkou se sídlem Ostrava-Moravská Ostrava, Nádražní 2966/73a, proti žalované České správě sociálního zabezpečení se sídlem Praha 5, Křížová 25, o žalobě proti rozhodnutí ze dne 19.6.2014, o zamítnutí námitek a potvrzení rozhodnutí žalované ze dne  12.3.2014, o invalidním důchodu,

                                           t a k t o :

I.       Žaloba  s e   z a m í t á .

II.      Žádný z účastníků   n e m á   právo na náhradu nákladů řízení.

 III.   Odměna advokátky JUDr. Aleny Kubalové se určuje částkou 4.719,-  Kč, která jí bude proplacena z účtu Krajského soudu v Ostravě do 60-ti dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

O d ů v o d n ě n í :

      Rozhodnutím ze dne 19.6.2014 č.j. X žalovaná Česká správa sociálního zabezpečení zamítla námitky žalobkyně a potvrdila své rozhodnutí

ze dne 12.3.2014, kterým zamítla žádost žalobkyně podle ust. § 41 odst. 3 a pro nesplnění podmínek ust. § 39 odst. 2 písm. b) a c)  zákona č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů, o změnu invalidního důchodu z důvodu zhoršení zdravotního stavu. Žalovaná vycházela z posudku Okresní správy sociálního zabezpečení Frýdek-Místek ze dne 13.2.2014, podle kterého je žalobkyně i nadále invalidní pro invaliditu prvního stupně. Žalovaná při vydání napadeného rozhodnutí  vycházela z posudku vypracovaného o invaliditě ze dne 29.5.2014, dle kterého míra poklesu pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu byla u žalobkyně určena  ve výši 40% podle kapitoly IV, položky 2c přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb.

      Proti shora uvedenému rozhodnutí podala žalobkyně včasnou žalobu, ve které namítala, že se její zdravotní stav výrazně zhoršil. Navrhovala provedení odborného lékařského vyšetření, na základě kterého bude její zdravotní stav objektivizován.

        Krajský soud provedl důkaz napadeným rozhodnutím žalované ze dne 19.6.2014  č.j. X, připojeným posudkovým spisem žalobkyně vedeným u OSSZ Frýdek-Místek, žalobkyní předloženými lékařskými zprávami a posudkem posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR                                 v Ostravě (dále jen „PK MPSV ČR“) ze dne 27.11.2014 a dalším posudkem PKMPSV ČR v Brně ze dne 19.3.2015 a poté soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. 

       Z hlediska skutkových zjištění vyplývajících z připojeného posudkového spisu žalobkyně vzal v daném případě krajský soud za prokázáno, že žalobkyně byla uznána částečně invalidní v roce 1989. Dne 11.11.2013 podala žalobkyně žádost                o posouzení stupně invalidity a zvýšení invalidního důchodu. Na základě této její žádosti  byl její zdravotní stav posouzen dne 13.2.2014 lékařem posudkové služby OSSZ Frýdek-Místek se závěrem, že do 31.12.2009 byla částečně invalidní a od 1.1.2010 jde o invaliditu prvního stupně. Podle tohoto posudku dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav žalobkyně odpovídá postižení uvedenému v kapitole XIII, oddíl E, položce 1c přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb., podle které činí míra poklesu pracovní schopnosti 40%. Rozhodnutím žalované ze dne 12.3.2014 byla žádost žalobkyně o změnu výše invalidního důchodu z důvodu zhoršení zdravotního stavu zamítnuta. Žalobkyně proti tomuto rozhodnutí podala námitky, o kterých rozhodla žalovaná žalobou napadeným rozhodnutím. 

        Jelikož rozhodnutí soudu v daném případě, kdy se jedná o dávku důchodového pojištění podmíněnou nepříznivým zdravotním stavem občana a jeho dochovanou pracovní schopností je závislé především na odborném lékařském posouzení, vyžádal krajský soud odborný lékařský posudek PK MPSV ČR, která je k podání tohoto posudku povolána přímo ze zákona podle ust. § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb. v platném znění. Z posudku této komise krajský soud zjistil, že vycházela při jeho vypracování ze zdravotní dokumentace praktického lékaře MUDr. E. G. a jejího nálezu ze dne 24.1.2014, interního vyšetření MUDr. T. K. ze dne 15.11.2013, očního vyšetření MUDr. J. C. ze dne 19.12.2013, neurochirurgického vyšetření MUDr. K. ze dne 21.1.2014, očního vyšetření MUDr. A. ze dne 24.6.2009 a 19.2.2014, MUDr. C. ze dne 2.2. a 19.12.2013, neurochirurgického vyšetření MUDr. K. ze dne 21.1. a 15.5.2014, CT vyšetření MUDr. K. ze dne 23.7.2013, interního vyšetření MUDr. K. ze dne 17.2.2014, 30.7. a 6.5.2013 a 15.11.2013, alergologie MUDr. C. ze dne 21.1.2013 a 17.1.2014, očního vyšetření MUDr. C. ze dne 2.12.2013 a 19.12.2013, zdravotnické dokumentace ošetřující lékařky MUDr. W., očního nálezu MUDr. V. S. ze dne 19.11.2014 a interního nálezu MUDr. K. ze dne 29.8.2014 a 11/2014. Jako rozhodující zdravotní postižení uvedla posudková komise (na rozdíl od lékaře OSSZ Frýdek-Místek) v případě žalobkyně diabetes mellitus II. typu na PAD a polyneuropatii převážně senzitivní. Toto zdravotní postižení je uvedeno v kapitole IV, položce 2c přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb., podle které stanovila posudková komise pokles pracovní schopnosti 40%.

     Žalobkyně proti posudku posudkové komise MPSV ČR namítala, že rozhodující příčinou jejího dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není úplavice cukrová II. typu, ale postižení neurologické uvedené v diagnostickém souhrnu jako polytopní chronický bolestivý syndrom páteře s poruchou statodynamiky ze všech etáží s cervikovestibulárním syndromem a lumboischialgiemi. Současně také namítala, že posudková komise nehodnotila její zdravotní dokumentaci nacházející se v neurologické ambulanci MUDr. J. S. Krajský soud proto vyžádal další posudek od posudkové komise MPSV ČR v Brně, který byl podán dne 19.3.2015. Tento posudek uvádí mimo jiné jednotlivé nálezy neurologa MUDr. S. i zprávu z hospitalizace žalobkyně na neurologii v době od 16.12. do 19.12.2014. Posudková komise MPSV ČR v Brně v posudku konstatovala, že k datu vydání žalobou napadeného rozhodnutí byl u žalobkyně diabetes mellitus II. uspokojivě kompenzován dietou a perorálními diabetiky, byly přítomny pozdní komplikace diabetu – polyneuropatie lehkého stupně, která neomezovala motoriku a funkci končetin. Počínající diabetická retinopatie nenarušovala podstatněji zrakové schopnosti. Na rozdíl od ostravské posudkové komise považovala posudková komise MPSV ČR v Brně za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně potíže pohybového aparátu, zejména axiálního skeletu vlivem degenerativních změn. Klinicky byla u žalobkyně k datu vydání žalobou napadeného rozhodnutí prokázána porucha dynamiky páteře a insuficience svalového korzetu. Projevy kořenového dráždění přítomny nebyly a nebylo objektivizováno poškození nervů vertebrogenní etiologie. Jednalo se o stav, který byl na hranici mezi lehkým a středně těžkým funkčním postižením. Uvedené zdravotní postižení posudková komise hodnotila podle kapitoly XIII, oddíl E, položka 1c přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb., podle které stanovila pokles pracovní schopnosti horní hranicí 40%. S přihlédnutím na další zdravotní postižení žalobkyně učinila tak závěr, že k datu vydání napadeného rozhodnutí žalované byla žalobkyně nadále invalidní, přičemž šlo o invaliditu I. stupně podle ust. § 39 odst. 2 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 306/2008 Sb.

      Krajský soud v souladu s ust. § 75 odst. 1 s.ř.s. při přezkoumávání napadeného rozhodnutí žalované vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl dán v době rozhodování žalovaného správního orgánu. Přitom dospěl k závěru, že žalobkyně k datu vydání napadeného rozhodnutí 19.6.2014 byla nadále invalidní v prvním stupni invalidity.  Podle ust. § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb. ve znění pozdějších předpisů je totiž pojištěnec invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně               o  35%. Podle odst. 2 téhož ustanovení, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35%,  avšak nejvíce o 49%,  jedná se o invaliditu I. stupně, jestliže poklesla nejméně o 50%, avšak nejvíce o 69%, jedná se o invaliditu II. stupně a jestliže poklesla nejméně o 70%, jedná se o invaliditu III. stupně.  Pokles pracovní schopnosti u žalobkyně činil 40% a tento závěr jednoznačně vyplývá z citovaného posudku PK MPSV ČR v Ostravě, jakož i dalšího posudku PK MPSV ČR v Brně  s tím rozdílem, že  PK MPSV ČR v Brně přisvědčila námitce žalobkyně, že rozhodující příčinou jejího dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu jsou chronické víceetážové bolesti zad při degenerativních změnách páteře a nikoliv diabetes mellitus II. typu. Nicméně tato skutečnost neovlivnila posudkový závěr v tom, že žalobkyně k datu vydání napadeného rozhodnutí byla nadále invalidní             v I. stupni. Dle názoru krajského soudu PK MPSV ČR v Brně podala posudek dostatečně úplný a přesvědčivý vypracovaný ve složení z posudkového lékaře a dalšího odborného lékaře neurologa – tedy lékaře z oboru nemocí, kterou považovala za dominantní v dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu žalobkyně. Své odlišné posudkové hodnocení od PK MPSV ČR v Ostravě rovněž i náležitě odůvodnila.

      Jelikož žalobkyně k datu 19.6.2014 byla nadále invalidní v I. stupni, přičemž se žalobou domáhala zrušení rozhodnutí žalované, kterým potvrdila rozhodnutí ze dne 12.3.2014, jímž žalobkyni zamítla žádost o zvýšení invalidního důchodu, krajskému soudu nezbylo, než žalobu žalobkyně jako nedůvodnou zamítnout v souladu s ust.            § 78 odst. 7 s.ř.s. 

       Žádnému z účastníků nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobkyně v řízení úspěšná nebyla a žalovaná na jejich náhradu nárok ze zákona nemá (ust. § 60 odst. 2 s.ř.s. a ust. § 118d zák.č. 582/1991 Sb. v platném znění).

      Ustanovené právní zástupkyni žalobkyně přiznal soud odměnu za zastupování žalobkyně v tomto řízení v celkové výši 4.719,- Kč představující odměnu za 3 úkony právní pomoci po 1.000,- Kč,  3 režijní paušály po 300,- Kč podle ust. § 7, § 9 odst. 2 a 3, § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., tj. 3.900,- Kč a s připočtením 21% DPH ve výši 819,- Kč činí tato odměna celkem  4.719,- Kč.

P o u č e n í :   Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu   soudu   v  Brně ve lhůtě dvou týdnů ode dne doručení                                jeho písemného vyhotovení, a to písemně,  ve dvojím    vyhotovení. Podmínkou řízení o kasační stížnosti je povinné zastoupení stěžovatele advokátem, pokud stěžovatel sám nemá vysokoškolské právnické vzdělání.

    V Ostravě dne 23. dubna 2015

                                                       JUDr. Petr Indráček

                                                                  samosoudce