Jednací číslo: 49 Az 36/2015 - 14
U s n e s e n í
Krajský soud v Praze rozhodl samosoudkyní JUDr. Dalilou Marečkovou v právní věci žalobce: D. S H A L A, nar. xx, proti žalovanému Ministerstvo vnitra (Odbor azylové a migrační politiky), pošt. schránka 21/OAM, 170 34 Praha 7, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 26. 2. 2015, č.j. OAM-29/LE-BE03-K01-2015,
t a k t o :
O d ů v o d n ě n í
Žalobce podal ve čtvrtek dne 19. 3. 2015 k poštovní přepravě žalobu (sepsanou dne 18. 3. 2015), jíž napadá výše uvedené rozhodnutí žalovaného (dále jen „napadené rozhodnutí“). Napadeným rozhodnutím byla zamítnuta jako zjevně nedůvodná podle § 16 odst. 1 písm. d) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o azylu“) jeho žádost o udělení mezinárodní ochrany.
V předmětné žalobě jmenovaný uvádí, že podává žalobu v celém rozsahu výroku, neboť žalovaný porušil ustanovení § 3, § 50 odst. 2, 3 a 4, § 52 a § 68 odst. 3 správního řádu, jakož i ustanovení § 16 zákona o azylu, protože v jeho případě nebyly dány důvody pro zamítnutí žádosti jako zjevně nedůvodné. Žalobce navrhuje, aby soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení, současně žádá o přiznání odkladného účinku žalobě a o ustanovení advokáta JUDr. Maroše Matiaška, LL.M. s tím, že zmíněný advokát se této problematice věnuje a žalobci se tak dostane adekvátní právní pomoci.
Soud se nejprve musel vypořádat s otázkou, zda žalobou napadené rozhodnutí podléhá soudnímu přezkumu ve správním soudnictví. V této souvislosti soud konstatuje, že pravomocné rozhodnutí správního orgánu přezkoumává v řízení podle zvláštních ustanovení zakotvených v dílu prvém, hlavě druhé, části třetí zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) pouze v mezích žalobních bodů a z těch hledisek, které žalobce v podané žalobě uvede (§ 75 odst. 2 věta první s. ř. s.).
Z ustanovení § 65 odst. 1 s. ř. s. plyne, že žalobce je povinen tvrdit, že byl na svých právech zkrácen přímo nebo v důsledku porušení svých práv v předcházejícím řízení úkonem správního orgánu, jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují jeho práva nebo povinnosti a z tohoto důvodu se může domáhat zrušení takového rozhodnutí, popřípadě vyslovení jeho nicotnosti, nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak. Žaloba musí kromě obecných náležitostí podání (§ 37 odst. 2 a 3 s. ř. s.) obsahovat náležitosti vyplývající závazně z ustanovení § 71 odst. 1 písm. a) až f), přičemž k jejím základním náležitostem, nezbytným pro vymezení přezkumné činnosti soudu, patří žalobní body, z nichž musí patrno, z jakých skutkových a právních důvodů považuje žalobce napadené výroky rozhodnutí za nezákonné nebo nicotné. Ze žalobních bodů přitom musí být zřejmé důvody žalobcova přesvědčení, že napadené rozhodnutí nebo jeho část odporuje konkrétnímu zákonu nebo jinému předpisu, který má charakter předpisu právního, a toto jeho tvrzení musí být náležitě odůvodněno (srovnej např. rozhodnutí NSS sp. zn. 2 Azs 92/2005).
Z uvedeného vyplývá, že přezkumné řízení vedené soudem podle dílu prvního, hlavy druhé, části třetí s. ř. s. je zcela ovládáno dispoziční zásadou, jejímž výrazem je skutečnost, že přezkumná pravomoc soudu se pohybuje výlučně v intencích tvrzení uvedených v podané žalobě. Soud v přezkumném řízení je vázán žalobními body, přičemž není povinen, ale ani oprávněn, dovozovat za žalobce jakákoliv tvrzení, což platí, zejména pokud jde o rozsah napadení správního rozhodnutí, vymezení namítaných důvodů jeho nezákonnosti a odůvodnění v žalobě uváděných tvrzení.
Podle § 71 odst. 2 věta druhá a třetí s. ř. s., žalobce může kdykoliv za řízení žalobní body omezit, avšak rozšířit žalobu na dosud nenapadené výroky rozhodnutí nebo ji rozšířit o další žalobní body může jen ve lhůtě pro podání žaloby. Lhůta pro podání žaloby je uvedena v ustanovení § 32 odst. 1 zákona o azylu (tj. 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí) a její zmeškání nelze prominout (§ 72 odst. 4 s. ř. s.).
Podání žalobce ze dne 18. 3. 2015 však zcela postrádá základní náležitosti žaloby vymezené v ustanovení § 71 odst. 1 písm. d) s. ř. s. V žalobě jsou pouze citována jednotlivá zákonná ustanovení bez jakéhokoliv dopadu na případ žalobce. Za této situace krajský soud konstatuje, že žaloba neobsahuje žádné žalobní body. Dále se soud zabýval otázkou, zda ještě vůbec lze žalobce vyzvat k odstranění nedostatků.
Napadené rozhodnutí bylo žalobci doručeno dne 4. 3. 2015, posledním dnem lhůty pro podání žaloby tak byl čtvrtek dne 19. 3. 2015. Krajský soud nemohl odhlédnout od ustálené judikatury, konkrétně rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 23.10.2003, č.j. 2 Azs 9/2003-40, z něhož vyplývá, že „[v] důsledku přísné dispoziční zásady v řízení o žalobách proti rozhodnutím správního orgánu musí žaloba obsahovat žalobní body, z nichž musí být patrno, z jakých skutkových a právních důvodů považuje žalobce napadené výroky rozhodnutí za nezákonné nebo nicotné /§ 71 odst.1 písm. d) s. ř. s./. Přitom zákon stanoví, že žaloba musí obsahovat vždy alespoň jeden žalobní bod. Pokud žádný žalobní bod neobsahuje, může být tento nedostatek podmínek řízení odstraněn, a to ve lhůtě pro podání žaloby, jak vyplývá z ust. § 71 odst. 2 s. ř. s. Není však dána zákonná povinnost soudu v těchto případech vždy vyzývat žalobce k odstranění těchto vad ve smyslu ust. § 37 odst. 5 s. ř. s., neboť takto široce pojímaná povinnost soudu by zjevně odporovala zmíněné zásadě dispoziční a rovněž zásadě koncentrace řízení, v souladu s nimiž je tento typ řízení koncipován.“ V souladu s výše citovaným stanoviskem Nejvyššího správního soudu dospěl krajský soud k závěru, že žalobu projednat nelze, neboť neobsahuje žádný žalobní bod a žalobce již nelze vyzvat k odstranění nedostatků podání, neboť lhůta pro podání žaloby již marně uplynula.
Podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s., nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže nejsou splněny podmínky řízení a tento nedostatek je neodstranitelný a nelze proto v řízení pokračovat.
S ohledem na výše uvedené soud uzavírá, že podání žalobce ze dne 18. 3. 2015 postrádá náležitosti žaloby uvedené v ust. § 71 odst. 1 písm. d) s. ř. s., že pro postup soudu podle dílu prvního, hlavy druhé, části třetí s. ř. s. (§ 65 odst. 1 a následující s. ř. s.) tak nejsou splněny podmínky řízení, a že navíc se jedná o neodstranitelný nedostatek podání, neboť odstraňovat vady žaloby v tomto případě již není možné s ohledem na lhůtu uvedenou v § 32 odst. 1 zákona o azylu ve spojení s § 72 odst. 1, věta druhá, s. ř. s., která marně uplynula dne 19. 3. 2015. Za popsané situace by případné poučení soudu s výzvou k odstranění vad žaloby ve smyslu § 37 odst. 5 s. ř. s. bylo úkonem zcela nadbytečným, neboť k případně dodatečně uplatněným argumentům by soud již nemohl přihlížet [pro marné uplynutí zákonné lhůty stanovené pro rozšíření žaloby podle § 71 odst. 2 věta třetí s. ř. s. (srovnej např. rozhodnutí NSS sp. zn. 4 Azs 3/2004)]. Soud proto ve výroku ad I. žalobu podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. odmítl, protože nejsou splněny podmínky řízení, tento nedostatek je neodstranitelný a v řízení nelze pokračovat.
Ve výroku II. pak soud zamítl návrh žalobce na ustanovení advokáta, neboť jeho služeb v tomto řízení s ohledem na výše uvedený závěr soudu není třeba.
Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 60 odst. 3, věta první, s. ř. s.
P o u č e n í:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů je stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.
V Praze dne 1. dubna 2015
JUDr. Dalila Marečková, v.r.
samosoudkyně
Za správnost vyhotovení:
Vlasáková