Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Milana Podhrázkého a soudců JUDr. Věry Šimůnkové a Olgy Stránské v právní věci žalobce: P. R., bytem x, proti žalovanému: Energetický regulační úřad, se sídlem Masarykovo náměstí 5, 586 01 Jihlava, v řízení o žalobě proti rozhodnutí předsedkyně žalovaného ze dne 29. 12. 2014, č. j. 04163-26/2014-ERU,
t a k t o:
Žalobou doručenou Krajskému soudu v Praze dne 26. 3. 2015 se žalobce domáhá zrušení shora označeného rozhodnutí předsedkyně žalovaného, kterým byl zamítnut rozklad žalobce a potvrzeno rozhodnutí žalovaného ze dne 3. 10. 2014, čj. 04163-15/2014-ERU, jehož výrokem I. byla společnosti ČEZ Prodej, s. r. o., uložena povinnost zahájit dodávku elektřiny do odběrného místa žalobce a výrokem II. byl zamítnut návrh žalobce na uložení povinnosti společnosti PREdistribuce, a. s., umožnit distribuci do odběrného místa.
Z výroku napadeného rozhodnutí je zřejmé, že bylo rozhodováno v řízení vedeném podle ustanovení § 17 odst. 7 písm. e) bod 1 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (dále jen „energetický zákon“), jež stanoví, že Energetický regulační úřad (tj. žalovaný) na návrh zákazníka odebírajícího elektřinu nebo plyn pro spotřebu v domácnosti nebo zákazníka, který je fyzickou osobou podnikající, rozhoduje spory mezi zákazníkem a držitelem licence o splnění povinností ze smluv, jejichž předmětem je dodávka nebo distribuce elektřiny nebo plynu. Jak dále vyplývá z odůvodnění žalobou napadeného rozhodnutí, předmětem řízení byl spor mezi žalobcem a dodavateli elektrické energie (Pražská energetika, a. s., ČEZ Prodej, s. r. o., PREdistribuce, a. s.), přičemž podstatou sporu byla otázka, zda zanikla smlouva o dodávkách elektrické energie uzavřená mezi žalobcem a společností Pražská energetika, a. s., dále zda společnost ČEZ Prodej, s. r. o., coby žalobcův nový smluvní dodavatel, je povinen započít s dodávkami elektrické energie, a nakonec zda společnost PREdistribuce, a. s. byla povinna tyto dodávky umožnit.
Z výše uvedeného je zřejmé, že žalovaný a i jeho předsedkyně coby rozkladový orgán rozhodovali spor vzniklý ze závazkového vztahu mezi spotřebitelem (žalobcem) a obchodními společnostmi podnikajícími v energetických odvětvích. Krajský soud v Praze proto dospěl k závěru, že žalovaný (resp. jeho předsedkyně) svým rozhodnutím rozhodl v soukromoprávní věci, a to na základě pravomoci dané ustanovením § 17 energetického zákona.
Podle ustanovení § 46 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), soud návrh odmítne také tehdy, domáhá-li se navrhovatel rozhodnutí ve sporu nebo v jiné právní věci, o které má jednat a rozhodnout soud v občanském soudním řízení, anebo domáhá-li se návrhem přezkoumání rozhodnutí, jímž správní orgán rozhodl v mezích své zákonné pravomoci v soukromoprávní věci. V usnesení o odmítnutí návrhu musí být navrhovatel poučen o tom, že do jednoho měsíce od právní moci usnesení může podat žalobu a ke kterému věcně příslušnému soudu.
Jelikož se žalobce domáhá přezkoumání rozhodnutí, jímž správní orgán rozhodl v mezích pravomoci dané energetickým zákonem v soukromoprávní věci, není k jejímu projednání příslušný soud ve správním soudnictví. Krajský soud v Praze proto žalobu odmítl (§ 46 odst. 2 s. ř. s.).
Žalobce však může v téže věci podat žalobu k soudu rozhodujícímu v občanském soudním řízení.
Podle § 244 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) rozhodl-li správní orgán podle zvláštního zákona o sporu nebo o jiné právní věci, která vyplývá ze vztahů soukromého práva (§ 7 odst. 1 o. s. ř.), a nabylo-li rozhodnutí správního orgánu právní moci, může být tatáž věc projednána na návrh v občanském soudním řízení.
Podle § 249 odst. 1 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, jsou k řízení v prvním stupni příslušné okresní soudy.
Podle § 250 odst. 1 písm. a) o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je k řízení místně příslušný obecný soud účastníka, jemuž byla nebo podle návrhu podaného u správního orgánu měla být uložena povinnost k plnění.
Podle § 85 odst. 3 o. s. ř. obecným soudem právnické osoby je okresní soud, v jehož obvodu má sídlo.
K projednání této žaloby je tedy dána věcná příslušnost okresního soudu (§ 249 odst. 1 o. s. ř.). Napadeným rozhodnutím bylo uloženo plnění povinnosti společnosti ČEZ Prodej s. r. o., ale stejně tak byl zamítnut návrh na uložení plnění povinnosti společnosti PREdistribuce, a. s. Z tohoto důvodu připadá v úvahu místní příslušnost okresního soudu, v jehož obvodu má sídlo společnosti ČEZ Prodej s. r. o. (dle výpisu z veřejného rejstříku Praha 4), tak i okresního soudu, v jehož obvodu má sídlo společnost PREdistribuce, a. s. (dle výpisu z veřejného rejstříku Praha 5). V obvodu hlavního města Prahy vykonávají působnost okresních soudů obvodní soudy, jejichž obvody se kryjí s obvody městských částí hlavního města Prahy [srov. § 9 odst. 1 a § 12 odst. 2 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, ve znění pozdějších předpisů dle jeho Přílohy č. 4, bod 4 a bod 5].
Podá-li žalobce žalobu do jednoho měsíce od právní moci tohoto usnesení, bude řízení u příslušného obvodního (občanskoprávního) soudu zahájeno dnem, kdy původní odmítnutá žaloba došla zdejšímu (správnímu) soudu (§ 82 odst. 3 o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.
Žalobce může do jednoho měsíce od právní moci tohoto usnesení podat v téže věci žalobu u místně příslušného okresního (obvodního) soudu. Dojde-li žaloba v této lhůtě k místně příslušnému okresnímu (obvodnímu) soudu rozhodujícímu v občanském soudním řízení, platí, že řízení bylo zahájeno dnem, kdy došla odmítnutá žaloba krajskému soudu (§ 82 odst. 3 o. s. ř.).
V Praze dne 29. dubna 2015
JUDr. Milan Podhrázký, v. r.
předseda senátu
Za správnost:
Božena Kouřimová