58A 42/2013-15
[OBRÁZEK]
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Indráčkem v právní věci žalobce T.H., zastoupeného JUDr. Marcelou Neuwirthovou, advokátkou se sídlem Havířov-Město, Dělnická 1a/434, proti žalovanému Krajskému úřadu Moravskoslezského kraje, odboru dopravy a silničního hospodářství, se sídlem Ostrava, 28. října 117, o žalobě proti rozhodnutí ze dne 25.7.2013 sp. zn. DSH/18457/2013/Zez, č.j. MSK 77673/2013, o dopravním přestupku,
t a k t o :
O d ů v o d n ě n í :
Rozhodnutím ze dne 25.7.2013 sp. zn. DSH/18457/2013/Zez, č.j. MSK 77673/2013 žalovaný Krajský úřad Moravskoslezského kraje, odbor dopravy a silničního hospodářství změnil rozhodnutí Magistrátu města Opavy, odboru dopravy sp. zn. 4266/2013/DOPR/DoM ze dne 25.4.2013 tak, že z výroku o sankci text: „Zákaz činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel na dobu 18 měsíců...“ nahradil textem: „Zákaz činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel na dobu 12 měsíců...“ a ve zbytku rozhodnutí správního orgánu I. stupně potvrdil. Uvedeným rozhodnutím Magistrátu města Opavy, odboru dopravy byl žalobce uznán vinným z přestupku proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích dle ust. § 125 odst. 1 písm. d) zákona o silničním provozu, kterého se měl dopustit tím, že dne 1.12.2012 kolem 5.38 hod se přes výzvu policisty odmítl podrobit vyšetření zjišťujícímu obsah alkoholu pomocí dechového analyzátoru alkoholu a odbornému lékařskému vyšetření za účelem zjištění alkoholu v krvi, po předchozím řízení osobního automobilu Audi Q7, RZ X v pravé příkopě pozemní komunikace silnice I/11 v km 261,2 ve směru od Opavy, kde prováděl couvání na vozovku, což mu se vzhledem k hloubce silniční příkopy nepodařilo, ačkoliv taková vyšetření nebyla spojená s nebezpečím pro jeho zdraví, čímž měl porušit ust. § 5 odst. 1 písm. f) zákona o silničním provozu v návaznosti na ust. § 16 odst. 2 zákona č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami způsobenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů ve znění pozdějších předpisů. Správní orgán I. stupně za uvedené jednání žalobci uložil sankci pokuty ve výši 30.000,- Kč a sankci zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel na dobu 18 měsíců. Zároveň žalobce zavázal ke zaplacení nákladů správního řízení paušální částkou ve výši 1.000,- Kč.
Žalobce proti uvedenému rozhodnutí podal včasnou žalobu, ve které s poukazem na ust. § 74 odst. 1 přestupkového zákona vytýkal správnímu orgánu, že mu nebylo umožněno vyjádřit se k vytýkanému jednání osobně a to v průběhu jednání před správním orgánem. Žalobce nesouhlasí s tím, že omluva jeho zmocněnce JUDr. Neuwirthové nebyla včasná, neboť byla podána více jak 7 dní od doručení předvolání, ačkoliv o nařízení ústního jednání a důvodu bránícím se dostavit zmocněnkyně věděla již ode dne 19.3.2013. S poukazem na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 12.3.2009 č.j. 7As 9/2009-66 považuje žalobce argumentaci stran opožděné omluvy právní zástupkyně za nepřiléhavou a nesprávnou, jelikož jak žalobce, tak i jeho zmocněnkyně se omluvili více než 10 dnů před jednáním správního orgánu. Ohledně argumentu správního orgánu, že z lékařského potvrzení dodaného jeho zástupkyní nevyplývá, že nebude schopna se zúčastnit ústního jednání ze zdravotních důvodů žalobce namítal, že omluva byla v tomto duchu doplněna, nicméně správní orgán to nevzal na vědomí pokud uvádí, že vyjádření lékaře o době doléčení není dostatečné k prokázání neschopnosti dostavit se k ústnímu jednání. Ze strany žalobce a jeho právní zástupkyně bylo doloženo, že se jedná o operační zákrok očí, a že proto účast u ústního jednání je vyloučena. Kromě toho žalovaný, který nenapravil vady předcházejícího řízení, zatížil toto řízení další vadou tím, že se opíral při své rozhodovací činnosti o nesprávný právní předpis. Žalovaný opřel neakceptovatelnost omluvy právní zástupkyně pouze o ust. § 59 správního řádu, avšak ústní jednání včetně náležitostí omluvy upravuje ust. § 74 zákona o přestupcích. Žalovaný i správní orgán I. stupně staví svou argumentaci na absurdním výkladu výrazu „bezodkladně“. Zmocněnkyně žalobce svou omluvu zaslala cca 7 pracovních dní od vystavení lékařského potvrzení, avšak omluva byla správnímu orgánu doručena více než 10 dní před ústním jednáním. Žalobce považuje za nepřijatelný a nezákonný výklad obou správních orgánů, že 7 pracovních dní po subjektivním zjištění nemožnosti účasti zmocněnce či žalobce na úkonu, je vždy třeba považovat za omluvu, která není učiněna včas. Závěrem své žaloby vytýkal žalobce žalovanému vadu řízení v tom, že rozhodl o odvolání ze dne 25.4.2013, aniž by rozhodl o jeho odvolání ze dne 29.5.2013 rovněž proti rozhodnutí správního orgánu I. stupně ze dne 14.5.2013. Podle žalobce rozhodnutí o tomto opravném prostředku muselo předcházet rozhodnutí meritornímu, jelikož řeší do jisté míry „předběžnou“ otázku, bez které nemohl žalovaný zákonně rozhodnout o věci samé.
Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby žalobce jako nedůvodné.
Krajský soud vycházel z napadeného rozhodnutí žalovaného ze dne 25.7.2013 sp. zn. DSH/18457/2013/Zez, č.j. MSK 77673/2013, jakož i z připojeného správního spisu téhož čísla jednacího a z připojeného správního spisu Magistrátu města Opavy, odboru dopravy sp. zn. 4266/2013/DOPR a dospěl přitom k závěru, že žaloba není důvodná. Při řízení o žalobě žalobce přitom krajský soud vycházel z ust. § 65 a násl. s.ř.s. a ze skutkového a právního stavu, který tu byl dán v době rozhodování žalovaného (ust. § 75 odst. 1,2 s.ř.s.).
Z hlediska skutkových zjištění vyplývajících z připojeného správního spisu Magistrátu města Opavy, odboru dopravy vzal v daném případě krajský soud za prokázány následující skutečnosti, které mají bezprostřední vztah k jednotlivým žalobním bodům:
- dne 10.1.2013 udělil žalobce plnou moc k zastupování ve správním řízení advokátce JUDr. Marcele Neuwirthové;
- dne 27.2.2013 vydal Magistrát města Opavy, odbor dopravy oznámení o zahájení řízení o přestupku a předvolání obviněného k ústnímu jednání, které si žalobce v odběrní lhůtě na poště Ostrava 2 nevyzvedl. Z oznámení o zahájení řízení vyplývá, že správní orgán I. stupně nařídil ve věci ústní jednání dne 25.3.2013 v 8.00 hod. K tomuto jednání předvolal svědky E. U., K. M., prap. P. K. a pprap. F. Ž.;
- přípisem ze dne 8.3.2013 požádala JUDr. Marcela Neuwirthová o odročení jednání nařízeného na 25.3.2013 na jiný termín z důvodu její účasti na obhajobě u jednání Krajského soudu v Ostravě. Současně oznámila, že žalobce chce využít svého práva k věci se vyjádřit a seznámit se s podklady pro vydání rozhodnutí;
- přípisem ze dne 18.3.2013 nazvaným „Změna obvinění – nařízení ústního jednání“ správní orgán I. stupně provedl změnu obvinění spočívající v uvedení registrační značky vozidla žalobce a předvolal jej na ústní jednání dne 8.4.2013 v 8.00 hod. Ani tuto písemnost si žalobce v odběrní lhůtě na poště Ostrava 2 nevyzvedl;
- k jednání dne 8.4.2013 správní orgán I. stupně opětovně předvolal všechny shora jmenované svědky;
- přípisem ze dne 28.3.2013 nazvaným „Žádost o odročení jednání nařízeného na 8.4.2013“ požádala JUDr. Marcela Neuwirthová o odročení ústního jednání před správním orgánem I. stupně, kterou zdůvodnila tím, že v této době bude po operačním zákroku a tedy následné pracovní neschopnosti. Opětovně uvedla, že její klient chce využít svého práva k věci se vyjádřit a seznámit se s poklady pro vydání rozhodnutí. K této žádosti připojila „Potvrzení na žádost pacientky“ vystavené dne 19.3.2013 MUDr. P. K., praktickým lékařem v Lučině. V potvrzení se uvádí: „U pacientky jsou naplánovány operační zákroky s následným doléčením od 28.3.2013 do 14.4.2013. Dále pak od 29.4.2013 do 9.6.2013“;
- přípisem ze dne 3.4.2013 adresovaným JUDr. Marcele Neuwirthové správní orgán sdělil, že její omluva ze dne 28.3.2013 není včasná, neboť byla podána více jak 7 dní od doručení předvolání, ačkoliv o nařízení ústního jednání a důvodu bránícím jí dostavit se věděla již ode dne 19.3.2013, dále že její omluva není řádná, neboť z dodaného lékařského potvrzení nevyplývá, že nebude schopna zúčastnit se ústního jednání ze zdravotních důvodů a že tato omluva není řádná proto, že hodnověrným způsobem nedoložila, že se o plánovaném operačním zákroku dozvěděla dříve, než jí bylo doručeno předvolání, neboť lékařské potvrzení je vystaveno až po dni doručení nařízeného ústního jednání. Z lékařského potvrzení nevyplývá, že by se jednalo o akutní operační zákrok, který nesnese odkladu a správní orgán je toho názoru, že bylo v její moci si operační zákrok naplánovat v jiném vhodnějším termínu. Správní orgán závěrem tohoto přípisu JUDr. Neuwirthové sděluje, že její omluvu neakceptuje jako řádnou a že věc bude dne 8.4.2013 projednána;
- přípisem ze dne 5.4.2013 sdělila JUDr. Neuwirthová správnímu orgánu I. stupně, že se na její omluvě ze dne 28.3.2013 ničeho nezměnilo, podle jejího názoru se jedná o omluvu včasnou, neboť byla zaslána nejméně s 10ti denním předstihem před konáním jednání. Rovněž jde o omluvu řádnou, neboť se jedná o operativní zákrok očí, pro který se ani objektivně k jednání nemůže dopravit a opakovaně sdělila požadavek žalobce na využití práva se k věci vyjádřit a seznámit se s podklady pro vydání rozhodnutí;
- součástí správního spisu je mimo jiné protokol z ústního jednání o přestupku ze dne 8.4.2013, rozhodnutí správního orgánu I. stupně ze dne 25.4.2013, které si žalobce v odběrní lhůtě na poště nevyzvedl a blanketní odvolání proti tomuto rozhodnutí podané jeho právní zástupkyní dne 13.5.2013;
- dne 14.5.2013 vydal správní orgán I. stupně usnesení, jímž právní zástupkyni žalobce vyzval k doplnění odvolání ze dne 13.5.2013 a poučil ji, jakým způsobem odvolání má být doplněno;
- podáním ze dne 20.5.2013 právní zástupkyně žalobce doplnila odvolání tím, že rozhodnutí správního orgánu I. stupně je nezákonné, neboť žalobci nebylo umožněno se k vytýkanému jednání vyjádřit v průběhu ústního jednání. V doplnění odvolání jsou uvedeny stejné důvody, pro které žalobce považuje omluvu právní zástupkyně z účasti na ústním jednání dne 8.4.2013 za včasnou a řádnou.
Krajský soud se zabýval otázkou oprávněnosti žalobní námitky žalobce a to, že správní orgán I. stupně rozhodl o přestupku v jeho nepřítomnosti, čímž mu neumožnil se k vytýkanému jednání osobně vyjádřit. Namítal, že jeho právní zástupkyně se z ústního jednání nařízeného na den 8.4.2013 v 8.00 hod u správního orgánu I. stupně omluvila a že tato omluva byla včasná a řádná. Kromě toho žalobce žalovanému vytýkal, že neakceptovatelnost omluvy dovodil z ust. § 59 správního řádu namísto ust. § 74 zákona o přestupcích.
Podle ust. § 74 odst. 1 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, o přestupcích koná správní orgán v I. stupni ústní jednání. V nepřítomnosti obviněného z přestupku lze věc projednat jen tehdy, jestliže odmítne, ač byl řádně předvolán, se k projednání dostavit nebo se nedostaví bez náležité omluvy nebo důležitého důvodu.
Podle ust. § 59 správního řádu (zákon č. 500/2004 Sb. v platném znění), správní orgán předvolá osobu, jejíž osobní účast při výkonu v řízení je k provedení úkonu nutná. Předvolání musí být písemné a doručuje se do vlastních rukou s dostatečným, zpravidla nejméně 5ti denním předstihem. V předvolání musí být uvedeno, kdo, kdy, kam, v jaké věci a z jakého důvodu se má dostavit a jaké jsou právní následky v případě, že se nedostaví. Předvolaný je povinen dostavit se včas na určené místo; nemůže-li tak ze závažných důvodů učinit, je povinen bezodkladně se z uvedených důvodů správnímu orgánu omluvit. Co se týče této omluvy, je možná skutečně jen ze závažných důvodů, přičemž tyto důvody jsou zpravidla povahy objektivní, neovlivnitelné vůlí účastníka řízení. Právě takovýmto závažným důvodem je zejména pracovní neschopnost uznávána lékařem, ošetřování člena rodiny, dovolená plánovaná a objednaná s časovým předstihem, události rodinné povahy či účast na jiném řízení před správním orgánem či soudem apod. Důvody nepřítomnosti je předvolaný správnímu orgánu prokazatelným způsobem povinen sdělit, ať už po převzetí předvolání nebo poté, co se dozvěděl o překážce bránící dostavení se na toto předvolání. Pokud jde o formu této omluvy, za tuto je možno považovat podání ve smyslu § 37 správního řádu, které podle 4 odstavce tohoto ustanovení je možno učinit písemně nebo ústně do protokolu nebo v elektronické podobě podepsané zaručeným elektronickým podpisem. Za podmínky, že podání je do 5ti dnů potvrzeno, popř. doplněno způsobem uvedeným ve větě první, je možno učinit pomocí jiných technických prostředků, zejména prostřednictvím dálnopisu, telefaxu nebo veřejné datové sítě bez použití zaručeného elektronického podpisu. Zákon tedy připouští i další formy podání, jakož např. faxové, dálnopisové, elektronické bez zaručeného elektronického podpisu, zvukové či obrazové na audio nosičích apod.
Z výše uvedených zákonných ustanovení je tedy nutno vycházet při posouzení žalobní námitky, tedy toho, zda se žalobce a jeho zástupkyně nedostavili dne 8.4.2013 k nařízeném ústnímu jednání správního orgánu I. stupně důvodně. V nepřítomnosti obviněného z přestupku jak vyplývá ze shora citovaných zákonných ustanovení lze věc projednat jen tehdy, jestliže odmítne, ač byl řádně předvolán, se k jednání dostavit nebo se nedostaví bez náležité omluvy nebo důležitého důvodu.
K námitce, že žalovaný posuzoval v daném případě náležitosti omluvy z neúčasti na ústním jednání správního orgánu podle ust. § 59 správního řádu a nikoliv podle ust. § 74 zákona o přestupcích uvádí krajský soud následující. Co se týče vztahu správního řádu, tedy zákona č. 500/2004 Sb., v platném znění, tento zákon upravuje postup orgánu moci výkonné, orgánu územních samosprávných celků a jiných orgánů, právnických a fyzických osob pokud vykonávají působnost v oblasti veřejné správy - ust. § 1 odst. 1 spr. řádu. Podle odst. 2 téhož ustanovení se tento zákon nebo jeho jednotlivá ustanovení použijí, nestanoví-li zvláštní zákon jiný postup. V oblasti projednávání a rozhodování o přestupcích se tedy správní řád uplatní, pokud zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích svými ustanoveními týkajícími se úpravy správního řízení o přestupcích nestanoví něco jiného. Správní řád je tedy normou obecnou ve vztahu k řízení upravenému zákonem o přestupcích, který je normou speciální. Nicméně pokud jde o citovaná ust. § 59 správního řádu a ust. § 74 odst. 1 zákona o přestupcích, tato ustanovení se nijak svým obsahem nevylučují.
Pro posouzení žalobní námitky, že správní orgán I. stupně neumožnil žalobci osobní účast na projednání přestupku a že žalovaný tuto vadu řízení nenapravil není rozhodující, že žalovaný výslovně nepoužil citace ust. § 74 odst. 1 zákona o přestupcích v odůvodnění svého rozhodnutí. Rozhodující je posouzení, zda omluva právní zástupkyně žalobce z jednání konaného dne 8.4.2013 byla včasná a důvodná ve smyslu tohoto zákonného ustanovení. V daném případě byl žalobce i jeho právní zástupkyně k jednání nařízenému správním orgánem I. stupně řádně a včas předvolán a nutno podotknout, že se jednalo již o druhé nařízené jednání ve věci přestupku žalobce. Žalobce si předvolání, stejně jako předchozí písemnosti v odběrní lhůtě na poště nevyzvedl a právní zástupkyně k nařízenému jednání doručila správnímu orgánu shora uvedenou omluvu ze dne 28.3.2013. Jako důvod omluvy uvedla to, že bude po operačním zákroku a tedy v následné pracovní neschopnosti. K tomu připojila potvrzení MUDr. P. K., podle kterého jsou u právní zástupkyně plánovány operační zákroky s následným doléčením v uvedených obdobích. Z tohoto potvrzení však nemohl správní orgán I. stupně zjistit a dovodit pracovní neschopnost právní zástupkyně žalobce, která jí skutečně brání v dostavení se k nařízenému ústnímu jednání. Ve shodě s žalovaným i správním orgánem I. stupně krajský soud uvedenou omluvu nehodnotí jako omluvu neúčasti na nařízeném jednání z vážného důvodu. Vážný zdravotní důvod nemohl správní orgán dovodit ani ze sdělení právní zástupkyně ze dne 5.4.2013, ve kterém opětovně poukázala na operativní zákrok očí a že musí být v tzv. klidovém režimu bez toho, že by doložila doklady o pracovní neschopnosti v den konání ústního jednání. Z uvedeného krajský soud uzavírá, že v projednávané věci nebyly naplněny podmínky ust. § 74 odst. 1 zákona o přestupcích k projednání přestupku v nepřítomnosti žalobce. Na tomto závěru nic nemění názor soudu na to, že omluva právní zástupkyně žalobce byla včasná (na rozdíl od názoru obou stupňů správních orgánů) za situace, kdy právní zástupkyni bylo potvrzení MUDr. K. vystaveno dne 19.3.2013 a právní zástupkyně toto potvrzení a omluvu doručila elektronickou poštou dne 28.3.2013, přičemž ústní jednání bylo nařízeno na den 8.4.2013.
Jako nedůvodnou hodnotí krajský soud také žalobní námitku týkající se údajné vady správního řízení spočívající v tom, že žalovaný rozhodl o odvolání proti rozhodnutí správního orgánu I. stupně ze dne 25.4.2013, aniž by do té doby rozhodl o odvolání žalobce proti rozhodnutí správního orgánu I. stupně ze dne 14.5.2013, aniž by v žalobě bylo blíže uvedeno o jaké rozhodnutí ze dne 14.5.2013 vůbec šlo, dovodil krajský soud, že tím je podle data jeho vydání a spisové značky míněno usnesení správního orgánu I. stupně, kterým právní zástupkyně žalobce byla vyzvána k doplnění odvolání proti samotnému rozhodnutí o přestupku. Z obsahu správního spisu však krajský soud zjistil, že odvolání bylo doplněno podáním právní zástupkyně žalobce ze dne 20.5.2013 a o takto doplněném odvolání rozhodl žalovaný žalobou napadeným rozhodnutím ze dne 25.7.2013. Jestliže do té doby nebylo odvolacím orgánem rozhodnuto o procesním rozhodnutí – výzvě k doplnění odvolání, nejedná se o takovou vadu řízení, která by sama o sobě způsobila nezákonnost rozhodnutí žalovaného.
Se zřetelem k výše uvedenému krajský soud shledal žalobu žalobce jako nedůvodnou a v souladu s ust. § 78 odst. 7 s.ř.s. ji zamítl, přičemž v této věci rozhodl bez jednání, v souladu s ust. § 51 odst. 1 s.ř.s.
Žádnému z účastníků nepřiznal soud právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobce v tomto řízení úspěch neměl a žalovanému v souvislosti s tímto řízením žádné prokazatelné náklady nevznikly.
P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku je možno podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně, a to písemně ve dvojím vyhotovení. Podmínkou řízení o kasační stížnosti je povinné zastoupení stěžovatele advokátem, pokud stěžovatel sám nemá vysokoškolské právnické vzdělání.
V Ostravě dne 28. dubna 2015
JUDr. Petr Indráček
samosoudce