Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Marie Kocourkové a soudkyň JUDr. Magdaleny Ježkové a Mgr. Heleny Konečné ve věci žalobkyně obchodní společnosti S Group SPORT FACILITY MANAGEMENT, s r. o., se sídlem Liberec 7, Jeronýmova 570/22, zast. Mgr. Davidem Hejzlarem, advokátem v Liberci 1, 1. máje 97, proti žalovanému Ministerstvu financí, se sídlem Letenská 15, Praha 1, pošt. přihr. 77, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 7. 2. 2014, čj. MF-120799/2012/12-124, t a k t o :
Odůvodnění:
Žalobou ze dne 10. 4. 2014 se žalobkyně domáhala zrušení shora označeného rozhodnutí žalovaného, kterým bylo zamítnuto její odvolání a potvrzeno rozhodnutí – platební výměr na odvod za porušení rozpočtové kázně ze dne 29. 10. 2012, čj. RRSV 16459/2012, ve výši 10.582.708,- Kč.
Krajský soud od žalovaného obdržel informaci, že žalobkyně dne 21. 2. 2014 podala ve věci podnět k nařízení přezkoumání žalobou napadeného rozhodnutí ze 7. 2. 2014, čj. MF-120799/2012/12-124, ve smyslu ustanovení § 121 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů. Rozhodnutím ministra financí ze dne 24. 6. 2014, čj. MF-19705/2014/ZK, o nařízení přezkoumání rozhodnutí (žalobou napadeného) pak bylo přezkumné řízení zahájeno. Žalovaný následně vydal dne 9. 7. 2014 v přezkumném řízení rozhodnutí čj. MF 19705/2014/12, kterým své předchozí (žalobou napadené) rozhodnutí změnil tak, že platební výměr čj. RRSV 16459/2012 (č. 57/2012) na odvod za porušení rozpočtové kázně vydaný Úřadem Regionální rady regionu soudržnosti Severovýchod dne 29. 10. 2012, zrušil a řízení zastavil.
Dne 22. 4. 2015 vzala žalobkyně žalobu zpět s odůvodněním, že ze strany daňové správy došlo k napravení závadného stavu, neboť došlo ke zrušení napadeného rozhodnutí. S ohledem na skutečnost, že k jeho zrušení došlo z vůle samotného žalovaného, se zároveň domáhala náhrady nákladů řízení, jež jí s podáním žaloby vznikly.
Krajský soud v souladu s ustanovením § 47 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen “s. ř. s.”) řízení zastavil, neboť žalobkyně byla oprávněna vzít žalobu zpět, dokud o ní soud nerozhodl (§ 37 odst. 4 s. ř. s.). O požadavku žalobkyně na náhradu nákladů řízení uvážil krajský soud následovně.
Způsob stanovení náhrady nákladů řízení při zastavení řízení upravuje ustanovení § 60 odst. 3 s. ř. s. Podle něho nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta. Vzal-li však navrhovatel (žalobce) podaný návrh (žalobu) zpět pro pozdější chování odpůrce (žalovaného) nebo bylo-li řízení zastaveno pro uspokojení navrhovatele, má navrhovatel proti odpůrci právo na náhradu nákladů řízení. Podle věty první uvedeného ustanovení tedy platí zásada, že při zastavení řízení nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení. Z ní jsou však ve větě druhé stanoveny výjimky spojené s chováním žalovaného nebo uspokojením žalobce.
V projednávané věci vzala žalobkyně žalobu zpět poté, co žalovaný sám v přezkumném řízení žalobou napadené rozhodnutí změnil tak, že předmětný platební výměr na odvod za porušení rozpočtové kázně zrušil. Vzhledem k tomu přiznal krajský soud žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení, jež jí v souvislosti s podáním žaloby vznikly.
Krajský soud proto přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení spočívajících v náhradě té části zaplaceného soudního poplatku, která se nevrací, tj. 1.000,- Kč, a náhradě nákladů právní služby poskytnuté advokátem za 2 úkony v částce po 3.100,- Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby) včetně paušální náhrady hotových výdajů po 300,- Kč (§ 9 odst. 3 písm. f/ a § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb.). Protože advokát doložil, že je plátcem daně z přidané hodnoty, byla odměna za zastupování zvýšena o DPH, tj. o 1.428,- Kč. Takto vyčíslené náklady je žalovaný povinen zaplatit k rukám zástupce žalobkyně, neboť jde o advokáta (§ 64 s. ř. s. a § 149 odst. 1 o. s. ř.).
Podle ustanovení § 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, soud vrátí z účtu soudu zaplacený poplatek za řízení, který je splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti, snížený o 20 %, nejméně však o 1.000,- Kč, bylo-li řízení zastaveno před prvním jednáním. Podmínky citovaného ustanovení byly splněny, ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 3.000,- Kč se proto žalobkyni vrací 2.000,- Kč.
Poučení:
Toto rozhodnutí nabývá právní moci dnem doručení účastníkům (§ 54 odst. 5 s. ř. s.).
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, který o ní také rozhoduje.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.
V Hradci Králové dne 29. dubna 2015
| Mgr. Marie Kocourková, v.r. předsedkyně senátu
|
Za správnost vyhotovení:
Iveta Škopová