20Ad 71/2014-30
[OBRÁZEK]
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Záviskou v právní věci žalobkyně I. Š., proti žalované České správě sociálního zabezpečení se sídlem Praha 5, Křížová 25, k žalobě proti správnímu rozhodnutí žalované ze dne 15.9.2014, o nároku na invalidní důchod,
t a k t o :
O d ů v o d n ě n í :
I.
[1] Žalobkyni byla zamítnuta žádost o invalidní důchod vzhledem k tomu, že pracovní schopnost z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla toliko o 25 %.
[2] Žalobkyně v zákonné lhůtě podala u zdejšího soudu žalobu, ve které vyslovila nesouhlas s napadeným rozhodnutím a zpochybnila objektivnost posouzení posudkovými orgány. Navrhla jako důkaz znalecký posudek z oboru pracovního lékařství. Navrhla změnit napadené rozhodnutí tak, že se jí přiznává nárok na invalidní důchod I. stupně a žalované uložení povinnosti zaplacení nákladů řízení.
[3] Žalovaná k žalobě ve svém písemném vyjádření ze dne 27.11.2014 popřela oprávněnost žaloby, zdůraznila, že ve věci se jedná o odborné posouzení zdravotního stavu, a proto při rozhodování vycházela z posudků lékaře Okresní správy sociálního zabezpečení a dalšího z námitkového řízení. Posudek vypracovaný v námitkovém řízení dne 3.9.2014 je úplný, celistvý a přesvědčivý, a proto navrhla zamítnutí žaloby. Současně však uvedla, že navrhuje důkaz posudkem posudkové komise MPSV ČR.
[4] Napadeným rozhodnutím žalovaná námitky zamítla a své rozhodnutí z 13.6.2014 č.j. X potvrdila. V odůvodnění uvedla, že žádost o invalidní důchod byla zamítnuta z důvodu výsledku posouzení poklesu pracovní schopnosti o 25 % dle posudku Okresní správy sociálního zabezpečení Karviná ze dne 28.5.2014. Novým posudkem vypracovaným v námitkovém řízení dne 3.9.2014 byl pokles stanoven ve výši 30 % z možného rozmezí 30 – 40 %.
II.
[5] Z obsahu správních spisů bylo zjištěno, že k žádosti žalobkyně byl zdravotní stav posouzen lékařem OSSZ Karviná dne 28.5.2014 tak, že za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu byl stanoven chronický LIS s intermitentní iritací kořene L5, která má nejvýznamnější dopad na pokles pracovní schopnosti. Pokles pracovní schopnosti dle kap. XIII, odd. E položka 1b přílohy k vyhl.č. 359/2009 Sb. z rozmezí 10 – 20 % byl stanoven 20 % a vzhledem k jeho vlivu na schopnost využívat dosažené vzdělání, zkušenosti a znalosti, došlo k navýšení o dalších 5 procentních bodů. V námitkovém řízení byl znovu zdravotní stav posuzován lékařem žalované dne 3.9.2014 se závěrem, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kap. XIII, odd. E, položka 1c přílohy k vyhl.č. 359/2009 Sb. o 30 %. V uvedeném rozmezí míry poklesu pracovní schopnosti 30 – 40 % bylo stanoveno 30 % s hodnocením funkčního postižení i s přihlédnutím k celkovému zdravotnímu stavu.
[6] Z posudků posudkové komise MPSV ČR v Ostravě ze dne 16.1.2015 a 20.2.2015, které byly vypracovány k žádosti soudu, bylo prokázáno, že u žalobkyně k datu napadeného rozhodnutí se jednalo o vleklý bolestivý páteřní syndrom krční a bederní páteře s převahou postižení bederní páteře, s přetrvávající iritací S1 vlevo, bez známek zánikové radikulopatie, dále hypertenzí, úplavicí cukrovou léčenou PAD, obezitu a stav po operaci dělohy a vaječníků v červnu a září 2014 pro myomatózu a zánětlivé změny. Byl prokázán dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav k datu napadeného rozhodnutí, pro něž nebyla schopna práce fyzicky nadměrně náročné se zvedáním a přenášením těžších břemen, trvale ve stoje a chůzi, s nutností chůze po nerovném terénu a trvale ve vynucených polohách. Byla schopna práce fyzicky méně náročné s uvedeným omezením, v tepelně stabilizovaném interiéru, s možností střídat polohy. Klinickým vyšetřením nebyly prokázány zánikové kořenové projevy, je prokázána iritační symptomatologie v dermatomu S1 vlevo, svalový korzet je výrazně oslaben, stav zhoršen obezitou a dynamika bederní páteře porušena. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu byl vleklý bolestivý páteřní syndrom krční a bederní páteře s převahou postižení bederní páteře, s přetrvávající iritací S1 vlevo, bez známek zánikové radikulopatie. Posudkově stav odpovídal kapitole XIII, odd. E, položka 1 písm. c), kdy z rozmezí 30 – 40 % pokles činil 30 % z důvodu, že tak, jak je stav zdokumentován a objektivně zjištěn, odpovídá rozhraní položky 1b a 1c. Není důvod ke stanovení vyšší procentní hodnoty, neboť neurologický nález není funkčně významný natolik, aby podstatně omezoval pracovní schopnost.
[7] Krajský soud provedeným řízením a dokazováním vzal za prokázané, že žalovaná ve správním řízení ve výsledku zhodnotila zdravotní stav žalobkyně jako dlouhodobě nepříznivý s poklesem pracovní schopnosti o 30 %, když lékařem OSSZ byl stanoven pokles o 25 %. Posudkem posudkové komise MPSV nebylo prokázáno jiné zjištění.
III.
[8] Po zhodnocení provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná.
[9] Přezkoumává-li krajský soud k žalobě správní rozhodnutí žalované o nároku na důchodovou dávku podmíněnou zdravotním stavem, což v projednávané věci je nárok na invalidní důchod, je rozhodnutí soudu především závislé na odborném lékařském posudku. V soudním řízení ve věcech důchodového pojištění posuzuje zdravotní stav Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR svými posudkovými komisemi (§ 4 odst. 2 zákona č. 582/91 Sb.). Tato komise je oprávněná nejen k celkovému posouzení zdravotního stavu a dochované pracovní schopnosti žalobkyně, ale též k posouzení schopnosti soustavné výdělečné činnosti a k zaujetí posudkového závěru o invaliditě, jejím vzniku, trvání a zániku. Z tohoto důvodu byl vypracován odborný lékařský posudek posudkovou komisí MPSV ČR v Ostravě. Tento důkaz považuje soud za stěžejní. Posudková komise podala posudek v řádném složení, stanoveném v ust. § 16b zákona č. 582/1992 Sb., v platném znění, s náležitostmi uvedenými v ust. § 7 vyhl. č. 359/2009 Sb., na základě zdravotní dokumentace žalobkyně, zejména vyšetření MR a RTG, neurologických nálezů včetně EMG. Komise na základě odborných lékařských nálezů z období před datem vydání napadeného rozhodnutí dospěla k závěru, že pokles pracovní schopnosti u žalobkyně je 30 %, tedy, že nedosahuje míry, která zakládá invaliditu alespoň I. stupně. Posudková komise zaujala jednoznačný závěr, že zdravotní stav je objektivně zdokumentován a odpovídá posudkově kapitole XIII, položce 1 na rozhraní písm. b) a c). Komise tedy zvolila písmeno c), avšak stanovila z nabízeného rozmezí 30 – 40 % dolní hranici. Posudková komise dospěla ke shodnému závěru jako lékař v námitkovém řízení.
[10] Krajský soud nevyhověl návrhu žalobkyně ohledně ustanovení znalce z oboru pracovního lékařství s ohledem na přesvědčivost a úplnost posudku PK MPSV ČR v Ostravě, která posouzení vypracovala za podmínek, že měla k dispozici zdravotní dokumentaci žalobkyně, kterou žalobkyně nijak nezpochybnila, zdravotní stav spolu s posudkovou lékařkou hodnotila neuroložka i lékař internista.
[11] Vzhledem k tomu, že k uznání invalidity alespoň prvého stupně je nutno prokázat pokles pracovní schopnosti alespoň v míře 35 %, a v takovém rozsahu prokázán nebyl, není možno žalobkyni považovat za invalidní i přes zjištěný dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav. S ohledem na uvedené, soud žalobě nevyhověl, přičemž při přezkoumávání napadeného rozhodnutí vycházel z ust. § 75 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen s.ř.s.), tzn. ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního soudu.
[12] Žádnému z účastníků nepřiznal soud právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobkyně nebyla úspěšná a žalovaná nemá právo na náhradu nákladů ze zákona (§ 60 odst. 1, 2 s.ř.s. a § 118d odst. 1 zákona č. 582/91 Sb. v plat. znění).
P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí l z e podat kasační stížnost ve lhůtě do dvou týdnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí č. 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
V Ostravě dne 22. dubna 2015
JUDr. Jana Záviská
samosoudkyně