20Ad 67/2014-26
[OBRÁZEK]
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Záviskou v právní věci žalobce M. G., proti žalované České správě sociálního zabezpečení se sídlem Praha 5, Křížová 25, k žalobě o přezkoumání rozhodnutí žalované ze dne 22.8.2014 o nároku na invalidní důchod,
t a k t o :
II. Žádnému z účastníků s e n e p ř i z n á v á náhrada nákladů řízení.
O d ů v o d n ě n í :
I.
[1] Žalobci byla zamítnuta žádost o invalidní důchod z důvodu zjištění poklesu pracovní schopnosti pouze o 20 %.
[2] Žalobce v zákonné lhůtě podal u zdejšího soudu žalobu, ve které zpochybnil správnost posouzení zdravotního stavu, zdůraznil, že do doby vzniku onemocnění vždy pracoval. Poukázal na doložené lékařské nálezy neurologické, revmatologické, psychologické, psychiatrické a další. Zdůraznil, že trpí závratěmi, třesou se mu nohy, když se předkloní, roztřese se celý, téměř necítí levou polovinu těla, má bolesti kloubů, kostí a bohužel i hlavy. Je neustále unavený, má rozmazané vidění a není schopen se soustředit. Byl přeposíláván od jednoho lékaře k druhému, byla mu stanovována různá diagnóza. V současné době je zcela i při běžných činnostech odkázán na pomoc rodinných příslušníků a známých. Uvedl, že posudkový lékař učinil závěr, aniž by dostatečně zkoumal jeho zdravotní stav, nebylo dovoleno i přes jeho souhlas, aby se jednání zúčastnila jeho manželka a nebylo jí tak dovoleno, aby se k jeho zdravotnímu stavu vyjádřila. Navrhl zrušit napadené rozhodnutí a žalované uložit povinnost ve věci znovu rozhodnout.
[3] Žalovaná v písemném vyjádření k žalobě dne 12.11.2014 uvedla, že při svém rozhodování je vázána odborným lékařským posudkem ze dne 20.8.2014, který stanovil pokles pracovní schopnosti ve výši 20 % a potvrdil tak závěr posudku ze dne 1.4.2014. Posouzení zdravotního stavu považuje za objektivní a komplexní a pro řízení soudní navrhuje srovnávací posudek posudkové komise MPSV ČR.
[4] Žalovaná napadeným rozhodnutím zamítla námitky a své rozhodnutí ze dne 15.4.2014 č.j. X potvrdila. V odůvodnění uvedla, že rozhodnutím ze dne 15.4.2014 zamítla žádost o invalidní důchod s odkazem na posudek Okresní správy sociálního zabezpečení Ostrava (dále jen OSSZ) ze dne 1.4.2014, dle kterého poklesla účastníku řízení z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pracovní schopnost pouze o 20 %. Dále, že novým posudkem o invaliditě vypracovaným v námitkovém řízení dne 20.8.2014 byl rovněž prokázán pokles pracovní schopnosti o 20 % s posudkovým hodnocením dle kap. VI, položce 11, písm. b) přílohy k vyhl.č. 359/2009 Sb.
II.
[5] Z obsahu správních spisů bylo zjištěno, že žalobce dne 10.2.2014 podal žádost o invalidní důchod s datem přiznání od skončení výplaty nemocenských dávek. Posudkový lékař OSSZ zdravotní stav dne 1.4.2014 vyhodnotil jako dlouhodobě nepříznivý, jehož rozhodující příčinou s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení srovnatelné se zdravotním postižením uvedeným v kap. VI, pol. 11b, přílohy k vyhl.č. 359/2009 Sb. s mírou poklesu pracovní schopnost o 20 %. K námitkám ze dne 25.4.2014 byl posudkovým lékařem žalované znovu zdravotní stav posuzován dne 20.8.2014 se závěrem, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kap. VI, položka 11 písm. b) přílohy k vyhl.č. 359/2009 Sb. Není odůvodněno hodnocení dle písmena c), protože se nejedná o bolesti hlavy záchvatovitého charakteru se silně vyjádřenými průvodními jevy, nejde o formu s těžkým průběhem.
[6] Posudkem posudkové komise MPSV ČR v Ostravě ze dne 20.2.2015, který zdejší soud vyžádal v tomto řízení, bylo zjištěno, že u žalobce k datu napadeného rozhodnutí byl prokázán dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav daný recidivující bolestí hlavy při cervikokraniálním a cervikobrachiálním syndromu z dysfunkce svalově – dysbalanční etiologie s psychosomatizací, bolestivým syndromem páteře při dysfunkci páteře, léčeno obstřikem a rehabilitací v r. 2011, neurastenií, úzkostně depresivní reaktivitou, zvýšenou únavností, snížením tolerance zátěže a přidruženými stresovými faktory a dále atopickým terénem se senzibilací na pylové alergeny jarní skupiny, méně na roztoče. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, který byl k datu napadeného rozhodnutí s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti, považuje posudková komise opakující se bolest hlavy s dopadem na celkovou výkonnost – slabost a únava. Toto zdravotní postižení je uvedeno v kap. VI, položce 11 písm. b) přílohy k vyhl.č. 359/2009 Sb., kdy z rozmezí 10 – 20 % je stanoveno 20 % i s přihlédnutím k osobnostním, intelektovým a mentálním danostem žalobce. Aktuální výkon intelektu i paměti je průměrný až mírně podprůměrný, osobnost je v rámci širší normy s mírně zvýrazněnými histriónskými rysy. U žalobce nebyl prokázán těžký průběh bolesti hlavy, nebylo prokázáno ani silné vyjádření bolestí průvodními jevy. Není schopen nadměrně těžké fyzické práce a práce ve stresových situacích.
[7] Krajský soud provedeným řízením a dokazováním vzal za prokázané, že žalovaná ve správním řízení ve výsledku zhodnotila zdravotní stav žalobce jako dlouhodobě nepříznivý, avšak s poklesem nižším, než se vyžaduje pro uznání alespoň I. stupně invalidity. Tento závěr byl potvrzen i posudkem posudkové komise MPSV.
III.
[8] U jednání soudu žalobce zpochybnil objektivnost posudku, uvedl, že nebyl léčen již od prosince 2012, nýbrž až od 24.5.2013, kdy dostal antibiotika a od 27.5.2013 byl hospitalizován. Různými vyšetřeními byly stanoveny různé diagnózy, např. meningitida, neuroborelióza. Od prosince 2012 neustále vyhledával lékaře, téměř 3 měsíce nebyl schopen chůze, přesto jej lékaři považovali za simulanta. Má za to, že dodnes není zjištěn důvod jeho onemocnění. V říjnu 2014 došlo k ukončení pracovní neschopnosti, je veden jako uchazeč o zaměstnání a k žádnému lékaři již nedochází. Hlavní výtka vůči posudku spočívá v tom, že každý odborný lékař stanoví jinou diagnózu.
IV.
[9] Po zhodnocení provedeného dokazování, jak uvedeno v odstavcích [5] až [7] tohoto rozsudku, dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná.
[10] Přezkoumává-li krajský soud k žalobě správní rozhodnutí žalované o nároku na důchodovou dávku podmíněnou zdravotním stavem, což v projednávané věci je nárok na invalidní důchod, je rozhodnutí soudu především závislé na odborném lékařském posudku. V soudním řízení ve věcech důchodového pojištění posuzuje zdravotní stav Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR svými posudkovými komisemi (§ 4 odst. 2 zákona č. 582/91 Sb.). Tato komise je oprávněna nejen k celkovému posouzení zdravotního stavu a dochované pracovní schopnosti žalobce, ale též k posouzení schopnosti soustavné výdělečné činnosti a k zaujetí posudkového závěru o invaliditě, jejím vzniku, trvání a zániku. Z tohoto důvodu byl vypracován odborný lékařský posudek posudkovou komisí MPSV ČR v Ostravě. Tento důkaz považuje soud za stěžejní. Posudková komise podala posudek v řádném složení, stanoveném v ust. § 16b zákona č. 582/1992 Sb., v platném znění, s náležitostmi uvedenými v ust. § 7 vyhl. č. 359/2009 Sb., na základě zdravotní dokumentace žalobce, zejména neurologické, dále zprávy z Kliniky infekčního oddělení, dále imunologie, alergologie a psychologického vyšetření. Zdravotní stav spolu s posudkovým lékařem posuzoval i odborný lékař neurolog. Posudková komise na základě odborných lékařských nálezů vycházela ze stavu, že žalobce byl v prosinci 2012 pokousán klíštětem, následně byl léčen antibiotiky a byl v dlouhodobé pracovní neschopnosti. Žalobce byl kompletně vyšetřován multioborově pro polymorfní stesky, přičemž odborná vyšetření byla prováděna i s odstupem času s negativním nebo jen zcela minimálním nálezem. Opakovaným odborným vyšetřením klinickým ani laboratorním nebyla prokázána významnější patologie. Provedená vyšetření mimo cervikokraniálního a cervikobrachiálního syndromu s lehkou dysfunkcí krční páteře neprokázala výraznější omezení, echokardiologickým vyšetřením bylo vyloučeno onemocnění srdce a nebyla potvrzena ani borelióza ani roztroušená skleróza. Laboratorní výsledky zpochybnily i přítomnost meningitidy. Posudková komise konkrétně vycházela z neurologického vyšetření ze dnů 7.12.2013, 7.3.2013 a vyšetření neurologické ambulance Vítkovické nemocnice ze dnů 2.10. a 13.11.2014. Dále konkrétně vycházela z propouštěcího nálezu infekční kliniky FN Ostrava z června 2013 a z vyšetření imunologie a alergologie Zdravotního ústavu se sídlem v Ostravě ze dne 10.1.2014. Krajský soud s ohledem na výše uvedené neměl důvod i přes námitky žalobce zpochybnit úplnost, přesvědčivost a zejména objektivnost posouzení zdravotního stavu žalobce. Na tomto místě soud opakuje, že posudková komise byla řádně odborně obsazena a závěr posudku koresponduje s výsledky odborných lékařských vyšetření, na která posudková komise odkazuje.
[11] Krajský soud nepřisvědčil žalobci v pochybení správního orgánu, jestliže posudkový orgán nesouhlasil s přítomností jeho manželky při svém jednání a tuto nevyslechl k projevům zdravotního stavu žalobce. Pro hodnocení zdravotního stavu pro otázku invalidity, a tudíž pro určení poklesu pracovní schopnosti, jsou rozhodující doložené výsledky funkčních vyšetření, nikoliv svědecká tvrzení o projevech zdravotního stavu či subjektivní stesky. Pokud se jedná o přítomnost jiné osoby u jednání správního orgánu, ani v tomto soud nespatřil pochybení, neboť ústní jednání před správním orgánem je zásadně neveřejné, a jestliže správní orgán neprovádí dokazování svědeckou výpovědí, pak k přítomnosti jiné osoby, i když se jedná o rodinného příslušníka, není důvod.
[12] Soud na základě shora uvedeného žalobu jako nedůvodnou ve smyslu ust. § 78 odst. 7 s.ř.s. zamítl, neboť bylo prokázáno, že žalobce není invalidní. Soud při přezkoumání napadeného rozhodnutí respektoval ustanovení § 75 odst. 1 s.ř.s., vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu.
[13] Výrok o náhradě nákladů řízení žalobce je odůvodněn ust. § 60 odst. 1 s.ř.s., neboť žalobce nebyl ve věci úspěšný.
P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí l z e podat kasační stížnost ve lhůtě do dvou týdnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
V Ostravě dne 29. dubna 2015
JUDr. Jana Záviská
samosoudkyně