66A 1/2015-104
[OBRÁZEK]
ČESKÁ REPUBLIKA
R O Z S U D E K
J M É N E M R E P U B L I K Y
Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Milady Haplové a soudců JUDr. Jany Kubenové a JUDr. Evy Lukotkové v právní věci navrhovatelky Mgr. B. S., narozené ………., bytem ……………., zastoupené Mgr. Romanem Klimusem, advokátem se sídlem v Brně, Štefánikova 840/9, proti odpůrci obci Křoví, se sídlem Křoví 32, zastoupeného Mgr. Michaelou Rotterovou, advokátkou, se sídlem Brno, Údolní 65, 602 00 Brno, o návrhu na zrušení opatření obecné povahy č. 1/2011, kterým se vydává Změna č. 1 územního plánu Křoví, vydaného opatřením obecné povahy č. 1/2007 Zastupitelstvem obce Křoví ze dne 31.8.2007,
t a k t o :
O d ů v o d n ě n í :
V návrhu navrhovatelka uvedla, že se domáhá zrušení opatření obecné povahy, a to změny územního plánu č. 1 Obce Křoví, kdy zastupitelstvo Obce Křoví vydalo Změnu č. 1 Územního plánu Křoví údajně dne 30.12.2011, přičemž porušilo ust. § 171 zákona č. 500/2004 Sb., citace: „Návrh opatření obecné povahy s odůvodněním správní orgán po projednání s dotčenými orgány uvedenými v § 136 doručí veřejnou vyhláškou podle § 25, kterou vyvěsí na své úřední desce a na úředních deskách obecních úřadů v obcích, jejichž správních obvodů se má opatření obecné povahy týkat a vyzve dotčené osoby, aby k návrhu opatření podávaly připomínky nebo námitky. V případě potřeby se návrh zveřejní i jiným způsobem v místě obvyklým. Návrh opatření obecné povahy musí být zveřejněn nejméně po dobu 15 dnů“.
Odpůrce nedodržel postup pro řádné přijetí opatření obecné povahy a překročil tak meze svého oprávnění.
Výše uvedené potvrzuje na str. 6 a 7 dokument nazvaný „I. Územní Plán Křoví, Právní stav územního plánu Křoví po vydání změny č. 1“, vyhotovený v červenci 2012 a zveřejněný na webových stránkách Obce Křoví, kde se uvádí následující:
„Zastupitelstvo obce Křoví rozhodlo dne 31.10.2008 o pořízení Změny č. 1 územního plánu Křoví (dále jen „Změna ÚP“). Na základě žádosti obce Křoví ze dne 26.2.2010 zpracoval MěÚ Velké Meziříčí, odbor výstavby a regionálního rozvoje, jako pořizovatel Změny ÚP v souladu s § 6 odst.1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (dále jen „stavební zákon“), návrh zadání Změny č. 1 ÚP Křoví. Pořizovatel tento návrh zadání řádně projednal v souladu s § 47 stavebního zákona a předložil ke schválení zastupitelstvu obce Křoví. Zadání změny č. 1 ÚP Křoví bylo schváleno zastupitelstvem obce dne 22.7.2011. Zpracování změny č. 1 územního plánu Křoví bylo zadáno Ateliéru územního plánování a architektury, zastoupeného Ing. arch. Vlastou Šilhavou. Smlouva o dílo byla uzavřena mezi obcí a zhotovitelem dne 12.8.2009. Návrh změny č. 1 územního plánu Křoví byl zpracován v srpnu 2011.
Městsky úřad Velké Meziříčí, odbor výstavby a regionálního rozvoje, jako úřad územního plánování dle § 6 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (dále jen “stavební zákon“), řádně projednal Změnu č. 1 Územního plánu Křoví. V souladu s § 54 předložil pořizovatel zastupitelstvu návrh na vydání Změny č. 1 ÚP Křoví formou opatření obecné povahy. Zastupitelstvo vydalo Změnu č. 1 Územního plánu Křoví dne 30.12.2011. „Dle ust. § 55 odst. 4 stavebního zákona požádal pořizovatel zpracovatele Změny č. 1 ÚP Křoví o vyhotovení Územního plánu Křoví, zahrnující právní stav po vydání jeho změny č. 1“.
Z jediného dostupného dokumentu, který je uveřejněný na webových stránkách odpůrce není dohledatelné, kdy opatření obecné povahy bylo vyvěšeno na úřední desce, kdy mělo nabýt účinnosti, kdy s ním byla seznámena veřejnost, či kdy bylo možné se s návrhem změny územního plánu č. 1 seznámit, nebo kdy bylo zastupitelstvu obce předloženo pořizovatelem.
Opatření obecné povahy je tak absolutně neplatné a nepřezkoumatelné, jelikož není znám ani jeho původ, pouze výsledek v podobě dokumentu tzv. „Územního plánu Křoví, zahrnující právní stav po vydání změny č. 1“ z července 2012, ale předcházející dokumentace jen nedohledatelná.
Navrhovatelka vlastní pozemek parc. č. 723 k.ú. Křoví, který dle Územního plánu obce Křoví patří citace: tzv. „plocha Z1 – dostavba se severním okraji, cca 30 RD, domy budou obsluhovány z navržených místních komunikací, napojených na stávající místní komunikaci a silnici III/3794“, resp. byl určen jako plocha k zastavění, avšak dle str. 6 dokumentu nazvaného „I. Územní Plán Křoví, Právní stav územního plánu Křoví po vydání změny č. 1“, citace:
„Dílčí změna 1. Z1.7:
změna plochy zemědělské – orná půda, na plochu bydlení situovaná ve východní části obce dle zadání – byla z návrhu změny č. 1 vypuštěna
- Z ÚP byly vypuštěny části ploch navrhovaných platným ÚP pro bydlení Z1 a Z2:
- Z1 situovaná na severní okraji obce, v návrhu je ponechána východní část plochy, podél stávající komunikace“
byla tato plocha vrácena jako orná půda do ZPF, navrhovatelka koupila dotčený pozemek dne 23.6.2008 za částku 250.000 Kč jako pozemek určený k zastavění (dle Znaleckého posudku č. 3423-138/2008 ze dne 22.8.2008 a dle Územního plánu Obce Křoví).
Změna územního plánu č. 1 Obce Křoví změnila pozemek určený k zastavění na nezastavěný, což je zcela protizákonné a proti pravidlům a cílům územního plánování. Vrácením ploch Z1 do ZPF byla narušena výstavba obce a krajinný ráz obce, kdy na první pohled není účelně využité území obce. Navrhovatelka byla tak dotčena na svých vlastnických právech, kdy její vlastnictví bylo významně znehodnoceno.
Žalobkyně napadá opatření obecné povahy v celém rozsahu a považuje je za:
a) nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů,
b) nezákonné z titulu závažných vad v řízení.
S ohledem na výše uvedené skutečnosti navrhovala, aby soud opatření obecné povahy – změnu územního plánu č. 1 Obce Křoví zrušil dnem vyhlášení rozhodnutí.
Jako přílohu žalobkyně doložila I. Územní plán Křoví, Právní stav územního plánu Křoví po vydání změny č. 1 II. Odůvodnění Územního plánu obce Křoví (textová část) z února 2007 a dále pak znalecký posudek č. 3423-138/2008 vypracovaný dne 22.8.2008, na něhož poukázala v návrhu, dále výpis z katastru nemovitostí prokazující stav evidovaný k datu 23.6.2008 týkající se parcely č. 723 o výměře 13.714 m2 a kupní smlouvu uzavřenou mezi kupující B. S. a prodávajícím J. M., z níž vyplývá, že B. S. od J. M. zakoupila pozemek parcela č. 723 o výměře 13.714 m2 za cenu 250.000 Kč. Kupní smlouva je ze dne 23.6.2008.
V písemném vyjádření k návrhu odpůrce uvedl, že dle ust. § 101b zákona č. 150/2002 Sb., v platném znění, lze návrh na zrušení opatření obecné povahy nebo jeho části (částí) podat do 3 let ode dne, kdy návrhem napadené opatření obecné povahy nabylo účinnosti, přičemž zmeškání lhůty pro podání návrhu nelze prominout.
Dle obsahu správního spisu nabylo OOP účinnosti dne 30.12.2011.
V dané věci podala navrhovatelka návrh na zrušení OOP dne 31.12.2014, tedy po zákonem stanovené lhůtě, kdy posledním dnem pro podání návrhu byl dle názoru odpůrce den 30.12.2014.
Odpůrce je tedy přesvědčen, že navrhovatel podal návrh opožděně.
Přes tuto skutečnost se odpůrce k tvrzení obsaženém v návrhu vyjádřil.
Odpůrce se neztotožňuje s tvrzenými uvedenými navrhovatelem v návrhu, nýbrž je přesvědčen, že celý postup přípravy, projednání a schválení OOP byl plně v souladu se všemi zákonnými předpisy na danou problematiku dopadajícími, přičemž odpůrce, resp. starosta obce, nadstandardně jednal s vlastníky pozemků, kterých se OOP dotkne oproti původně platnému územnímu plánu obce Křoví, kdy tyto v rámci možností osobně oslovoval a dále podrobné informace zveřejňoval v „obecním zpravodaji“, který je doručován do každého domu v obci Křoví, v dostatečném předstihu. „Námitky“ jednotlivých vlastníků pozemků, kterých se připravovaná změna územního plánu obce měla dotknout, byly průběžně zapracovány do návrhu OOP, přičemž při samotném veřejném projednání již nebyly vzneseny žádné námitky ani uplatněny připomínky.
Navrhovatel byl ve fázích správního řízení předcházejícího přijetí opatření obecné povahy procesně pasivní.
Navrhovatel ani před podáním návrhu neověřil nahlédnutím do správního spisu u odpůrce ani u pořizovatele územně plánovací dokumentace, Městského úřadu Velké Meziříčí, odboru výstavby a regionálního rozvoje, skutečnosti tvrzení v podaném návrhu.
Pokud jde o navrhovatelku, ta má v obci Křoví trvalé bydliště.
S ohledem na uplatněné žalobní body odpůrce uvádí následující:
Veřejnou vyhláškou č.j. VÝST/53901/2011/1398/2011 - mkunc ze dne 15.11.2011 bylo oznámeno v souladu s ust. § 52 stavebního zákona veřejné projednání k návrhu OOP. Toto veřejné projednání řádně proběhlo dne 29.12.2011, kdy bylo možno uplatnit připomínky a námitky dotčených osob.
Zastupitelstvo obce Křoví v rámci své působnosti na zasedání dne 30.12.2011 ověřilo soulad OOP s Politikou územního rozvoje České republiky a s územně plánovací dokumentací vydanou Krajem Vysočina, se stanovisky dotčených orgánů a se stanoviskem Krajského úřadu Kraje Vysočina. Dále bylo na zasedání odsouhlaseno vyhodnocení výsledků veřejného projednání OOP.
Veřejnou vyhláškou č.j. MěVM/67212/2011/VÝST/kuncarova ze dne 30.12.2011 bylo oznámeno vydání OOP, které bylo včetně odůvodnění a oznámení o nabytí účinnosti řádně vyvěšeno na úředních deskách odpůrce i pořizovatele územně plánovací dokumentace. OOP bylo současně zveřejněno způsobem umožňujícím dálkový přístup.
Argumentace navrhovatele je tedy zcela nekonkrétní, případně irelevantní.
Nad to lze poznamenat, že se navrhovatel žádným aktivním způsobem s „dokumentací“ k OOP, která je řádně uložena a dostupná jak u odpůrce, tak u pořizovatele územně plánovací dokumentace, neseznámil.
Odkázal na Zadání změny č. 1 územního plánu obce Křoví z října 2010, v němž jsou v textové části pod bodem C) formulovány „Požadavky na rozvoj území obce, kdy na toto v OOP jeho úvodní části, Návrhu změny č. 1 územního plánu Křoví, bod 2. navazuje „Koncepce rozvoje území obce, ochrany a rozvoje jeho hodnot“. Zde je mimo jiné uvedeno, že změnami 1. Z1.2, 1. Z1.3, 1. Z1.4, vzniknou nové rozvojové plochy pro bydlení. Dále uvedeno, že: „Rozvojové plochy pro bydlení, vymezené územním plánem, které dosud nebyly zastavěny Z1 a Z2 byly zvětší části z návrhu ÚP vypuštěny.“
Navrhovatelem nebyla po dobu platnosti územního plánu obce Křoví před jeho změnou vyvinuta žádná aktivita směřující k budoucímu umístění stavby na pozemku parc. č. PK 723, k.ú. Křoví, v jeho vlastnictví.
Z uvedených důvodů, dostatečně popsaných v odůvodnění napadeného OOP, tedy odpůrce v rámci své samostatné působnosti přistoupil k vydání změny č. 1 územního plánu obce Křoví, přičemž trvá na tom, že jeho vydáním s popsaným obsahem neporušil žádné zákonné ustanovení, ani nepřiměřeně nezasáhl do práv vlastníků dotčených nemovitostí. Při vydání napadeného opatření obecné povahy odpůrce vykonával svou samostatnou působnost, a to plně v souladu s ústavními i zákonnými předpisy. Navrhovatelem tvrzená protiprávnost tudíž nemá žádného opodstatnění.
Co se týče cílů územního plánování, tyto spočívají ve vytváření předpokladů pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj daného území, ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území, a který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích.
Jak již bylo uvedeno výše, OOP bylo řádně projednáno a bylo zajištěno stanovisko dotčených orgánů hájících veřejné zájmy v rámci své vymezené působnosti. Soulad s cíli územního plánování je pak také součástí odůvodnění OOP.
Tuto námitku považuje odpůrce za zcela irelevantní.
Územní plán umožňuje využití v zastavěném území a současně navrhuje v souladu s urbanistickou koncepcí rozvoj obce na vymezených zastavitelných plochách. Na vymezení zastavitelných ploch není právní nárok.
Definice krajinného rázu je pak obsažena v ust. § 12 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění: „Krajinný ráz, kterým je zejména přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa či oblasti, je chráněn před činností snižující jeho estetickou a přírodní hodnotu. Zásahy do krajinného rázu, zejména umisťování a povolování staveb, mohou být prováděny pouze s ohledem na zachování významných krajinných prvků, zvláště chráněných území, kulturních dominant krajiny, harmonické měřítko a vztahy v krajině“.
Z výše uvedeného je zřejmé, že ochrana krajinného rázu směřuje spíše k prosazování nezastavitelnosti území.
Změny zastavitelného území obce dle OOP nyní naopak umožňují obci Křoví i jednotlivým vlastníkům pozemků v obci realizovat výstavbu zejména s ohledem na rozvoj bydlení v obci. Obec pak vykoupila pozemky v nových lokalitách a nechala zpracovat studii výstavby rodinných domů v území, které bylo schváleno v OOP.
V souladu s výše uvedenými argumenty odpůrce se vyjádřil k podanému návrhu navrhovatele také pořizovatel územně plánovací dokumentace ve svém vyjádření ze dne 21.1.2015.
Odpůrce pak uvedl, že jak je z výše uvedeného a ve správním spisu doloženého seznatelné, správní orgán vydávající OOP činil v rámci své působnosti i pravomoci a v plném rozsahu dodržoval úpravu hmotněprávní i procesněprávní.
OOP bylo svým rozsahem i obsahem zcela přiměřené požadavkům na budoucí rozvoj obce Křoví, pro tento rozvoj potřebné a bylo schváleno s ohledem na minimalizaci zásahů do práv a povinností osob přímo dotčených změnou OOP.
Námitky nepřezkoumatelnosti napadeného OOP pro nedostatek důvodu a nezákonnosti z titulu závažných vad řízení považuje odpůrce za čistě účelové, když navrhovatel v tomto řízení zjevně účelově hledá důvody, pro které by mohl napadené OOP zpochybnit. Takový postup, kdy je zcela pomíjen účel regulace území obce, obsažený v napadeném OOP a naopak jsou jeho dílčí pasáže vykládány ad absurdum s cílem zpochybnit jeho zákonnost, je dle odpůrce nepřípustný.
Vzhledem ke shora uvedenému navrhoval, aby soud návrh na zrušení opatření obecné povahy dle § 101a zákona č. 150/2002 Sb. – Změna územního plánu č. 1 obce Křoví podaný navrhovatelem odmítl a přiznal odpůrci náhradu nákladů řízení.
Pokud jde o stanovisko pořizovatele uvedeného opatření obecné povahy, a to Změna č. 1 Územního plánu Křoví, Městský úřad Velké Meziříčí, odbor výstavby a regionálního rozvoje, ten Obci Křoví dne 21.1.2015, k návrhu navrhovatele a jeho námitkám sdělil následující.
Ad 1) Pořizovatel nesouhlasí s tvrzením, že by nebyl dodržen postup pro řádné přijetí opatření obecné povahy. Z dokladové části projednání Změny č. 1 Územního plánu Křoví (dále jen „Změna ÚP“) je patrné, že pořizovatel dodržel všechny náležitosti, které se váží k procesu projednání, tak jak je stanoví stavební zákon (v platném znění v době pořízení). Konkrétně dle veřejné vyhlášky č.j. VÝST/53901/2011/1398/2011-mkunc ze dne 15.11.2011 bylo řádně oznámeno v souladu s ust. § 52 stavebního zákona veřejné projednání k návrhu Změny ÚP. Veřejné projednání proběhlo dne 29.12.2011 za účasti zástupců obce a autorizovaného zpracovatele, který řádně vyložil návrh Změny ÚP. V souladu s ust. § 52 bylo umožněno každému uplatnit své připomínky a dotčeným osobám podle odst. 2 § 52 stavebního zákona námitky. V rámci celého řádného veřejného projednání neuplatnila Mgr. B. S. žádnou námitku ani připomínku. Neučinila tak ani po celou dobu účinnosti Změny ÚP.
Ze spisového materiálu je rovněž patrné, že předmětné opatření obecné povahy bylo vydáno v souladu s právními předpisy. Zastupitelstvo obce Křoví v rámci své působnosti na svém zasedání dne 30.12.2011 ověřilo soulad Změny ÚP s Politikou územního rozvoje České republiky a územně plánovací dokumentací vydanou Krajem Vysočina, se stanovisky dotčených orgánů a se stanoviskem krajského úřadu. Dále zastupitelstvo obce souhlasilo s vyhodnocením výsledků projednání a vyhodnocení připomínek.
Oznámení o vydání opatření obecné povahy, kterým se vydala Změna ÚP (veřejná vyhláška č.j. MěVM/67212/2011/VÝST/kuncarova ze dne 30.12.2012, bylo řádně vyvěšeno na úředních deskách obce Křoví a na úředních deskách MěÚ Velké Meziříčí (viz spisový materiál).
K ad 2) Územně plánovací dokumentace obce Křoví je uložena na všech předepsaných místech v souladu s ust. § 165 stavebního zákona, tedy na příslušném stavebním úřadu, úřadu územního plánování a krajském úřadu. Je rovněž uložena u obce Křoví. Pořizovatel nemá informace o tom, že by Mgr. B. S. se někdy dotazovala na územně plánovací dokumentaci obce Křoví u úřadu územního plánování, ani že by do ní chtěla nahlédnout.
Ad 3) Pořizovatel se neztotožňuje s konstatováním, že vypuštěním zastavitelné plochy by došlo k porušení pravidel a cílů územního plánování. Cílem územního plánování je vytvářet předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území , spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území, a který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích. Orgány územního plánování postupem podle stavebního zákona koordinují veřejné i soukromé záměry změn v území, výstavbu a jiné činnosti ovlivňující rozvoj území a konkretizují ochranu veřejných zájmů vyplývajících ze zvláštních právních předpisů.
Změna ÚP byla řádně projednána s dotčenými orgány, které hájí veřejné zájmy dle svých právních předpisů. Rovněž byla Změna ÚP projednána i s veřejností.
Tvrzení, že byla narušena výstavba obce, je nepodložená a irelevantní. Územní plán umožňuje využití v zastavěném území a současně navrhuje v souladu s urbanistickou koncepcí rozvoj obce na vymezených zastavitelných plochách. Na vymezení zastavitelných ploch není právní nárok.
Tvrzení o narušení krajinného rázu v důsledku vypuštění zastavitelné plochy je zcela bezpředmětné. Krajinný ráz je dle ust. § 12 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny definován takto: „krajinný ráz, kterým je zejména přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa či oblasti, je chráněn před činností snižující jeho estetickou a přírodní hodnotu. Zásahy do krajinného rázu, zejména umísťování a povolování staveb, mohou být prováděny pouze s ohledem na zachování významných krajinných prvků, zvláště chráněných území, kulturních dominant krajiny, harmonické měřítko a vztahy v krajině“.
Z výše uvedeného je zřejmé, že vypuštění zastavitelné plochy má spíše opačný důsledek ve vztahu ke krajinnému rázu.
Pořizovatel považuje za vhodné v této souvislosti upozornit i na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 24.10.2007, č.j. 2Ao 2/2007, ohledně úlohy soudu při přezkumu územních plánů:
„Není úkolem soudu stanovovat, jakým způsobem má být určité území využito; jeho úkolem je sledovat, zda příslušná politická jednotka (obec) se při tvorbě územního plánu pohybovala ve shora popsaných mantinelech. Bylo-li tomu tak, je každá varianta využití území, která se takto „vejde“ do mantinelů územního plánování, akceptovatelná a soud není oprávněn politické jednotce vnucovat variantu jinou. Soud brání jednotlivce (a tím zprostředkovaně i celé politické společenství) před excesy v územním plánování a nedodržováním zákonných mantinelů, avšak není jeho úkolem sám územní plány dotvářet.
Pořizovatel vzhledem k výše uvedenému sděluje, že Změna ÚP byla pořízena řádným způsobem v souladu s právními předpisy, což dokládá spisový materiál.
Posouzení věci krajským soudem.
Návrh na zrušení opatření obecné povahy není důvodný.
Krajský soud zde musí nejprve uvést, že nesouhlasí s námitkou odpůrce vyjádřenou v jeho vyjádření k návrhu v tom smyslu, že navrhovatelka podala návrh opožděně.
Podle § 101a soudního řádu správního (dále jen „s.ř.s.“) návrh na zrušení opatření obecné povahy nebo jeho části je oprávněn podat ten, kdo tvrdí, že byl na svých právech opatřením obecné povahy, vydaným správním orgánem zkrácen. Pokud je podle zákona současně oprávněn ve věci, ve které bylo opatřením obecné povahy užito, podat ve správním soudnictví žalobu nebo jiný návrh, může navrhnout zrušení opatření obecné povahy jen společně s takovým návrhem.
Podle § 101b odst. 1 s.ř.s. návrh lze podat do 3 let ode dne, kdy návrhem napadené opatření obecné povahy nabylo účinnosti. Zmeškání lhůty pro podání návrhu nelze prominout.
Podle § 173 odst. 1 správního řádu opatření obecné povahy, které musí obsahovat odůvodnění, správní orgán oznámí veřejnou vyhláškou; opatření obecné povahy zveřejní též na úředních deskách obecních úřadů v obcích, jejichž správních obvodů se opatření obecné povahy týká. Ustanovení § 172 odst. 1 platí obdobně. Opatření obecné povahy nabývá účinnosti 15 dnem po dni vyvěšení veřejné vyhlášky. Hrozí-li vážná újma veřejnému zájmu, může opatření obecné povahy nabýt účinnosti již dnem vyvěšení; stanoví-li tak zvláštní zákon, může se tak stát před postupem podle § 172. Do opatření obecné povahy a jeho odůvodnění může každý nahlédnout u správního orgánu, který opatření obecné povahy vydal.
Z přiložených spisů týkajících se vydání uvedeného opatření obecné povahy, a to Změny č. 1 územního plánu Křoví, vyplývá, že opatření obecné povahy s odůvodněním bylo vyvěšeno na úředních deskách Městského úřadu Velké Meziříčí i Obecního úřadu Křoví od 30.12.2011 do 16.1.2012, kdy bylo sejmuto. Opatření obecné povahy nabylo tedy účinnosti 16.1.2012.
Žalobu tedy bylo možno podat do 16.1.2015, přičemž ze soudního spisu bylo zjištěno, že žaloba byla podána, odeslána do datové schránky Krajského soudu v Brně dne 31.12.2014, byla tedy podána včas.
V tomto případě soud odkazuje na judikaturu Nejvyššího správního soudu, a to rozhodnutí č.j. 3Aos 1/2012-33, z něhož vyplývá, že při stanovení data nabytí účinnosti opatření obecné povahy jsou určující pravidla obsažená v § 173 odst. 1 správního řádu z roku 2004, § 25 odst. 2 věta třetí téhož zákona se zde neuplatní. Při posuzování lhůty k podání návrhu na zrušení opatření obecné povahy podle § 101b odst. 1 s.ř.s. nelze přihlédnout k jiným skutečnostem, než ke dni nabytí účinnosti napadeného opatření.
Opatření obecné povahy I. územní plán Křoví, Právní stav územního plánu Křoví po vydání změny č. 1 nenabyl tedy účinnosti 30.12.2011, neboť tohoto dne byl teprve vyvěšen na úřední desce obce Křoví i Městského úřadu Velké Meziříčí a nebylo prokázáno, že by v daném případě hrozila vážná újma veřejného zájmu, když pouze v takovém případě může opatření obecné povahy nabýt účinnosti již dnem vyvěšení.
Soud zde uzavírá, že návrh navrhovatelka tedy podala včas, tedy ve lhůtě stanovené zákonem.
Pokud však jde o námitky navrhovatelky uvedené v její žalobě pod body I. a II., ani jednu z těchto námitek soud nepokládá za důvodnou.
K námitce označené v návrhu pod bodem I. soud uvádí:
Není pravdivé tvrzení navrhovatelky, že není zjistitelné, kdy opatření obecné povahy bylo vyvěšeno na úřední desce, kdy mělo nabýt účinnosti, kdy s ním byla veřejnost seznámena, či kdy bylo možné se s návrhem Změny územního plánu č. 1 seznámit, nebo kdy bylo zastupitelstvu obce předloženo pořizovatelem, že není znám jeho původ, ale pouze výsledek v podobě dokumentu „Územního plánu Křoví, zahrnující právní stav po vydání jeho změny č. 1“, s tím, že předcházející dokumentace je nedohledatelná.
Obec Křoví zaslala soudu veškerou dokumentaci týkající se uvedeného opatření obecné povahy od zadání uvedeného opatření obecné povahy, přes zahájení projednání návrhu zadání Změny č. 1 územního plánu Křoví, dokumentaci týkající se veřejného projednání, vyjádření příslušných orgánů a také konečnou fázi Změny č. 1 územního plánu Křoví, včetně jednání na Zastupitelstvu obce Křoví, které projednalo návrh Změny č. 1 Územního plánu Křoví, předloženého odborem výstavby a regionálního rozvoje MěÚ Velké Meziříčí, kdy 30.12.2011, jak vyplývá se zápisu zastupitelstva, toto ověřilo soulad Změny č. 1 územního plánu Křoví s Politikou územního rozvoje ČR a s územně plánovací dokumentací vydanou Krajem Vysočina, se stanovisky dotčených orgánů a se stanoviskem krajského úřadu s tím, že zastupitelstvo neshledalo žádný rozpor a souhlasilo s vyhodnocením výsledků projednání Změny č. 1 územního plánu Křoví, vyhodnocením připomínek, zpracovaných pořizovatelem a určeným zastupitelem a vydalo podle § 6 odst. 5 písm. c) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů (stavební zákon), za použití § 43odst. 4 stavebního zákona a § 13 a přílohy č. 7 vyhl. č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci, o způsobu evidence územně plánovací činnosti, § 171 a násl. správního řádu, ve znění pozdějších předpisů Změnu č. 1 územního plánu Křoví.
Z předložené dokumentace bylo tedy zjištěno, že není pravdivá námitka žalobkyně, že by nebylo uvedené opatření obecné povahy vyvěšeno na úřední desce, když z dokumentace vyplývá, že jak obec Křoví, tak Městský úřad Velké Meziříčí, odbor výstavby a regionálního rozvoje oznámili veřejnou vyhláškou vydání opatření obecné povahy, které navrhovatelka v návrhu napadá, s tím, že toto bylo vyvěšeno na úředních deskách jak MěÚ Velké Meziříčí tak Obecního úřadu Křoví dne 30.12.2011, sejmuto bylo dne 16.1.2012 a současně Obecní úřad Křoví i Městský úřad Velké Meziříčí potvrdili, že uvedené opatření obecné povahy, jehož součástí je i odůvodnění, bylo zveřejněno způsobem umožňujícím dálkový přístup podle § 25 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb. a § 20 zákona č. 183/2006 Sb.
Soud ověřil, že uvedené opatření obecné povahy bylo zákonným způsobem vyvěšeno na úředních deskách jak Obce Křoví tak Městského úřadu Velké Meziříčí, bylo tam vyvěšeno po dobu 15 dnů, takže je zcela jasné dle § 173 odst. 1 správního řádu, tedy zákona č. 500/2004 Sb., kdy nabylo účinnosti, a je zcela zřejmé, že veřejnost měla po tuto dobu možnost se s uvedeným opatřením obecné povahy seznámit. Z předložené dokumentace je také patrno, že veřejnost byla od samého počátku, tedy od zahájení projednání návrhu zadání Změny č. 1 územního plánu Křoví s návrhem zadání v souladu s § 47 odst. 2 stavebního zákona seznámena, když návrh zadání Změny č. 1 územního plánu Křoví byl od 5.11.2010 do 6.12.2010 vyvěšen na úřední desce Obecního úřadu Křoví i na Městském úřadu Velké Meziříčí, odbor výstavby a regionálního rozvoje. Z předložené dokumentace je patrný veškerý proces tvorby uvedeného opatření obecné povahy, když 29.12.2011 v 10:00 hod. na Obecní úřadě v Křoví došlo k veřejnému projednání návrhu Změny č. 1 územního plánu Křoví i s odborným výkladem, přičemž veřejnost se s tímto termínem veřejného projednání seznámila, resp. mohla seznámit tím způsobem, že veřejná vyhláška o veřejném projednání návrhu změny č. 1 Územního plánu Křoví byla vyvěšena na úřední desce Městského úřadu Velké Meziříčí, odbor výstavby a regionálního rozvoje a na Obecním úřadě v Křoví po dobu 30 dnů ode dne doručení veřejné vyhlášky k veřejnému nahlédnutí. Bylo uvedeno v této veřejné vyhlášce, že návrh Územního plánu Křoví bude rovněž k nahlédnutí na internetové adrese, která byla uvedena s tím, že uvedená veřejná vyhláška byla vyvěšena v době od 15.11.2011 do 20.12.2011 na Městském úřadě Velké Meziříčí i Obecním úřadu Křoví, kde byla vyvěšena 15.11.2011 a sejmuta 29.12.2011.
U tohoto veřejného projednání nebyly vzneseny k návrhu Změny č. 1 územního plánu Křoví žádné námitky, přičemž 14.12.2011 Obec Křoví zveřejnila pozvánku, kterou starosta obce svolal veřejné zasedání zastupitelstva obce č. 8/2011, které se bude konat 30.12.2011 v 17:00 hod. v zasedací místnosti Obecního úřadu Křoví. Byl zveřejněn také návrh programu jednání, kdy pod bodem 2. je uvedeno schválení Změny č. 1 územního plánu Křoví. Tento bod programu byl na zastupitelstvu obce Křoví 30.12.2011 projednán, ze zápisu vyplývá, že zastupitelstvo ověřilo soulad Změny č. 1 územního plánu Křoví s Politikou územního rozvoje České republiky a s územně plánovací dokumentací vydanou Krajem Vysočina, se stanovisky dotčených orgánů a se stanoviskem krajského úřadu – dle přiloženého Odůvodnění Změny č. 1 Územního plánu Křoví, doplněného pořizovatelem dle § 53 odst. 5 zákona č. 183/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů s tím, že zastupitelstvo obce Křoví neshledalo žádný rozpor, souhlasí s vyhodnocením výsledků projednání Změny č. 1 územního plánu Křoví, vyhodnocením připomínek, zpracovaných pořizovatelem a určeným zastupitelem a vydává dle § 6 odst. 5 písm. c) zákona č. 183/2006 Sb., za použití § 43 odst. 4 stavebního zákona, § 13 a přílohy č. 7 vyhl. č. 500/2006 Sb. o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentací a způsobu evidence územně plánovací činnosti, § 171 a násl. zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů ZMĚNU č. 1 územního plánu Křoví. Usnesení č. 3/2011/Z08 bylo schváleno.
Krajský soud tedy hodnotí návrh navrhovatelky tak, že z předložené dokumentace je zřejmé, že bylo ze strany obce Křoví i Městského úřadu Velké Meziříčí postupováno zcela v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb. (stavební zákon) v tehdy platném znění a zcela v souladu s příslušnými ustanoveními týkající se opatření obecné povahy upravené v zákoně č. 500/2004 Sb., správní řád.
Pokud jde o námitky navrhovatelky, je z předložené dokumentace zřejmé, že to byla ona, kdo zůstal po celou dobu tvorby opatření obecné povahy, které je předmětem jejího návrhu, zcela pasivní a skutečnosti, které v bodě I. návrhu uvádí, nejsou tedy pravdivé. Z předložené dokumentace vyplývá, že není pravdivé její tvrzení, že by byl k dispozici pouze výsledek procesu v podobě dokumentu „Územního plánu Křoví, zahrnující právní stav po vydání jeho změny č. 1“, a že předcházející dokumentace je nedohledatelná. Navrhovatelka měla dostatek možností, aby vyjádřila nesouhlas s připravovanou změnou územního plánu Křoví, této možnosti nikdy nevyužila, žádné námitky ani připomínky nevznesla a je zcela evidentní, že s celou dokumentací se vůbec neseznámila, neboť z žádného záznamu v předložené dokumentaci, která je uložena také u Obce Křoví nevyplývá, že by se žalobkyně seznámila se změnou územně plánovací dokumentace uvedené obce.
Pokud jde pak o druhou žalobní námitku žalobkyně, že vypuštěním zastavitelné plochy pozemku ve vlastnictví navrhovatelky a její vrácení do zemědělského půdního fondu by došlo k porušení pravidel a cílů územního plánování, že byla narušena výstavba obce a krajinný ráz obce, neboť není účelně využité území obce, a že vlastnictví navrhovatelky bylo tímto významně znehodnoceno, tuto námitky také soud nepokládá za námitku důvodnou.
Jednak se soud ztotožňuje se stanoviskem odpůrce, že na vymezení zastavitelných ploch není právní nárok, a pokud jde o to, že vypuštění zastavitelných ploch je proti pravidlům a cílům územního plánování, z podkladů založených v připojeném správním spise, týkající se Změny č. 1 územního plánu Křoví, vyplývá, že bylo důsledně posuzováno, zda Změna č. 1 je v souladu s politikou územního rozvoje České republiky a s územně plánovací dokumentací vydanou Krajem Vysočina a bylo také přihlédnuto ke stanoviskům dotčených orgánů i stanovisku Krajského úřadu kraje Vysočina.
Všechny tyto podklady jsou založeny v připojeném správním spise, takže je evidentní, že navrhovatelka se s nimi neseznámila, a pokud jde v tomto směru o její námitky uvedené v bodě II. jejího návrhu, její námitky jsou velice obecné, nekonkrétní, žalobkyně vůbec neuvádí, v čem spatřuje, že vypuštěním zastavitelné plochy by došlo k porušení pravidel a cílů územního plánování, a že došlo k narušení krajinného rázu, takže na tuto žalobní námitku navrhovatelky právě pro její nekonkrétnost nemohl soud nijak podrobněji reagovat.
Podle § 101b odst. 2 s.ř.s. totiž návrh kromě obecných náležitostí podání (§ 37 odst. 2 a 3) musí obsahovat návrhové body, z nichž musí být patrno, z jakých skutkových a právní důvodů považuje navrhovatel opatření obecné povahy nebo jeho část za nezákonnou.
To se však v případě námitky označené v návrhu pod bodem II. nestalo, neboť z ní nevyplývá, z jakých skutkových a právních důvodů navrhovatelka považuje v tomto směru opatření obecné povahy za nezákonné.
Návrh navrhovatelky tedy s ohledem na skutečnosti, které soud shora uvedl, důvodný není, a proto byl zamítnut (§ 78 odst. 7 s.ř.s.).
Soud ještě podotýká, že dle § 101b odst. 3 s.ř.s. při přezkoumání opatření obecné povahy vychází ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době vydání opatření obecné povahy.
Pokud pak jde o náklady řízení, rozhodnutí se opírá o ust. § 60 odst. 1 s.ř.s. Pokud jde o navrhovatelku, ta ve věci neměla úspěch, náklady řízení jí proto nebyly přiznány, pokud jde o odpůrce, ten byl naopak ve věci úspěšný, proto má právo na náhradu nákladů řízení. Odpůrce byl zastoupen advokátem a má tak nárok na odměnu advokáta za dva úkony právní služby po 3.100 Kč (převzetí a příprava zastoupení a písemné podání, vyjádření k návrhu, tj. tedy dle vyhl. č. 177/1996 Sb. 6.200 Kč + 2x náhrada hotových výdajů po 300 Kč, vše zvýšeno o 21% DPH, neboť zástupce odpůrce založil do soudního spisu doklad o tom, že je plátcem daně z přidané hodnoty.
P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno, ve dvojím vyhotovení. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
V Brně dne 27. března 2015
JUDr. Milana Haplová, v.r.
předsedkyně senátu