Usnesení
Krajský soud v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci, rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. Lucie Trejbalové a soudců Mgr. Karolíny Tylové, LL.M.
a JUDr. Pavla Vacka v právní věci žalobců: a) F.M. a b) R.M., oba bytem XX, zastoupených JUDr. Martinem Köhlerem , advokátem se sídlem 1. máje 535/50, Liberec III – Jeřáb, proti žalovanému: Městský úřad Český Dub, se sídlem Bedřicha Smetany 1, Český Dub, o žalobě na ochranu proti nečinnosti správního orgánu,
t a k t o :
O d ů v o d n ě n í :
Žalobci se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 1. 4. 2015 domáhali vydání rozhodnutí v řízení o žádosti P. T. o vydání územního rozhodnutí a stavebního povolení na přístavbu přístřešku na p. p. č. XX v k. ú. XX, obec XX. Namítali, že dne 4. 7. 2012 bylo spojené územní a stavební řízení ve věci umístění
a provedení přístavby přístřešku na p. p. č. XX v k. ú. XX, obec XX přerušeno z důvodů vyřešení předběžné otázky - probíhajícího řízení o dodatečném povolení garáže, na níž má přístřešek stavebně navazovat. Žalovaný tak dle žalobců minimálně
od 4. 7. 2012 ví, že se jedná o přístavbu k nepovolené přístavbě garáže a měl proto ve lhůtě 30 dnů (eventuálně 60 dnů) od zahájení řízení v souladu s § 71 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve věci přístavby přístřešku vydat rozhodnutí ve věci, což neučinil.
K žalobě se písemně vyjádřil žalovaný, který uvedl, že řízení ve věci umístění
a provedení přístavby přístřešku na p. p. č. XX v k. ú. XX, obec XX bylo přerušeno a ve věci nemůže být jednáno do doby, než bude vyřešena předběžná otázka (řízení o dodatečném povolení stavby garáže na p. p. č. XX v k. ú. XX, obec XX, na kterou předmětný přístřešek stavebně navazuje). Žalovaný zdůraznil, že v řízení
o dodatečném povolení stavby garáže činí po celou dobu potřebné kroky k vydání rozhodnutí a nelze mu tudíž vytýkat nečinnost.
Dle ustanovení věty první § 79 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“), spočívá žalobní legitimace pro žalobu na ochranu proti nečinnosti správního orgánu v naplnění podmínky bezvýsledného vyčerpání prostředků, které procesní předpis platný pro řízení u správního orgánu stanoví k ochraně potenciálního žalobce proti nečinnosti správního orgánu. Tímto prostředkem je podle § 80 odst. 3 správního řádu opatření proti nečinnosti, o jehož provedení může účastník správního řízení požádat nadřízený správní orgán po uplynutí lhůt pro vydání rozhodnutí.
Dle § 80 odst. 1 s. ř. s. lze žalobu podat nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy
ve věci, v níž se žalobce domáhá ochrany, marně proběhla lhůta stanovená zvláštním zákonem pro vydání rozhodnutí nebo osvědčení, a není-li taková lhůta stanovena, ode dne, kdy byl žalobcem vůči správnímu orgánu nebo správním orgánem proti žalobci učiněn poslední úkon. Dle odstavce 2 téhož ustanovení zmeškání lhůty nelze prominout.
Dle § 71 odst. 3 správního řádu pokud nelze rozhodnutí vydat bezodkladně, je správní orgán povinen vydat rozhodnutí nejpozději do 30 dnů od zahájení řízení, k nimž se připočítává doba a) až 30 dnů, jestliže je zapotřebí nařídit ústní jednání nebo místní šetření, je-li třeba někoho předvolat, někoho nechat předvést nebo doručovat veřejnou vyhláškou osobám, jimž se prokazatelně nedaří doručovat, nebo jde-li o zvlášť složitý případ, b) nutná k provedení dožádání podle § 13 odst. 3, ke zpracování znaleckého posudku nebo k doručení písemnosti do ciziny.
Ze správního spisu, který si soud od žalovaného vyžádal, bylo ověřeno, že žalobci požádali o provedení opatření proti nečinnosti v řízení o umístění a provedení přístavby předmětného přístřešku nadřízený správní orgán dne 11. 8. 2014. Jejich žádosti nebylo vyhověno, neboť nečinnost žalovaného nadřízený správní orgán neshledal. Dále bylo zjištěno, že P.T. podal žádost o vydání územního rozhodnutí a stavebního povolení na přístavbu přístřešku na p. p. č. XX v k. ú. XX, obec XX dne 29. 3. 2012 a žalobci byli jako majitelé sousední nemovitosti účastníky spojeného územního a stavebního řízení ve věci umístění a provedení přístavby přístřešku. Pořádková šedesátidenní lhůta k vydání rozhodnutí stanovená v § 71 odst. 3 písm. a) správního řádu (ve věci proběhlo místní šetření) tak uplynula dne 28. 5. 2012. Ode dne, kdy tato lhůta marně uplynula, počala žalobcům běžet roční lhůta podle § 80 odst. 1 s. ř. s. pro případné podání nečinnostní žaloby. Následné přerušení správního řízení běh lhůty pro podání nečinnostní žaloby nijak neovlivnilo (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 4. 2013, č. j. 5 Ans 4/2012-20, publikovaný ve Sb. NSS pod č. 2871/2013 nebo rozhodnutí Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 15. 9. 2010, č. j. 10 A 31/2010-64). Lhůta pro případné podání nečinnostní žaloby tak skončila 29. 5. 2013.
Vzhledem k tomu, že žalobci podali žalobu až dne 1. 4. 2015, tj. opožděně, soud žalobu odmítl podle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s.
O nákladech řízení soud rozhodl podle § 60 odst. 3 s. ř. s. Jelikož byla žaloba odmítnuta, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.
K vydání tohoto usnesení nemusel soud nařizovat jednání, protože nerozhodoval ve věci samé - o důvodnosti žaloby. Zákon v tomto případě uvedený procesní postup dovoluje (§ 49 odst. 1 s. ř. s.).
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.
V Liberci dne 5. května 2015
Mgr. Lucie Trejbalová, v.r.
předsedkyně senátu
Za správnost vyhotovení:
Zita Frydrychová