U S N E S E N Í
Krajský soud v Praze rozhodl samosoudkyní JUDr. Dalilou Marečkovou v právní věci žalobce: M. G. nar. x, zemřel dne x, naposledy bytem x, zastoupen JUDr. Karlem Polákem, advokátem se sídlem Lorecká 465, 284 01 Kutná Hora, proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení se sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5, o invalidní důchod, o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 26. 10. 2012, č. j. ,
t a k t o :
O d ů v o d n ě n í
Krajskému soudu v Praze byla doručena žaloba, kterou se žalobce domáhal podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalované (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým byly zamítnuty námitky žalobce a potvrzeno prvoinstanční rozhodnutí žalované ze dne 28. 6. 2011, č. j. s tím, že žalobci náležel invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně podle § 39 odst. 2 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění (dále jen „zdp“) jen do 21. 11. 2011.
Podle zjištění soudu žalobce v průběhu řízení před krajským soudem zemřel (na následky dopravní nehody dne 13. 12. 2014). Usnesením Okresního soudu v Náchodě ze dne 23. 3. 2015, č. j. 17 D 129/2015-55, bylo dědické řízení zastaveno, neboť žalobce nezanechal žádný majetek. Rozhodnutí nabylo právní moci dne 23. 3. 2015.
Podle ustanovení § 64 s. ř. s., nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se pro řízení ve správním soudnictví přiměřeně ustanovení prvé a třetí části občanského soudního řádu. Podle ustanovení § 107 odst. 5 o. s. ř., neumožňuje-li povaha věci v řízení pokračovat, soud řízení zastaví.
Jedním z případů, kdy povaha věci neumožňuje v řízení pokračovat je situace, kdy účastník řízení ztratil způsobilost být účastníkem a nemá žádného právního nástupce. V projednávané věci žalobce zemřel a dědické řízení bylo zastaveno, tedy nebyli určeni žádní právní nástupci žalobce. V řízení proto nelze pokračovat.
Vzhledem k výše uvedenému rozhodl soud výrokem I. tak, že řízení zastavil.
O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 60 odst. 3 věty prvé, s. ř. s., podle které žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta.
Odměnu soudem ustanoveného advokáta soud vyčíslil na částku 7.219,- Kč, což představuje náklady spojené se zastoupením žalobce. Jedná se o odměnu za první poradu s klientem, která se uskutečnila dne 4. 6. 2014 v době od 11,00 hodin do 13,30 hodin včetně převzetí a přípravy zastoupení (§ 11/1b advokátního tarifu), dále odměnu za prostudování spisu u Krajského soudu v Praze dne 13. 6. 2014 v době od 13,00 do 15,00 hodin (§11/1f per analogiam) a konečně odměnu za sepis podání, kterým byly odstraněny nedostatky žaloby (§11/1d). Odměna za první poradu včetně převzetí a přípravy zastoupení podle § 12/1 AT se zřetelem na mimořádnou časovou náročnost, která vyplývá z přiloženého potvrzení o poradě, se zvyšuje o 100%. Vedle odměny soud přiznal rovněž částku 900,- Kč, tj. 3krát režijní paušál po 300,- Kč a za cestovní výlohy částku 1.066,- Kč při studiu spisu krajského soudu dne 13. 6. 2014, osobním automobilem advokáta z Kutné Hory do Prahy, tj. 172 km kalkulovaných z částky 6,20 Kč/km (částka zahrnuje základní náhradu v částce 3,70 Kč/km dle vyhl. 435/2013 Sb. a náhradu za pohonné hmoty v částce 2,50 Kč/km při průměrné spotřebě benzinu Natural 95 7 l/100 km a jeho ceně 35,70 Kč za 1 litr dle téže vyhlášky). Celkem náklady zahrnují odměnu ve výši 4.000,- Kč, režijní paušál v částce 900,- Kč a cestovní náklady v částce 1.066,- Kč, to je celkem 5.966,- Kč, vedle kterých náleží též náhrada za DPH ve výši 21% z uvedené částky, to je v částce 1.253,- Kč.
P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
V Praze dne 2. června 2015
JUDr. Dalila Marečková, v. r.
samosoudkyně
Za správnost:
Božena Kouřimová