46 A 87/2013-48
[OBRÁZEK]
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Olgy Stránské a soudců JUDr. Věry Šimůnkové a JUDr. Milana Podhrázkého v právní věci žalobce: V. V. H., nar. , bytem M., L., zastoupen Mgr. Markem Čechovským, advokátem se sídlem Opletalova 25, Praha 1 proti žalované Komisi pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců, se sídlem náměstí Hrdinů 1634, Praha 4, o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 6. 9. 2013, č. j. MV-55021-4/SO-2012, o zrušení povolení k trvalému pobytu,
t a k t o :
O d ů v o d n ě n í :
Žalobou ze dne 8. 10. 2013 se žalobce domáhá zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalované, kterým bylo jako opožděné zamítnuto jeho odvolání proti rozhodnutí Ministerstva vnitra ze dne 31. 10. 2011, č. j. OAM-1199-19/ZR-2011, kterým bylo žalobci zrušeno povolení k trvalému pobytu.
Žalobce předně namítl, že žalovaná nesprávně zamítla jeho odvolání pro opožděnost, aniž by se vypořádala s věcnými námitkami proti rozhodnutí orgánu prvního stupně. V této souvislosti žalobce uvedl, že rozhodnutí správního orgánu prvního stupně nebylo jeho právnímu zástupci vůbec doručeno, když bylo zasláno do datové schránky Mgr. Petra Václavka, který však nebyl právním zástupcem žalobce. Vedle této námitky žalobce rozsáhle argumentoval proti správnosti rozhodnutí správního orgánu prvního stupně a navrhl, aby soud napadené rozhodnutí žalované zrušil a vrátil mu věc k dalšímu řízení. Zároveň požádal o přiznání odkladného účinku žalobě.
Žalovaná ve svém vyjádření uvedla, že v dokladu o doručení prvoinstančního rozhodnutí bylo na místě adresáta uvedeno „AK Čechovský & Václavek a partneři“ s tím, že datem doručení byl den 10. 11. 2011. Dále poukázala na to, že ve svém odvolání žalobce doručení tohoto rozhodnutí nezpochybnil a odkázala na ustanovení § 19 odst. 6 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), podle kterého není písemného dokladu o doručení zapotřebí, je-li z postupu účastníka řízení v řízení zjevné, že mu bylo doručeno. S ohledem na výše uvedené žalovaná uzavřela, že žalobci bylo prvoinstanční rozhodnutí doručeno a její postup byl správný, a proto navrhla zamítnutí žaloby.
Dne 30. 10. 2013 vydal soud usnesení č. j. 46 A 87/2013-33, kterým žádost o přiznání odkladného účinku žalobě zamítl.
Krajský soud v Praze zjistil ze správního spisu následující skutečnosti:
Usnesením správního orgánu prvního stupně ze dne 9. 3. 2011, které žalobce převzal dne 13. 4. 2011, bylo se žalobcem zahájeno řízení o zrušení povolení k trvalému pobytu. Dne 28. 4. 2011 byla správnímu orgánu doručena plná moc, kterou žalobce zmocnil advokáta Mgr. Marka Čechovského, aby jej zastupoval ve správním řízení. Dne 31. 10. 2011 vydal správní orgán prvního stupně rozhodnutí, kterým podle ustanovení § 77 odst. 2 písm. a) a e) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zrušil žalobci povolení k trvalému pobytu a stanovil mu podle ustanovení § 77 odst. 3 téhož zákona lhůtu 14 dnů od nabytí právní moci rozhodnutí k vycestování z území České republiky. Na doručence datové zprávy ze dne 10. 11. 2011 je uvedena jako adresát „AK Čechovský & Václavek a partneři, Václavské náměstí 831/21, 110 00 Praha 1“ a ID datové schránky „2792cxs“.
Dne 5. 1. 2012 bylo správnímu orgánu prvního stupně doručeno podání žalobce, označené jako „doplnění odvolání účastníka řízení“. Vzhledem k tomu, že správní orgán prvního stupně neobdržel žádné předchozí odvolání, které by mohlo být výše uvedeným podáním doplněno, posoudil je jako řádné odvolání a postoupil žalované.
Dne 6. 9. 2013 vydala žalovaná napadené rozhodnutí, kterým odvolání žalobce podle ustanovení § 92 odst. 1 s. ř. zamítla jako opožděné. V odůvodnění svého rozhodnutí žalovaná uvedla, že rozhodnutí správního orgánu prvního stupně bylo právnímu zástupci žalobce doručeno dne 10. 11. 2011 a lhůta pro podání odvolání tedy uplynula dne 25. 11. 2011. Jeho odvolání, které podal dne 5. 1. 2012, proto bylo podáno opožděně.
Krajský soud v Praze přezkoumal napadené rozhodnutí v rozsahu uplatněných žalobních bodů, jimiž je vázán dle ustanovení § 75 odst. 2, věty první, zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“). Vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 s. ř. s.) a dospěl přitom k závěru, že žaloba je důvodná.
S ohledem na to, že napadeným rozhodnutím zamítla žalovaná odvolání žalobce jako opožděné (§ 92 odst. 1 s. ř. s.), se v něm logicky nezabývala otázkou správnosti rozhodnutí správního orgánu prvního stupně. Podobně i soud, který takové rozhodnutí žalované přezkoumává, může posoudit pouze otázku, zda byly dány důvody pro zamítnutí odvolání pro opožděnost. Vzhledem k tomu se soud nemohl zabývat žalobními námitkami, které směřují proti obsahu prvoinstančního rozhodnutí.
Stěžejní tak zůstává žalobní námitka zpochybňující doručení rozhodnutí správního orgánu prvního stupně právnímu zástupci žalobce. Ze správního spisu bylo zjištěno, že na doručence ze dne 10. 11. 2011 je jako adresát uvedena „AK Čechovský & Václavek a partneři, Václavské náměstí 831/21, 110 00 Praha 1“ (tato kancelář je na prvoinstančním správním rozhodnutí navíc chybně uvedena jako právní zástupce žalobce, když plná moc byla udělena advokátovi Mgr. Marku Čechovskému) a ID datové schránky „2792cxs“. Uvedené údaje však nejsou ve vzájemném souladu. Z portálu veřejné zprávy soud zjistil, že AK Čechovský & Václavek, s. r. o. má sice zřízenu datovou schránku, její ID je ale „fdpm3md“. ID „2792cxs“ náleží datové schránce, kterou má zřízenu advokát Mgr. Petr Václavek. Vzhledem k výše uvedenému soud konstatuje, že rozhodnutí správního orgánu bylo doručeno nikoliv advokátní kanceláři Čechovský & Václavek, ale Mgr. Petru Václavkovi, který nebyl a není právním zástupcem žalobce.
Žalovaná ve svém vyjádření odkázala na ustanovení § 19 odst. 6 s. ř., podle kterého písemného dokladu o doručení nebo dodání však není zapotřebí, je-li z postupu účastníka řízení v řízení zjevné, že mu bylo doručeno. Soud souhlasí se žalovanou, že z postupu účastníka (především ze skutečnosti, že v projednávané věci podal odvolání) je zřejmé, že k doručení prvoinstančního správního rozhodnutí právnímu zástupci žalobce nakonec došlo. Nicméně jelikož žalovaná posoudila toto odvolání jako opožděné, bylo nezbytné postavit najisto nejen doručení samotné, ale i jeho okamžik, protože právě od něj se odvíjí zákonná lhůta pro podání odvolání (§ 83 odst. 1 s. ř. s.). Žalovaná v napadeném rozhodnutí označila za den doručení prvoinstančního správního rozhodnutí den 10. 11. 2011, z výše uvedeného je však zřejmé, že toho dne bylo doručeno Mgr. Petru Václavkovi a nikoliv právnímu zástupci žalobce a ze správního spisu nikterak nevyplývá, že by se rozhodnutí správního orgánu prvního stupně dostalo téhož dne do dispoziční sféry Mgr. Čechovského. Pokud by měl závěr žalované o opožděnosti odvolání žalobce obstát, muselo by nejprve být ve správním řízení prokázáno, kdy se prvoinstanční správní rozhodnutí dostalo do dispoziční sféry právního zástupce žalobce. V projednávané věci však toto prokázáno nebylo, jelikož žalovaná se nesprávně spolehla na datum uvedené na doručence, ze které však plyne, že bylo doručeno nesprávnému subjektu – Mgr. Václavkovi, v důsledku čehož toto vadné doručení v žádném případě nemohlo způsobit počátek běhu odvolací lhůty. Soud tak konstatuje, že napadené rozhodnutí žalovaného je v rozporu s obsahem správního spisu, když tvrdí, že právnímu zástupci žalobce bylo prvoinstanční správní rozhodnutí doručeno dne 10. 11. 2011, zatímco ze správního spisu je zřejmé, že toho dne bylo doručeno Mgr. Václavkovi, tedy osobě odlišné od právního zástupce žalobce, kterým byl v průběhu správního řízení Mgr. Čechovský.
Vzhledem k tomu, že skutkový stav, který vzal správní orgán za základ napadeného rozhodnutí, je v rozporu se správním spisem, postupoval soud podle ustanovení § 76 odst. 1 písm. b) s. ř. s., a napadené rozhodnutí bez nařízení jednání zrušil a věc vrátil žalované k dalšímu řízení.
V dalším řízení pak bude na žalované, aby buď prokázala, že odvolání bylo skutečně podáno opožděně, nebo aby rozhodnutí orgánu prvního stupně meritorně přezkoumala.
O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalovaná nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť ve věci neměla úspěch. Žalobci, který byl ve věci úspěšný, přiznal soud náhradu nákladů řízení v celkové částce 11.228,- Kč. Tato částka sestává z odměny advokáta ve výši 6.200,- Kč za dva úkony právní služby po 3.100,- Kč [převzetí a příprava zastoupení a sepsání žaloby – § 7, § 9 odst. 4 písm. d) a § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů], ze dvou paušálních částek jako náhrady hotových výdajů po 300 Kč podle § 13 odst. 3 téže vyhlášky, vše zvýšeno o částku 1.428,- Kč odpovídající 21 % DPH z předchozích částek a z částky 3.000,- Kč představující zaplacený soudní poplatek za podání žaloby.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.
V Praze dne 18. května 2015
Olga Stránská, v.r.
předsedkyně senátu
Za správnost: Alena Léblová