20Ad 73/2014-34
[OBRÁZEK]
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Záviskou v právní věci žalobkyně M. D., zastoupené I. H., jako obecnou zmocněnkyní, bytem tamtéž, proti České správě sociálního zabezpečení se sídlem Praha 5, Křížová 25, k žalobě proti správnímu rozhodnutí žalované ze dne 22.9.2014, ve věci nároku na invalidní důchod,
t a k t o :
I. Rozhodnutí žalované ze dne 22.9.2014 se z r u š u j e a věc se vrací žalované k dalšímu řízení.
II. Žádnému z účastníků se n e p ř i z n á v á náhrada nákladů řízení.
O d ů v o d n ě n í :
I.
[1] Žalobkyně se domáhala invalidního důchodu vyššího stupně.
[2] Zmocněnkyně žalobkyně v žalobě podané v zákonné lhůtě vyslovila nesouhlas s napadeným rozhodnutím a uvedla, že nebyl brán ohled na její připomínky. Ač má žalobkyně 27 let, rozumí si s dětmi ve věku 5 až 12 let. Absolvovala speciální základní školu, dokončila sice učiliště jako prodavačka – kuchařka, ale je schopna jen s obtížemi doma kompletovat letáky a tyto roznášet. Navrhla, aby jí invalidní důchod byl přiznán ve vyšším stupni.
[3] Žalovaná k žalobě uvedla, že v předmětné věci se jedná o dávku podmíněnou nepříznivým zdravotním stavem a v takovém případě je rozhodnutí závislé na odborném lékařském posouzení. S ohledem na uvedené navrhla provedení důkazu posudkem příslušné posudkové komise MPSV ČR a rozhodnutí ve věci samé ponechala na úvaze soudu podle závěru posudkové komise.
[4] Napadeným rozhodnutím ze dne 22.9.2014 žalovaná zamítla námitky žalobkyně a potvrdila své rozhodnutí ze dne 19.6.2014. V odůvodnění uvedla, že rozhodnutím ze dne 19.6.2014 přiznala ode dne 13.3.2012 invalidní důchod pro invaliditu I. stupně s ohledem na závěr posudku Okresní správy sociálního zabezpečení Karviná ze dne 30.4.2014. V rámci řízení o námitkách byla novým posudkem o invaliditě ze dne 16.9.2014 potvrzena invalidita I. stupně se vznikem 13.3.2012.
II.
[5] Podle posudku posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR s pracovištěm v Ostravě ze dne 13.3.2015 a doplňujícího posudku ze dne 9.4.2015, které komise vypracovala k žádosti zdejšího soudu a po zhodnocení zdravotního stavu žalobkyně, se u ní k datu napadeného rozhodnutí jednalo o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav daný lehkou až středně těžkou mentální retardací s narušením adaptace a sociálních dovedností, osobností simplexního formátu, emočně nestabilní a nesoběstačnou, poruchou chování a jednání s občasnou slovní agresivitou, somatickou astenií a infantilismem, hypoplazií levé ledviny a hypermetromií s astigmatismem v dětství. Posudková komise za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu vyhodnotila stav podle kap. V., položky 8, písm. b) přílohy k vyhlášce, když z rozmezí 30-45 % stanovila 45 % a pro poruchu chování a emocí navýšila o 10 % na celkových 55 %. Za rozhodující onemocnění považovala lehkou až středně těžkou mentální retardaci, psychický infantilismus, emoční nestabilitu a nevyzrálost osobnosti. Není schopna kvalifikované práce, samostatné práce, práce v noci, práce u stroje a v riziku, nemůže mít řidičský průkaz ani zbrojní pas. Při práci vyžaduje dohled a vedení druhé osoby. Je schopna velmi jednoduché práce pod dohledem nebo s přímým vedením, v chráněných dílnách apod. Datum vzniku invalidity II. stupně stanovila dnem 12.9.2014, neboť dle vyšetření v odborné ambulanci MUDr. B. je toho dne poprvé uvedena progrese duševního onemocnění, je poprvé popisována hranice lehké až středně těžké mentální retardace, zejména vzhledem k aktuálnímu věku 28 let. Poprvé je také uvedeno, že „z obecně psychiatrického hlediska je její schopnost zvládat nároky jakéhokoliv pracovního zařazení minimální až nulová. Je naprostá nesamostatnost i v běžných denních záležitostech“. Vzhledem k tomu, že u žalobkyně se zatím jedná o hranici mezi lehkou a středně těžkou mentální retardací a odborným lékařem je připuštěna minimální možnost pracovního uplatnění, lze hodnotit dle kapitoly V, položky 8, písmena b) nikoliv písmena c), protože v čase se vyvíjející duševní postižení nedospělo zatím do jednoznačného stadia středně těžké mentální retardace.
[6] Lékař Okresní správy sociálního zabezpečení v Karviné k žádosti o invalidní důchod ze dne 26.3.2014 posoudil zdravotní stav jako dlouhodobě nepříznivý s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti dle kap. V., pol. 8.b přílohy č. 359/2009 Sb. o 35 %. Lékařem v námitkovém řízení byl zdravotní stav a míra poklesu pracovní schopnosti shodně hodnocen dle kapitoly V., položky 8, písm. b) přílohy k vyhlášce č. 359/2009Sb., avšak s využitím vyšší míry poklesu pracovní schopnosti o 45 % z nabízeného rozpětí 30-45 %.
[7] Uvedená skutková zjištění soud opírá o listinné důkazy, a to rozhodnutí žalované ze dne 22.9.2014 a 19.6.2014, posudek o invaliditě posudkového lékaře OSSZ Karviná ze dne 30.4.2014 a dne 16.9.2014 v námitkovém řízení a posudek PK MPSV ČR v Ostravě ze dne 13.3.2015 a doplňující posudek ze dne 9.4.2015.
[8] U jednání soudu zmocněnkyně žalobkyně žádné další dokazování nenavrhovala, uvedla však, že mají nový nález z Psychologické ambulance MUDr. G. ze dne 7.4.2015, který však dosud nebyl předložen a vyhodnocen MUDr. B. Zástupce žalované s ohledem na rozpory v posouzení lékařů ve správním řízení a posudkové komise MPSV ohledně stupně a data vzniku invalidity ponechal na úvaze soudu, zda nebude vypracován srovnávací posudek. Krajský soud nevyhověl návrhu žalované ohledně provádění dalšího dokazování srovnávacím posudkem PK MPSV ČR, neboť dospěl k závěru, že posudková komise přesvědčivě svůj závěr o stupni invalidity a jejího vzniku odůvodnila a soud neměl jakékoliv pochyby o správnosti posudkového závěru posudkovou komisí MPSV ČR v Ostravě, zejména s přihlédnutím, že odborný lékař psychiatr byl členem posudkové komise, oproti posouzení ve správním řízení, kdy pracovní schopnost hodnotil pouze posudkový lékař.
[9] Krajský soud provedeným řízením a dokazováním vzal za prokázané, že žalovaná ve správním řízení ve výsledku zhodnotila zdravotní stav žalobkyně jako dlouhodobě nepříznivý s poklesem pracovní schopnosti zakládající pouze invaliditu prvního stupně, se vznikem invalidity od 13.3.2012. Ve správním řízení byl posudkovým lékařem OSSZ Karviná hodnocen pokles pracovní schopnosti o 35 % podle kap. V, pol. 8, písm. b) přílohy k vyhl.č. 359/2009 Sb. a v námitkovém řízení posudkový lékař žalované pokles pracovní schopnosti hodnotil podle kap. V, pol. 8, písm. b) přílohy cit. vyhlášky, avšak v míře 45 % z možného rozpětí 30-45 %. V rámci soudního řízení posudkem posudkové komise MPSV bylo prokázáno, že již psychiatrickým vyšetřením ze dne 12.9.2014, které měl k dispozici i lékař žalované při hodnocení dne 16.9.2014, je prokázána míra poklesu pracovní schopnosti o 45 %, a s ohledem na další omezení s možností navýšení o dalších 10 % na celkových 55 %, tedy posudkový závěr lékaře žalované v námitkovém řízení, že žalobkyně je pouze invalidní I. stupně, byl v rozporu s posudkovými kritérii.
[10] Přezkoumává-li krajský soud k žalobě správní rozhodnutí žalované o nároku na důchodovou dávku podmíněnou zdravotním stavem, což v projednávané věci je nárok na invalidní důchod, je rozhodnutí soudu především závislé na odborném lékařském posudku. V soudním řízení ve věcech důchodového pojištění posuzuje zdravotní stav Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR svými posudkovými komisemi (§ 4 odst. 2 zákona č. 582/91 Sb.). Tato komise je oprávněna nejen k celkovému posouzení zdravotního stavu a dochované pracovní schopnosti žalobkyně, ale též k posouzení schopnosti soustavné výdělečné činnosti a k zaujetí posudkového závěru o invaliditě, jejím vzniku, trvání a zániku. Z tohoto důvodu byl vypracován odborný lékařský posudek posudkovou komisí MPSV ČR v Ostravě. Tento důkaz považuje soud za stěžejní. Posudková komise vypracovala posudek v řádném složení, stanoveném v ust. § 16b zákona č. 582/1992 Sb., v platném znění, s náležitostmi uvedenými v ust. § 7 vyhl. č. 359/2009 Sb., na základě zdravotní dokumentace žalobkyně, zejména nálezů psychiatrických a psychologických a členem komise byl i odborný lékař psychiatr. Krajský soud vyhodnotil posudky jako úplné a přesvědčivé a závěr těchto posudků převzal pro své rozhodnutí.
[11] Podle ust. § 75 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb. (soudní řád správní) při přezkoumání rozhodnutí vychází soud ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu. Po zhodnocení provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, neboť u žalobkyně se jedná o invaliditu druhého stupně od 12.9.2014.
[12] Soud vzal za prokázané, že žalobkyně je od 12.9.2014 invalidní ve druhém stupni s poklesem pracovní schopnosti o celkových 55 %. Z uvedeného důvodu soud napadené rozhodnutí zrušil pro vady řízení, neboť žalovaná ve správním řízení vycházela z nesprávných posudkových závěrů. Žalovaná je povinna znovu o nároku rozhodnout, přičemž bude vycházet z právního názoru soudu, že u žalobkyně se jedná o invaliditu druhého stupně ode dne 12.9.2014.
[11] Žalobkyně byla sice ve věci úspěšná, avšak nákladů řízení se u jednání soudu vzdala, proto bylo rozhodnuto tak, že žádnému z účastníků se náhrada nákladů řízení nepřiznává (§ 60 odst. 1, 2 s.ř.s.).
P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
V Ostravě dne 20.5.2015
JUDr. Jana Záviská samosoudkyně