U  S  N  E  S  E  N  Í

 Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Kuchynky a soudců JUDr. Václava Roučky a Mgr. Jaroslava Škopka v právní věci žalobce a) K.H., a žalobce b) Ing. A.H., dr. h. c.,   zastoupeného JUDr. Annou Horákovou, advokátkou se sídlem Žitná 47, Praha 1, proti žalovanému Krajskému úřadu Karlovarského kraje, se sídlem Závodní 353/88, Karlovy Vary, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 3. 10. 2013, čj. 6739/SK/2013-7,

t a k t o :

I.  Žaloba   s e   ve vztahu k žalobci a)   o d m í t á .   

II.  Žaloba   s e   ve vztahu k žalobci b)   o d m í t á .   

III. Žalobci b)   s e   z účtu Krajského soudu v Plzni   v r a c í   zaplacený soudní poplatek za žalobu ve výši 3.000,- Kč do jednoho měsíce od právní moci tohoto usnesení.

IV.   Žádný z účastníků   n e m á   právo na náhradu nákladů řízení.   

O d ů v o d n ě n í

I. Předmět řízení

Nezletilý K.H., nar…, je synem Ing. A.H., dr. h. c. (dále též jen „otec nezletilého“), a Ing. H.H. (dále též jen „matka nezletilého“).

V žalobě je strana žalující označena takto: Žalobce: 1) K.H., nar…, …, zast. zák. zástupcem žalobcem ad 2) / 2) Ing. A.H., dr. h. c., nar…, …, zast. JUDr. Annou Horákovou, advokátem, Advokátní kancelář JUDr. ANNA HORÁKOVÁ & PARTNEŘI, Praha 1, Žitná 47.

Žalobou se brojí proti rozhodnutí žalovaného ze dne 3. 10. 2013, čj. 6739/SK/2013-7, a rozhodnutí Základní školy Kynšperk nad Ohří ze dne 21. 8. 2013, čj. ZŠ 59-1/2013-Z-27-28/2013. 

Rozhodnutím ze dne 3. 10. 2013, čj. 6739/SK/2013-7, Krajský úřad Karlovarského kraje zamítl odvolání účastníka řízení K.H., zastoupeného advokátkou JUDr. Annou Horákovou, kterou mu pro tento úkon zvolil jeho otec Ing. A.H., dr. h. c., a potvrdil rozhodnutí základní školy, jejíž činnost vykonává Základní škola Kynšperk nad Ohří, okres Sokolov, příspěvková organizace, ze dne 21. 8. 2013, čj. ZŠ 59-1/2013-Z-27-28/2013, jímž bylo podle § 46 a § 165 odst. 2 písm. e) zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů [dále též jen „školský zákon“] a v souladu se správním řádem rozhodnuto, že K.H., nar…, se přijímá od školního roku 2013/2014 k základnímu vzdělávání v základní škole, jejíž činnost vykonává Základní škola Kynšperk nad Ohří, okres Sokolov, příspěvková organizace.

II. Předchozí řízení

Dne 30. 1. 2013 byl nezletilý K.H. podle § 36 odst. 4 a 5 školského zákona přihlášen k zápisu k povinné školní docházce na Základní škole Kynšperk nad Ohří. Žádost o jeho přijetí k základnímu vzdělávání v této základní škole podala a podepsala matka nezletilého Ing. H.H. Téhož dne pod čj. ZŠ 59/2013-Z-27-28/2013 Základní škola Kynšperk nad Ohří rozhodla podle § 46 a § 165 odst. 2 písm. e) školského zákona, že nezletilý K.H. se přijímá od školního roku 2013/2014 k základnímu vzdělávání v uvedené základní škole. Toto rozhodnutí o přijetí k základnímu vzdělávání bylo dne 30. 1. 2013 oznámeno toliko matce nezletilého.

Proti uvedenému rozhodnutí o přijetí k základnímu vzdělávání se odvolal otec nezletilého Ing. A.H., dr. h. c. (odvolání je datováno dne 10. 4. 2013 a základní školou bylo prezentováno dne 11. 4. 2013). V tomto odvolání odvolatel žádá o zaslání příslušného rozhodnutí o přijetí nezletilého do Základní školy Kynšperk nad Ohří a vyjadřuje nesouhlas s přihlášením jeho syna k základnímu vzdělávání v uvedené škole, neboť nezletilý K.H. byl řádně přijat do Soukromé základní Školy Hrou, s.r.o., Nad Kajetánkou 134/9, Praha 6. Dne 18. 4. 2013 Základní škola Kynšperk nad Ohří zaslala rozhodnutí ze dne 30. 1. 2013, čj. ZŠ 59/2013-Z-27-28/2013, o přijetí k základnímu vzdělávání otci nezletilého. Po obdržení tohoto rozhodnutí otec nezletilého na podaném odvolání setrval a předložil správním orgánům usnesení Okresního soudu v Sokolově ze dne 2. 4. 2013 a smlouvu o poskytovaném vzdělávání uzavřenou dne 18. 4. 2013 (doplnění odvolání je datováno dne 3. 5. 2013 a základní školou bylo prezentováno dne 7. 5. 2013). Usnesením ze dne 2. 4. 2013, sp. zn. 13 P 13/2011 (14 P a Nc 54/2011), Okresní soud v Sokolově sub II. nahradil souhlas Ing. H.H., matky nezletilého K.H., s uzavřením smlouvy o poskytovaném vzdělávání v Soukromé základní Škole Hrou, s.r.o. Dne 18. 4. 2013 byla uzavřena smlouva o poskytovaném vzdělávání mezi Soukromou základní Školou Hrou, s.r.o., a Ing. H.H. a Ing. A.H., d. h. c., jako zákonnými zástupci K.H. jako budoucího žáka této školy.

K řečenému se jen podotýká, že obchodní firma společnosti s IČ 256 25 845 byla do 8. 8. 2013 Soukromá základní Škola Hrou, s.r.o., a od tohoto data je Základní škola Duhovka, s.r.o.

Rozhodnutím ze dne 17. 6. 2013, čj. 4232/SK/13-4, Krajský úřad Karlovarského kraje podle § 90 odst. 1 písm. b) správního řádu zrušil rozhodnutí Základní školy Kynšperk nad Ohří ze dne 30. 1. 2013, čj. ZŠ 59/2013-Z-27-28/2013, a věc vrátil správnímu orgánu prvního stupně k novému projednání. Toto své rozhodnutí odůvodnil odvolací správní orgán tím, že v případě, že je žádost o přijetí dítěte k základnímu vzdělávání podepsána pouze jedním zákonným zástupcem, je povinností základní školy informovat v souladu s § 47 odst. 1 správního řádu i druhého ze zákonných zástupců dítěte o skutečnosti, že v této věci bylo zahájeno správní řízení. Pokud druhý ze zákonných zástupců dítěte vyjádří svou odlišnou vůli, základní škola správní řízení dle § 64 odst. 1 písm. c) správního řádu přeruší a vyčká rozhodnutí soudu, který je dle § 49 zákona č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů, kompetentní k rozhodování případů, když se rodiče nedohodnou na podstatných věcech při výkonu rodičovské zodpovědnosti, mezi které se řadí i oblast vzdělávání.

Usnesením ze dne 16. 8. 2013, sp. zn. 13 P 13/2011 (14 P a Nc 54/2011), které se stalo vykonatelným dne 19. 8. 2013, Okresní soud v Sokolově nahradil souhlas Ing. A.H., d. h. c., otce nezletilého K.H., s podáním přihlášky k zápisu do Základní školy Kynšperk nad Ohří.

Dne 21. 8. 2013 pod čj. ZŠ 59-1/2013-Z-27-28/2013 Základní škola Kynšperk nad Ohří podle § 46 a § 165 odst. 2 písm. e) školského zákona opětovně rozhodla tak, že nezletilý K.H. se přijímá od školního roku 2013/2014 k základnímu vzdělávání v uvedené základní škole. Toto své rozhodnutí odůvodnila základní škola tím, že v rámci nového projednání přihlédla k těmto skutečnostem: 1. usnesením ze dne 16. 8. 2013 Okresní soud v Sokolově nahradil souhlas otce nezletilého s podáním přihlášky k zápisu do Základní školy Kynšperk nad Ohří a 2. zákonný zástupce Ing. H.H. předložila potvrzení města Kynšperk nad Ohří o ohlášení změny místa trvalého pobytu, podle něhož od 19. 8. 2013 je nezletilý K.H. přihlášen k trvalému pobytu na adrese ... Rozhodnutí o opětovném přijetí k základnímu vzdělávání v uvedené základní škole bylo oznámeno jak matce, tak otci nezletilého.

Také proti novému rozhodnutí o přijetí k základnímu vzdělávání se otec nezletilého odvolal (odvolání je datováno dne 30. 8. 2013 a základní školou bylo prezentováno dne 2. 9. 2013, doplnění odvolání je datováno dne 6. 9. 2013 a krajským úřadem je prezentováno dne 9. 9. a 11. 9. 2013). V tomto odvolání odvolatel namítá, že jeho syn byl řádně přijat k základnímu vzdělávání do Soukromé základní Školy Hrou, s.r.o., že matka přijetí nezletilého syna do montessori školy v Praze v zákonných lhůtách nenapadla, že nezletilý nemá trvalé bydliště na adrese …, nýbrž na adrese …, a že předběžné opatření vydané Okresním soudem v Sokolově dne 16. 8. 2013 nemůže nahradit řádné pravomocné rozhodnutí ohledně skutečnosti, kterou školu má nezletilý navštěvovat, a za daného právního stavu, kdy již byl nezletilý přijat na jinou školu, je fakticky nevykonatelné. Matka nezletilého se k věci vyjádřila tak, že nesouhlasí s nástupem svého syna do ZŠ Duhovka a trvá na jeho nástupu do ZŠ v Kynšperku a že smlouva o poskytovaném vzdělávání je neplatná vzhledem k jejímu bodu 6 odstavci 5 (podání matky je datováno dne 3. 9. 2013 a základní školou bylo prezentováno dne 4. 9. 2013). Dne 6. 9. 2013 odvolatel doplnil odvolání tak, že předběžné opatření vydané Okresním soudem v Sokolově dne 6. 9. 2013 nemůže ovlivnit stávající právní situaci ve věci řízení o přijetí nezletilého syna do Základní školy Kynšperk nad Ohří.

Usnesením ze dne 6. 9. 2013, sp. zn. 13 P 13/2011 (14 P a Nc 54/2011), které se stalo vykonatelným téhož dne, Okresní soud v Sokolově sub I. určil, že nezletilý K.H. bude ve školním roce 2013/2014 plnit povinnou školní docházku na Základní škole Kynšperk nad Ohří. V odůvodnění tohoto svého rozhodnutí okresní soud uvedl, že každý z rodičů přihlásil nezletilého do jiné školy, otec v Praze, matka v Kynšperku nad Ohří, každý z rodičů si nezletilého opakovaně přihlašuje do místa svého bydliště. Z vyjádření obou škol je zřejmé, že v současné době není najisto postaveno přijetí a docházka nezletilého do některé ze škol, když nelze akceptovat vyjádření otce, že matka může nezletilého, byť s jistými obtížemi, odvádět do školy v Praze, když je naprosto nepřijatelné, aby nezletilý každý den cestoval do školy v Praze z místa svého bydliště, a za situace, kdy není rozhodnuto o výchově nezletilého tak, aby soukromá škola akceptovala docházku během celého školního roku nebo alespoň střídání po pololetí, je nepochybné, že nezletilý má navštěvovat školu v místě bydliště toho rodiče, kterému je prozatím svěřen do péče na základě předběžného opatření. Soud v daném případě, zejména s ohledem na klidný další vývoj nezletilého a stabilitu výchovného prostředí, vycházel při rozhodnutí o návštěvě školy ze skutečnosti, že nezletilý je na základě předběžného opatření svěřen do péče matky, a rozhodl, že nezletilý bude prozatím navštěvovat základní školu v místě svého bydliště. Je zřejmé, že otec podal odvolání do rozhodnutí o přijetí nezletilého do ZŠ v Kynšperku nad Ohří, na druhou stranu i smlouva uzavřená se soukromou školou v Praze není v současné době realizovatelná, když skutečně nelze zatěžovat nezletilého převozy do školy v Praze, ani ukládat matce povinnost stěhovat se do Prahy, a právě s ohledem na nevyřešenou situaci ohledně návštěvy školy nezletilého soud dospěl k závěru, že jsou zde mimořádné okolnosti pro naléhavou, neodkladnou úpravu poměrů nezletilého, a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení.

Rozhodnutím ze dne 3. 10. 2013, čj. 6739/SK/2013-7, Krajský úřad Karlovarského kraje podle § 90 odst. 5 správního řádu podané odvolání zamítl a odvoláním napadené rozhodnutí Základní školy Kynšperk nad Ohří ze dne 21. 8. 2013, čj. ZŠ 59-1/2013-Z-27-28/2013, potvrdil. Toto své rozhodnutí odůvodnil odvolací správní orgán zejména tím, že spisový materiál neobsahuje žádný dokument, kterým by bylo potvrzeno, že byla naplněna podmínka nutná pro platnost smlouvy o poskytovaném vzdělávání, že Okresní soud v Sokolově vydal dne 6. 9. 2013 usnesení, ve kterém se určuje, že nezletilý K.H. bude ve školním roce 2013/2014 plnit povinnou školní docházku na Základní škole Kynšperk nad Ohří, a že tomuto usnesení předcházelo usnesení téhož soudu vydané dne 16. 8. 2013, kterým byl nahrazen souhlas Ing. A.H., dr. h. c., s podáním přihlášky k zápisu do Základní školy Kynšperk nad Ohří.

III. Podmínky řízení [u žalobce a)]

Soudu byla předložena jednak plná moc ze dne 10. 12. 2013, jíž Ing. A.H., dr. h. c., zmocnil advokátku JUDr. Annu Horákovou k obhajování, resp. zastupování ve všech právních věcech et cetera a i k podání žaloby proti rozhodnutí Krajského úřadu Karlovarského kraje ze dne 3. 10. 2013, čj. 6739/SK/2013-7, včetně zastupování při řízení, podání kasační stížnosti a zastupování v kasačním řízení, a jednak plná moc z téhož dne, jíž K.H., zastoupen zákonným zástupcem Ing. A.H., dr. h. c., zmocňuje advokátku JUDr. Annu Horákovou k obhajování, resp. zastupování ve všech právních věcech et cetera a i k podání žaloby proti rozhodnutí Krajského úřadu Karlovarského kraje ze dne 3. 10. 2013, čj. 6739/SK/2013-7, včetně zastupování při řízení, podání kasační stížnosti a zastupování v kasačním řízení.

Účastník řízení se může dát v řízení zastupovat zástupcem, jejž si zvolí (§ 24 odst. 1 věta prvá o. s. ř. za použití § 64 s. ř. s.). Žalobce b) si proto samozřejmě mohl zástupcem [pro zastupování své osoby] zvolit advokátku (§ 35 odst. 2 věta prvá s. ř. s., § 25 odst. 1 věta prvá o. s. ř. za použití § 64 s. ř. s.). Se zastupováním žalobce a), jímž je nezletilé dítě, je to ovšem složitější. Žaloba byla podána před 1. 1. 2014, rozhoduje se o ní po 31. 12. 2013.

Do 31. 12. 2013 byly vztahy mezi rodiči a dětmi upraveny v zákoně č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o rodině“). Ve smyslu § 31 odst. 1 tohoto zákona rodičovská zodpovědnost byla souhrn práv a povinností mimo jiné při zastupování nezletilého dítěte. Podle § 34 odst. 1 uvedeného zákona rodičovská zodpovědnost náležela oběma rodičům. Podle § 36 odst. 1 zákona o rodině rodiče zastupovali dítě při právních úkonech, ke kterým nebylo plně způsobilé. Podle § 49 zákona o rodině nedohodli-li se rodiče o podstatných věcech při výkonu rodičovské zodpovědnosti, rozhodl soud. K zastupování nezletilého dítěte rodiči se Nejvyšší soud vyjádřil takto: „V případech, kdy jeden z rodičů zastupuje dítě v běžných věcech, není nutné vyjádření druhého rodiče. Jde-li však o podstatnou věc, je třeba se dotázat druhého rodiče, zda s projevem zastupujícího rodiče souhlasí. Pokud by druhý rodič vyslovil nesouhlas, byly by dány podmínky pro postup podle § 49 zákona o rodině.“ (rozhodnutí ze dne 30. 11. 1967, sp. zn. 5 Cz 119/67). O záležitostech nezletilého, o nichž se rodiče nemohli při výkonu rodičovské zodpovědnosti dohodnout, rozhodovaly soudy v občanském soudním řízení zejména podle § 176 až 180a občanského soudního řádu, ve znění účinném do 31. 12. 2013.

Od 1. 1. 2014 jsou poměry mezi rodiči a dítětem upraveny v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Ve smyslu § 858 tohoto zákona rodičovská odpovědnost zahrnuje povinnosti a práva rodičů, která spočívají mimo jiné v zastupování dítěte. Podle § 865 odst. 1 věty prvé uvedeného zákona rodičovská odpovědnost náleží stejně oběma rodičům. Podle § 876 odst. 1 občanského zákoníku rodičovskou odpovědnost vykonávají rodiče ve vzájemné shodě. Podle § 877 odst. 1 občanského zákoníku nedohodnou-li se rodiče v záležitosti, která je pro dítě významná zejména se zřetelem k jeho zájmu, rozhodne soud na návrh rodiče; to platí i tehdy, vyloučil-li jeden rodič z rozhodování o významné záležitosti dítěte druhého rodiče. Ve věcech pro nezletilé dítě významných, na nichž se rodiče nemohou dohodnout, rozhodují soudy zejména podle § 466 až 477 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních.

Za podstatnou věc (do 31. 12. 2013) a za záležitost pro dítě významnou (od 1. 1. 2014) je bezpochyby třeba považovat také žalobu proti rozhodnutí správního orgánu podle školského zákona o přijetí dítěte k základnímu vzdělávání v základní škole. K zastupování nezletilého dítěte ve věci takovéto žaloby (§ 33 odst. 3 věta prvá a § 35 odst. 1 s. ř. s., § 20 odst. 1 a § 22 o. s. ř. za použití § 64 s. ř. s.) je proto nutné vyjádření druhého z rodičů, zda s projevem zastupujícího rodiče souhlasí; jestliže druhý z rodičů nesouhlasí, čili rodiče se nedohodnou, jsou zde podmínky pro postup podle § 49 zákona o rodině (do 31. 12. 2013) nebo podle § 877 občanského zákoníku (od 1. 1. 2014). Jelikož správnímu soudu nebyl předložen ani souhlas matky žalobce a) s podáním výše uvedené žaloby, ani rozhodnutí příslušného soudu o záležitosti nezletilého, o níž se rodiče nemohou při výkonu rodičovské zodpovědnosti dohodnout (podle právní úpravy účinné do 31. 12. 2013), ani rozhodnutí příslušného soudu ve věci pro nezletilé dítě významné, na níž se rodiče nemohou dohodnout (podle právní úpravy účinné od 1. 1. 2014), byl žalobce b) vyzván, aby tak v určené lhůtě učinil.

V usnesení ze dne 20. 4. 2015, čj. 30A 99/2013-60, jímž byl žalobce b) vyzván k předložení některého z uvedených úkonů, Krajský soud v Plzni tohoto žalobce poučil, že nebude-li povinnost stanovená ve výroku tohoto usnesení v určené lhůtě splněna, soud ve vztahu k žalobci a) žalobu odmítne z důvodu uvedeného v § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. K důvodné žádosti žalobce b), učiněné před uplynutím lhůty určené ve výroku uvedeného usnesení, však soud lhůtu ke splnění stanovené povinnosti přiměřeně prodlouží. Usnesení zdejšího soudu ze dne 20. 4. 2015, čj. 30A 99/2013-60, bylo žalobci b) doručeno dne 29. 4. 2015. Žalobce b) ovšem ve stanovené lhůtě soudu nepředložil žádný z požadovaných úkonů, ani jej nepožádal o prodloužení lhůty ke splnění stanovené povinnosti. Žalobce b) tedy neprokázal své oprávnění zastupovat žalobce a) v záležitosti žaloby proti výše uvedenému rozhodnutí žalovaného a tudíž ani oprávnění zvolit žalobci a) pro podání takové žaloby a řízení o ní advokátku. 

IV. Oprávnění k podání žaloby [u žalobce b)]

V daném případě bylo dítě ve stanovené době přihlášeno k zápisu k povinné školní docházce (§ 36 odst. 4 školského zákona) a bylo rozhodnuto o jeho přijetí k základnímu vzdělávání podle § 46 za podmínek stanovených v § 36 školského zákona.

Ve smyslu § 21 školského zákona mají právo na vzdělávání a školské služby podle tohoto zákona jen žáci a studenti, nikoli též zákonní zástupci dětí a nezletilých žáků.

Ve správním řízení o žádosti o přijetí k základnímu vzdělávání se má za to, že dítě je tu účastníkem řízení ve smyslu § 27 odst. 1 písm. a) správního řádu (tzv. hlavní účastník řízení) a jeho zákonní zástupci zde jsou účastníky řízení ve smyslu § 27 odst. 2 správního řádu (tzv. vedlejší účastníci řízení) [viz též rozhodnutí Krajského úřadu Karlovarského kraje ze dne 17. 6. 2013, čj. 4232/SK/13-4].

Ve správním soudnictví poskytují soudy ve smyslu § 2 s. ř. s. ochranu především veřejným subjektivním právům fyzických i právnických osob. V řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu má však podle § 65 s. ř. s. žalobní legitimaci toliko ten, kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen přímo nebo v důsledku porušení svých práv v předcházejícím řízení rozhodnutím správního orgánu [odst. 1], nebo účastník řízení před správním orgánem, který není k žalobě oprávněn podle odstavce 1, tvrdí-li, že postupem správního orgánu byl zkrácen na právech, která jemu příslušejí, takovým způsobem, že to mohlo mít za následek nezákonné rozhodnutí [odst. 2].

Žalobní legitimací ve věcech školských se zabýval i Nejvyšší správní soud. Ohledně rozhodnutí mateřské školy o ukončení předškolního vzdělávání došel k tomuto názoru: „… dítěti po přijetí do mateřské školy svědčí veřejné subjektivní právo na předškolní vzdělávání v mateřské škole, resp. právo na to, aby jeho předškolní vzdělávání bylo ukončeno jen ze zákonem stanovených důvodů. Toto právo však nemůže z povahy věci náležet rodičům dítěte … K dotčení právní sféry žalobkyně b) [= matka nezletilého O. M.] jednáním žalované tedy jistě dojít mohlo, nestalo se tak však v oblasti veřejnoprávní. … Žalobkyně b) nemůže z povahy věci tvrdit, že byla na svých právech zkrácena přímo nebo v důsledku porušení svých práv v předcházejícím řízení rozhodnutím žalované o ukončení předškolního vzdělávání žalobce a) ve smyslu § 65 odst. 1 s. ř. s. Ve vztahu k žalobkyni b) proto sice nelze usnesení krajského soudu o odmítnutí žaloby považovat za nezákonné, nicméně důvod odmítnutí měl záležet v § 46 odst. 1 písm. c) s. ř. s., tj. že žaloba byla podána osobou k tomu zjevně neoprávněnou.“ (účastníky soudního řízení citovaný rozsudek ze dne 27. 7. 2011, čj. 1 As 53/2011-109, publikovaný pod č. 2437/2011 Sb. NSS).

Z hlediska žalobní legitimace zdejší soud neshledává rozdílu mezi rozhodnutím o ukončení předškolního vzdělávání a rozhodnutím o přijetí k základnímu vzdělávání. Právo na vzdělávání a školské služby i v daném případě svědčí jen žalobci a), který je žákem základní školy, nesvědčí ovšem již žalobci b), který je jedním z jeho zákonných zástupců. Vzhledem k tomu, že v řízení o žalobě proti rozhodnutí základní školy o žádosti o přijetí k základnímu vzdělávání může být žalobcem pouze dítě, o jehož přijetí se rozhoduje (a jež by tudíž mohlo být na svém veřejném subjektivním právu na základní vzdělávání zkráceno), nikoliv však jeho zákonní zástupci, jsou takovéto jiné osoby než dítě osobami k podání žaloby zjevně neoprávněnými.

V. Celkový závěr a náklady řízení

Ve smyslu § 46 odst. 1 s. ř. s. soud usnesením odmítne žalobu mimo jiné tehdy, jestliže a) soud o téže věci již rozhodl nebo o téže věci již řízení u soudu probíhá nebo nejsou-li splněny jiné podmínky řízení a tento nedostatek je neodstranitelný nebo přes výzvu soudu nebyl odstraněn, a nelze proto v řízení pokračovat, nebo c) žaloba byla podána osobou k tomu zjevně neoprávněnou.

Jelikož tu není splněna podmínka řízení spočívající v prokázání oprávnění zastupovat žalobce a) a tento nedostatek nebyl přes výzvu soudu odstraněn, soud žalobu ve vztahu k němu odmítl podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s.

Jelikož žalobce b) je osobou k podání žaloby zjevně neoprávněnou, soud žalobu ve vztahu k němu odmítl podle § 46 odst. 1 písm. c) s. ř. s.

 Soud neprojednával věc samu, a proto mohl rozhodnout bez jednání (§ 49 odst. 1 věta prvá s. ř. s. a contrario).

Vzhledem k tomu, že řízení o žalobě bylo skončeno procesním rozhodnutím, soud se nemohl zabývat věcnými argumenty obsaženými v žalobě. 

Žaloba byla odmítnuta před prvním jednáním, a proto soud vrátí z účtu soudu zaplacený soudní poplatek za řízení o žalobě, který je splatný podáním žaloby (= 3.000,- Kč) [§ 10 odst. 3 věta třetí zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů].

 O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 60 odst. 3 věty prvé s. ř. s., podle něhož žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li žaloba odmítnuta.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost do dvou týdnů po jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

V Plzni dne 3. června 2015

JUDr. PhDr. Petr KUCHYNKA, Ph.D., v.r.

    předseda senátu

Za správnost vyhotovení:

Helena Kováříková