[OBRÁZEK]29 A 13/2013-57
ČESKÁ REPUBLIKA
R O Z S U D E K
J M É N E M R E P U B L I K Y
Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Zuzany Bystřické a soudců Mgr. Petra Pospíšila a JUDr. Kateřiny Mrázové, Ph.D., v právní věci žalobce: Moravský rybářský svaz, o. s., IČ 00434159, se sídlem Brno, Soběšická 83, zastoupeného Mgr. Petrem Kubicou, advokátem se sídlem Brno, Kobližná 19, proti žalovanému Ministerstvu zemědělství, se sídlem Praha 1, Těšnov 65/17, za účasti osoby zúčastněné na řízení: městys Měřín, se sídlem Měřín, Náměstí 106, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 26. 11. 2012, č. j. 214047/2012-MZE-16231, sp. zn. 1RM52295/2012-16231,
t a k t o :
O d ů v o d n ě n í :
I. Vymezení věci a shrnutí obsahu rozhodnutí správních orgánů
[1] Shora označeným rozhodnutím žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí Krajského úřadu kraje Vysočina ze dne 19. 6. 2012, č. j. KUJI 41949/2012, sp. zn. OLVHZ 601/2012 Dr-2. Tímto rozhodnutím krajský úřad na základě žádosti městyse Měřín (dále též „žadatel“) změnil podle § 4 odst. 6 zákona č. 99/2004 Sb., o rybníkářství, výkonu rybářského práva, rybářské stráži, ochraně mořských rybolovných zdrojů a o změně některých zákonů (zákon o rybářství), ve znění pozdějších předpisů, rozhodnutí Ministerstva zemědělství ze dne 13. 10. 1997, č. j. 2560/6/97-3130, o vyhlášení rybářského revíru 461 180 Balinka 1A, tak, že z tohoto rybářského revíru s účinností od 1. 11. 2012 vyňal rybník Nový na pozemcích parc. č. 1358/1 až 1358/25 v katastrálním území Měřín ve vlastnictví žadatele.
[2] Žalovaný v odůvodnění rozhodnutí uvedl, že vzhledem k argumentaci žalobce ohledně povahy předmětné vodní plochy je ve věci určující posouzení, zda je předmětná vodní nádrž rybníkem ve smyslu § 2 písm. c) zákona o rybářství nebo jiným typem vodní nádrže, na který se užije § 4 odst. 3 písm. c) téhož zákona. Následně se žalovaný podrobně zabýval jednak jednotlivými druhy řízení o vyhlášení, změně či zrušení rybářského revíru, jednak rozlišením pojmů rybník, uzavřená voda, vodní tok a vodní nádrž. K námitkám žalobce pak uvedl, že rybník Nový je jednoznačně rybníkem ve smyslu zákona o rybářství. Je vypustitelný a lze v něm regulovat vodní hladinu, neboť má výpustné zařízení s bezpečnostním přelivem řešené jako sdružený funkční objekt. Rybník je i slovitelný, protože obsahuje loviště přístupné pro techniku lovícího. Rybník je též tvořen hrází a nádrží. Je průtočný na toku Balinka, což ale neznamená, že definici rybníka nenaplňuje, neboť zákon o rybářství o způsobu napájení rybníka nehovoří.
[3] Není též pravdou, že předmětný rybník nemá přítok. Jak plyne z ortofotomapy s vyznačeným vodstvem, je rybník mimo toku Balinka napájen i bezejmenným přítokem. V žádném případě se pak nejedná o jezovou zdrž, neboť tou je úsek toku se vzdutou hladinou. Vodoprávní úřad vydal pro rybník Nový povolení k nakládání s vodami a je pro něj vypracován manipulační a provozní řád.
[4] Žalobce dne 10. 11. 2011 uzavřel s žadatelem smlouvu, jejímž předmětem byl pronájem rybníka Nový. Dne 3. 5. 2012 pak strany uzavřely dohodu o ukončení nájemního vztahu a o vypořádání za rybí obsádku po skončení lovné sezóny, nejpozději k 1. listopadu 2012.
II. Shrnutí argumentů obsažených v žalobě
[5] Proti rozhodnutí podal žalobce včas žalobu. Uvedl, že rozhodnutí žalovaného je nepřezkoumatelné, zjištěný skutkový stav nemá oporu v důkazech shromážděných ve spisu, resp. je s těmito důkazy v rozporu.
[6] Žalobce coby uživatel předmětného rybářského revíru neuzavřel dne 10. 10. 2011 nájemní smlouvu, jejímž předmětem by byl pronájem rybníka Nový. Stejně tak dne 3. 5. 2012 neuzavřel ani dohodu o vypořádání za rybí obsádku. Tato zjištění správních orgánů, z nichž je snad dovozována možná akceptace vodního útvaru na toku Balinka jako „rybníka Nový“ ze strany žalobce, nemají oporu ve správním spisu. Ze smluv je patrné, že je neuzavřel žalobce, ale jiná právnická osoba s vlastní právní subjektivitou.
[7] Vodní útvar na toku Balinka není „rybníkem“, ale vodním útvarem vzniklým přehrazením daného vodního toku. Tomu koresponduje i popis rybářského revíru v příslušném dekretu. V něm je tok Balinky popsán jako tok hlavní. Zdrojem vody „rybníka Nový“ je právě hlavní tok.
[8] „Rybník Nový“ navíc nelze vyjmout z předmětného rybářského revíru, neboť tento vodní útvar může být využíván k chovu ryb pouze extenzívním způsobem založeným na přirozené produkci ryb, což odpovídá podmínkám rybářského revíru.
[9] Na základě uvedeného žalobce navrhl, aby soud rozhodnutí žalovaného zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
III. Vyjádření žalovaného k žalobě
[10] Ve vyjádření k žalobě žalovaný odkázal na odůvodnění napadeného rozhodnutí, v němž se zabýval zejména posuzováním charakteru dotčené vodní plochy. Naopak tvrzení ohledně neuzavření příslušných smluv žalobce v odvolacím řízení neuplatnil. Vzhledem k § 89 odst. 2 správního řádu žalovaný tuto problematiku neprověřoval. Žalobce se ve správním řízení vedeném krajským úřadem k věci nevyjádřil, ani se neseznámil s jeho podklady. Žalovaný navrhl, aby soud žalobu zamítl.
IV. Vyjádření osoby zúčastněné na řízení
[11] Osoba zúčastněná na řízení v podání ze dne 14. 3. 2013 k věci uvedla, že nájemcem rybníka byla Místní organizace Moravského rybářského svazu Měřín, IČ 48895571. Ta měla uzavřenu nájemní smlouvu a v roce 2012 s ní bylo provedeno vyrovnání. Tato místní organizace od roku 1997 hospodařila samostatně v rámci žalobce, což jí umožňovaly podmínky platné do 31. 12. 2012.
V. Posouzení věci soudem
[12] Zdejší soud, v souladu s § 51 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále též „s. ř. s.“) bez nařízení jednání, přezkoumal v mezích žalobních bodů napadené rozhodnutí žalovaného, jakož i předcházející rozhodnutí správního orgánu prvního stupně včetně řízení předcházejících jejich vydání, a shledal, že žaloba není důvodná.
[13] V daném případě je podstatná zejména problematika právní povahy vodního útvaru označovaného správními orgány jako „rybník Nový“.
[14] V této otázce se soud v prvé řadě ztotožnil s východiskem žalovaného, že za rybník ve smyslu a pro účely zákona o rybářství je nutno považovat každé takové vodní dílo, které vyhovuje legální definici rybníka uvedené v § 2 písm. c) zákona o rybářství. Podle tohoto ustanovení je rybníkem vodní dílo, které je vodní nádrží určenou především k chovu ryb, ve kterém lze regulovat vodní hladinu, včetně možnosti jeho vypouštění a slovení; rybník je tvořen hrází, nádrží a dalšími technickými zařízeními.
[15] V rámci prvního stupně správního řízení nebyla povaha „rybníka Nový“ předmětem sporu, krajský úřad proto v rozhodnutí vycházel z obsahu správního spisu, tedy zejména z dřívějších rozhodnutí o vyhlášení a změně rybářského revíru Balinka 1A, a dále z podkladů doložených žadatelem, a uzavřel, že se v daném případě jedná o rybník ve smyslu zákona o rybářství.
[16] V odvolání proti rozhodnutí krajského úřadu žalobce s tímto závěrem vyjádřil nesouhlas; konkrétně namítl, že „rybník Nový“ nemá vlastní přítok, ze kterého by mohl být napájen vodou. Jedná se o jezovou zdrž, vodní plocha tedy vznikla přehrazením vodního toku Balinka.
[17] Žalovaný se touto námitkou řádně zabýval jak po stránce obecně-teoretické, tak s ohledem na konkrétní skutkové okolnosti, a shledal, že „rybník Nový“ naplňuje jednotlivé znaky rybníka dle definice podávané zákonem o rybářství. Rekapitulace jeho závěrů je uvedena v bodech [2] až [4] tohoto rozsudku.
[18] Soud má za to, že správní orgány posoudily charakter „rybníka Nový“ dostatečně, a to způsobem, který odpovídá obsahu správního spisu, a v rozsahu, jaký si vyžadovala ta která fáze správního řízení.
[19] Pokud jde o uplatněné žalobní body, nutno v prvé řadě uvést, že tvrzení žalobce o povaze „rybníka Nový“, tedy že se jedná o pouhý vodní útvar vzniklý přehrazením daného vodního toku (v odvolání jej žalobce klasifikoval jako zdrž), nemá oporu v obsahu spisového materiálu, a to ani v podkladech, na něž žalobce poukazoval. V Dekretu rybářského revíru 461 180 Balinka 1A, který je nedílnou součástí rozhodnutí Ministerstva zemědělství ze dne 13. 10. 1997, č. j. 2560/6/97-3130, o vyhlášení předmětného rybářského revíru, resp. v tomtéž dekretu po změně uvedeného rozhodnutí Ministerstva zemědělství provedené rozhodnutím Krajského úřadu Kraje Vysočina ze dne 21. 6. 2011, č. j. KUJI 54846/2011, sp. zn. OLVHZ 585/2011 Dr-3, je předmětný vodní útvar označován jako „rybník“ nebo jako „nádrž“ či „vodní nádrž“. Jako hlavní tok je sice vymezen vodní tok Balinka po celé délce (2,90 km), zároveň je však výslovně uvedeno („dále patří“, „je dále tvořen“), že součástí revíru je též vodní nádrž Nový. „Rybník Nový“ je pak jako rybník opakovaně označován též v odůvodnění citovaného rozhodnutí krajského úřadu ze dne 21. 6. 2011, v němž je ostatně předmětný rybářský revír charakterizován tak, že se jedná „převážně o biotop rybničního typu“, a dále je uvedeno, že „rybník Nový“ má silnou průtočnost. Dotčené vodní dílo je pak jako rybník označeno též v „Manipulačním a provozním řádu rybníka Nový v Měříně“ z roku 2009, předloženého žadatelem.
[20] Skutečnost, který tok je hlavním zdrojem vody „rybníka Nový“, není pro posouzení dané vodní plochy coby rybníka ve smyslu zákona o rybářství podstatná, neboť tato otázka není součástí definice rybníka uvedené v tomto zákoně.
[21] Stejně tak není z uvedených hledisek podstatné, zda chov ryb v předmětném rybníku má být extenzivní či intenzivní. Podle § 2 písm. c) zákona o rybářství může být rybníkem pouze vodní nádrž určená především k chovu ryb. Tak tomu v daném případě je. Jak plyne z již citovaného „Manipulačního a provozního řádu rybníka Nový v Měříně“, má sice „rybník Nový“ charakter rybníka víceúčelového, „extenzivní rybochovné využití“ je však mezi jeho funkcemi uvedena na prvním místě a manipulační a provozní řád též s odlovem rybí obsádky počítá i na jiných místech.
[22] Naopak je třeba dát žalobci za pravdu v tom, že správní orgány jej zaměnily za jeho organizační jednotku oprávněnou jednat svým jménem, tedy za Místní organizaci Moravského rybářského svazu Měřín. Tato okolnost však nemohla způsobit nezákonnost napadených rozhodnutí, neboť argumentace poukazující na uzavřené dohody o nájmu rybníka či o náhradě za rybí obsádku měla pouze doplňkový charakter a její nesprávnost nemohla nic změnit na skutečné povaze „rybníka Nový“.
VI. Závěr a náklady řízení
[23] Krajský soud v Brně tedy shledal námitky žalobce nedůvodnými. Jelikož v řízení nevyšly najevo ani žádné vady, k nimž musí soud přihlížet z úřední povinnosti, zamítl žalobu jako nedůvodnou podle § 78 odst. 7 s. ř. s.
[24] O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 60 odst. 1 s. ř. s., podle něhož nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Žalobce ve věci úspěch neměl (žaloba byla jako nedůvodná zamítnuta) a nemá proto právo na náhradu nákladů řízení. Žalovanému správnímu orgánu, kterému by jinak jakožto úspěšnému účastníku řízení právo na náhradu nákladů řízení příslušelo, náklady řízení nad rámec jeho běžné administrativní činnosti nevznikly.
[25] Výrok o náhradě nákladů řízení osoby zúčastněné na řízení se opírá o § 60 odst. 5 s. ř. s. V dané věci soud osobě zúčastněné na řízení neuložil žádnou povinnost, současně pak neshledal důvody hodné zvláštního zřetele pro přiznání práva na náhradu jejích dalších nákladů řízení (ostatně osoba zúčastněná na řízení takové důvody ani netvrdila).
P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
V Brně dne 28. května 2015
JUDr. Zuzana Bystřická
předsedkyně senátu
v. z. Mgr. Petr Pospíšil, v.r.
člen senátu
(§ 54 odst. 2 věta druhá s. ř. s.)