[OBRÁZEK]
ČESKÁ REPUBLIKA
Krajský soud v Brně rozhodl samosoudkyní JUDr. Miladou Haplovou ve věci žalobkyně - právní nástupkyně I. T., bytem ……………, …………….., po zemřelém D. T., posledně bytem tamtéž, proti žalované České správě sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5, o invalidní důchod, o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 16.6.2014, č.j. 630 726 0905/47091-VD,
t a k t o :
I. Rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení, ze dne 16.6.2014, č.j. 630 726 0905/47091-VD s e z r u š u j e a věc se vrací žalované k dalšímu řízení.
II. Žalobkyni se nepřiznává náhrada nákladů řízení.
O d ů v o d n ě n í :
Soud v průběhu řízení zjistil, že žalobce dne … zemřel, právní nástupkyní žalobce se stala podle ust. § 63 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění jeho manželka I. T.
Rozhodnutím žalované ze dne 16.6.2014, č.j. 630 726 0905/47091-VD, žalovaná zamítla námitky nyní zemřelého účastníka řízení a rozhodnutí ze dne 2.4.2014, č. 630 726 0905 potvrdila. Potvrzeným rozhodnutím ČSSZ snížila účastníkovi řízení od 10.5.2014 výši invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně na invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně podle ust. § 56 odst. 1, písm. d) a ust. § 41 odst. 1 zák. č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o důchodovém pojištění), neboť podle posudku OSSZ Brno – venkov ze dne 26.2.2014 nebyl již účastník řízení invalidní pro invaliditu třetího stupně, ale od 26.2.2014 invalidní pro invaliditu prvního stupně podle § 39 odst. 2 písm. a) zákona o důchodovém pojištění, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho pracovní schopnost pouze o 40%. V námitkách ze dne 19.5.2014 účastník řízení vyslovil nesouhlas se snížením invalidního důchodu a s posudkem a žádal nové přezkoumání zdravotního stavu. Žalovaná přezkoumala napadené rozhodnutí vzhledem k námitce účastníka řízení a posoudila invaliditu podle § 5 písm. j) a § 8 odst. 9 zák. č. 582/1991 Sb. Podle posudku o invaliditě ze dne 11.6.2014 bylo zjištěno, že účastník řízení není již invalidní pro invaliditu třetího stupně, ale je invalidní pro invaliditu prvního stupně, neboť míra poklesu pracovní schopnosti byla z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu určena ve výši 40% podle kap. IX, oddílu A, položka 6, písm. b) přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb.
V žalobě žalobce namítal neúplné zjištění skutkového stavu z hlediska hodnocených lékařských zpráv, zejména z oboru neurologie, hematologické zprávy a vytýkal, že není zřejmé, v čem je spatřován stabilizovaný či zlepšený zdravotní stav, když nebyly vzaty v úvahu lékařské zprávy kardiologické a hematologické. Tím došlo k nesprávnému právnímu závěru ohledně stupně invalidity a žalobci by měl být nadále ponechán invalidní důchod ve výši invalidního důchodu třetího stupně. Navrhl, aby soud napadené rozhodnutí zrušil.
Žalovaná ve vyjádření navrhla důkaz posudkem PK MPSV s tím, že rozhodnutí ponechává na výsledku dokazování u soudu.
Soud vyžádal posudek od Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen „PK MPSV“) v Brně, který podala dne 11.3.2015. Posudková komise za účasti dalšího odborného lékaře hodnotila zdravotní stav na základě lékařských nálezů v posudkové dokumentaci, připojených k žalobě. Žalobce objektivně vyšetřila dne 18.12.2014 při svém zasedání, kdy zjistila zhoršení zdravotního stavu a doporučenou kontrolu na jaře 2015. Posuzovaný měl být pozván na kardiochirurgii a posudková komise vyčká výsledek vyšetření za účelem objektivizace jeho zdravotního stavu. Po zhodnocení odborných lékařských nálezů uvedených a citovaných v posudku, když v průběhu řízení žalobce dne … zemřel, komise shrnula, že šlo o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož rozhodující příčinou byl stav po koreční operaci srdečních vad, u kterého nebylo dosaženo uspokojivé korekce, neboť u posuzovaného docházelo k progredujícímu srdečnímu selhání končícímu smrtí. Komise konstatovala, že v námitkovém řízení byla k dispozici lékařská zpráva ze dne 6.6.2014, ale nevyplývalo z ní jednoznačně, zda tam uvedené zhoršení zdravotního stavu bude mít přechodný nebo trvalý charakter. Až dalším vývojem a dalšími nálezy byla potvrzena progrese zdravotního stavu, která vyšla najevo při objektivním přešetření posuzovaného dne 18.12.2014, kdy posudková komise si vyžádala lékařské vyšetření na kardiochirurgii z důvodu zhoršení zdravotního stavu za účelem jeho objektivizace. Vzhledem k tomu, že po datu, kdy se měl posuzovaný dostavit k vyšetření a zaslat komisi lékařský nález, se komise snažila posuzovaného ale marně kontaktovat a na CKCHT zjistila, že posuzovaný v mezidobí zemřel. Pokles pracovní schopnosti posuzovaného komise stanovila podle kap. IX, oddíl A, položka 6d, přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb., v platném znění, ve výši 70% a uzavřela, že k datu vydání napadeného rozhodnutí byl posuzovaný invalidní podle § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění, šlo nadále o invaliditu třetího stupně podle § 39 odst. 2 písm. c) téhož zákona, neboť šlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 70%. Invalidita třetího stupně trvala nadále i ke dni vydání napadeného rozhodnutí 16.6.2014.
Žalovaná nenavrhla další dokazování a ponechala na rozhodnutí soudu s ohledem na provedený důkaz.
Na základě shora provedeného důkazu posudkem PK MPSV v Brně ze dne 11.3.2015, který po jeho zhodnocení pojal soud jako rozhodující důkaz pro posouzení žaloby a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Z důvodu žalobních námitek soud vyžádal posudek PK MPSV v Brně, v němž posudková komise řádně a úplně zhodnotila zdravotní stav zemřelého žalobce v rozsahu dostačujícím pro zhodnocení a posouzení žaloby. Z obsahu posudku je zřejmé, že se posudková komise zdravotní stav zemřelého žalobce řádně a podrobně, zhodnotila, neboť z důvodu zhoršení zdravotního stavu zjištěného při zasedání komise si sama vyžádala lékařské vyšetření z CKCHT, jemuž se žalobce již nepodrobil, neboť dne 27.12.2014 zemřel. Při posouzení zdravotního stavu pak vycházela z příčin úmrtí žalobce z pitevního nálezu ze dne 29.12.2014, v němž bylo potvrzeno vážné zdravotní postižení srdce a v důsledku tohoto stavu žalobce zemřel. Na základě toho pak uzavřela, že invalidita žalobce třetího stupně ke dni vydání napadeného rozhodnutí trvala, když zdravotní stav hodnotila podle kap. IX, oddíl A, položka 6d, přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb., a míru poklesu pracovní schopnosti určila ve výši 70%. Soud hodnotí vypracovaný posudek PK MPSV v Brně ze dne 11.3.2015 za úplný, podrobný, přesvědčivý a pojal ho jako zásadní důkaz pro posouzení žaloby.
Na základě jeho závěru soud zrušil napadené rozhodnutí ve smyslu ust. § 78 odst. 1 soudního řádu správního. Žalovaná je v dalším řízení vázána právním názorem soudu, že zemřelý žalobce byl k datu napadeného rozhodnutí dne 16.6.2014 nadále invalidní a šlo o invaliditu III. stupně podle § 39 odst. 2 písm. c) zákona o důchodovém pojištění.
Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 60 odst. 1 s.ř.s., podle kterého má úspěšný žalobce - jeho právní nástupkyně právo na náhradu nákladů řízení. Ta však náklady řízení nežádala.
P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
V Brně dne 21. dubna 2015
JUDr. Milada Haplová, v.r.
samosoudkyně
Za správnost vyhotovení:
Karolina Marešová