50 A 8/2015 - 14
U S N E S E N Í
Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Olgy Stránské a soudců JUDr. Milana Podhrázkého a JUDr. Věry Šimůnkové v právní věci navrhovatelky: H. H., bytem x, zastoupené JUDr. Jaroslavem Štemberkem, advokátem se sídlem Svatoslavova 8, Praha 4, proti žalovanému: Město Úvaly, se sídlem Pražská 276, Úvaly, o návrhu na zrušení opatření obecné povahy – Nařízení obce Úvaly o stavební uzávěře, vydaného usnesením Rady města Úvaly č.088/2006 ze dne 24. 4. 2006,
takto:
Odůvodnění:
Navrhovatelka se návrhem podaným 23. 6. 2015 domáhala zrušení opatření obecné povahy - Nařízení obce Úvaly o stavební uzávěře, vydaného usnesením Rady města Úvaly č.088/2006 ze dne 24. 4. 2006 dnem vyhlášení rozsudku (dále jen „Nařízení“).
Soud se ještě před tím, než se zabýval návrhem samotným, musel vypořádat s otázkou, zda jsou splněny podmínky pro věcné projednání návrhu.
Podle ustanovení § 46 odst. 1 písm. b) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s.ř.s.“), soud usnesením odmítne návrh, jestliže byl podán předčasně nebo opožděně. Podle ustanovení § 101b odst. 1 s.ř.s. lze návrh na zrušení opatření obecné povahy podat do 3 let ode dne, kdy návrhem napadené opatření obecné povahy nabylo účinnosti. Zmeškání lhůty pro podání návrhu nelze prominout.
Z ustanovení § 5 Nařízení soud zjistil, že Nařízení nabylo účinnosti dne 16. 5. 2006. Jelikož posledním dnem tříleté lhůty pro podání návrhu na zrušení Nařízení měl být den 16.5.2009, tedy sobota, uplatnilo se ustanovení § 40 odst. 3 s. ř. s. a poslední den lhůty byl posunut na nejbližší následující pracovní den, tedy na pondělí 18. 5. 2009. Navrhovatelka podala svůj návrh až dne 23. 6. 2015 (více než 6 let po uplynutí lhůty) a soud tak konstatuje, že návrh byl podán opožděně.
Vzhledem k výše uvedenému rozhodl soud podle ustanovení § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. tak, že návrh odmítl.
O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 60 odst. 3 věty prvé, s. ř. s., podle které žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.
V Praze dne 26. června 2015
Olga S t r á n s k á, v. r.
předsedkyně senátu
Za správnost vyhotovení:
Vlasáková