19Ad 16/2013-74
[OBRÁZEK]
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Záviskou v právní věci žalobkyně M. K., zastoupené advokátem Mgr. Petrem Miketou, AK se sídlem Jaklovecká 18, Ostrava 10, proti žalované České správě sociálního zabezpečení se sídlem Praha 5, Křížová 25, k žalobě proti správnímu rozhodnutí žalované ze dne 6.3.2013, o změnu výše invalidního důchodu,
t a k t o :
O d ů v o d n ě n í :
I.
[1] Žalobkyni byla zamítnuta žádost o změnu výše invalidního důchodu, neboť nebyl zjištěn důvod pro změnu invalidního důchodu pro invaliditu II. či III. stupně.
[2] Žalobkyně v zákonné lhůtě podala u zdejšího soudu žalobu s poukazem na svůj nepříznivý zdravotní stav, který dle jejího názoru nebyl dostatečně posouzen, zejména z hlediska postižení očního, neurologického, astmatického, ortopedického a alergického. Z důvodu zdravotního stavu nemůže již cca 2 roky najít žádnou práci na úplný pracovní poměr. Dle jejího názoru správní orgán porušil ust. § 32 odst. 1 správního řádu, protože nezjistil přesně a úplně skutečný stav věci. Žalovaná si neopatřila dostatečné podklady před vydáním rozhodnutí, a proto rozhodnutí je nezákonné a je stiženo vadou řízení dle § 76 odst. 1 písm. c) s.ř.s. V žalobě současně požádala o ustanovení zástupce pro toto řízení a osvobození od soudních poplatků, když požádala, aby jí byl ustanoven právní zástupce Mgr. Petr Miketa.
[3] Žádosti žalobkyně o osvobození od soudních poplatků a ustanovení advokáta bylo zdejším soudem vyhověno, konkrétně usnesením ze dne 16.7.2013 č.j. 19Ad 16/2013-41.
[4] Žalovaná k žalobě dne 25.4.2013 uvedla, že v předmětné věci se jedná o dávku podmíněnou nepříznivým zdravotním stavem a v takovém případě je rozhodnutí závislé především na odborném lékařském posouzení. Ve věci navrhla důkaz posudkem příslušné posudkové komise MPSV ČR. U jednání soudu dne 24.6.2015 navrhla s ohledem na závěry posudku posudkové komise MPSV ČR žalobu zamítnout.
[5] Napadeným rozhodnutím žalovaná námitky zamítla a své rozhodnutí ze dne 10.1.2013 č.j. X potvrdila. V odůvodnění odkázala na posudek Okresní správy sociálního zabezpečení Ostrava ze dne 13.12.2012 a na další posouzení v námitkovém řízení dne 26.2.2013, kde byl stanoven pokles pracovní schopnosti o 35 %.
II.
[6] Z obsahu správních spisů bylo zjištěno, že k žádosti o změnu výše invalidního důchodu ze dne 24.9.2012 byl zdravotní stav nejdříve hodnocen lékařem OSSZ Ostrava dne 13.12.2012 se závěrem, že rozhodujícím zdravotním postižením v dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu je nadále bronchiální astma persistující pod částečnou kontrolou u polyvalentní alergie. Nejsou doloženy žádné nové posudkově významné skutečnosti, které by podmiňovaly zvýšení stupně invalidity, nadále pokles pracovní schopnosti je hodnocen 35 % dle kap. X, odd. B, položka 3, písmeno b) přílohy k vyhl.č. 359/2009 Sb. Dne 10.1.2013 žalovaná tak s odvoláním na posudek OSSZ Ostrava ze dne 13.12.2012 žádost o změnu výše invalidního důchodu z důvodu zhoršení zdravotního stavu zamítla. K námitkám ze dne 31.1.2013 byl opětovně zdravotní stav posuzován lékařem žalované dne 26.2.2013 se shodným závěrem o rozhodující příčině dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu a posudkovým hodnocením dle kap. X, odd. B, položka 3, písm. b) přílohy k vyhl.č. 359/2009 Sb. s poklesem pracovní činnosti o 35 %, což je střední hodnota rozpětí 20-40 %. Střední hodnota byla stanovena pro neprokázané známky progrese, zdravotní stav je stabilizovaný.
[7] Z posudku posudkové komise MPSV ČR v Ostravě ze dne 5.2.2015, který byl vypracován k žádosti soudu, bylo prokázáno, že u žalobkyně k datu napadeného rozhodnutí se jedná o stav daný persistujícím bronchiálním astma III. stupně pod částečnou kontrolou, malcompliancí, pleuroplastickými změnami vlevo, pozitivními kožními testy na bytové roztoče+++, moučné roztoče++, alternalii++. Aktuálně dominují psychické problémy. Psychiatrické vyšetření odmítá. V minulosti byla diagnostikovaná porucha osobnosti, čmoční instabilita, paranoidní poruchy osobnosti, pravděpodobná psychosomatická reaktivita (MUDr. L. 21.9.2005). Inhalační léky nechce, nemá peníze ani recept na ně. V srpnu 2014 odmítla aplikaci Dexamedu na plicní ambulanci MNOF u primáře K., s níž 2 dny předtím souhlasila. Jedná se o stav daný skoliózou páteře, vertebrogenním algickým syndromem lumbosakrální páteře a lumboischiadickým syndromem vlevo dle dokumentace, chronickou žilní nedostatečností dolních končetin CEAP 1-2, stavem po flebotrombóze svalové větve z mediální strany – venae surales, levého lýtka v 9/2014, stavem po artroskopické revizi pravého kolenního kloubu v 11/2009 – pardiální menisektomie, debridement z důvodu ruptury mediálního menisku, osteochodritis II/B-III/A, dobrá hybnost kolenního kloubu. OU: Hypermetropia, presbyopia, cataracta senilis corticonuclearis incipiens, VOU s korekcí 6/6, J.č. 1, stav po autonehodě 3.6.1988 – po srážce vypadla z místa spolujezdce z nákladního vozu AVIA, stav po distorzi levého talokrurálního kloubu dne 12.12.2014, zhojeno. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, který byl k datu napadeného rozhodnutí 6.3.2013 stabilizován s popsanou poruchou funkce, bylo persistující bronchiální astma III. st. pod částečnou kontrolou s posudkovým hodnocením dle kap. X, odd. B, položka 3 písm. b) přílohy k vyhl.č. 359/2009 Sb. vedoucí k poklesu pracovní schopnosti ve středním pásmu rozmezí 20-40 %, tj. o 35 % i s přihlédnutím k dalším chorobným stavům. Nebyly zjištěny příznaky onemocnění k hodnocení dle písmena c) či písmena d). Posudková komise se plně ztotožnila se závěry posudkového lékaře OSSZ Ostrava i se závěry posudkového lékaře ČSSZ v námitkovém řízení. Potíže, které žalobkyně uvedla v žalobě i při jednání posudkové komise, jsou odůvodnitelné zjištěnými diagnózami. Při jednání posudkové komise, kde byla přešetřena přítomným odborným interním lékařem, nebyla zjištěna jiná fakta, než jsou dokumentována odbornými lékařskými nálezy. Stejně tak lékařské nálezy, které žalobkyně dodala v průběhu řízení, nepřinesly nové posudkově významné skutečnosti.
[8] S ohledem na námitky vznesené u jednání soudu dne 4.3.2015 s odkazem na znalecké posudky vypracované v rámci různých soudních řízení byla soudem požádána posudková komise MPSV v Ostravě o doplnění posudku. Tato komise dne 27.5.2015 vypracovala doplňující posudek na základě znaleckých posudků z odvětví psychiatrie MUDr. H. ze dne 8.9.2008, MUDr. M. ze dne 19.11.2003 a zdravotní dokumentace MUDr. P., která obsahuje lékařské nálezy od roku 1959 s posledním záznamem 13.1.2015. S odkazem na oba znalecké posudky z oboru psychiatrie i zdravotní dokumentaci komise opětovně zaujala shodný závěr jako ve svém prvoposudku ze dne 5.2.2015.
[9] Krajský soud provedeným řízením a dokazováním vzal za prokázané, že žalovaná ve správním řízení ve výsledku zhodnotila zdravotní stav žalobkyně jako dlouhodobě nepříznivý s poklesem pracovní schopnosti o 35 %, když lékařem OSSZ i lékařem v námitkovém řízení byl stanoven shodný pokles pracovní schopnosti. Posudkem posudkové komise MPSV nebylo prokázáno jiné zjištění.
III.
[10] Po zhodnocení provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná. Soud při přezkoumávání rozhodnutí vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu by v době rozhodování správního orgánu, tedy ke dni 6.3.2013 (§ 75 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní – dále jen s.ř.s.).
[11] Přezkoumává-li krajský soud k žalobě správní rozhodnutí žalované o nároku na důchodovou dávku podmíněnou zdravotním stavem, což v projednávané věci je nárok na invalidní důchod, je rozhodnutí soudu především závislé na odborném lékařském posudku. V soudním řízení ve věcech důchodového pojištění posuzuje zdravotní stav Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR svými posudkovými komisemi (§ 4 odst. 2 zákona č. 582/91 Sb.). Tato komise je oprávněná nejen k celkovému posouzení zdravotního stavu a dochované pracovní schopnosti žalobkyně, ale též k posouzení schopnosti soustavné výdělečné činnosti a k zaujetí posudkového závěru o invaliditě, jejím vzniku, trvání a zániku. Z tohoto důvodu byl vypracován odborný lékařský posudek posudkovou komisí MPSV ČR v Ostravě. Tento důkaz považuje soud za stěžejní. Posudková komise podala posudek v řádném složení, stanoveném v ust. § 16b zákona č. 582/1992 Sb., v platném znění, neboť v komisi spolu s posudkovým lékařem zdravotní stav hodnotil odborný lékař internista a odborný lékař psychiatr. Posudek, resp. oba posudky mají náležitosti uvedené v ust. § 7 vyhl. č. 359/2009 Sb. a byly vypracovány na základě rozsáhlé zdravotní dokumentace žalobkyně, zejména nálezů ortopedických, plicních, z období před datem vydání napadeného rozhodnutí, ale i po datu, na základě znaleckých posudků z oboru psychiatrie z let 2008 a 2003, a na základě vlastního vyšetření žalobkyně u jednání posudkové komise dne 5.2.2015. Komise dospěla k závěru, že pokles pracovní schopnosti u žalobkyně je o 35 %, tedy, že dosahuje míru, která zakládá invaliditu toliko I. stupně. Posudková komise zaujala jednoznačný závěr, že zdravotní stav je objektivně zdokumentován a odpovídá posudkově kapitole X, odd. B, položka 3, písm. b) přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb. nabízející pokles pracovní schopnosti v rozmezí 20-40 % s prokázáním střední hodnoty s ohledem na další chorobné stavy. Posudková komise vyhodnotila i nálezy, které žalobkyně v průběhu soudního řízení předložila, a vyhodnotila i stesky, které uvedla v žalobě. Posudková komise dospěla ke shodnému závěru jako lékař v námitkovém řízení.
[12] Podle ustanovení § 39 odst. 1b) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění (dále jen zdp) pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %. Podle § 39 odst. 2 písm. b) zdp jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně. Vzhledem k právě uvedenému je nutno k uznání invalidity II. stupně prokázat pokles pracovní schopnosti alespoň v míře 50 %, avšak u žalobkyně v takovém rozsahu prokázán nebyl. Soud nezpochybnil závěry posudků posudkové komise MPSV ani přes námitky žalobkyně vznesené u jednání soudu. Žalobkyně je ve stálém léčení pulmologa a posudková komise měla k dispozici nálezy z let 2012 až 2014 od pulmologů MUDr. K. a MUDr. P. Posudková komise tak závažnost plicního onemocnění vyhodnotila na základě několika na sebe časově navazujících odborných lékařských nálezů. Soud je přesvědčen, že právě zdravotní stav prokázaný lékařskými nálezy z období obklopující den vydání napadeného rozhodnutí je zcela vypovídající o závažnosti plicního onemocnění v době posudkového posuzování, nikoliv stav, který byl zjištěn ve třech letech věku žalobkyně. Posudková komise při hodnocení invalidity nepřehlédla ani potíž s dolní končetinou, což je z obsahu posudku seznatelné.
[13] Soud nepřisvědčil žalobkyni, že správní orgán před vydáním rozhodnutí si neopatřil dostatečné podklady. Žalovaná rozhodla na základě nového posouzení zdravotního stavu, jehož rozsah, závažnost a stupeň invalidity byl potvrzen i v soudním řízení. Soud v této souvislosti jen konstatuje, že žalobkyně pochybení správního orgánu v neopatření si dostatečných podkladů odvodila od ustanovení § 32 odst. 1 správního řádu; toto ustanovení však bylo obsaženo v zákoně č. 71/1967 Sb., který byl zrušen zákonem č. 500/2004 Sb. (účinnost dnem 1. ledna 2006).
[14] S ohledem na výše uvedené, soud žalobě nevyhověl a tuto zamítl dle ustanovení § 78 odst. 1 s.ř.s.
[15] Žádnému z účastníků nepřiznal soud právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobkyně nebyla úspěšná a žalovaná nemá právo na náhradu nákladů ze zákona (§ 60 odst. 1, 2 s.ř.s. a § 118d odst. 1 zákona č. 582/91 Sb. v plat. znění).
[16] Ustanovenému zástupci byla přiznána odměna za tři úkony právní služby (převzetí a příprava a účast u dvou jednání soudu) dle § 9 odst. 2, § 7 bod 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. v plat. znění, tj. třikrát á 1.000 Kč, plus třikrát paušální částka dle § 13 odst. 3 cit. vyhl., tj. třikrát á 300 Kč, celkem 3.900 Kč. Advokát je plátcem daně z přidané hodnoty, proto částka 3.900 byla navýšena o 21 % (819,- Kč), na celkovou částku 4.719 Kč. Tato částka bude vyplacena zdejším soudem ve lhůtě, jak uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku.
[17] Výrok IV. je odůvodněn ustanovením § 35 odst. 8 s.ř.s., dle kterého hotové výdaje a odměnu ustanovenému zástupci platí stát.
P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí l z e podat kasační stížnost ve lhůtě do dvou týdnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí č. 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
V Ostravě dne 24.6.2015
JUDr. Jana Záviská
samosoudkyně