46 A 36/2013 - 47
Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Jitky Zavřelové a soudců Mgr. Ing. Petra Šuránka a Olgy Stránské ve věci žalobce: Mgr. Bc. M. K., nar. x, bytem x, proti žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje, odbor životního prostředí a zemědělství, se sídlem Zborovská 11, 150 21 Praha 5, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 4. 2. 2013, čj. 166477/2012/KUSK/OŽP/Vz,
t a k t o :
O d ů v o d n ě n í :
Žalobce se žalobou doručenou Krajskému soudu v Ústí nad Labem dne 28. 3. 2013 domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného označeného v záhlaví tohoto usnesení, jímž žalovaný zamítl jeho odvolání proti rozhodnutí Magistrátu města Kladna, odboru životního prostředí, ze dne 23. 9. 2012, čj. OŽP/R/6/4643/12-6-Zem.201, a toto rozhodnutí potvrdil. Uvedeným rozhodnutím magistrát uložil vlastníkům pozemku parc. č. x (ovocný sad), v k. ú. B., t. j. žalobci a L. K., a) „zavést vyhloubené jámy pouze výkopovou zeminou, jiný materiál nesmí být k zavezení použit“, b) „po zhutnění navezené výkopové zeminy překrýt dotčenou plochu kulturní vrstvou zeminy v průměrné mocnosti zjištěné na zbývající části pozemku“, c) „termín pro uvedené pozemku do původního stavu je nejpozději do 31. 5. 2013“, s tím, že „nesplnění uloženého opatření bude posuzováno podle ustanovení § 20 odst. 5 zákona č. 334/92 Sb. s následným uložením pokuty“.
Krajský soud v Ústí nad Labem usnesením ze dne 15. 4. 2013, čj. 15 A 34/2013-13, věc postoupil místně příslušnému Krajskému soudu v Praze.
Krajský soud v Praze zjistil na základě údajů v katastru nemovitostí, že žalobce již nedisponuje žádným věcným právem k pozemku parc. č. x v k. ú. B., jehož se týká žalobou napadené rozhodnutí, které je svou povahou rozhodnutím ad rem (§ 73 odst. 2 poslední věta zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů). Jelikož tím byla zásadním způsobem zpochybněna žalobní legitimace žalobce ve smyslu § 65 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), vyzval soud dne 9. 7. 2015 žalobce, aby buď upřesnil a konkretizoval, jaká jeho práva měla být napadeným rozhodnutím žalovaného dotčena (když se jeví, že dotčení vlastnického práva již není aktuální), nebo učinil eventuální návrh na záměnu účastníků a současně předložil či zajistil předložení souhlasu aktuálních vlastníků s jejich vstupem na místo žalobce. Současně jej soud poučil, že v opačném případě soudu nezbyde, než podanou žalobu odmítnout s ohledem na zjevný nedostatek dotčení práv žalobce (srov. též závěry rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 8. 2010, č. j. 7 As 9/2010-255, publikovaného pod č. 2377/2011 Sb. NSS).
Podáním doručeným soudu dne 20. 7. 2015 vzal žalobce svou žalobu zpět. Uvedl, že v průběhu soudního řízení pozbyl žalobní legitimaci, neboť již nedisponuje žádným věcným právem k pozemku parc. č. 542 v k. ú. Běloky.
Jelikož podání žalobce nebudilo žádnou pochybnost, soud v souladu s dispoziční zásadou a § 47 písm. a) s. ř. s. řízení na základě zpětvzetí žaloby zastavil.
O náhradě nákladů soud rozhodl podle § 60 odst. 3 věty první s. ř. s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta.
Současně soud rozhodl o vrácení soudního poplatku v celkové částce 3000 Kč, který bude žalobci vrácen ve lhůtě plynoucí z ustanovení § 10a odst. 1 zákona o soudních poplatcích. V souladu s ustanovením § 10 odst. 3 věty první zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, podle něhož soud vrátí z účtu soudu i zaplacený poplatek za řízení, který je splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti, snížený o 20 %, nejméně však o 1 000 Kč, bylo-li řízení zastaveno před prvním jednáním, soud rozhodl o vrácení soudního poplatku za žalobu sníženého o 1.000,- Kč žalobci, tj. o vrácení soudního poplatku v částce 2000 Kč. Jelikož žalobce zaplatil dvakrát soudní poplatek za návrh na přiznání odkladného účinku, rozhodl soud také o vrácení částky 1000 Kč, a to v souladu s ustanovením § 10 odst. 1 věty první zákona o soudních poplatcích, podle něhož soud vrátí poplatek z účtu soudu, jestliže jej zaplatil ten, kdo k tomu nebyl povinen.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.
V Praze dne 20. července 2015
Mgr. Jitka Zavřelová, v. r.
předsedkyně senátu
Za správnost vyhotovení: Vlasáková