[OBRÁZEK]

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

 Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu                JUDr. Moniky Javorové a soudců JUDr. Daniela Spratka Ph.D. a JUDr. Miroslavy Honusové v právní věci žalobce CZECHPELET s.r.o., se sídlem Jiráskova 1252, Vsetín, zastoupeného JUDr. Pavlem Vyroubalem, advokátem se sídlem Palackého 168, Vsetín, proti žalovanému Krajskému úřadu Zlínského kraje, se sídlem Zlín, Třída Tomáše Bati 21, o přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 7.1.2013 č.j. KUZL 941/2014, ve věci správního deliktu,

t a k t o :

 I. Rozhodnutí Krajského úřadu Zlínského kraje ze dne 7.1.2013 č.j. KUZL 941/2014 se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.

 II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 9.800,- Kč  do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám JUDr. Pavla Vyroubala, advokáta se sídlem Palackého 168, Vsetín.

O d ů v o d n ě n í :

Žalobce se podanou žalobou domáhal přezkoumání shora označeného rozhodnutí žalovaného, kterým bylo zamítnuto žalobcovo odvolání a potvrzeno rozhodnutí Městského úřadu Vsetín (dále jen stavební úřad) ze dne 24.9.2013 č. j. MUVS-S S4949/2013/OUPSŘ-338/Kre-9, jímž bylo rozhodnuto, že se žalobce dopustil správního deliktu podle § 180 odst.1 písm.l) a § 180 odst.2 písm.i) zákona č.183/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen stavební zákon).

           Žalobce namítl v žalobě, že mu nebylo prokázáno jednání, uvedené ve skutkových větách rozhodnutí o deliktu, konkrétně výroba pelet. Připustil pouze, že ve dnech 11. a 12.6.2013 probíhala jejich výroba za účelem regulace vzduchotechniky. Dne 13.6.2013 byly pelety pouze baleny. Pokud byly baleny pelety od jiných výrobců, pak se jednalo o povolené užívání haly, která byla kolaudována jako sklad. Ve spise není žádný relevantní podklad pro závěr, že výroba pelet probíhala od ledna 2013. Správní orgán se nevypořádal s výpovědí svědka H., který jako odborná osoba uvedl, že byly zkoušeny samostatně jednotlivé komponenty linky, k výrobě nemohlo docházet, k tomu by byl nutný provoz celé linky.

            Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby a odkázal na odůvodnění napadeného rozhodnutí. Uvedl, že jakékoli spuštění linky bylo nepovolenou činností. Balení pelet spadá svou charakteristikou do výrobního procesu.

Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí, přičemž vycházel                        ze skutkového  a  právního stavu,  který  tu  byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 zák. č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů - dále jen s.ř.s.) a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.

Z obsahu správních spisů soud zjistil, že hala, kterou žalobce užívá, byla kolaudována jako sklad strojů. Již od roku 2009 se opakovaly stížnosti okolních obyvatel na hluk  a piliny z výroby pelet, hala byla průběžně kontrolována stavebními orgány, policií a orgány hygieny, žalobce byl vyzýván k nápravě. V roce 2011 bylo žalobci vydáno rozhodnutí o dodatečném povolení stavebních úprav haly, s tím, že bude vyžadováno kolaudační rozhodnutí. Dne 12.6.2013 provedl stavební úřad kontrolní prohlídku na místě a zjistil, že v hale je osazena technologická linka, která byla v chodu, pak ji pracovníci vypnuli. Byly pořízeny fotografie dopravníku pilin, balící linky, uskladněných balíků pelet. Dne 13.6.2013 proběhla další kontrola na místě, byl spuštěný vibrátor na třídění pelet od nečistot, baleny pelety. Byly pořízeny další fotografie, na nichž jsou kromě věcí zachycených již předchozího dne navíc kamiony před halou a na příjezdové cestě. Dne 14.6.2013 zahájil stavební úřad řízení o správním deliktu, v rámci něhož byli vyslechnuti 3 svědci. M. S., chatařka, popsala situaci od roku 2009, poukazovala na hluk a piliny, popsala vnitřek haly a střídání směn. K časovému rozmezí uvedla „jede to kdykoliv, svátek, nesvátek, v noci. Leden, únor, březen to určitě jelo.“ Přes zimu jezdila na chatu asi 1x týdně, 1x za 14 dnů. Podle P. L., chataře, běžela výroba pelet v dubnu a v červnu, na chatu jezdí asi 1x za 14 dnů. Na výrobu usuzoval z hluku, vibrací, prašnosti a pohybu kamionů. A. H., dodavatel technologie, uvedl, že výroba nemohla probíhat, protože od ledna 2013 probíhala dodávka strojů, jejich seřizování. Býval tam od ledna do června 15 dnů v měsíci. Neprobíhala výroba, ale balení pelet jiného dodavatele, pelety se dávají z vaků do sáčků a zataví se svářečkou, není to hlučné. Z komína se mohlo kouřit, aniž probíhala výroba, protože se kotel opravoval, musela se vypálit šamotová vyzdívka. Dne 12.6.2013 byla spuštěna část linky kvůli regulaci vzduchotechniky, jelo jen topení a vzduchotechnika. Dne 13.6.2013 jel pouze kotel a balení pelet. Výroba od ledna do června nemohla probíhat, protože chyběly jednotlivé prvky technologie.

Stavební úřad vydal dne 24.9.2013 rozhodnutí, jímž uložil žalobci pokutu 40.000 ,- Kč za to, že 1) od ledna 2013 do 13.6.2013 užíval bez kolaudačního souhlasu stavební úpravy haly..., vedoucí ke změně účelu užívání haly na výrobu pelet, tak, že v hale probíhala výroba dřevěných pelet, užíval tedy změnu stavby bez kolaudačního souhlasu, 2) v rozporu s rozhodnutím ze dne 11.7.2012 č.j. ..., kterým stavební úřad nařídil (žalobci), aby zjednal nápravu, tj. aby ihned po doručení tohoto rozhodnutí neužíval stavbu haly...k výrobě pelet do doby vydání povolení užívání předmětné stavby k výrobě pelet, užíval v období od ledna 2013 do 13.6.2013 halu...k výrobě dřevěných pelet, tedy nezjednal nápravu ve lhůtě stanovené v rozhodnutí stavebního úřadu. Odůvodnění rozhodnutí vychází z výpovědí svědků – chatařů, a k výpovědi svědka H. uvádí, že výrobou se rozumí proces, při kterém dochází ke vzniku předmětu (není podmínkou, aby výrobek byl prodán nebo určen k prodeji). Docházelo ke vzniku pelet, které se vyrábějí lisováním dřevěných pilin. Linka byla v provozu od ledna do června, bez vyrobení pelet nebylo možno zjistit, zda řádně funguje. I montáž a vyzkoušení technologie je nutno považovat za užívání stavby. Pokud bylo nutno ověřit funkčnost linky, mělo být požádáno o povolení zkušebního provozu. I balení pelet, byť jiného výrobce, představuje nepovolené užívání stavby.

Žalobce v odvolání poukazoval na výpověď svědka H. a tvrdil, že nedocházelo k výrobě pelet.

Žalovaný v odůvodnění napadeného rozhodnutí uvedl k odvolacím námitkám (viz str.4 poslední odstavec až str.5 první odstavec), že ze spisového materiálu je zcela zřejmé, že se žalobce nezákonného jednání opakovaně dopustil. Tomu nasvědčuje i fakt, že muí byla dne 1.7.2013 po provedeném exekučním řízení uložena donucovací pokuta 50.000,- Kč k vynucení povinnosti stanovené rozhodnutím stavebního úřadu ze dne 11.7.2002. Dále žalovaný poukázal na to, že sankce byla uložena i vlastníku stavby za to, že v období od 6.8.2012 do 11.10.2012 umožnil žalobci užívat halu k výrobě dřevěných pelet. Je tedy zcela zřejmé, že se žalobce dopouštěl nezákonného jednání opakovaně.

Napadené rozhodnutí a jemu předcházející řízení se týká správního trestání. Trestnost správních deliktů se řídí obdobnými principy jako trestnost trestných činů (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu – dále jen NSS – ze dne 31.5.2007 č.j. 8 As 17/2007-135). V rámci řízení o uložení pokuty za správní delikt, zahajovaného z úřední povinnosti (ex officio), jako jedné ze základních forem správního trestání je třeba klást zvláštní důraz na důkladné zjištění skutkového stavu ze strany správních orgánů a jejich rozhodnutí důsledně poměřovat zásadou materiální pravdy jako jednou ze základních zásad činnosti správních orgánů ve smyslu § 3 zákona č.500/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen správní řád), jakož i zásadou vyšetřovací (vyhledávací) podle § 50 odst. 3 věty druhé téhož zákona (viz rozsudek NSS ze dne 30.12.2010 č.j. 4 Ads 44/2010-132). Rozhodnutí   o přestupku (stejně jako rozhodnutí o správním deliktu – pozn.soudu) musí obsahovat popis skutku s uvedením místa, času a způsobu spáchání, popřípadě i     s uvedením jiných skutečností, jichž je třeba k tomu, aby skutek nemohl být zaměněn s jiným, a dále musí být skutek popsán tak, aby byly naplněny veškeré zákonné znaky uvedené skutkové podstaty. Mezi popisem skutku ve výroku rozhodnutí, jeho právní kvalifikací a odůvodněním rozhodnutí musí být vzájemný soulad a jedna část musí navazovat na druhou (viz rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 1.6.2012 č.j. 16 A 1/2011-73). Povinnost správního orgánu vypořádat se dostatečným a přesvědčivým způsobem s námitkami účastníků (§ 68 odst. 3 správního řádu) platí tím spíš pro odvolací správní orgán, neboť samotným smyslem a účelem odvolacího řízení je právě přezkum správnosti napadeného rozhodnutí      v rozsahu námitek uvedených v odvolání - § 89 odst. 2 citovaného zákona (viz rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 28.7.2014 č.j. 47 A 32/2012-38).

Krajský soud chápe na jedné straně snahu správních orgánů řešit situaci s žalobcem ke spokojenosti okolních obyvatel a k dosažení souladu se zákonnými předpisy, když tato situace trvá či se opakuje již mnoho let, jak vyplývá ze správních spisů. Nicméně na druhou stranu není možno připustit, aby správní orgány rezignovaly na své povinnosti a otevřely tím prostor pro zkrácení práv žalobce, tím spíše při správním trestání.

Krajský soud především vytýká žalovanému, že se vůbec nevypořádal s žalobcovou odvolací námitkou, týkající se výpovědi svědka H. V odůvodnění napadeného rozhodnutí k tomu chybí jakákoli úvaha, ačkoli se jednalo o stěžejní odvolací námitku. Rozhodnutí žalovaného je proto nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů.

Krajský soud dále shledal, že stavební úřad v odůvodnění rozhodnutí sice představil určitý názor, ale jeho argumentace nekoresponduje dostatečně s výroky, jak byly vymezeny, a to jak po stránce obsahu konkrétního vytýkaného jednání (výroba dřevěných pelet), tak po stránce doby tohoto jednání (leden 2013 až 13.6.2013). Ani stavební úřad se nevypořádal dostatečně se samotnou výpovědí svědka H., natož se zhodnocením jeho výpovědi v porovnání s dalšími důkazy (výpovědi dalších dvou svědků, fotodokumentace z kontrolních prohlídek). Žalovaný potvrdil postup stavebního úřadu a nechal bez povšimnutí např. i závěr stavebního úřadu, že balení pelet jiného výrobce představuje nepovolené užívání stavby (ačkoli ve skutkových větách rozhodnutí stavebního úřadu není samotné balení pelet vůbec uvedeno a názor, že balení pelet jiného výrobce je součástí procesu výroby těchto pelet, je přinejmenším diskutabilní).

Soud proto zrušil napadené rozhodnutí žalovaného v souladu s § 76 odst.1 písm.a) s.ř.s. a vrátil věc žalovanému k dalšímu řízení.

            V souladu s § 60 odst.1 s.ř.s. soud rozhodl o náhradě nákladů řízení procesně úspěšného žalobce. Částka 9.800,- Kč představuje zaplacený soudní poplatek 3.000,- Kč  a náhradu za zastoupení žalobce advokátem (2 úkony po 3100,- Kč – převzetí věci, žaloba, 2 x 300,- Kč na paušálních náhradách). Vzhledem k odlišné úpravě s.ř.s. a o.s.ř., týkající se nabytí právní moci rozhodnutí (srov. § 54 odst. 5 s.ř.s., § 159, § 160 odst. 1 o.s.ř.), uložil soud žalovanému povinnost zaplatit náhradu nákladů řízení ve lhůtě 30 dnů od právní moci rozsudku.

P o u č e n í :  Proti tomuto rozsudku je   m o ž n o   podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně.

 Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné soudní rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.

V Ostravě dne 13. srpna 2015

                                              JUDr. Monika Javorová

                                                    předsedkyně senátu