22 Ad 14/2015-38
[OBRÁZEK]
ČESKÁ REPUBLIKA
Krajský soud v Brně rozhodl samosoudkyní JUDr. Evou Lukotkovou v právní věci žalobkyně: J. M., proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 5. 2. 2015, č. j. ………,
t a k t o :
O d ů v o d n ě n í :
Rozhodnutím žalované ze dne 27. 11. 2014, č. j. ………… byla zamítnuta žádost žalobkyně o invalidní důchod pro nesplnění podmínek ust. § 38 zákona č. 155/199 5Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále též „zdp“). Podkladem byl posudek o invaliditě OSSZ Zlín ze dne 18. 11. 2014, podle kterého není invalidní, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla pracovní schopnost pouze o 20 %.
Proti rozhodnutí podala žalobkyně námitky ze dne 15. 12. 2014 doručené žalované dnem 17. 12. 2014, o nichž rozhodla žalovaná dne 5. 2. 2015, č. j. ………….., námitky zamítla a rozhodnutí žalované ze dne 27. 11. 2014 potvrdila. Rozhodnutí je předmětem soudního přezkumu.
Žalobkyně podala dne 23. 3. 2015 žalobu, v níž vyslovila nesouhlas s rozhodnutím žalované, navrhla jeho zrušení a vrácení věci správnímu orgánu k dalšímu řízení. Uvedla, že v roce 2014 byla celkem 3x hospitalizovaná, 1x začátkem tohoto roku. Po operaci dělohy má problémy s únikem moči, což bude pravděpodobně operativně řešeno. Vyslovila výhrady ke způsobu jejího vyšetření, i jednání lékařky OSSZ Zlín.
Žalovaná v písemném vyjádření ze dne 8. 4. 2015 navrhla důkaz posudkem příslušné PK MPSV ČR, neboť se jedná o odbornou lékařskou otázku.
Z posudkové dokumentace OSSZ Zlín bylo zjištěno, že žalobkyně podala dne 3. 11. 2014 žádost o invalidní důchod, která byla posouzena lékařem dne 18. 11. 2014. Posuzovaná byla jednání přítomna, její zdravotní stav byl zhodnocen na základě odborných lékařských nálezů (KNTB gynekologie – propouštěcí zpráva ze dne 21. 10. 2014, ortopedické vyšetření MUDr. Krejčí ze dne 13. 10. 2014), zdravotní dokumentace praktické lékařky MUDr. Heleny Nedbálkové, Zlín, se závěrem, že se jedná o dlouhodobé bolesti páteře a dolních končetin. Dle ortopedického vyšetření ze dne 3. 10. 2013 je stav stabilizovaný, trvá skolióza páteře. Dle ortopedického vyšetření ze dne 13. 10. 2014 je stav bez vývoje, kořenový syndrom neuveden. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu mající vliv na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole XIII, oddíl E, položce 1b), přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., pro které byla stanovena míra poklesu pracovní schopnosti 20 %. Posudek byl podkladem rozhodnutí žalované ze dne 27. 11. 2014, jímž byla zamítnuta její žádost o invalidní důchod.
Proti rozhodnutí podala žalobkyně námitky, vyjádřila nesouhlas se zamítnutím předmětné žádosti, uvedla, že po kontrole dne 18. 11. 2014 nemohla tři noci spát, musela na injekce, užívá léky, aby ulevila žaludku, i čípky od bolesti. Užívá léky na hypertenzi a srdce, tyto mají vedlejší účinky, je obézní.
Žalovaná přezkoumala napadené rozhodnutí v plném rozsahu s přihlédnutím k uplatněným námitkám dle ust. § 5 písm. j), § 8 odst. 9 zákona č. 582/1991 Sb., v platném znění, za tím účelem nechala vypracovat posudek ze dne 28. 1. 2015. Posudkový závěr vycházel ze zjištění zdravotního stavu a jeho funkčních důsledků, o němž nebyly pochybnosti. Po prostudování doložené podkladové dokumentace i zdravotní dokumentace připojené žalobkyní k námitkám, jednala lékařka ČSSZ pracoviště Brno dne 14. 1. 2015 a 28. 1. 2015 a konstatovala, že i po nově doložených vyšetřeních byl zdravotní stav posouzen objektivně, nebyla zjištěna posudkově významná progrese zdravotního stavu. Trvá pracovní neschopnost po prodělané gynekologické operaci v říjnu roku 2014. Veškeré doložené lékařské nálezy neobsahovaly nové skutečnosti posudkově významné, posudkový závěr učiněný LPS OSSZ Zlín ze dne 18. 11. 2014 mohl být potvrzen. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu byl chronický více etážový vertebrogenní algický syndrom, zdravotní postižení bylo zařazeno pod kapitolu XIII, oddíl E, položka 1b), přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., míra poklesu pracovní schopnosti byla stanovena 20 %. Z hlediska funkčního postižení se jednalo o lehkou formu s redukcí některých denních aktivit bez neurologické symptomatologie. Výsledek posouzení zněl, že není invalidní podle ust. § 39 odst. 1 zdp. Učiněný posudkový závěr posléze byl podkladem pro vydání napadeného rozhodnutí.
V rámci přezkumného soudního řízení byl proveden důkaz posudkem PK MPSV ČR v Brně ze dne 4. 6. 2015. Posudková komise za účasti odborné lékařky ortopedky hodnotila zdravotní stav žalobkyně za její účasti a na základě podkladové dokumentace i lékařských nálezů, které jsou uvedeny a jednotlivě posudkově zhodnoceny v obsahu posudku, který byl účastníkům doručen. Poté na základě komplexního posudkového zhodnocení i s ohledem na objektivní vyšetření při jednání konstatovala komise, že se jedná o 46letou ženu, vyučenou švadlenu, s praxí v oboru, úklidových službách i hlídací agentuře u různých zaměstnavatelů, posuzovanou jako vrátná – strážná, s dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem, v důsledku více zdravotních postižení obecné etiologie, uvedených v diagnostickém souhrnu. Po dobu asi 15 let se léčí na odborných pracovištích pro chronické bolesti páteře, zejména v bederním úseku. V klinickém nálezu je výrazné funkční omezení bederní páteře, která se prakticky nerozvíjí, pravostranná L křivka, ventrální sklon pánve a hyperlordosa bederní páteře, aktuálně předklon svede na 47 cm od podložky, SI skl. vlevo citlivé, ale bez těžké blokády. V anamnése intermit. projevy dráždění kořene L5, bez výpadové zánikové kořenové symptomatologie, motorika i taktilní čití na DKK v normě. Hybnost C páteře je aktuálně lehce omezena do rotací. Pohyb v kyčlích a kolenou volný. Hybnost končetin není omezena kloubně ani pareticky. Dle ortopedické kontroly dne 13. 10. 2014 stav bez progrese. Z posudkového hlediska šlo o postižení jednoho nebo více úseků páteře, na podkladě degenerativních změn diskopatií a bočitiosti, s omezením pohyblivosti, svalovou dysbalancí, poruchou statiky a dynamiky páteře s občasnými projevy kořenového dráždění, bez známek poškození nervu. Byť se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav k datu vydání napadeného rozhodnutí, příčinou se nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti bylo zdravotní postižení uvedené v kapitole XIII, oddíl E, položce 1b), přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., ve znění platném k datu napadeného rozhodnutí, pro které je míra poklesu pracovní schopnosti stanovena na 20 % (rozmezí 10 – 20%). Onemocnění páteře nebylo hodnoceno v položce 1c) nebo 1d), protože ve zjištěné podobě nesplňovalo kritéria funkčních poruch v těchto položkách uvedených. Nejednalo se o onemocnění páteře se středně těžkým funkčním postižením, neboť nebyla přítomna závažná statodynamická porucha více úseků páteře, s funkčně významným neurologickým nálezem s poškozením nervu, popř. symptomatologie neurogenního močového měchýře. Nejednalo se ani o onemocnění páteře s těžkým funkčním postižení – tj. těžké postižení statiky a dynamiky více úseků páteře s trvalými projevy kořenového dráždění a s trvalým těžkým funkčně významným neurologickým nálezem – s těžkým poškozením nervů, závažnými parézami, svalovými atrofiemi, poruchami hybnosti končetin, závažnými poruchami funkce svěračů. Posudkový závěr tak zněl, že k datu vydání napadeného rozhodnutí nebyla invalidní podle ust. § 39 odst. 1 zdp. S výsledkem posouzení lékaře LPS OSSZ i lékaře LPS ČSSZ Brno v řízení o námitkách se posudková komise shodla v plném rozsahu, tj. v určení rozhodující příčiny dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu i stanovení míry poklesu pracovní schopnosti.
Jednání u zdejšího soudu se konalo dne 25. 6. 2015. Žalobkyně nevyslovila žádné námitky ke skutkovému i posudkovému zhodnocení, která provedla PK MPSV ČR v Brně. Sdělila, že od června 2014 vykonává u nového zaměstnavatele profesi vrátné na plný pracovní úvazek, zaměstnání je sedavého charakteru, případně provádí pochůzky po pracovišti dle pokynu nadřízeného pracovníka. Pracovní doba je variabilní, pracuje i na noční směny, případně 12ti až 16ti hodinové pracovní směny. Poživatelkou invalidního důchodu byla již v letech 2002 až 2012, nová podaná žádost dne 3. 11. 2014 byla ovlivněna, v případě přiznání dávky, možností požádat o vyloučení nočních pracovních směn. K upřesnění zdravotního stavu uvedeného v žalobě vypověděla, že v roce 2014 se jednalo o tři hospitalizace, z toho první z důvodu infuzí pro onemocnění páteře, další dvě hospitalizace, stejně tak i začátkem r. 2015, pak z důvodů pozorování reakcí na změnu léku v souvislosti s onemocněním kardiovaskulárním (VKT). Na podzim loňského roku se pak podrobila operaci dělohy.
Zástupkyně žalované odkázala na posudek PK MPSV ČR v Brně ze dne 4. 6. 2015, navrhla zamítnutí žaloby.
Zhodnocením provedených důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná. Vzhledem k zásadní žalobní námitce – nesprávné posouzení zdravotního stavu posuzujícími lékaři, soud vyžádal posudek PK MPSV ČR se sídlem v Brně, vypracovaný dne 4. 6. 2015. Posudková komise podrobně přezkoumala zdravotní stav žalobkyně na základě všech existujících lékařských nálezů v posudku obsažených. Vůči samotnému posudku i skutkovému zjištění žalobkyně žádné námitky nevznesla. Soud zhodnotil vypracovaný posudek jako objektivní, úplný a přesvědčivý, neboť posudková komise vzala v úvahu časový průběh, charakter, rozsah změn postižení, celkové omezení zdravotního stavu, projevy onemocnění i způsob léčby žalobkyně a doznala, že nedošlo k progresi zdravotního stavu, k nárůstu zdravotních komplikací a dalších životních omezení. Závěry posudku činí napadené rozhodnutí žalované správným a v souladu s citovanými právními ustanoveními zdp. Soud proto žalobu ve smyslu ust. § 78 odst. 7 s.ř.s. zamítl.
Žalobkyně nebyla ve věci úspěšná, žalovaná nemá právo na náhradu nákladů řízení ze zákona, soud proto rozhodl tak, že se žádnému z účastníků náhrada nákladů řízení nepřiznává (ust. § 60 odst. 1, 2 s.ř.s.).
P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
V Brně dne 25. června 2015 JUDr. Eva Lukotková, v. r.
samosoudkyně
Za správnost vyhotovení:
Barbora Zachovalová