Usnesení
Krajský soud v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci, rozhodl samosoudkyní
Mgr. Karolínou Tylovou, LL.M. v právní věci žalobkyně V. H.,
nar. XX, bytem XX, XX proti žalované České správě sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, Praha 5, o žalobě proti rozhodnutím žalované ze dne XX, č. j. XX,
t a k t o :
O d ů v o d n ě n í :
V podání postoupeném zdejšímu soudu žalovanou dne 18. 8. 2015 vyjádřila žalobkyně nesouhlas s napadeným rozhodnutím, kterým byly zamítnuty její námitky proti rozhodnutí žalované ze dne XX, č. j. XX, jímž byla zamítnuta žádost žalobkyně
o invalidní důchod pro nesplnění podmínek § 38 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění.
Řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu podle části třetí hlavy druhé dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“) nemohlo proběhnout a žaloba musela být odmítnuta z následujících důvodů:
Dle § 72 odst. 1 zákona s. ř. s. lze žalobu podat do dvou měsíců poté, kdy rozhodnutí bylo žalobci oznámeno doručením písemného vyhotovení nebo jiným zákonem stanoveným způsobem, nestanoví-li zvláštní zákon lhůtu jinou. Dle § 40 odst. 2 s. ř. s. lhůta určená podle týdnů, měsíců nebo roků končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty. Není-li takový den v měsíci, končí lhůta uplynutím posledního dne tohoto měsíce.
Z kopie dodejky napadeného rozhodnutí, kterou soudu žalovaná zaslala, je zřejmé,
že napadené rozhodnutí bylo žalobkyni doručeno dne 15. 6. 2015, kdy si je osobně převzala. Žaloba byla k poštovní přepravě podána dne 15. 8. 2015, tj. poslední den zákonné dvouměsíční lhůty, a soudu doručena až po jejím uplynutí dne 18. 8. 2015.
Podle § 71 odst. 1 písm. d) s. ř. s. musí žaloba, kromě jiných náležitostí, obsahovat žalobní body, z nichž musí být patrno, z jakých skutkových a právních důvodů považuje žalobce napadené výroky rozhodnutí za nezákonné nebo nicotné. Podle § 71 odst. 2 s. ř. s. může žalobce rozšířit žalobu o žalobní body pouze ve lhůtě pro podání žaloby.
Podaná žaloba však žádný dostatečně konkrétní žalobní bod neobsahuje, žalobkyně pouze uvádí, že s napadeným rozhodnutím nesouhlasí. Z žalobního bodu však musí být zřejmé zejména skutkové důvody, na jejichž základě žalobkyně nezákonnost správního rozhodnutí dovozuje. Tyto požadavky žaloba nesplňuje. Soud v této souvislosti odkazuje na závěry obsažené v rozhodnutí rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 8. 2010,
č. j. 4 As 3/2008. Dle tohoto rozhodnutí „náležitost žaloby dle § 71 odst. 1 písm. d)
s. ř. s. je splněna, pokud jsou z tvrzení žalobce seznatelné skutkové děje a okolnosti individuálně odlišitelné od jiných ve vztahu ke konkrétnímu případu žalobce, jež žalobce považoval za relevantní k jím domnělé nezákonnosti správního rozhodnutí.“ Za situace,
kdy žaloba podána k poštovní přepravě poslední den lhůty stanovené zákonem neobsahuje dostatečně konkrétní žalobní bod, nemá soud z časového hlediska dostatek prostoru k tomu, aby žalobkyni vyzval k doplnění žaloby.
Soudu proto nezbylo než žalobu podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. odmítnout,
neboť žalobkyni se v žalobní lhůtě nepodařilo uvést žádný žalobní bod. V řízení tedy nebyla, a to neodstranitelně, splněna podmínka řízení spočívající v tom, že v žalobě byl účinně uplatněn, byť třeba i jen v nejhrubších rysech, aspoň jeden žalobní bod.
Vzhledem k vydání usnesení o odmítnutí žaloby soud v souladu s § 60 odst. 3 s. ř. s. vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
K vydání tohoto usnesení nemusel soud nařizovat jednání, protože nerozhodoval
ve věci samé - o důvodnosti žaloby. Zákon v tomto případě uvedený procesní postup dovoluje (§ 49 odst. 1 s. ř. s.).
P o u č e n í :
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.
V Liberci dne 2. září 2015
Mgr. Karolína Tylová, LL.M.,
samosoudkyně