U S N E S E N Í
Krajský soud v Praze rozhodl samosoudkyní JUDr. Dalilou Marečkovou v právní věci žalobce: H. H. V., nar. , státní příslušnost Vietnamská socialistická republika, t. č. neznámého pobytu, zastoupeného JUDr. Annou Doležalovou, MBA, advokátkou, sídlem Veleslavínova 55/12, 301 00 Plzeň – Vnitřní Město, proti žalovanému Ministerstvu vnitra, odbor azylové a migrační politiky se sídlem Nad Štolou 3, 170 34 Praha 7, poštovní schránka 21/OAM, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 12. 9. 2013, č. j. OAM-235/LE-BE02-ZA14-2013, E. č. L009597,
t a k t o :
O d ů v o d n ě n í:
Žalobce se žalobou podanou dne 25. 9. 2013 a doplněnou podáním ze dne 16. 10. 2013 domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 12. 9. 2013, č. j. OAM-235/LE-BE02-ZA14-2013, kterým žalovaný podle ustanovení § 10a písm. e) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o azylu“) prohlásil jeho žádost o udělení mezinárodní ochrany za nepřípustnou a řízení podle ustanovení § 25 písm. i) zákona o azylu zastavil. Žalobce současně požádal o přiznání odkladného účinku žalobě.
V době podání žaloby bylo místem hlášeného pobytu žalobce Zařízení pro zajištění cizinců na adrese 294 21 Bělá Jezová (dále jen „ZZC“).
Krajský soud nejprve usnesením ze dne 25. 10. 2013, č. j. 49 Az 63/2013-22, žalobcův návrh na přiznání odkladného účinku zamítl.
Ze sdělení Policie ČR, Ředitelství služby cizinecké policie, informačního oddělení ze dne 25. 3. 2014, č. j. CPR-3987-238/ČJ-2014-930011, zjistil, že žalobce dne 11. 10. 2013 ZZC Bělá Jezová opustil a jeho další pobyt není znám. Z přípisu žalovaného ze dne 2. 4. 2014, č. j. MV-42462-2/OAM-2014, soud zjistil, že podle elektronické evidence žadatelů o udělení mezinárodní ochrany, byla jako poslední adresa, na níž se měl zdržovat, uvedena adresa: x. Zástupkyně žalobce v přípisu ze dne 5. 8. 2014 k dotazu soudu na pobyt žalobce sdělila, že žádné informace o pobytu žalobce na území ČR nemá, což její kancelář potvrdila ještě před datem vydání tohoto usnesení.
Podle § 33 písm. e) zákona o azylu soud řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ve věci mezinárodní ochrany zastaví, jestliže žadatel o udělení mezinárodní ochrany (žalobce) se nezdržuje v místě hlášeného pobytu a jeho změnu soudu neoznámil.
Ustanovení § 33 písm. e) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, lze aplikovat jen na situace, kdy žadatel o udělení mezinárodní ochrany změní místo hlášeného pobytu v souladu s § 77 téhož zákona, neoznámí tuto změnu soudu a současně se na novém místě hlášeného pobytu nezdržuje (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 8. 2009, sp. zn. 1 Azs 38/2009).
V projednávané věci žalobce změnil v průběhu řízení o podané žalobě místo hlášeného pobytu, tuto změnu však soudu neoznámil ani se nezdržuje v novém místě hlášeného pobytu. Za oznámení o změně hlášeného místa pobytu žalobce nelze považovat podání zástupkyně žalobce ze dne 5. 8. 2014, neboť jeho obsahem je naopak potvrzení skutečnosti, že další pobyt žalobce na území ČR není znám. Žalobce sám soudu změnu hlášeného pobytu neoznámil. Z výše uvedených důvodů soud postupem podle § 33 písm. e) zákona o azylu řízení zastavil.
O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s § 60 odst. 3 s. ř. s., neboť řízení bylo zastaveno.
Usnesením ze dne 27. 9. 2013, č. j. 49 Az 63/2013-9, soud žalobci postupem podle § 35 odst. 8 s. ř. s. ustavil zástupkyni a v takovém případě platí hotové výdaje a odměnu za zastupování stát. Výše odměny a hotových výdajů za zastupování advokátkou činí v projednávané věci celkem 10.200 Kč (tři úkony právní služby po 3.100 Kč podle § 7 bod 5 a § 9 odst. 4 písm. d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, a to převzetí zastoupení a doplnění žaloby ze dne 16. 10. 2013, replika na vyjádření žalovaného ze dne 4. 3. 2014 a tři režijní paušály po 300 Kč). Advokátka není plátcem DPH.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
V Praze dne 6. srpna 2015
JUDr. Dalila Marečková, v. r.
samosoudkyně
Za správnost:
Božena Kouřimová