32Ad 12/2014-  49

 

 

 

 

 

 

 

 

U S N E S E N Í

 

 

 Krajský soud v Hradci Králové rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivonou Šubrtovou ve věci žalobce E. H., zast. JUDr. Alenou Jirovcovou, advokátkou se sídlem Šafaříkova 161, Jičín, proti žalované České správě sociálního zabezpečení, Křížová 25, Praha 5,  o  invalidní důchod, k žalobě žalobce proti rozhodnutí žalované ze dne 18.6.2014, č. j. 5602267132/46091-KRM, takto:   

 

 

  1. Řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 18.6.2014, č. j.

5602267132/46091-KRM se zastavuje.

 

  1. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

 

  1. Odměna soudem ustanovené advokátky JUDr. Aleny Jirovcové se určuje částkou 1.800,- Kč, která jí bude vyplacena z účtu Krajského soudu v Hradci Králové do 30-ti dnů od právní moci tohoto usnesení.

 

 

O d ů v o d n ě n í :

Včas podanou žalobou se žalobce domáhal přezkoumání rozhodnutí žalované ze dne 18.6.2014, č. j. 5602267132/46091-KRM, jímž zamítla námitky žalobce a potvrdila rozhodnutí žalované ze dne 23.4.2014,č.j. 560 226 7132, kterým  zamítla žádost žalobce o invalidní důchod pro nesplnění podmínek  § 38  zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zdp), s odůvodněním, že podle posudku Okresní správy sociálního zabezpečení Jičín  ze dne  28.3.2014 není  žalobce invalidní. Dle uvedeného posudku poklesla z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pracovní  schopnost  žalobce pouze o 20% a nesplňuje tak podmínku invalidity podle § 39 odst. 1 zdp, tj. pokles pracovní schopnosti nejméně o 35%.

 V průběhu řízení před soudem byl dne 27.1.2015 vypracován a soudu zaslán posudek posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Hradci Králové se závěrem, že od 28.3.2014 do 6.5.2014 nebyl žalobce invalidní podle § 39 odst. 1 zdp, ale ode dne 7.5.2014 byl žalobce invalidní podle § 39 odst. 2 písm. a) zdp pro invaliditu prvního stupně s konečnou mírou poklesu pracovní schopnosti 45%.

Soud následně vyzval žalovanou ke sdělení, zda vzhledem k posudkovému závěru posudkové komise MPSV ČR ze dne 27.1.2015 bude postupovat podle § 62 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů ( dále jen „s.ř.s.“). Podle odstavce 1 citovaného ustanovení platí, že dokud soud nerozhodl, může odpůrce vydat nové rozhodnutí nebo opatření, popřípadě provést jiný úkon, jimiž navrhovatele uspokojí. Svůj záměr navrhovatele uspokojit sdělí správní orgán soudu a vyžádá si správní spisy, pokud je již soudu předložil.

Žalovaná soudu dne 24.2.2015 sdělila, že k posouzení postupu podle § 62 odst. 1 s.ř.s. žádá o vrácení správního spisu za účelem posouzení i podmínky získání potřebné doby pojištění (§ 40 zdp) pro vznik nároku na invalidní důchod dle § 38 písm. a) zdp.

Žalovaná  soudu dne 14.7.2015 oznámila, že ve smyslu § 62 odst. 1 s.ř.s. vydala dne 13.6.2015 rozhodnutí č.j. 560 226 7132/315-JPA, kterým zcela změnila rozhodnutí žalované č.j. 560 226 7132 ze dne 23.4.2014 a to tak, že žalobci podle § 38 zdp od 7.5.2014 přiznala invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně ve výši 4 858 Kč měsíčně, který od lednové splátky důchodu v roce 2015 náleží ve výši  4 959 Kč měsíčně (citované rozhodnutí ke svému oznámení připojila). Navrhla, aby soud řízení podle § 47 písm. b) s.ř.s. zastavil.

Soud ve smyslu ustanovení § 62 odst. 3 s.ř.s. následně vyzval žalobce prostřednictvím jeho právní zástupkyně k vyjádření, zda byl postupem správního orgánu uspokojen.

 Podáním ze  dne 10.8.2015 zástupkyně žalobce sdělila a potvrdila, že žalobci byl od 7.5.2014 přiznán invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně, kdy 23.7.2015 byl připsán na jeho účet doplatek důchodu a dále pobírá invalidní důchod ve výši 4 959 Kč měsíčně. Z tohoto důvodu bere žalobce svoji žalobu v celém rozsahu zpět a navrhuje zastavení řízení.

 

          Podle ustanovení § 62 odst. 4 s.ř.s. soud řízení usnesením zastaví, sdělí-li navrhovatel, že je uspokojen. Soud řízení zastaví i tehdy, nevyjádří-li se takto navrhovatel ve stanovené lhůtě, jestliže ze všech okolností případu je zřejmé, že k jeho uspokojení došlo.

 

         Podle § 47 písm. b) s.ř.s. soud řízení usnesením zastaví, prohlásí-li navrhovatel, že byl postupem správního orgán plně uspokojen ( § 62 s.ř.s.).

 

        Na základě výše uvedených skutečností je zřejmé, že žalobce byl postupem správního orgánu uspokojen, a proto soud  řízení dle ust. § 47 písm. b) s.ř.s. zastavil.

 

        Protože řízení bylo zastaveno, soud výrokem II. určil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (§ 60 odst. 3, věta první s.ř.s.).

 

             Žalobci byla pro řízení před soudem ustanovena zástupcem advokátka, jejíž odměnu a výdaje za zastupování hradí stát (§ 35 odst. 8 s. ř. s.). Krajský soud proto výrokem III. určil odměnu advokátky v požadované výši podle ust. § 7 bod 3, § 9 odst. 2,  § 11 odst. 1 písm. b), odst. 2 písm. h), § 12a a § 13 odst. 3 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále též „advokátní tarif“), za jeden úkon právní služby po 800,-Kč (příprava a převzetí zastoupení včetně porady s klientem), za jeden úkon právní služby po 400,-Kč (výzva),  tj. 1.200,-Kč, dva režijní paušály po 300,-Kč podle § 13 odst. 3 advokátního tarifu, tj. 600,-Kč. Celkem se tedy ustanovené advokátce přiznává odměna ve výši 1.800,-Kč, která jí bude vyplacena z účtu Krajského soudu v Hradci Králové do 30-ti dnů od právní moci tohoto usnesení.

 

 

P o u č e n í :

 

 Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

 

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

 

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

 

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

 

V Hradci Králové dne 1. září 2015

 

                                                                               JUDr. Ivona Šubrtová, v.r.

           samosoudkyně

 

Za správnost vyhotovení:

Iveta Škopová