Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Evy Pechové a soudců Mgr. Gabriely Bašné a JUDr. Aleny Krýlové v právní věci žalobce: P. Č., proti žalované: Česká advokátní komora, se sídlem Praha 1, Národní 118/16, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 11. září 2014, č.j. 2665/14,
t a k t o :
I. Řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
O d ů v o d n ě n í :
Žalobce se podanou žalobou domáhal přezkoumání v záhlaví uvedeného rozhodnutí, kterým žalovaná zastavila řízení ve věci jeho žádosti o určení advokáta k poskytnutí bezplatné právní služby. Žádost byla podána dne 28. prosince 2011 a právní služba se měla týkat zastoupení před Ústavním soudem v řízení o ústavní stížnosti proti rozhodnutí Krajského soudu v Českých Budějovicích ve věci pod sp. zn. 8 Co 1149/10. Žalovaná však dospěla k závěru, že požadovaná právní služba je bezpředmětná, jelikož lhůta pro podání ústavní stížnosti v dané věci již uplynula.
Podáním návrhu na zahájení řízení vznikla žalobci povinnost zaplatit soudní poplatek, který byl splatný zároveň s podáním návrhu [§ 2 odst. 2 písm. a), § 4 odst. 1 písm. a) a § 7 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů].
Podle § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích nebyl-li poplatek za řízení splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí; po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví.
Výzvou ze dne 4. prosince 2014, č.j.: 5 A 204/2014-6 byl žalobce vyzván v sedmi denní lhůtě k zaplacení soudního poplatku z podané žaloby ve výši 3.000,- Kč. Soud ve výzvě ve smyslu § 36 odst. 3 s.ř.s. poučil žalobce o možnosti požádat soud o osvobození od soudních poplatků, pokud mu majetkové poměry neumožňují soudní poplatek ve stanovené výši zaplatit. Žalobce byl dále poučen o tom, že řízení bude zastaveno, nebude-li soudní poplatek ve stanovené lhůtě zaplacen a žalobce nepožádá o osvobození od soudních poplatků.
K uvedené výzvě žalobce dne 18. prosince 2014 požádal o osvobození od soudních poplatků, což odůvodnil naprostým nedostatkem prostředků. Podle přiloženého prohlášení totiž žalobce nemá žádné zdanitelné příjmy. Nezdanitelné příjmy vyčíslil částkou „přes tři tisíce korun měsíčně“. Dále uvedl, že je příjemcem státní podpory – příspěvku na živobytí a je plně invalidní.
Městský soud v Praze usnesením ze dne 1. dubna 2015, č.j.: 5 A 204/2014 – 26 žádost žalobce o přiznání osvobození od soudních poplatků zamítl.
Proti tomuto usnesení podal žalobce kasační stížnost, která byla usnesením Nejvyššího správního soudu ze dne 28. května 2015, č.j.: 10 As 92/2015 – 17 odmítnuta. Uvedené usnesení Nejvyššího správního soudu nabylo právní moci dne 8. června 2015.
Žalobce podáním ze dne 9. července 2015 sdělil, že „nezaplatí zaujatému a nesoudnému soudu ani jedinou korunu za žalobu“.
Městský soud v Praze opětovně vyzval žalobce usnesením ze dne 10. července 2015, č.j. 5 A 204/2014 - 35 k tomu, aby ve lhůtě do 7 dnů od doručení této výzvy zaplatil soudní poplatek z podané žaloby ve výši 3.000,- Kč. Současně jej poučil o tom, že řízení bude zastaveno, nebude-li soudní poplatek ve stanovené lhůtě v plné výši zaplacen. Výzva byla žalobci doručena do vlastních rukou dne 24. července 2015.
Podle § 9 odst. 4 písm. c) zákona o soudních poplatcích pro nezaplacení poplatku soud řízení nezastaví, je-li nebezpečí z prodlení, v jehož důsledku by poplatníku mohla vzniknout újma, a poplatník ve lhůtě určené soudem ve výzvě podle odstavců 1 a 2 sdělí soudu okolnosti, které toto nebezpečí osvědčují, a doloží, že bez své viny nemohl poplatek dosud zaplatit.
Soud shledal, že by v případě žalobce byly splněny zákonem stanovené podmínky pro nezastavení řízení podle § 9 odst. 4 písm. c) zákona o soudních poplatcích. Žalobce předně soudu nesdělil žádné okolnosti, které by osvědčovaly nebezpečí z prodlení, v jehož důsledku by mu mohla vzniknout újma, a navíc ani nespecifikoval, v čem takové nebezpečí z prodlení spatřuje a jaká újma by mu mohla vzniknout. Samotnou skutečnost, že řízení o žalobě bude zastaveno v důsledku nezaplacení soudního poplatku žalobcem v soudem stanovené lhůtě, nelze považovat za újmu ve smyslu § 9 odst. 4 písm. c) zákona o soudních poplatcích, neboť se jedná o zákonem stanovený a předvídatelný následek nezaplacení soudního poplatku.
Vzhledem k tomu, že žalobce přes výzvu soudu soudní poplatek ve stanovené lhůtě nezaplatil a podmínky pro postup podle § 9 odst. 4 písm. c) zákona o soudních poplatcích nejsou v jeho případě splněny, soud v souladu s § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích řízení zastavil.
Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 60 odst. 3 věta prvá s.ř.s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta.
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách www.nssoud.cz.
V Praze dne 19. srpna 2015
JUDr. Eva Pechová, v.r.
předsedkyně senátu
Za správnost vyhotovení:
Sylvie Kosková