U S N E S E N Í
Krajský soud v Hradci Králové rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivonou Šubrtovou ve věci žalobce: K. S., proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 13. 4. 2015, č. j. OAM-630/ZA-ZA14-K07-2014,
takto:
O d ů v o d n ě n í :
Žalobou doručenou Městskému soudu v Praze dne 29. 4. 2015 se žalobce domáhal přezkoumání výše označeného rozhodnutí žalovaného, kterým mu nebyla udělena mezinárodní ochrana dle § 12, § 13, § 14, § 14a a §14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu. Současně žalobce požádal o ustanovení zástupce pro shora uvedené řízení.
Městský soud usnesením ze dne 15. 6. 2015 rozhodl o postoupení věci Krajskému soudu v Hradci Králové jakožto soudu místně příslušnému. Krajský soud poté usnesením ze dne 24. 7. 2015, č. j. 32Az 25/2015 – 32 zamítl žádost žalobce o ustanovení zástupce a současně vyzval žalobce, aby ve lhůtě dvou týdnů ode dne doručení tohoto usnesení doplnil a náležitě odůvodnil svou žalobu.
Soud v uvedeném usnesení žalobce upozornil na skutečnost, že žalobu, která obsahuje prostý výčet paragrafů příslušného zákona, případně jejich parafrázi, bez jakékoliv specifikace a odůvodnění, nelze považovat za žalobu způsobilou k projednání. Zároveň konstatoval, že přesně těmito nedostatky trpí rovněž žalobcem podaná žaloba.
Usnesení krajského soudu č. j. 32Az 25/2015 – 32 bylo žalobci doručeno dne 29. 7. 2015 (vhozením do žalobcem užívané schránky na adrese, na níž je hlášen k pobytu). Do dnešního dne žalobce na výzvu soudu k doplnění žaloby nijak nereagoval.
Podle § 71 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“), musí žaloba kromě obecných náležitostí podání (§ 37 odst. 2 a 3 s. ř. s.) obsahovat a) označení napadeného rozhodnutí a den jeho doručení nebo jiného oznámení žalobci, b) označení osob na řízení zúčastněných, jsou-li žalobci známy, c) označení výroků rozhodnutí, které žalobce napadá, d) žalobní body, z nichž musí být patrno, z jakých skutkových a právních důvodů považuje žalobce napadené výroky rozhodnutí za nezákonné nebo nicotné, e) jaké důkazy k prokázání svých tvrzení žalobce navrhuje provést a f) návrh výroku rozsudku.
Soud konstatuje, že žaloba podaná v nynější věci není způsobilá k řádnému projednání, neboť neobsahuje žádný žalobní bod a odůvodnění, zcela chybí vylíčení rozhodných skutečností, zejména jakých konkrétních nezákonných kroků, postupů, úkonů, hodnocení a závěrů se měl vůči žalobci správní orgán dopustit v řízení předcházejícím vydání napadeného rozhodnutí nebo rozhodnutím samotným. Žalobce rovněž neuvedl, z jakých důvodů považuje napadené rozhodnutí za nezákonné. Pokud podání trpí vadami, může být tento nedostatek odstraněn v soudem stanovené lhůtě. Krajský soud poučil žalobce o vadách jím podané žaloby, usnesením jej vyzval k doplnění žaloby, stanovil mu k tomu přiměřenou lhůtu a současně jej poučil, že nebude-li výzvě soudu ve stanovené lhůtě vyhověno, a v řízení nebude možno pro tento nedostatek pokračovat, soud žalobu odmítne (v souladu s § 37 odst. 5 s. ř. s.).
Vzhledem k tomu, že žaloba obsahuje takové nedostatky, pro které není možné v řízení pokračovat, nezbylo soudu, než žalobu odmítnout podle ustanovení § 37 odst. 5 s. ř. s. ve spojení s § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Soud v tomto směru odkazuje na judikaturu Nejvyššího správního soudu, např. na jeho rozsudky ze dne 22. 9. 2004, č. j. 4 Ads 37/2004 – 42, a ze dne 19. 8. 2008, č. j. 8 Ans 4/2008 – 167.
O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s § 60 odst. 3 s. ř. s., podle nějž v případě, kdy dojde k odmítnutí žaloby, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.
P o u č e n í :
Toto rozhodnutí nabývá právní moci dnem doručení účastníkům (§ 55 odst. 5 za použití § 54 odst. 5 s. ř. s).
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.
V Hradci Králové dne 1. září 2015
JUDr. Ivona Šubrtová, v. r.
samosoudkyně
Za správnost vyhotovení:
Kateřina Vrabcová