46 A 40/2015 – 58
Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Olgy Stránské a soudců JUDr. Věry Šimůnkové a Mgr. Ing. Petra Šuránka ve věci žalobce L. K., bydlištěm x, zastoupeného Mgr. Barborou Kubínovou, advokátkou se sídlem Milešovská 1312/6, 130 00 Praha 3, proti žalovanému Městskému soudu v Praze, se sídlem Spálená 6/2, 120 00 Praha 2, o žalobě na ochranu proti nečinnosti,
t a k t o :
O d ů v o d n ě n í :
Žalobce se žalobou na ochranu proti nečinnosti podanou u Městského soudu v Praze dne 10. 2. 2015 domáhal, aby soud uložil žalovanému povinnost rozhodnout o žádosti žalobce o poskytnutí informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, vedenou u žalovaného pod sp. zn. Si 871/2014. Usnesením ze dne 14. 4. 2015, č. j. Nad 100/2015–29, Nejvyšší správní soud přikázal věc Krajskému soudu v Praze.
Podáním doručeným zdejšímu soudu dne 3. 7. 2015 žalobce vzal svou žalobu zpět. Zároveň k podání přiložil kopii rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti ze dne 13. 3. 2015, kterým bylo uloženo žalovanému, aby do 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí řádně vyřídil žádost žalobce o informace ze dne 17. 9. 2014 v části týkající se soudkyně Mgr. G. B. a ve zbytku byl postup žalovaného potvrzen, a zároveň byla tímto rozhodnutím potvrzena výše úhrady požadovaná žalovaným za poskytnutí dalších informací, kterých se žalobce u žalovaného domáhal. Zároveň žalobce předložil kopii rozhodnutí žalovaného o odložení žádosti pro nezaplacení požadované úhrady a sdělení žalovaného obsahující informaci týkající se výše uvedené soudkyně. Žalobce uvedl, že žalobu vzal zpět pro chování žalovaného po podání žaloby.
Podle § 47 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) soud řízení usnesením zastaví, vzal-li navrhovatel svůj návrh zpět.
Podle § 10 odst. 3 věty prvé zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudních poplatcích“), soud vrátí z účtu soudu i zaplacený poplatek za řízení, který je splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti, snížený o 20 %, nejméně však o 1.000,- Kč, bylo-li řízení zastaveno před prvním jednáním.
Podle § 60 odst. 3 s. ř. s. žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta. Vzal-li však navrhovatel podaný návrh zpět pro pozdější chování odpůrce nebo bylo-li řízení zastaveno pro uspokojení navrhovatele, má navrhovatel proti odpůrci právo na náhradu nákladů řízení.
Soud v souladu s dispoziční zásadou a § 47 písm. a) s. ř. s. řízení na základě zpětvzetí žaloby zastavil.
Zaplacený soudní poplatek činil 2.000,- Kč. Z tohoto důvodu zdejší soud v souladu s § 10 odst. 3 zákona o soudních poplatcích rozhodl o vrácení zaplaceného poplatku žalobci sníženého o 1.000,- Kč, tedy ve výši 1.000,- Kč. O náhradě nákladů soud rozhodl podle § 60 odst. 3 věty druhé s. ř. s., neboť ke zpětvzetí žaloby došlo v důsledku chování žalovaného.
Soud přitom neshledal žádné důvody zvláštního zřetele hodné, pro které by náhradu nákladů žalobci neměl podle § 60 odst. 7 s. ř. s. přiznat. Žalovaný podle svého vyjádření k žalobě tyto okolnosti spatřuje ve skutečnosti, že nečinnost nebyla zaviněna jeho nedbalou prací, ale tím, že spis se stížností se nacházel u nadřízeného orgánu. Sám povinný subjekt ve věci postupoval bez průtahů. Podle soudu však jsou uvedené výtky z hlediska náhrady nákladů nepodstatné. Ze samotného výše uvedeného rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti vyplývá, že žalovaný pochybil, když v uvedeném rozsahu žádost žalovaného zákonem předvídaným způsobem nevyřídil – buďto žádosti o informaci vyhověl, nebo ji odmítl. Žalovaný žalobci jím požadovanou informaci sdělil až na základě tohoto rozhodnutí. Soud proto nevidí důvod pro zpochybnění tvrzení žalobce, že vzal žalobu zpět pro pozdější chování žalovaného, a zohlednění takové skutečnosti při rozhodování o náhradě nákladů řízení.
Přiznaná náhrada nákladů řízení ve výši 13.342,- Kč sestává ze tří úkonů právní služby po 3.100,- Kč podle § 7 bodu 5, § 9 odst. 4 písm. d) a § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů [1) převzetí a příprava zastoupení, 2) podání žaloby včetně jejího doplnění ze dne 13. 2. 2015 a 3) zpětvzetí žaloby včetně jejího doplnění ze dne 15. 7. 2015], a ze tří režijních paušálů po 300,- Kč podle § 13 odst. 3 citované vyhlášky, vše zvýšeno o 2.142,- Kč odpovídající 21 % DPH. Součástí přiznané náhrady je dále také část zaplaceného soudního poplatku ve výši 1.000,- Kč, která žalobci nemohla být vrácena.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.
V Praze dne 6. srpna 2015
Olga Stránská, v. r.
předsedkyně senátu
Za správnost vyhotovení:
Vlasáková