20Ad 8/2015-51
[OBRÁZEK]
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Záviskou v právní věci žalobce J. V., zastoupeného JUDr. Tomášem Chlebikem, advokátem se sídlem Karviná-Fryštát, Karola Śliwky 621/5, proti žalované České správě sociálního zabezpečení se sídlem Praha 5, Křížová 25, k žalobě o přezkoumání rozhodnutí žalované ze dne 9.1.2014, o výši invalidního důchodu,
t a k t o :
O d ů v o d n ě n í :
I.
[1] Žalobci byla snížena výše invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně na invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně.
[2] Žalobce v zákonné lhůtě podal u zdejšího soudu žalobu, ve které nesouhlasil s posouzením poklesu pracovní schopnosti, poukázal na svůj nepříznivý zdravotní stav, na přetrvávající bolesti i po operacích. Současně požádal o ustanovení advokáta.
[3] Žalovaná v písemném vyjádření k žalobě dne 25.2.2015 uvedla, že v případech, kdy se jedná o odbornou lékařskou otázku a rozhodnutí je na tomto odborném posudku závislé, nemůže žalovaná na svém rozhodnutí nic měnit. K důkazu navrhla posudek posudkové komise MPSV ČR.
[4] Žalovaná napadeným rozhodnutím zamítla námitky a své rozhodnutí ze dne 14.10.2014 č.j. X potvrdila. V odůvodnění uvedla, že rozhodnutím ze dne 14.10.2014 snížila účastníkovi řízení od 22.11.2014 výši invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně na invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně podle ust. § 56 odst. 1 písm. d) a ust. § 41 odst. 3 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Podle posudku Okresní správy sociálního zabezpečení Karviná ze dne 29.9.2014 již účastník řízení není dle ust. § 39 odst. 2 písm. c) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, invalidní pro invaliditu třetího stupně, ale je dle ust. § 39 odst. 2 písm. b) citovaného zákona od 29.9.2014 invalidní pro invaliditu prvního stupně, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho pracovní schopnost o 50 %. Novým posudkem vypracovaným v námitkovém řízení dne 29.9.2014 byl potvrzen pokles pracovní schopnosti v míře 50 %.
[5] Žádosti žalobce o ustanovení zástupce bylo zdejším soudem vyhověno a usnesením ze dne 4. března 2015 č.j. 20Ad 8/2015-18 byl žalobci ustanoven zástupce z řad advokátů, jak uvedeno v záhlaví tohoto rozsudku.
II.
[6] Z obsahu správních spisů bylo zjištěno, že žalobce byl uznán invalidním třetího stupně od 4.2.2013 posudkem lékaře Okresní správy sociálního zabezpečení v Karviné ze dne 11.2.2013 s platností posudku do září 2013 s hodnocením dle kapitoly XIII, odd. E pol. 1.d přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. s odůvodněním, že po operačním výkonu je předpoklad k další intenzivní léčbě, rehabilitace při současném nezvládnutí pracovních úkonů. Při následné kontrole na OSSZ Karviná dne 2.9.2013 bylo zjištěno, že od posledního posouzení nedošlo k podstatnému zlepšení zdravotního stavu, je stále v léčení chirurgie, proto byl závěr o stupni invalidity shodný, s platností posudku do září 2014. Při kontrole invalidity v září 2014 (posudek ze dne 29.9.2014) byla invalidita posouzena již jen ve druhém stupni dle kap. XIII, odd. E, položce 1.c přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb. s poklesem pracovní schopnosti o 40 % s navýšením o 10 % na celkových 50 %. Ke shodnému závěru v námitkovém řízení dospěl i lékař žalované dne 8.12.2014, když uvedl, že pacient byl uznán invalidním ve III. stupni krátce po druhé operaci, necelý měsíc před ukončením podpůrčí doby, v té době zdravotní stav nebyl stabilizovaný, následně proběhla i třetí operace. V současné době je možno považovat stav za stabilizovaný na úrovni středně těžké funkční poruchy. Při posouzení je přihlíženo i k postižení kyčelních kloubů, kde se rozvinula arthróza III. stupně, zatím s lehkým omezením hybnosti.
[7] Posudkem posudkové komise MPSV ČR v Ostravě ze dne 20.5.2015, který zdejší soud vyžádal v tomto řízení, bylo zjištěno, že u žalobce k datu napadeného rozhodnutí byl prokázán dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav daný stavem po miniinvazivní stabilizaci L4/s1 v září 2012, foraminotomii L4/S1 vpravo, stavem po úpravě v lednu 2013, dle emg z 6.2.2015 radikulopatie L5 vpravo staršího data, coxartrosis bill. gr. III., oboustrannou percepční nedoslýchavost výraznější vpravo, celkovou ztrátu sluchu 38,375 % dle Fowlera. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu byl stav po neurochirurgických zákrocích v oblasti L3 páteře, stav po stabilizaci L4/S1 24.9.2012, revizi prostoru L5/S1 dne 7.1.2013, a další revizi s úpravou šroubu v S1 vpravo 20.3.2013, dle neurologických vyšetření a vyšetření operatérem je omezení dynamiky v tomto zpevněném úseku, dle emg z 6.2.2015 bez čerstvé léze, se známkami starší léze L5 vpravo s ukončenou reinervací, dle tohoto vyšetření bez polyneuropatie, klinicky s lehkým oslabením DF PF palce pravé nohy. Toto rozhodující zdravotní postižení je uvedeno v příloze k vyhl.č. 359/2009 Sb., v platném znění k datu vydání napadeného rozhodnutí ČSSZ, prac. Ostrava z 9.1.2015 v kapitole XIII., odd. E, pol. 1c – jde o omezení dynamiky s projevy kořenového dráždění a insuficience svalového korzetu. V rámci uvedeného rozmezí 30 – 40 % posudková komise MPSV ČR Ostrava hodnotí tento neurologický nález se stavem po opakovaných revizí horní hranicí 40 %, tuto hranici zvyšuje o 10 % pro percepční nedoslýchavost a dále artrotické změny kyčlí s omezením hybnosti oboustranně o ¼, tj. celkem 50 % poklesem pracovní schopnosti. U účastníka řízení nešlo k datu rozhodnutí ČSSZ, prac. Ostrava z 9.1.2015 o zdravotní postižení uvedené pod pol. 1d, u posuzovaného nešlo o těžké postižení nervů, dle opakovaných emg vyšetření nešlo ani o závažné parézy, ani o výrazné atrofie, ani o poruchy svěračů, které trvale ovládá.
[8] U jednání soudu dne 1.7.2015 žalobce v zastoupení advokátem zpochybnil objektivnost posouzení zdravotního stavu posudkovou komisí MPSV ČR a poukázal na urologické onemocnění, které je navazující na jeho rozhodující onemocnění. U posudkové komise nebyl přítomen urolog, který by závažnost urologického onemocnění posoudil v kontextu jiných onemocnění. Soud vyžádal, s ohledem na právě uvedené, doplňující posudek u PK MPSV i při vědomí předložených lékařských nálezů vyhotovených po datu vydání napadeného rozhodnutí. V doplňujícím posudku ze dne 20.8.2015 posudková komise MPSV ČR v Ostravě uvedla, že dne 3.7.2015 byly zaslány ke zhodnocení odborné nálezy, dne 2.6.2015 byl vyšetřen na urologii, kde uvedl mikční potíže, uvedl nikturie až 6x denně, bolesti při močení ani hematurii neměl, uvedl i potíže s udržením stolice, bylo provedeno sono, kde byl nález zcela bez patologických změn, v močovém měchýři bez postmikčního rezidua. Stav byl hodnocen jako neurogenní močový měchýř. Dále byl vyšetřen gastroenterologem dne 8.6.2015 pro několik měsíců trvající bolesti v konečníku, které dává do souvislosti s operací bederní páteře, užívá analgetika, opiáty. Objektivně břicho klidné, nebolestivé, jen citlivé v pravém podbřišku, při vyšetření tonus svěrače zvýšen, při vyšetření konečníku a sigmatu byl zjištěn normální endoskopický nález. Nově provedené urologické vyšetření z 2.6.2015 je první od operací, které byly provedeny v r. 2012 a 2013, při opakovaných neurologických vyšetřeních nikdy neuváděl sfinkterové potíže, při vyšetření na ambulanci chirurgie páteře operatérem dne 6.2.2012 je uvedeno, že sfinktery kontroluje, uvedl jen 3-5 minut trvající bolesti v konečníku. Urolog uvádí neurogenní močový měchýř, pro který je typická močová urgence, reakce na ni je u posuzovaného ovlivněna i medikací při kombinaci opiátu a hypnotik, gastroenterolog při vyšetření neuvádí žádný patologický nález, při vyšetření byl tonus svěrače zvýšený. Tato nově zaslaná vyšetření neovlivňují posudkový závěr. Posudková komise tak setrvala na svém závěru vysloveném již v prvoposudku. Znovu odkázala na konkrétní lékařské nálezy a na výsledek vyšetření neuroložky u jednání komise MPSV. Zdůraznila, že dle propouštěcích právy byly v letech 2012 a 2013 provedeny celkem 3 neurochirurgické zákroky, poslední dne 20.3.2013, došlo ke zmírnění bolestí, objektivně došlo ke zlepšení v tom, že není známek akutní kořenové léze, dle vyšetření v komisi nebyla zjištěna atrofie svalstva, která je uvedena při vstupním vyšetření k hospitalizaci na Oddělení nemocí páteře dne 23.9.2012, kde je uvedena atrofie svalstva – 1,5 cm na PDK. Dle vyšetření neuroložkou v posudkové komisi bylo zjištěno, že obvod bérců je identický, bez atrofií. Dle neurochirurgických kontrolních vyšetření nejsou známky poruchy svěračů, je schopen chůze bez opory – došlo tedy od přiznání invalidity ke zlepšení těchto parametrů. Dle propouštěcí zprávy z Oddělení nemocí páteře KHN z 8.10.2012 byla provedena stabilizace, byl předpoklad zlepšení v krátké době, dle této propouštěcí zprávy byl pooperační stav na dolních končetinách v normě. Byla kladně vyřízena jeho žádost o prodloužení ND 31.10.2012. Následné zhoršení zdravotních potíží a nutné další neurochirurgické úpravy vedly k přiznání invalidního důchodu prakticky pro neukončenou léčbu.
[9] U jednání soudu žalobce znovu předložil další nové nálezy z Ambulance léčby bolesti ze dne 31.8.2015 s diagnózou akutní exacerbace bolesti v oblasti propagací do dolních končetin, stav po fůzi L4/5 pro spondylolistézu, stav je zhoršený, nález urologa ze dne 27.8.2015, že musí nosit plenu, obtíže s udržením stolice, bude došetřen.
[10] Vzhledem k tomu, že stěžejní otázkou bylo posouzení zdravotního stavu, soud byl povinen si vyžádat odborný lékařský nález. V soudním řízení ve věcech důchodového pojištění posuzuje zdravotní stav žalobců ve vztahu k určení invalidity a jejího stupně Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR svými posudkovými komisemi (§ 4 odst. 2 zákona č. 582/91 Sb.). Tato komise je oprávněna nejen k celkovému posouzení zdravotního stavu a dochované pracovní schopnosti žalobce, ale též k posouzení schopnosti soustavné výdělečné činnosti a k zaujetí posudkového závěru o invaliditě, jejím vzniku, trvání a zániku. Z tohoto důvodu byl vypracován odborný lékařský posudek posudkovou komisí MPSV ČR v Ostravě. Tento důkaz považuje soud za stěžejní. Posudková komise podala posudek v řádném složení, stanoveném v ust. § 16b zákona č. 582/1992 Sb., neboť v komisi byl vedle posudkového lékaře vždy lékař neurolog, tedy lékař z oboru nemoci, která je u žalobce rozhodující. Posudek byl vypracován s náležitostmi uvedenými v ust. § 7 vyhl. č. 359/2009 Sb. na základě zdravotní dokumentace žalobce, zejména nálezů neurologických, ortopedických, nálezů z ambulance pro bolesti, urologických a dalších, a rovněž byl žalobce u jednání posudkové komise přítomnou neuroložkou vyšetřen. Krajský soud s ohledem na výše uvedené neměl důvod zpochybnit úplnost, přesvědčivost a zejména objektivnost posouzení zdravotního stavu žalobce. Na tomto místě soud opakuje, že posudková komise byla řádně odborně obsazena a soud nemá důvod zpochybňovat erudici tohoto posudkového orgánu. Závěr posudku i doplňujícího posudku koresponduje s výsledky odborných lékařských vyšetření, na která posudková komise odkazuje. Soud odkazuje na uvedené v odstavci [8] tohoto rozsudku a i přes nový urologický nález ze dne 27.8.2015, který byl u jednání soudu dne 23.9.2015 předložen, závěr posudku soud nezpochybnil. Posudková komise zcela jasně uvedla, že žalobce byl invalidizován pro neukončenou léčbu, což je podpořeno i závěry posudků lékařů OSSZ v Karviné, jak uvedeno v odstavci [6] tohoto rozsudku. Napadené rozhodnutí bylo vydáno dne 9.1.2014, v lékařských nálezech z doby před vydáním rozhodnutí, což posudková komise zdůraznila, nebyla nikdy žádná zmínka o sfinkterových potížích, tyto žalobce do data vydání napadeného rozhodnutí neuváděl, dokonce ještě i při vyšetření na ambulanci chirurgie dne 6.2.2015 (rok po vydání napadeného rozhodnutí) uvedeno, že sfinktery kontroluje, uvedl jen 3-5 minut trvající bolesti v konečníku. Teprve po jednání soudu dne 1.7.2015 žalobce byl znovu urologem vyšetřován a poprvé uváděno, že musí nosit plenu a má potíže s udržením stolice. Krajský soud přezkoumává napadené rozhodnutí dle skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní – dále jen s.ř.s.), v souzené věci tak ke dni 9.1.2014. Žalobce nepředložil žádný lékařský nález, který by ke dni 9.1.2014 prokazoval potíže, které jsou prezentovány až urologickým nálezem ze dne 27.8.2015, tedy po roce a půl. Soud tak nezpochybnil závěr posudkového orgánu, že u žalobce zdravotní stav je dlouhodobě nepříznivý, daný stavem po neurochirurgických zákrocích v oblasti LS páteře, avšak bez polyneuropatie, klinicky s lehkým oslabením DF PF palce pravé nohy, s omezením dynamiky s projevy kořenového dráždění a insuficiencí svalového korzetu, ale k datu napadeného rozhodnutí nešlo o těžké postižení nervů. Dle opakovaných EMG vyšetření nešlo ani o závažné parézy, ani o výrazné atrofie, ani o poruchy svěračů, které trvale ovládal. Pokles pracovní schopnosti byl posudkově vyhodnocen dle kap. XIII – postižení svalové a kosterní soustavy, odd. E – dorzopatie a spondylopatie, položky 1 – bolestivý syndrom páteře, včetně stavu po operaci páteře nebo po úraze páteře, degenerativní změny páteře, výhřezy meziobratlových plotének a s ohledem na závažnost postižení, kdy bylo prokázáno jen lehké funkční postižení, pak dle písm. c) přílohy k vyhl.č. 359/2009 Sb. Tento stav způsobuje pokles pracovní schopnosti v rozsahu 30 – 40 %, když komise stanovila horní rozpětí, a s ohledem na další chorobné stavy navýšila o dalších 10 % dle § 3 odst. 2 cit. vyhlášky, na celkových 50 %.
[11] Soud s ohledem na výše uvedené nezpochybnil, že u žalobce z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu dochází k poklesu pracovní schopnosti jen v míře zakládající invaliditu druhého nikoliv třetího stupně. Invalidita třetího stupně byla uznána z důvodu neukončené léčby a od přiznání invalidity došlo ke zlepšení zdravotního stavu s odkazem na neurochirurgická vyšetření, vyšetření neuroložkou v komisi i s odkazem na propouštěcí zprávu z oddělení nemocí páteře.
[12] Soud na základě shora uvedeného žalobu jako nedůvodnou ve smyslu ust. § 78 odst. 7 s.ř.s. zamítl. Soud při přezkoumání napadeného rozhodnutí respektoval ustanovení § 75 odst. 1 a 2 s.ř.s., vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu a rozhodnutí přezkoumal v mezích žalobních bodů.
[13] Výrok o náhradě nákladů řízení žalobce je odůvodněn ust. § 60 odst. 1 s.ř.s., neboť žalobce nebyl ve věci úspěšný.
[14] Pokud se týká určení výše náhrady nákladů ustanovenému advokátovi, byly tyto stanoveny dle počtu úkonů vykázaných advokátem, a to převzetí věci a příprava zastoupení (§ 11 odst. 1 písm. b/ vyhl. č. 177/1996 Sb.), dvakrát jednání soudu (§ 11 odst. 1 písm. g/ cit. vyhlášky), tj. 3 úkony právní služby á 1.000,- Kč dle ust. § 9 odst. 2 ve spojení s ust. § 7 bod 3 cit. vyhlášky, nikoliv á 2.100,- Kč, jak účtoval advokát, tj. 3.000,- Kč, plus třikrát paušální částka á 300,- Kč dle ust. § 13 odst. 3 cit. vyhlášky, tj. 900,- Kč, plus ztráta času za 2 půlhodiny dne 1.7.2015 a jedna půlhodina dne 23.9.2015, tj. 300,- Kč, celkem 4.200,- Kč, plus 882,- Kč DPH (21% z částky 4.200,- Kč), 5.082,- Kč. Ustanovený zástupce dále účtoval cestu autem k oběma soudním jednáním při použití osobního automobilu Audi A3 Sportbac, RZ X, palivo BA, průměrná spotřeba 7,2 l/100 km, vzdálenost z místa sídla advokátní kanceláře ke Krajskému soudu v Ostravě a zpět 52 km za použití vyhl. č. 328/2014 Kč. Náhrada za 1 km činí 6,28, při ujetí 52 km činí 327,- Kč. S ohledem na skutečnost, že jmenovaný advokát dne 23. září 2015 zastupoval u zdejšího soudu i v jiné věci na základě ustanovení soudem, kde rovněž účtoval ztrátu času a jízdné uvedeným automobilem, kdy obě jednání na sebe bezprostředně navazovala, byla přiznána náhrada za promeškaný čas a náhrada cestovních výdajů dne 23.9.2015 v jedné polovině. Cestovné tak činí 327,- Kč (dne 1.7.2015) plus 164,- Kč (23.9.2015). Advokátovi byla přiznána náhrada nákladů řízení ve výši 5.573,- Kč; ve zbytku vyčíslené náklady nebyly přiznány.
P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí l z e podat kasační stížnost ve lhůtě do dvou týdnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
V Ostravě dne 23. září 2015
JUDr. Jana Záviská
samosoudkyně