[OBRÁZEK]
ČESKÁ REPUBLIKA
Rozsudek
jménem republiky
Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci rozhodl samosoudkyní
Mgr. Lucií Trejbalovou v právní věci žalobce M.Š., nar.XX, bytem XX, proti žalovanému Ministerstvu práce a sociálních věcí, se sídlem Na Poříčním právu 1/376, 128 01 Praha 2, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 27. 5. 2015, č. j. MPSV-UM/2329/15/4S-LBK,
takto:
Odůvodnění:
Žalobou podanou v zákonné lhůtě se žalobce domáhal zrušení shora uvedeného rozhodnutí žalovaného, kterým bylo zamítnuto jeho odvolání a potvrzeno rozhodnutí Úřadu práce ČR, krajské pobočky v Liberci (dále jen ,,úřad práce“), ze dne 26. 8. 2014,
č. j. 195876/14/CL. Tímto rozhodnutím úřad práce zamítl žalobcovu žádost o příspěvek na zvláštní pomůcku – motorové vozidlo.
Žalobce nesouhlasil s tím, jak byl jeho zdravotní stav posouzen. Namítal, že nemůže sám chodit, dle zprávy lékařky má výpadky svalové síly v dolních končetinách, bolesti páteře, které jsou po autonehodě stálejší a častější. Pokud by posudková komise řádně prostudovala lékařské zprávy, zjistila by, že si žalobce po pádu způsobil odlomení krčního obratle. V posudku posudkové komise nebylo zmíněno, že žalobce se na jaře léčil v pardubické nemocnici s poraněním páteře s trvalými následky. Po řádném prostudování lékařské dokumentace by posudkový lékař zjistil, že o francouzských holích žalobce chodí od letošního jara, má pravou ruku totálně ochrnutou po dopravní nehodě, proto používá francouzské hole. Ošetřující neuroložka do zprávy uvedla, že má těžké degenerativní onemocnění páteře a v důsledku toho postižení nohou. Žalobce dále poukázal na to, že jej lékař posudkové komise nepředvolal, žalobce by mu podal vysvětlení a jakékoli lékařské zprávy. Uvedl, že se před podáním žádosti o příspěvek informoval u specialistů, MUDr. XX mu sdělil, že se svým postižením má na dávky nárok. Žalobce odkázal na lékařské zprávy, které byly dodány posudkové komisi, především na zprávu z Pardubic a z liberecké nemocnice, dále na propouštěcí zprávu liberecké chirurgie z loňského jara, kde bylo po vyšetření CT uvedeno, že má odlomenou část obratle v krční páteři. Žalobce se domnívá, že na příspěvek na motorové vozidlo má nárok, proto navrhuje, aby soud napadené rozhodnutí žalovaného zrušil.
Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby, poukázal na zjištění Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí, pracoviště Ústí nad Labem (dále jen „posudková komise“), podle kterého u žalobce nešlo o žádné postižení v bodě I. 4 přílohy zákona č. 329/2011 Sb., ačkoli se u žalobce jedná o postižení pohybového aparátu značně limitující, kdy se pohybuje o dvou francouzských holích. Posudková komise zohlednila veškerou dostupnou zdravotní dokumentaci žalobce, vzala v úvahu jeho postižení pohybového ústrojí, ale při posouzení byla vázána výčtem postižených uvedených v příloze zákona. Protože žalobce nemá žádné ze zde uvedených postižení, zákonné podmínky pro nárok na dávku nebyly splněny.
Ze správního spisu předloženého žalovaným správním orgánem ověřil soud tyto pro danou věc rozhodné skutečnosti:
Řízení o příspěvku na zvláštní pomůcku – motorové vozidlo bylo zahájeno žádostí žalobce ze dne 18. 6. 2014.
Lékařka Okresní správy sociálního zabezpečení Česká Lípa (dále jen „OSSZ“) vydala dne 1. 8. 2014 posudek o zdravotním stavu žalobce. Přitom vycházela ze zdravotnické dokumentace ošetřující praktické lékařky MUDr. XX, včetně zprávy ze dne
15. 7. 2014, zprávy z neurologické ambulance MUDr. XX ze dne 7. 7. 2014, zprávy z ambulance rehabilitace MUDr. XX ze dne 3. 7. 2014 a 23. 6. 2014,
ze zprávy neurochirurgické ambulance Krajské nemocnice Liberec ze dne 22. 9. 2009
a 12. 5. 2014, propouštěcí zprávy z traumatologicko-ortopedického oddělené této nemocnice ze dne 30. 3. – 11. 4. 2014, a spisové dokumentace posudkového oddělení OSSZ. V posudkovém zhodnocení se popisuje dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav žalobce způsobený s tím, že se jedná o periferní paraparézu DKK, akroparézu po operaci spondylolistézy, stav po kombinované operaci páteře, s tím, že od minulého posouzení došlo k odlomení přední hrany C2,3, provedena stabilizace. Jde o těžké funkční postižení
po několika operačních výkonech na páteři se svalovou atrofizací, ale nejedná se ani o těžkou paraparézu ani plegii, ani funkční ztrátu končetin. Posudek uzavírá s tím, že žalobce není osobou s těžkou vadou nosného nebo pohybového ústrojí anebo těžkou nebo hlubokou mentální retardací podle § 9 odst. 2 až 4 zákona č. 329/2011 Sb. pro účely příspěvku na zvláštní pomůcku na pořízení motorového vozidla. Nejedná se o zdravotní postižení podle části I. bod 4 přílohy k zákonu.
Na základě tohoto posudku OSSZ bylo dne 26. 8. 2014 vydáno rozhodnutí úřadu práce o tom, že příspěvek na zvláštní pomůcku – motorové vozidlo se žalobci nepřiznává. Rozhodnutí je odůvodněno odkazem na prve uvedený obsah posudku OSSZ ze dne 1. 8. 2014, na základě kterého není žalobce osobou s těžkou vadou nosného nebo pohybového ústrojí anebo těžkou nebo hlubokou mentální retardací podle § 9 odst. 1 až 4 zákona č. 329/2011 Sb. pro účely příspěvku na zvláštní pomůcku na pořízení motorového vozidla.
Proti tomuto rozhodnutí žalobce podal odvolání, důvody svého nesouhlasu neuvedl. Odvolací řízení bylo doplněno o posudek posudkové komise ze dne 9. 3. 2015. Posudková komise přezkoumala posudkový závěr lékařky OSSZ, uvedla, z jakých vycházela podkladů, konstatovala, že podkladová dokumentace je pro posouzení zdravotního stavu a použití posudkových kritérií dostačující, neboť byly objektivizovány všechny skutečnosti týkající se zdravotního stavu nebo jeho funkčních důsledků významných pro posudkový závěr s tím,
že mezi doloženými lékařskými zprávami, z nichž bylo citováno, nejsou rozpory.
Po prostudování zdravotní dokumentace posudková komise uvedla, že žalobce je pohybově limitován, při chůzi je nutné opora francouzských holí, zejména pro náhlé výpadky svalové síly. Není však přítomna žádné z těžkých vad nosného a pohybového aparátu, jak jsou uvedeny v platných normách, které neumožňují funkční srovnání. U žalobce pak není přítomen posudkové významný defekt intelektu charakteru hluboké či těžké mentální retardace. Posudková komise uzavřela s tím, že žalobce není osobou, která má ve smyslu
§ 9 odst. 2 až 4 zákona č. 329/2011 Sb. těžkou vadu nosného nebo pohybového ústrojí anebo těžkou nebo hlubokou mentální retardaci charakteru dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Nejde o těžkou vadu nosného ústrojí podle písm. a), b), d) až i) bodu 1 části I přílohy k zákonu, ani o těžké mentální postižení podle písm. b) bodu 4 části I téže přílohy.
Protože při ústním jednání dne 18. 3. 2015 žalobce předložil aktuální lékařskou zprávu MUDr. Jany Šepsové ze dne 23. 3. 2015, jež obsahovala též závěry MUDr. Miroslava Kaisera z pardubické nemocnice ze dne 9. 3. 2015, byl vypracován doplňující posudek ze dne
7. 5. 2015. Posudková komise v něm setrvala na svých dřívějších závěrech, když konstatovala, že po prostudování předložené lékařské zprávy zjistila, že tato nepřináší nové posudkově významné skutečnosti a dokládá jen přítomnost onemocnění a jejich funkčních důsledků, které byly známy již ze spisové dokumentace.
Napadené rozhodnutí žalovaného ze dne 27. 5. 2015, kterým bylo odvolání žalobce zamítnuto a prvostupňové rozhodnutí úřadu práce potvrzeno, vycházelo právě z citovaných závěrů posudkové komise, včetně závěrů doplňujícího posudku, který byl vypracován po předložení aktuální lékařské zprávy MUDr. XX ze dne 23. 3. 2015. Žalovaný uvedl, že posudková komise se v posudku vypořádala se shromážděnými důkazy, vycházela ze zajištěné zdravotní dokumentace praktického ošetřujícího lékaře a z odborných nálezů, lze mít tedy za prokázané, že byly prověřeny všechny skutečnosti významné pro posudkový závěr. Vypracovaný posudek se podle žalovaného vypořádal se shromážděnými podklady, vycházel z dokumentace praktického ošetřujícího lékaře a z odborných lékařských nálezů a žalovaný jej shledal za úplný, objektivní a přesvědčivý.
Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí a řízení jeho vydání předcházející v řízení dle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb. soudního řádu správního (dále jen ,,s. ř. s.“), v rozsahu a z hlediska formulovaných žalobních bodů s tím,
že byl vázán skutkovým i právním stavem v době rozhodování správního orgánu dle § 75 odst. 1, odst. 2 s. ř. s.
Ve věci bylo rozhodováno bez nařízení ústního jednání v souladu s § 51 odst. 1 s. ř. s., když s tímto postupem žalovaný ani žalobce ve stanovené lhůtě neuplatnili svůj nesouhlas.
Předmětem řízení bylo rozhodnutí ve věci příspěvku na zvláštní pomůcku na pořízení motorového vozidla. Podmínky nároku na takový příspěvek upravuje § 9 odst. 2 zákona č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, jež s účinností od 1. 1. 2012 nahradil dosavadní právní úpravu obsaženou v zákonu č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, zákonu č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení, a prováděcí vyhlášce č. 182/1991 Sb.
Podle § 9 odst. 2 zákona č. 329/2011 Sb. má nárok na příspěvek na zvláštní pomůcku na pořízení motorového vozidla osoba, která má těžkou vadu nosného nebo pohybového ústrojí anebo těžkou nebo hlubokou mentální retardaci charakteru dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, a její zdravotní stav nevylučuje přiznání tohoto příspěvku. Za dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav se pro účely tohoto zákona považuje nepříznivý zdravotní stav, který podle poznatků lékařské vědy trvá nebo má trvat déle než 1 rok (§ 9 odst. 3 zákona). Zdravotní postižení charakteru dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu odůvodňující přiznání příspěvku na zvláštní pomůcku a zdravotní stavy vylučující jeho přiznání jsou uvedeny v příloze k zákonu (§ 9 odst. 4 zákona). Další podmínky pro poskytnutí příspěvku pak stanoví § 9 odst. 5 zákona.
Z uvedeného je zřejmé, že předpokladem pro přiznání takového příspěvku je zdravotní postižení uvedené v příloze k zákonu. Jestliže tu takové postižení není, pak není zapotřebí zabývat se dalšími podmínkami podle § 9 odst. 5 zákona.
Podle bodu 4 části I přílohy k zákonu č. 329/2011 Sb. se za zdravotní postižení zdravotní postižení odůvodňující přiznání příspěvku na zvláštní pomůcku na pořízení motorového vozidla nebo speciálního zádržního systému považují a) zdravotní postižení uvedená v bodě 1 písm. a), b), d) až i); b) těžká nebo hluboká mentální retardace a stavy na rozhraní těžké mentální retardace.
Podle bodu 1 přílohy se za těžkou vadu nosného nebo pohybového ústrojí se považuje:
a) anatomická ztráta obou dolních končetin v bércích a výše,
b) funkční ztráta obou dolních končetin na podkladě úplné obrny (plegie) nebo těžkého ochrnutí,
d) funkční ztráta jedné horní a jedné dolní končetiny na podkladě úplné obrny (plegie) nebo těžkého ochrnutí,
e) ankylóza obou kyčelních kloubů nebo obou kolenních kloubů nebo podstatné omezení hybnosti obou kyčelních nebo kolenních kloubů pro těžké kontraktury v okolí,
f) ztuhnutí všech úseků páteře s těžkým omezením pohyblivosti alespoň dvou nosných kloubů dolních končetin,
g) těžké funkční poruchy pohyblivosti na základě postižení tří a více funkčních celků pohybového ústrojí s případnou odkázaností na vozík pro invalidy; funkčním celkem se přitom rozumí trup, pánev, končetina,
h) disproporční poruchy růstu provázené deformitami končetin a hrudníku, pokud tělesná výška postiženého po ukončení růstu nepřesahuje 120 cm,
i) anatomická ztráta dolní končetiny ve stehně bez možnosti oprotézování nebo exartikulace v kyčelním kloubu.
Posouzení zdravotního postižení žadatele a úsudek o tom, lze-li žadatelovo postižení podřadit pod uvedené těžké vady nosného nebo pohybového ústrojí anebo těžké nebo hluboké mentální retardace, je závislé na lékařském odborném posouzení. Takové posouzení provádí lékařská posudková služba OSSZ, v odvolacím řízení pak posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí (§ 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení). Odvolací správní orgán pak z posouzení zdravotního stavu žadatele provedeného posudkovou komisí MPSV vychází jako ze stěžejního důkazu, který podléhá hodnocení z hlediska přesvědčivosti, úplnosti, když hodnocení nepodléhají odborné lékařské závěry, neboť k takovému hodnocení nedisponují správní orgány příslušnými medicínskými znalostmi. Tyto závěry správních orgánů jsou pak podrobovány přezkumu ze strany správního soudu.
Nyní již k posouzení důvodnosti podané žaloby. Z posudků opatřených v řízení v obou instancích vyplývá, že posudkoví lékaři měli k dispozici úplnou posudkovou dokumentaci žalobce, který již v minulosti o příspěvek žádal. Vyházeli ze zdravotnické dokumentace ošetřující lékařky ošetřující praktické lékařky MUDr. XX, včetně zprávy ze dne
15. 7. 2014, zprávy z neurologické ambulance MUDr. Jany Šepsové ze dne 7. 7. 2014, zprávy z ambulance rehabilitace MUDr. XX ze dne 3. 7. 2014 a 23. 6. 2014,
ze zprávy neurochirurgické ambulance Krajské nemocnice Liberec ze dne 22. 9. 2009
a 12. 5. 2014, propouštěcí zprávy z traumatologicko-ortopedického oddělené této nemocnice ze dne 30. 3. – 11. 4. 2014. Posudková komise se pak v doplňujícím posudku ze dne
7. 5. 2015 pečlivě zabývala žalobcem předloženou aktuální zprávou jeho ošetřující neuroložky MUDr. XX ze dne 23. 3. 2015, která obsahovala také závěry MUDr. XX z neurochirurgické ambulantní kontroly v pardubické nemocnici dne 9. 3. 2015. Jejich odborné závěry hodnotila z hlediska toho, zda do věci přinášejí nový vhled na žalobcovo postižení pohybového ústrojí. Soud nesouhlasí se žalobcem, že by posudková komise řádně spisovou dokumentaci, včetně závěrů jeho ošetřující neuroložky MUDr. XX a závěrů z ošetření v pardubické nemocnici letos na jaře, jež zachycují žalobcův stav po odlomení části krčních obratlů a stavech po operačních zákrocích na páteři, neprostudovala a nevycházela z ní. Posudková komise opravdu vycházela ze všech možných dostupných lékařských zpráv, které objektivizují žalobcovo zdravotní postižení, komentovala posun jeho zdravotního stavu, respektovala, že jde o značně limitující postižení pohybového aparátu, které vyžaduje oporu dvou francouzských holí. Jednoznačně ale odůvodnila, proč nelze dojít k závěru, že by žalobce splňoval podmínky pro posouzení jako osoba s těžkou vadou nosného nebo pohybového ústrojí (že by žalobce měl trpět těžkou nebo hlubokou mentální retardací nenamítá). Posudková komise odůvodnila, že žalobcovo zdravotní postižení není anatomickou ztrátou končetin, nejedná se o úplnou obrnu nebo těžké ochrnutí, kyčelní nebo kolenní klouby nejsou ankylotické a hybnost není podstatně omezena z důvodu těžkých kontraktur, není současně přítomno ztuhnutí všech úseků páteře se současným těžkým omezením pohyblivosti alespoň dvou nosných kloubů dolních končetin, nejedná se o disproporční poruchu růstu, ani o těžkou poruchu pohyblivosti na základě několika funkčních celků pohybového ústrojí. Tedy že se nejedná o těžkou vadu nosného nebo pohybového ústrojí, jak ji definuje bod 4 písm. a) ve spojení s bodem 1 části I. přílohy k zákonu č. 329/2011 Sb. Posudkové komise na tomto místě uvedla, že je u žalobce popisováno těžké postižení jen na páteři s tím, že sekundární polytopní VAS páteře není provázen neurologickou symptomatologií charakteru těžkých paréz či plegií. Je tedy zřejmé, že posudkové komise se postižením páteře (i po ošetřeních a léčbě na jaře loňského a letošního roku) zabývala, hodnotila také stav dolních končetin a končetin horních.
Skutečnost, že posudková komise žalobce jako posuzovanou osobu nevyšetřila, neznamená sama o sobě, že posudek vycházel z nedostatečných podkladů a správní rozhodnutí na posudku založené je proto vadné a vydané na základě neobjektivně zjištěného skutkového stavu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 9. 2011,
č. j. 4 Ads 82/2011-84, www.nssoud.cz). Vlastní vyšetření provedené posudkovou komisí není obligatorní. Žalobci nic nebránilo, aby se v průběhu správního řízení vyjádřil
a předkládal i další lékařské zprávy, jak to ostatně učinil se zprávou MUDr. XX ze dne 23. 3. 2015. K využití těchto procesních práv případné přizvání posuzované osoby před posudkovou komisi neslouží. Závěr, zda správní rozhodnutí ve věci příspěvku na zvláštní pomůcku vycházelo ze správně zjištěného skutkového stavu, je třeba učinit v závislosti na kvalitě (co do úplnosti, celistvosti a přesvědčivosti) vypracovaného posudku v konkrétním případě, v závislosti na tom, zda příslušná posudková komise měla pro posouzení zdravotního stavu posuzované osoby dostatek jiných podkladů a na tom, jak se s těmito podklady vypořádala.
V souzeném případě dospěl soud k závěru, že absence vlastního vyšetření žalobce posudkovými lékaři (ať již posudkovou lékařkou OSSZ či posudkovou komisí) nezpůsobila vady napadeného rozhodnutí, a že námitky žalobce jsou vyvráceny posudkem posudkové komise ze dne 9. 3. 2015 a zejména doplňujícím posudkem ze dne 7. 5. 2015,
jakož i předchozím, shodným posouzením zdravotního postižení žalobce posudkovou lékařkou OSSZ.
Soud tak sdílí závěry žalovaného, že posudek posudkové komise pořízený v odvolacím řízení, zahrnující též doplnění po předložení aktuální lékařské zprávy, je úplný, přesvědčivý a zcela postačující k posouzení zdravotního stavu žalobce z hlediska kritérií dle § 9 odst. 2 zákona č. 329/2011 a části I. bodu 4 písm. b) přílohy k tomuto zákonu. Posudková komise vycházela z dosavadní posudkové dokumentace, ze závěrů lékařských zpráv jak ošetřující lékařky MUDr. XX, tak hodnotila závěry ošetřující lékařky MUDr. XX
(které zahrnovaly také závěry z kontroly v pardubické nemocnici na jaře 2015), ze zpráv jednotlivých oddělení Krajské nemocnice Liberec, na které žalobce v žalobě odkazoval.
Správnost posudkového závěru pak nemůže být vyvrácena pouhým odkazem na vyjádření MUDr. XX o tom, že žalobce při svém zdravotním postižení bude mít na dávku nárok. Jednak žalobce vyjádření ani lékařskou zprávu MUDr. XX nedoložil, jednak odborný lékař není na rozdíl od posudkových lékařů OSSZ a posudkové komise povolán k posudkovému hodnocení zdravotního postižení žalobce jako postižení dle kritérií zákona č. 329/2011 Sb. a jeho přílohy, které odůvodňuje přiznání příspěvku na zvláštní pomůcku na pořízení motorového vozidla.
Pokud bylo v řízení před správními orgány prokázáno, že žalobce konkrétní vadou nosného nebo pohybového ústrojí dle bodu 1 písm. a), b), d) až i) přílohy k zákonu č. 329/2011 Sb. postižen není, když objektivizováno bylo těžké funkční postižení páteře bez těžkých paréz či plegií (úplné ochrnutí pravé ruky nebylo lékařskými zprávami, ze kterých posudkoví lékaři vycházeli, objektivizováno), pak mu nárok na příspěvek na zvláštní pomůcku poskytovaný na pořízení motorového vozidla nevznikl. Napadené rozhodnutí nebylo proto vydáno v rozporu s § 9 odst. 2 a 4 zákona č. 329/2011 Sb.
Vzhledem k těmto důvodům soud podle § 78 odst. 7 s. ř. s. žalobu zamítl.
O nákladech řízení rozhodl soud podle § 60 odst. 1 věta první s. ř. s., neboť neúspěšnému žalobci náhrada nákladů řízení nepřísluší a žalovaný na ni nemá podle § 60 odst. 2 s. ř. s. nárok.
P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.
V Liberci dne 22. září 2015.
Mgr. Lucie Trejbalová,
samosoudkyně