78 Ad 5/2014 – 31
U s n e s e n í
Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Jiřího Gottwalda a soudců JUDr. Jany Záviské a JUDr. Petra Indráčka v právní věci žalobce J. B., proti žalované Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, se sídlem Praha 3, Orlická 4/2020, o žalobě proti rozhodnutí ze dne 29.7.2013 č.j. 9040901426, ve věci pojistného, a proti rozhodnutí ze dne 29.7.2013 č.j. 9041300170 ve věci penále,
t a k t o :
O d ů v o d n ě n í :
Žalobce u zdejšího soudu podal dne 11.11.2014 žalobu proti rozhodnutí správního orgánu, ve které uvedl, že právo předepsat pojistné a penále se promlčuje ve lhůtě 5 let a počátek této lhůty je dán dnem 1.4.2000, kdy žalobce přestal být pojištěncem žalovaného. Lhůta 5 let tak uběhla 1.4.2005. Žalovaný výkaz nedoplatků vydal 8.10.2009 pod č.j. 9040901426 a dne 12.2.2013 pod č.j. 9041300170 pro pohledávku v celkové výši 7.374,- Kč a tyto výkazy nedoručoval do vlastních rukou žalobce, nýbrž veřejnou vyhláškou. O těchto výkazech nedoplatků se žalobce nedozvěděl, protože od 23.7.2002 je ve výkonu trestu odnětí svobody. Ve výkonu vazby a trestu po dobu, kdy není pracovně zařazen, je plátcem pojistného za žalobce stát a platby přejímá a přerozděluje žalovaný. Proto žalovaný věděl, kde se žalobce nachází a nebyla tak splněna podmínka pro doručování veřejnou vyhláškou. Žalobce se poprvé dozvěděl o exekučních titulech na výkaz nedoplatků až dne 12.7.2013, kdy obdržel od soudního exekutora oznámení o zahájení exekuce. Žalobce podal návrh na zastavení exekuce, avšak tento byl zamítnut s poučením, že námitky promlčení a námitky proti způsobu doručování exekučních titulů musí uplatnit ve správním řízení. Toto mu bylo doručeno 25.8.2014 a 1.9.2014 podal u Okresního soudu v Opavě žalobu na přezkoumání výkazu nedoplatků, které nikdy nebyly žalobci doručeny zákonným způsobem; usnesením Okresního soudu v Opavě ze dne 24.10.2014 bylo řízení zastaveno s poučením podat žalobu ve správním soudnictví u místně příslušného soudu. Žalobce tak podává předmětnou žalobu.
Žalovaný dne 22.12.2014 k žalobě uvedl, že výkazy nedoplatků byly doručeny na adresu trvalého pobytu vzhledem k tomu, že jiná doručovací adresa nebyla známa, a proto bylo přistoupeno k doručení rozhodnutí veřejnou vyhláškou dle § 26d zákona č. 592/1992 Sb. Platby státu za žalobce byly zasílány na adresu ZPMV od 1.4.2000, kdy se žalobce stal pojištěncem této ZP. Pohledávky na penále byly vyměřeny za období od 1.4.2002 do 30.9.2009 a od 1.10.2009 do 9.2.2013, tzn. že k vyměření nedošlo po uplynutí 5-leté promlčecí doby, když penále za období od r. 2002 do září 2004 bylo dne 18.8.2004 ve výši 3.314,- Kč promlčeno.
Ze správního spisu bylo zjištěno, že výkazem nedoplatků č. 9040901426 ze dne 8.10.2009 byl žalobce zavázán povinností uhradit dlužné penále ve výši 5.211,- Kč, a tento byl žalobci doručován do vlastních rukou poštou na adresu K., N. 405/43. Na obálce poštovní doručovatelku uvedeno, že na uvedené adrese neznámý, úřední adresa MÚ Kravaře; zásilka byla vrácena VZP ČR, ÚP Opava. Výkaz nedoplatků obsahuje doložku, že rozhodnutí je vykonatelné dnem 14.4.2010. Dále ve spise založena veřejná vyhláška z důvodu nedoručení písemnosti, jelikož není znám pobyt nebo sídlo adresáta, ze dne 15.3.2010 o obsahu, že k vyvěšení došlo 29.3.2010 a datum sejmutí 14.4.2010. Dne 16.7.2013 byly správnímu orgánu doručeny námitky proti výkazu nedoplatků č. 9040901426 a o námitkách rozhodnuto dne 29.7.2013 tak, že námitky byly zamítnuty pro opožděnost; rozhodnutí doručeno žalobci do vlastních rukou dne 7.8.2013.
Doručení výkazu nedoplatků ze dne 12.2.2013 číslo 9041300170 se uskutečnilo veřejnou vyhláškou ze dne 11.3.2013, v doložce o vykonatelnosti rozhodnutí uvedeno, že výkaz nedoplatků č. 9041300170 se stal dle ust. § 53 odst. 3 zákona č. 48/1997 Sb. vykonatelný dnem 28. 3. 2013. Proti tomuto výkazu nedoplatků byly podány námitky dne 16.7.2013, o nichž bylo rozhodnuto dne 29.7.2013 rozhodnutím pod číslem 9041300170, s doručením žalobci do vlastních rukou dne 7.8.2013.
Dále bylo ze spisu Okresního soudu v Opavě sp. zn. 37 C 202/2014 zjištěno, že dne 1.9.2014 na tamní soud (na poštu podáno dne 29.8.2014) napadla žaloba proti rozhodnutí správního orgánu, když dle obsahu žaloby byly napadeny výkazy nedoplatků ze dne 8.10.2009 č. 9040901426 a ze dne 12.2.2013 č. 9041300170; oba výkazy nedoplatků jsou součástí předmětného soudního spisu. Okresní soud usnesením ze dne 24. 10. 2014 č.j. 37C 202/2014-9 řízení zastavil dle ust. § 104b odst. 1 o.s.ř. a žalobce poučil možnosti podat žalobu u příslušného krajského soudu.
Krajský soud konstatuje, že se nejdříve zabýval otázkou, zda jsou dány v předmětné věci podmínky pro věcné přezkoumání žaloby z pohledu její včasnosti a přípustnosti.
K otázce přípustnosti žaloby:
Dle § 5 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen s.ř.s.) nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak, lze se ve správním soudnictví domáhat ochrany práv jen na návrh a po vyčerpání řádných opravných prostředků, připouští-li je zvláštní zákon.
Dle § 68 písm. a) s.ř.s. žaloba je nepřípustná také tehdy, nevyčerpal-li žalobce řádné opravné prostředky v řízení před správním orgánem, připouští-li je zvláštní zákon, ledaže rozhodnutí správního orgánu bylo na újmu jeho práv změněno k opravnému prostředku jiného.
S odvoláním na výše uvedené je jednou z podmínek řízení před soudem ve věci přezkoumání správního rozhodnutí skutečnost, že žalobce v předcházejícím správním řízení využil svého práva podat řádný opravný prostředek, pokud zákon takový připouští. V předmětné věci proti výkazu nedoplatků jsou řádným opravným prostředkem „námitky“. Žalobce byl řádně poučen na obou jím namítaných výkazech nedoplatků, jak ze dne 8.10.2009 č. 9040901426 tak i ze dne 12.2.2013 č. 9041300170, o možnosti podat námitky. Žalobce podal námitky proti oběma výkazům nedoplatků a žalovaný o námitkách, jak proti výkazu nedoplatků ze dne 8.10.2009 č. 9040901426 tak i o námitkách proti výkazu nedoplatků ze dne 12.2.2013 číslo 90413000170, rozhodl dne 29.7.2013.
Přestože žalobce v žalobě proti rozhodnutí správního orgánu označil za napadená rozhodnutí výkazy nedoplatků, soud s ohledem na skutečnost, že žalobce podal námitky proti oběma výkazům nedoplatků o nichž bylo dne 29.7.2013 rozhodnuto, vyhodnotil žalobu jako přípustnou.
K otázce včasnosti:
Dle ustanovení § 72 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s.ř.s.“) žalobu lze podat do dvou měsíců poté, kdy rozhodnutí bylo žalobci oznámeno doručením písemného vyhotovení nebo jiným zákonem stanoveným způsobem, nestanoví-li zvláštní zákon lhůtu jinou.
Dle ust. § 104b odst. 1 o.s.ř. náleží-li věc do věcné příslušnosti soudu, který rozhoduje podle zvláštního zákona věci správního soudnictví, soud řízení zastaví. V usnesení o zastavení řízení musí být navrhovatel rovněž poučen o možnosti podat žalobu proti rozhodnutí správního orgánu ve správním soudnictví.
Rozhodnutí ze dne 29.7.2013 číslo 9040901426 o námitkách proti výkazu nedoplatků ze dne 8.10.2009 i rozhodnutí ze dne 29.7.2013 číslo 9041300170 o námitkách proti výkazu nedoplatků ze dne 12. 2. 2013 byla žalobci doručena dne 7.8.2013. Lhůta k podání žaloby tak započala běžet následujícím dnem a poslední den lhůty připadl na 7.10.2013 – pondělí (§ 40 odst. 1 a 2 s.ř.s). Žalobce v této lhůtě však žalobu nepodal, podal ji až dne 29.8.2014 u Okresního soudu v Opavě. To, že ji podal u věcně a místně nepříslušného soudu by samo o sobě nezaložilo opožděnost žaloby, pokud by ji u tohoto soudu podal v zákonné dvouměsíční lhůtě po doručení rozhodnutí, tedy do 7.10.2013 a dále ve lhůtě jednoho měsíce po doručení usnesení Okresního soudu v Opavě ze dne 24.10.2014 u zdejšího soudu. Žalobce sice dodržel jednoměsíční lhůtu k podání žaloby u zdejšího soudu po doručení usnesení Okresního soudu v Opavě ze dne 24.10.2014 č.j. 37 C 202/2014-9, avšak rozhodující pro posouzení včasnosti je současně zachování základní dvouměsíční lhůty k podání žaloby, a to i u věcně a místně nepříslušného soudu. Vzhledem k tomu, že žalobce nepodal žalobu ve lhůtě do 7.10.2013 u Okresního soudu v Opavě, je nutno žalobu odmítnout pro opožděnost dle ust. § 46 odst. 1 písm. b) s.ř.s.
Soud již jen opakuje, že z důvodů nesplnění podmínek řízení, nemohla být napadená rozhodnutí soudem věcně přezkoumána, a proto byla žaloba dle ust. § 46 odst. 1 písm. b) s.ř.s. odmítnuta.
Žádnému z účastníků nepřiznal soud právo na náhradu nákladů řízení, neboť žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta. (§ 60 odst. 3 věta první s.ř.s.).
P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí je možno podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů po doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně.
Podmínkou řízení o kasační stížnosti je povinné zastoupení stěžovatele advokátem, pokud stěžovatel sám nemá vysokoškolské právnické vzdělání.
V Ostravě dne 25. září 2015
Mgr. Jiří Gottwald
předseda senátu