U S N E S E N Í
Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudkyní JUDr. Markétou Lehkou, Ph.D. v právní věci žalobce: I. K., nar. „X“, státní příslušnost Ukrajina, bytem „X“, proti žalovanému: M i n i s t e r s t v u v n i t r a, odbor azylové a migrační politiky, ul. Nad Štolou č. p. 3, Praha 7, PSČ 170 34, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 2. 6. 2015, č.j. OAM-676/ZA-ZA05-K07-2014
t a k t o :
I. Žaloba s e o d m í t á .
II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.
O d ů v o d n ě n í :
Dne 16. 7. 2015 podal žalobce osobně u Krajského soudu v Ústí nad Labem žalobu proti rozhodnutí Ministerstva vnitra ČR ze dne 2. 6. 2015, č.j. OAM-676/ZA-ZA05-K07-2014. V žalobě uvedl své jméno, datum narození, státní příslušnost a adresu, která však byla neúplná, neboť obsahovala toliko údaj: „X“. Žaloba byla zdůvodněna jen v obecné rovině bez konkrétních skutkových tvrzení, k čemuž žalobce poznamenal, že žádá o ustanovení advokáta, který by podanou žalobu řádně doplnil.
Aby soud v rámci správního soudnictví mohl uskutečnit řízení o žalobě proti správnímu rozhodnutí, tj. v intencích ust. § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), bylo nutné, aby žaloba obsahovala všechny obecné náležitosti podání (§ 37 odst. 2 a 3 s. ř. s.), tedy mj. i adresu, na kterou by bylo možno žalobci doručovat, a to mj. formulář čestného prohlášení k jeho osobním a majetkovým poměrům (vzor č. 58 o. s. ř. verze 2014) v souvislosti s jím podanou žádostí o ustanovení advokáta, což bylo prvotním předpokladem proto, aby soud následně mohl žalobce vyzvat k doplnění žalobních námitek o konkrétní skutková tvrzení. Z tohoto důvodu se soud nejprve pokusil zjistit kompletní adresu žalobce z registru obyvatel, ovšem s negativním výsledkem, když žalobce dle jím poskytnutých údajů neprochází lustrací daného registru. Proto soud posléze přikročil k vydání usnesení ze dne 28. 7. 2015, č. j. 78 Az 4/2015 – 5, jímž žalobce mj. vyzval, aby soudu sdělil do 7 dnů od doručení daného usnesení svoji úplnou adresu, na které se v současné době zdržuje, popř. na kterou je mu možno doručovat. Současně byl žalobce soudem výslovně poučen o tom, že pokud nebude žaloba ve stanovené lhůtě doplněna a v řízení nebude možno pro tento nedostatek pokračovat, soud řízení o žalobě usnesením odmítne.
Usnesení ze dne 28. 7. 2015, č. j. 78 Az 4/2015 – 5, bylo soudem řádně vyvěšeno na úřední desce soudu po dobu 30 dnů, jelikož soudu nebyla známa žalobcova adresa, přičemž k jeho doručení fikcí žalobci došlo dne 7. 8. 2015, jakožto desátý den po vyvěšení daného usnesení, a to s poukazem na dikci ust. § 50l zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v návaznosti na ust. § 64 s. ř. s. Žalobce však ve stanovené 7 denní lhůtě a ani k datu vydání tohoto usnesení soudu nesdělil svoji úplnou adresu, na kterou by bylo možné doručovat soudní písemnosti nezbytné k dalšímu vedení soudního řízení.
Podle ust. § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. soud usnesením odmítne návrh, jestliže nejsou splněny jiné podmínky řízení a tento nedostatek je neodstranitelný nebo přes výzvu soudu nebyl odstraněn, a nelze proto v řízení pokračovat.
V daném případě po prostudování předmětné žaloby soud dospěl k závěru, že žaloba tak, jak byla podaná, neobsahovala náležitosti vyžadované ust. § 37 odst. 3 s. ř. s., když v ní chyběl údaj o úplné adrese žalobce, na kterou by mu bylo možné doručovat soudní písemnosti nezbytné k dalšímu vedení soudního řízení.
Soud proto uzavírá, že zjištěné vady žaloby nebyly odstraněny žalobcem v soudem stanovené lhůtě k jejich odstranění a ani později. Tím ale nebyly splněny podmínky řízení, když z odstranitelného nedostatku řízení se stal neodstranitelný nedostatek, pro který nebylo možné v řízení pokračovat.
S ohledem na výše uvedené, že soudu nezbylo než konstatovat, že chybějící uvedení úplné adresy žalobce, která nebyla žalobcem doplněna ve lhůtě k podání žaloby ani v následně stanovené soudcovské lhůtě a ani později, se stalo neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení, přičemž soud pro tuto zjištěnou vadu s odkazem na ust. § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. předmětnou žalobu odmítl.
V důsledku odmítnutí žaloby současně soud v souladu s ust. § 60 odst. 3 věty první s. ř. s. nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
V Ústí nad Labem dne: 8. září 2015
JUDr. Markéta Lehká, Ph.D. v.r.
samosoudce
Za správnost vyhotovení:
Iva Tovarová