20Ad 46/2015-19
U s n e s e n í
Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Záviskou v právní věci žalobkyně M. S., proti žalované České správě sociálního zabezpečení se sídlem Praha 5, Křížová 25, k žalobě proti neoznačenému rozhodnutí žalované ve věci invalidního důchodu
t a k t o :
O d ů v o d n ě n í :
[1] U zdejšího soudu napadlo dne 31.7.2015 podání označené jako „Žaloba o zamítnutí invalidního důchodu“ o obsahu, že rozhodnutím posudkové komise ze dne 15.7.2015 jí byl zamítnut invalidní důchod a s tímto rozhodnutím nesouhlasí. Dále žalobkyně uvedla, že má neustálé bolesti, nevydrží ani sedět.
[2] Žaloba neměla zákonné náležitosti, neboť neobsahovala označení napadeného rozhodnutí, nebyl uveden den, kdy toto rozhodnutí bylo žalobkyni doručeno a žalobkyně ani stejnopis napadeného rozhodnutí k žalobě nepřiložila. Z uvedeného důvodu byla žalobkyně usnesením zdejšího soudu ze dne 3.8.2015 č.j. 20Ad 46/2015-3 vyzvána k odstranění vad své žaloby ve lhůtě deseti dnů tak, aby označila napadené rozhodnutí, uvedla datum, kdy jí bylo doručeno, navrhla, jak má soud rozhodnout a současně byla vyzvána k předložení stejnopisu napadeného rozhodnutí. Žalobkyně dne 27.8.2015 soudu sdělila, že se odvolává proti rozhodnutí ČSSZ ze dne 28.7.2015, a to po konzultaci se svou praktickou lékařkou. Navrhla přiznat invalidní důchod z důvodu invalidity třetího stupně. Předložila soudu řadu lékařských nálezů a posudek vypracovaný posudkovým lékařem, pracoviště ČSSZ Ostrava ze dne 15.7.2015, číslo LPS/2015/500-NR-MRS_CSSZ.
[3] K žádosti zdejšího soudu žalovaná Česká správa sociálního zabezpečení soudu sdělila, že žalobkyně obdržela rozhodnutí ze dne 28.7.2015 o námitkovém řízení dle doručenky dne 3.8.2015.
[4] Dle správního spisu, který byl soudu předložen dne 24.9.2015, a tam založené doručenky, bylo žalovanou Českou správou sociálního zabezpečení rozhodnuto o námitkách dne 28.7.2015 a toto rozhodnutí bylo žalobkyni doručeno 3.8.2015. Dále zjištěno, pokud žalobkyně v žalobě uvedla, že rozhodnutím posudkové komise ze dne 15.7.2015 jí byl zamítnut invalidní důchod, pak z obsahu spisu se k tomuto datu váže posudek o invaliditě, nikoliv rozhodnutí, který vypracovala posudková lékařka České správy sociálního zabezpečení v rámci námitkového řízení.
[5] Podle ust. § 4 odst. 1 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen s.ř.s.), soudy ve správním soudnictví rozhodují o žalobách proti rozhodnutím vydaným v oblasti veřejné správy orgánem moci výkonné, orgánem územního samosprávného celku, jakož i fyzickou nebo právnickou osobou nebo jiným orgánem, pokud jim bylo svěřeno rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob v oblasti veřejné správy.
[6] Podle ust. 65 odst. 1 s.ř.s. kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen přímo nebo v důsledku porušení svých práv v předcházejícím řízení úkonem správního orgánu, jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují jeho práva nebo povinnosti, (dále jen "rozhodnutí"), může se žalobou domáhat zrušení takového rozhodnutí, popřípadě vyslovení jeho nicotnosti, nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak.
[7] Podle ust. § 72 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen s.ř.s.), žalobu lze podat do dvou měsíců poté, kdy rozhodnutí bylo žalobci oznámeno doručením písemného vyhotovení nebo jiným zákonem stanoveným způsobem, nestanoví-li zvláštní zákon lhůtu jinou.
[8] Podle ust. § 40 odst. 4 s.ř.s. lhůta je zachována, bylo-li podání v poslední den lhůty předáno soudu, nebo jemu zasláno prostřednictvím držitele poštovní licence, popřípadě zvláštní poštovní licence anebo předáno orgánu, který má povinnost je doručit, nestanoví-li tento zákon jinak.
[9] Podle ust. § 40 odst. 2 s.ř.s. lhůta určená podle týdnů, měsíců nebo roků končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty.
[10] Podle ust. § 46 odst. 1 věty první písm. b) s.ř.s. nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže návrh byl podán předčasně nebo opožděně.
[11] Žalobkyně podala žalobu u zdejšího soudu dne 31.7.2015, avšak z žaloby nebylo seznatelné, proti kterému konkrétnímu rozhodnutí žalobkyně brojí. Až z vyjádření a předložení správního spisu žalovanou bylo najisto postaveno, že žalobkyně podala žalobu nikoliv proti rozhodnutí, nýbrž pouze proti posudku lékaře žalované. Jak uvedeno v odstavci [5] a [6] tohoto usnesení, žalobu lze podat toliko proti takovému úkonu správního orgánu, jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují jeho práva nebo povinnosti. V řízení o invalidní důchod takovým úkonem je rozhodnutí o nároku na důchod, nikoliv posudek o invaliditě. Posudek je toliko jen jedním z důkazních prostředků, který deklaruje, zda je posuzovaná osoba invalidní a v jakém stupni či invalidní není. Posudek o invaliditě nelze zaměnit za rozhodnutí
o invalidním důchodu, neboť pro nárok na invalidní důchod nestačí jen zjištění invalidity, další podmínkou je dosažení potřebné doby pojištění před vznikem invalidity. Označený posudek ze dne 15.7.2015 neobsahuje výrok o nároku na invalidní důchod, neobsahuje ani žádné poučení o opravných prostředcích, vypovídá pouze o posudkovém hodnocení invalidity. Rozhodnutí ve věci nároku na invalidní důchod, resp. rozhodnutí o námitkách, bylo vydáno až dne 28.7.2015 a žalobkyni doručeno dne 3.8.2014. Žalobkyně však žalobu podala u zdejšího soudu již dne 31.7.2015, tedy prokazatelně před doručením rozhodnutí, pro němuž byla oprávněna podat žalobu.
[12] Vzhledem k tomu, že žaloba byla podána přede dnem doručení napadeného rozhodnutí, soud tuto odmítnul dle ust. § 46 odst. 1 písm. b) s.ř.s. jako předčasnou.
[13] Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 60 odst. 3 věta první s.ř.s., dle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li zastaveno nebo žaloba odmítnuta.
P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí l z e podat kasační stížnost ve lhůtě do dvou týdnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí č. 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
V Ostravě dne 19. října 2015
JUDr. Jana Záviská
samosoudkyně