78A 3/2015-31
[OBRÁZEK]
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Jiřího Gottwalda a soudců JUDr. Jany Záviské a Mgr. Jarmily Úředníčkové v právní věcii žalobce M. D., zastoupeného Mgr. Jaroslavem Topolem, advokátem se sídlem Na Zlatnici 301/2, Praha, proti žalovanému Městskému úřadu Bruntál, se sídlem Nádražní 994/20, Bruntál, o žalobě proti nečinnosti správního orgánu,
t a k t o :
O d ů v o d n ě n í :
[1] Žalobou ze dne 9.2.2015 se žalobce domáhal uložení povinnosti žalovanému správnímu orgánu vydat rozhodnutí v řízení pod sp. zn. MUBR/61029-14/horn-SO-hor_10236/2014/horn ve lhůtě 30 dnů od právní moci rozsudku a dále uložit žalovanému povinnost nahradit žalobci náklady řízení k rukám jeho právního zástupce ve lhůtě třiceti dnů od právní moci rozsudku. Současně vyslovil, že souhlasí s rozhodnutím o žalobě bez jednání. Žalobu odůvodnil tím, že označený správní orgán vydal dne 10.9.2014 příkaz, č.j. MUBR/61029-14/horn-SO-hor_10236/2014/horn, kterým byl žalobce uznán vinným z přestupku dle § 16 odst. 1 písm. c) zákona o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Žalobce podal v zákonné lhůtě prostřednictvím svého zmocněnce Ing. M.J., nar. X, bytem M. 989, P. 9 cestou e-mailové zprávy se zaručeným elektronickým podpisem z e-mailové adresy X dne 25.9.2014 odpor. Žalovaný byl povinen vydat do 60ti dnů ode dne podání odporu rozhodnutí. Žalobce vyčerpal prostředek ochrany, který mu poskytuje procesní právní předpis, když podal žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti nadřízenému správnímu orgánu. Žalovaný byl povinen v řízení pokračovat a rozhodnutí vydat. Absence perfektní plné moci nebyla překážkou. Takový závěr by bylo možné dovodit teprve tehdy, pokud by žalovaný vyzval přímo žalobce k odstranění údajné vady plné moci a tento by vadu neodstranil ve stanové lhůtě.
[2] Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, jen předložil podklady.
[3] Ze spisu bylo zjištěno, že Městský úřad Bruntál, obec s rozšířenou působností, vydal dne 10.9.2014 pod č.j. MUBR/61029-14/horn-SO-hor_10236/2014/horn příkaz, kterým byl M. D., nar. X, bytem P. 606, V.p. P. uznán vinným tím, že dne 8.5.2014 v 21:45 hod. v obci Velká Bystřice na ul. Týnecká v průběhu silniční kontroly, jako řidič motorového vozidla tovární značky BMW, rz X, neměl při řízení u sebe a na požádání příslušníkovi Police ČR v průběhu silniční kontroly nepředložil zelenou kartu nebo doklad prokazující pojištění odpovědnosti vozidla za škodu způsobenou provozem vozidla. Pro tento skutek byl uznán vinným z porušení povinnosti podle ustanovení § 17 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, ve znění pozdějších předpisů, a tímto jednáním naplnil skutkovou podstatu přestupku podle ust. § 16 odst. 1 písm. c) zákona č. 168/1999 Sb. a byla mu uložena pokuta v částce 2.500,- Kč dle ust. § 16 odst. 2 cit. zákona s lhůtou splatnosti do 30ti dnů ode dne nabytí právní moci příkazu. Příkaz byl doručen M. D. dne 18.9.2014 do vlastních rukou. Dne 25.9.2014 v 9:49:15 hod. správní orgán obdržel elektronické podání s ověřeným podpisem od Ing. M. J. Součástí tohoto podání byla plná moc ze dne 19.9.2014 k zastupování ve věci MUBR/61029-14/horn-SO-hor_10236/2014/horn, ve které je označen zmocnitel M. D. a zmocněnec Ing. M. J., avšak na této plné moci není podpis zmocnitele a není z ní zřejmé ani to, že zmocněnec plnou moc přijal; plná moc nenese žádný podpis a označené místo pro podpis zmocnitele (vytečkováno pro podpis zmocnitele) je prázdné. V podání je uvedeno, že M. J. podává odpor v dané věci s žádostí, nechť pošta je doručována na adresu Ing. M. J., M. 989/7, P. 9, K. Dne 3.10.2014 správní orgán vyhotovil usnesení k odstranění vady odvolání ve lhůtě 5ti dnů spočívající v podpisu obviněného, a to způsobem spočívající v doložení – prokázání zastoupení ve smyslu ust. § 33 odst. 1 a ust. § 37 odst. 4 správního řádu, neboť plná moc přiložená k elektronickému podání ze dne 25.9.2014 prostřednictvím elektronické podatelny není možno považovat za způsobilou, neboť nemá veškeré náležitosti potřebné k její platnosti. Správní orgán dále uvedl, že plnou moc lze udělit buďto ústně do protokolu, nebo písemně, kdy pod pojmem písemně je nutno rozumět listinný originál nebo písemnost vzniklou v elektronické podobě a podepsanou uznávaným elektronickým podpisem osoby, která projev vůle činí, nebo písemnost v elektronické podobě (datovou zprávu) vzniklou cestou autorizované konverze původního listinného dokumentu ve smyslu ust. § 22 odst. 1 písm. a) zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, kdy taková písemnost má stejné účinky jako ověřená kopie dokumentu, jehož převedením dokument vznikl. Tato písemnost byla doručována prokazujícímu se zmocněnci Ing. M. J. a také tento byl v usnesení vyzván k odstranění vady. Usnesení bylo doručeno dne 16.10.2014 M. J.
[4] Žalobce uplatnil u žalovaného opatření proti nečinnosti Městského úřadu Bruntál dne 28.11.2014 a žalovaný jej neshledal důvodným, neboť řízení ve věci je ukončeno vydáním pravomocného příkazu.
[5] V prvé řadě bylo posouzení, zda předložená plná moc ve správním řízení byla bezvadná co do obsahu i formy. Správní orgán dospěl k závěru, že předložená plná moc nemá zákonné náležitosti, neboť není zmocnitelem podepsána a nemá ani formální náležitosti, neboť plnou moc lze udělit buďto ústně do protokolu nebo písemně, přičemž pod pojmem písemně je nutno rozumět listinný originál nebo písemnost vzniklou přímo v elektronické podobě a podepsanou závazným elektronickým podpisem osoby, která projev vůle činí, nebo písemnost v elektronické podobě (datovou zprávou) vzniklou cestou autorizované konverze původního listinného dokumentu ve smyslu § 22 odst. 1 písm. a) zákona č. 300/2008 Sb. Soud se s názorem správního orgánu ne zcela ztotožnil. Nejvyšší správní soud již opakovaně judikoval, že k prokázání oprávnění zmocněnce zastupovat ve správním řízení účastníka postačí plná moc předložená v kopii, pokud správní orgán nemá na základě konkrétních okolností případu pochybnosti, zda byla účastníkem řízení skutečně udělena (např. rozhodnutí ze dne 17. 10. 2014 čj. 4 As 171/2014-26). Nejvyšší správní soud tak ponechal na úvaze správního orgánu vyžadovat plnou moc i v jiné formě než pouze v kopii, která by nezpochybňovala, že zmocnění je pro toho konkrétního zmocněnce. Jestliže v dané věci se správní orgán nespokojil s kopií plné moci, měl právo vyžadovat originál, měl-li pochybnosti, avšak tyto pochybnosti měl v odůvodnění svého rozhodnutí vyjádřit. Tak, jak byla správním orgánem ve výzvě naformulována povinnost předložit plnou moc v originálu včetně odůvodnění výzvy, nelze než dojít k závěru, že správní orgán zcela vyloučil možnost předložení plné moci v kopii a s tímto názorem soud nemůže souhlasit.
[6] Jako další bylo třeba posoudit, zda předmětná plná moc má náležitosti, které pro plnou moc jsou vyžadovány, tj. zda dostatečně vypovídá, že zmocnitel toho konkrétního zmocněnce zmocnil a v jakém rozsahu, datum, kdy byla plná moc sepsána a podpis zmocnitele, a mělo by též být zřejmé, že zmocněnec zastoupení přijal. Plná moc, jak již výše uvedeno, nebyla zmocněncem podepsána; soud tak správnímu orgánu zcela přisvědčil, že plná moc, ve které absentuje podpis zmocněnce, je vadná, a tudíž bylo povinností správního orgánu činit úkony směřující k odstranění této vady.
[7] Otázkou navazující na výše uvedené bylo, zda usnesení o odstranění vady plné moci byl správní orgán povinen zaslat zmocněnci, zmocniteli či oběma. Krajský soud k argumentaci žalobce rozsudkem Nejvyššího správního soudu č.j. 4 As 27/2011-41 ze dne 29. září 2011 uvádí, že se nejedná o identický případ, neboť v uvedeném rozhodnutí Nejvyšší správní soud jednak řešil postup správního soudu nikoliv správního orgánu a dále žaloba byla sepsaná advokátem, nikoliv obecným zmocněncem. Krajský soud s odvoláním na ustanovení § 34 odst. 2 věta první správního řádu, dle kterého „s výjimkou případů, kdy má zastoupený něco v řízení osobně vykonat, doručují se písemnosti pouze zástupci“, dospěl k závěru, že u výzvy k odstranění nedostatku prokázání zastoupení se nejedná o úkon, který by měl osobně vykonat pouze účastník řízení (zmocnitel), proto není důvod takovou výzvu účastníku řízení zasílat, přičemž krajský soud tento názor opírá i o rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. ledna 2015 č.j. 10As 266/2014-32. Správní orgán tedy postupoval správně, jestliže vyžadoval předložení řádné plné moci od zmocněnce, coby podatele odporu, nikoliv od obviněného.
[8] Vzhledem k výše uvedenému soud nepřisvědčil důvodnosti žaloby. Správní orgán byl s ohledem na nedostatek plné moci povinen vyzvat osobu, která odpor podala, k odstranění nedostatku, k prokázání, že je osobou oprávněnou k takovému úkonu. Vzhledem k tomu, že správní orgán takto procesně postupoval a zmocněnec vadu v dané lhůtě neodstranil a náležitě neprokázal, že je oprávněn k podání odporu, nabyl příkaz, vydaný správním orgánem dne 1. září 2014, právní moci dne 19.9.2014. V dané věci nelze konstatovat nečinnost žalovaného, neboť ve věci bylo pravomocně rozhodnuto, a proto žaloba byla dle ust. § 81 odst. 3 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen s.ř.s.), jako nedůvodná zamítnuta.
[9] Soud se souhlasem účastníků řízení rozhodl bez jednání dle ust. § 51 odst. 1 s.ř.s.
[10] Žádnému z účastníků nepřiznal soud právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobce v řízení úspěch neměl a žalovanému žádné náklady nevznikly (ust. § 60 odst. 1, 2 s.ř.s.).
P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí j e možno podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů po doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně, a to písemně ve dvojím vyhotovení. Podmínkou řízení o kasační stížnosti je povinné zastoupení stěžovatele advokátem, pokud stěžovatel sám nemá vysokoškolské právnické vzdělání.
V Ostravě dne 12. října 2015
Mgr. Jiří Gottwald
předseda senátu