U s n e s e n í
Krajský soud v Hradci Králové rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivonou Šubrtovou ve věci žalobce: Z. V., zastoupený JUDr. Dagmar Kláskovou, advokátkou se sídlem U Soudu 388/1, 500 03 Hradec Králové, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 18. 6. 2015, č. j. OAM-113/ZA-ZA05-ZA05-2015, ve věci mezinárodní ochrany, takto:
I. Žaloba s e o d m í t á.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
O d ů v o d n ě n í :
Žalobce se žalobou ze dne 27.7.2015, doručenou nadepsanému soudu dne 28.7.2015 (k poštovní přepravě předáno dne 27.7.2015) domáhá zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalovaného, kterým mu nebyla udělena mezinárodní ochrana dle ust. § 12, § 13, § 14, § 14a a §14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů („zákon o azylu“).
Krajský soud v předmětné věci poté, co žalobci ustanovil zástupce, vyžádal vyjádření žalovaného k žalobě a předložení správního spisu. Žalovaný ve svém vyjádření ze dne 12.10.2015 uvedl, že proti výše uvedenému rozhodnutí správního orgánu podal žalobce další žalobu, ze dne 30.7.2015, a to k Městskému soudu v Praze. Přípisem ze dne 5.8.2015 vyzval Městský soud v Praze žalovaného, aby se k žalobě vyjádřil a předložil soudu úplný spisový materiál ve lhůtě do jednoho měsíce od doručení výzvy (řízení o žalobě je vedeno pod č.j.: 2 Az 28/2015-10). Žalovaný krajskému soudu dále sdělil, že dne 13.8.2015 zaslal Městskému soudu v Praze vyjádření k podané žalobě ve věci č.j.: 2 Az 28/2015-10 (které přiložil) a též spisový materiál k projednávané věci. Žalovaný současně sdělil, že se k žalobě ze dne 27.7.2015, zaslané mu Krajským soudem v Hradci Králové, nebude vyjadřovat, neboť tato vykazuje překážku zahájeného řízení, pro kterou nelze řízení o stejném předmětu zahájit a jedná se tedy o neodstranitelnou vadu. Navrhl proto, aby nadepsaný soud řízení o žalobě odmítl dle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s., z důvodu překážky litispendence.
Podle ustanovení § 46 odst. 1 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, v platném znění (dále jen „s. ř. s.“) platí, že nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže o téže věci již řízení u soudu probíhá.
Citované ustanovení § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. představuje překážku litispendence, jejímž účelem je zabránit situaci, kdy je o jedné a téže věci jednáno a rozhodováno soudem dvakrát. Totožnost věci je potom dána totožností účastníků řízení a identickým předmětem řízení (napadeným rozhodnutím).
Z výše uvedeného je zřejmé, že stejnou žalobu proti témuž rozhodnutí zaslal žalobce jak Krajskému soudu v Hradci Králové, tak i Městskému soudu v Praze, u kterého je věc již připravena k rozhodnutí. Na tuto skutečnost pak upozornil žalovaný.
Krajský soud dospěl k závěru, že jsou splněny podmínky ustanovení § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s., a proto řízení o žalobě výrokem I. odmítl. O náhradě nákladů řízení (výrok II.) soud rozhodl podle § 60 odst. 3 s. ř. s. tak, že žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, neboť žaloba byla odmítnuta.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
V Hradci Králové dne 2. listopadu 2015
JUDr. Ivona Šubrtová, v. r.
samosoudkyně
Za správnost vyhotovení:
Iveta Škopová