Číslo jednací: 47 A 12/2015 – 55
Krajský soud v Praze rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Věrou Šimůnkovou a soudců Olgy Stránské a Mgr. Ing. Petra Šuránka ve věci žalobce: P. H., bytem x, zastoupen JUDr. Bc. Petrem Mošnou, advokátem se sídlem Na Kovárně 472/8, 101 00 Praha 10, proti žalovanému: Katastrální úřad pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Nymburk, se sídlem Palackého třída 54/255, 288 37 Nymburk, o žalobě proti nezákonnému zásahu,
takto:
Odůvodnění:
Žalobou ze dne 15. 7. 2015 se žalobce domáhá ochrany proti nezákonnému zásahu žalovaného, kterou po výzvě soudu doplnil upřesňujícím návrhem ze dne 19. 10. 2015, doplněným ještě dne 27. 10. 2015. Uvedl v něm, že dne 12. 4. 2015 žádal žalovaného ve smyslu ustanovení § 24 odst. 1 zákona č. 526/2013 Sb., zákona o katastru nemovitostí (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „katastrální zákon z roku 2013“), o zápis poznámky spornosti na listy vlastnictví č. x a x v k. ú. Oseček, a to ve vztahu k těmto nemovitostem: pozemek parc. č. st. x se stavbou rodinného domu č. p. , pozemek parc. č. x, pozemek parc. č. st. x se stavbou technické vybavenosti bez č. p., pozemek parc. č. x se stavbou rodinného domu č. p. x, pozemek parc. č. x, pozemek par. č. x a pozemek parc. č. x, vše v k. ú. Oseček, obec Oseček, okres Nymburk. Předmětnou žádost žalobce dokládal skutečností, že již od 2. 12. 2003 je Okresním soudem v Nymburce pod sp. zn. 8 C 1245/2003 vedeno řízení o žalobě na určení vlastnictví ke shora uvedeným nemovitostem. Žalovaný uvedenou žádost vyřídil sdělením ze dne 28. 4. 2015, č. j. Z-2480/2015-208, ve kterém žalobce informoval o tom, že je třeba doložit žalobní návrh s podacím razítkem soudu, což žalobce dle žalovaného dosud neučinil. Žalobce má přitom všechny důvody se domáhat, aby jeho žádosti o zápis poznámky spornosti bylo vyhověno, a je připraven zdejšímu soudu předložit další dokumenty potřebné k vysvětlení dané věci. Samotný nezákonný zásah pak spatřuje právě v tom, že žalovaný u nemovitostí evidovaných na LV č. x a x po k. ú. Oseček neprovedl zápis poznámky spornosti. Žalobce má důvodnou obavu, že ačkoli u Okresního soudu v Nymburce probíhá řízení o určení vlastnického práva k nemovitostem vedených žalovaným na LV x a x, absence poznámky na těchto LV umožňuje současným vlastníkům s předmětnými movitostmi neomezeně disponovat, čímž žalobci hrozí vážná újma. Žalobce proto navrhuje, aby soud vydal předběžné opatření a následně rozsudek, kterými žalovanému zakáže pokračovat v nezákonném zásahu do práv žalobce, dále žalovanému uloží povinnost zapsat poznámku spornosti ve smyslu ustanovení § 24 odst. 1 katastrálního zákona z roku 2013 k nemovitostem specifikovaným v podání ze dne 27. 10. 2015, a současně žalovanému uloží, aby poznámku spornosti nevymazal dříve, než obdrží doklady svědčící o ukončení všech řízení vyvolaných z původního řízení sp. zn. 8 C 1245/2003. Ke svému návrhu žalobce připojil výpis z katastru nemovitostí, žalobní návrh vedoucí k zahájení řízení sp. zn. 8 C 1245/2003 u Okresního soudu v Nymburce, a dále četná podání adresovaná žalovanému. Opravným podáním ze dne 27. 10. 2015 žalobce doplnil žalobní petit v bodu 1 takto: Žalovaný je povinen zdržet se nezákonného zásahu do práv žalobce a zapsat poznámku spornosti ve smyslu § 24 odst. 1 katastrálního zákona z roku 2013 ke shora specifikovaným nemovitostem.
Krajský soud v Praze nejprve prověřil včasnost a přípustnost podané žaloby, přičemž shledal, že byla podána opožděně.
Lhůta pro podání žaloby proti nezákonnému zásahu a její náležitosti jsou vymezeny v ustanovení § 84 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), které v odst. 1 stanoví: „Žaloba musí být podána do dvou měsíců ode dne, kdy se žalobce dozvěděl o nezákonném zásahu. Nejpozději lze žalobu podat do dvou let od okamžiku, kdy k němu došlo.“; a v odst. 2 dále stanoví: „Zmeškání lhůty nelze prominout.“
Ve vztahu k neprovedení zápisu poznámky spornosti, v níž žalobce spatřuje nezákonný zásah, vycházel zdejší soud ze závěrů usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 10. 2015, č. j. 7 As 107/2014, který dovodil: „Provedení nebo neprovedení zápisu údajů o právních vztazích a jiných údajů do katastru nemovitostí záznamem podle § 7 a § 8 zákona č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem ve spojení s § 5 a § 6 zákona č. 344/1992 Sb., katastrální zákon, není trvajícím zásahem (…)Subjektivní lhůta běží ode dne, kdy se žalobce dozvěděl o provedení záznamu, nebo naopak o jeho neprovedení a vrácení listin tomu, kdo je předložil. (…) Opakovaný, obsahově shodný návrh na provedení záznamu podaný touž osobou nebo jejím právním nástupcem nemůže vyvolat nový běh lhůt podle § 84 odst. 1 s. ř. s. pro podání žaloby.“ Krajský soud v Praze má za to, že byť se citovaný výklad rozšířeného senátu týkal zápisu ve formě záznamu provedeného podle předchozí právní úpravy, jsou výše uvedené závěry aplikovatelné i na situaci, kdy je žádáno o zápis ve formě poznámky podle nové právní úpravy katastrálního zákona z roku 2013. Ve vztahu k nyní posuzované věci proto zdejší soud vychází z úvahy, že neprovedení poznámky spornosti zápisu do katastru nemovitostí podle § 24 katastrálního zákona z roku 2013 nemá povahu trvajícího zásahu, a proto subjektivní lhůta k podání žaloby podle § 84 odst. 1 s. ř. s. běží ode dne, kdy se žalobce dozvěděl, že žalovaný zápis poznámky spornosti neprovede.
Jak plyne z obsahu žaloby i listin k ní připojených, žalovaný informoval žalovaného o neprovedení zápisu poznámky spornosti svým sdělením ze dne 28. 4. 2015, č. j. Z-2480/2015-208. Oznámení této písemnosti je tedy klíčovým okamžikem, od něhož se počala odvíjet subjektivní dvouměsíční lhůta k podání žaloby proti nezákonnému zásahu. Soud sice neměl k dispozici správní spis žalovaného a nemohl tedy zcela přesně určit datum doručení předmětného sdělení žalobci, nicméně mezi listinami přiloženými k žalobě je též dopis žalobce ze dne 13. 5. 2015, v jehož záhlaví je uvedeno „Věc: Vaše sdělení čj. Z-2480/2015-208 ze dne 28. 4. 2015“ a samotný text dopisu pak obsahuje žalobcovu reakci na předmětné sdělení žalovaného. S ohledem na toto zjištění nemá soud pochyb, že nejpozději v době sepisování zmiňovaného dopisu, tj. dne 13. 5. 2015, byl žalobce s obsahem sdělení žalovaného prokazatelně seznámen. Pokud by tedy soud vzal jako počátek subjektivní lhůty toto „nejzazší“ datum (byť s ohledem na datum sdělení a existenci datové schránky u žalobce je velmi pravděpodobné, že k účinnému oznámení patrně došlo ještě dříve než dne 13. 5. 2015), pak by posledním dnem subjektivní lhůty pro podání zásahové žaloby bylo datum 13. 7. 2015. Žaloba je však datována dnem 16. 7. 2015, a téhož dne byla z žalobcovy datové schránky odeslána na zdejší soud. K podání žaloby tudíž došlo zjevně až po uplynutí zákonné lhůty, a proto je nutno na ni nahlížet jako na opožděnou.
Pro úplnost soud dodává, že již nezohledňoval existenci sdělení žalovaného ze dne 9. 6. 2015 reagující na pozdější návrhy žalobce, ani nezkoumal, zda v tomto ohledu žalovaný zaslal žalobci později ještě nějaká další sdělení tohoto druhu, neboť s odkazem na závěry výše citovaného usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu vychází z úvahy, že opakovaný, obsahově shodný návrh na provedení poznámky sporosti podaný touž osobou nemůže vyvolat nový běh lhůt pro podání zásahové žaloby.
Podle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. platí: „Nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže návrh byl podán předčasně nebo opožděně.“
S ohledem na výše uvedená zjištění soud žalobu odmítl pro opožděnost.
Jelikož odmítnutím žaloby se řízení končí, nemusel se soud již zabývat návrhem na nařízení předběžného opatření.
O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 60 odst. 3 věty první s. ř. s. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žaloba byla odmítnuta.
Žalobci byl usnesením ze dne 3. 9. 2015, č. j. 47 A 12/2015 – 21, ustanoven zástupce z řad advokátů JUDr. Bc. Petr Mošna. Odměna ustanoveného zástupce byla stanovena na 10.200 Kč, a to za tři úkony právní služby po 3.100 Kč [převzetí a příprava zastoupení, dvě písemná podání soudu (odstranění vad žaloby a jeho doplnění) - § 7, § 9 odst. 4 písm. d) a § 11 odst. 1 písm. b) a d) advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů]; dále se výsledná částka sestává ze tří paušálních částek jako náhrady hotových výdajů po 300 Kč podle § 13 odst. 3 advokátního tarifu (částka není navyšována o hodnotu DPH, neboť advokát není zaregistrován jako její plátce). Tato částka bude právnímu zástupci žalobce vyplacena do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení z účtu Krajského soudu v Praze.
Poučení: Proti tomuto usnesení lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve třech vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
V Praze dne 30. října 2015
JUDr. Věra Šimůnková, v. r.
předsedkyně senátu
Za správnost vyhotovení:
Vlasáková